Vliv moření osiva jarního ječmene na vzcházivost a výnos

11. 01. 2012 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Osivo a sadba Zobrazeno 7086x

Základem dosažení vysokého výnosu jarního ječmene je kvalitně založený porost. Pro získání dostatečného počtu vitálních rostlin se doporučuje vysévat mořené osivo. V pokusech uskutečněných v letech 2009–2011 na pokusné stanici katedry rostlinné výroby ČZU v Praze-Uhříněvsi se vesměs projevil kladný vliv moření osiva na dosaženou hustotu porostu a ve dvou posledních letech pokusů i na výnos.

Pokusy

V tříletých maloparcelních polních pokusech se sledoval vliv moření osiva a odrůdy na produkční schopnost porostu jarního ječmene. Pokusy byly založeny ve 4 opakováních na parcelkách o sklizňové ploše 10 m2, přičemž se vysévalo 400 klíčivých obilek na 1 m².

V pokusech se porovnávalo pět odrůd: Jersey, Malz, Sebastian, Tolar, Prestige a čtyři varianty ošetření osiva: 1. konvenční nemořené, 2. ekologické nemořené, 3. mořené přípravkem Maxim Star 025 FS v dávce 2,0 l/t a 4. mořené Lignohumátem B (osivo bylo na 2 hodiny namočeno do 0,1% roztoku a poté ponecháno opět vyschnout).

Za vegetace se porosty jednorázově pohnojily dávkou 30 kg/ha N pevným granulovaným hnojivem. Plevele se hubily jedním postřikem s kombinací herbicidů. Agrotechniku pokusů uvádí tabulka 1.

Výsledky

V tříletých pokusech s osivem jarního ječmene se projevil výrazný vliv podmínek ročníku pěstování. Rozdílné výsledky byly zjištěny mezi odrůdami i mezi porovnávanými variantami osiva (tab. 2-5).

Polní vzcházivost byla v  letech 2009 a 2010 poměrně vysoká, zatímco v roce 2011 porosty ječmene vzešly hůře. Ošetření osiva se ve třech letech, kromě varianty chemického moření v roce 2011, na polní vzcházivosti projevilo kladně. V  prvních dvou letech pokusů v průměru nejlépe vzešly varianty osiva mořeného přípravkem Maxim Star těsně následované variantou mořenou Lignohumátem. V průměru tří let měly obě varianty moření osiva kladný vliv na hustotu porostu. Rozdíly mezi jednotlivými variantami byly statisticky neprůkazné.

Dosažený počet klasů ječmene nebyl příliš vysoký, přičemž nejvyšší hustoty porostu bylo docíleno v roce 2009. Největší množství klasů před sklizní vytvořila v  letech 2010 a 2011 odrůda Tolar, což se kladně odrazilo na dosažené výši výnosu. V roce 2009 měla největší množství klasů odrůda Sebastian, ale na výnosu se to neprojevilo. V porovnání variant osiva byly v  jednotlivých letech zjištěny jen velmi malé rozdíly v počtu klasů.

Výnosy zrna na konvenční ploše byly nejvyšší v roce 2011, kdy se v celkovém průměru docílilo téměř 7 t/ha. V roce 2010 byl v průměrný výnos jen nepatrně nižší, ale v roce 2009 se v průměru sklidilo pouze něco málo nad 4,5 t/ha. Nejvýnosnější odrůdou se ve všech třech letech stal Tolar, nejnižší výnos každoročně poskytla odrůda Jersey. V porovnání čtyř variant docílilo v roce 2010 nejvyššího výnosu osivo namořené přípravkem Maxim Star, zatímco ale v roce 2009 byl výnos u této varianty nejnižší. Jednotlivé varianty se v letech 2009 a 2010 od sebe z výnosového hlediska lišily velmi málo. V roce 2011 dosáhla nejvyššího výnosu varianta namořená Lignohumátem B, a to o více než 6 % proti nemořené kontrole. Varianta osiva namořeného přípravkem Maxim Star poskytla o  zhruba 4,5 % vyšší výnos než nenamořená kontrola. Rozdíly mezi porovnávanými variantami byly v roce 2010 statisticky neprůkazné, v roce 2011 průkazné. V tříletém průměru poskytly obě varianty moření statisticky neprůkazně vyšší výnos než nemořená kontrola.

Hmotnost tisíce semen sklizeného zrna se výrazně lišila mezi ročníky pěstování. V roce 2009 byla HTS obecně nízká, v roce 2010 naopak vysoká. Rekordně vysoké HTS bylo docíleno v  roce 2011. V pokusech byly také zjištěny rozdíly mezi odrůdami. V  průměru všech variant v letech 2009 a 2011 vykázala nejvyšší HTS odrůda Prestige, v roce 2010 Tolar. Při porovnání variant vysetého osiva bylo v  roce 2009 nejvyšší HTS docíleno u varianty mořené Lignohumátem B, v  roce 2010 u varianty osiva ekologického. V roce 2011 se HTS mezi porovnávanými variantami konvenčního osiva téměř nelišila, pouze varianta osiva ekologického měla HTS mírně nižší.

  Tab. 2: Výsledky pokusů s mořením osiva jarního ječmene - počet rostlin

 Tab. 4: Výsledky pokusů s mořením osiva jarního ječmene - výnos zrna

Závěr

Moření osiva mořidlem Maxim Star 025 FS i huminovým přípravkem Lignohumát B vesměs mírně, statisticky neprůkazně, navyšovalo polní vzcházivost. Na výši výnosu se moření osiva kladně odrazilo ve dvou posledních letech pokusů. V roce 2010 osivo namořené mořidlem Maxim Star 025 FS poskytlo nejvyšší průměrný výnos z porovnávaných variant. V roce 2011 nejvyššího výnosu docílilo osivo namořené huminovým přípravkem Lignohumát B a na druhém místě skončila varianta chemického moření. V  tříletém průměru poskytly obě varianty moření osiva vyšší výnos v  porovnání s nemořenou kontrolou. Statisticky průkazné rozdíly však byly zjištěny jen v roce 2011.

V pokusech se potvrdilo, že moření osiva může vést ke zvýšení výnosu jarního ječmene. V některých letech však moření samo o sobě výnosy zvyšovat nemusí, jak se ukázalo v prvním roce pokusů. Jistotu vyšších výnosů by zajistily další intenzifikační zásahy v průběhu vegetace.

Výzkum byl podporován výzkumným záměrem MSM 6046070901 - Setrvalé zemědělství, kvalita zemědělské produkce, krajinné a přírodní zdroje.