Výběr odrůd ozimé řepky pro zásev 2022

14. 07. 2022 Ing. David Bečka, Ph.D., Ing. Lucie Bečková, PhD., Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Osivo a sadba Zobrazeno 2351x

Osevy řepky v ČR, SR i celé EU meziročně narostly. Podle odhadů ČSÚ jsou v ČR plochy vyšší o asi 10 tis. ha (3 %). Věřme, že se jedná o odrazový můstek a plochy řepky již klesat nebudou, ale naopak se stabilizují a snad i porostou.

Řepku intenzivně šlechtíme více než půl století

Řepka se intenzivně šlechtí již více než 50 let (tab. 1). Největším šlechtitelským pokrokem byl příchod „00“ řepek. Díky tomu se z technické olejniny stala olejnina s potravinářským olejem a zkrmováním pokrutin. To umožnilo další využití a s tím spojený celosvětový nárůst ploch. Dalším mezníkem byly hybridní odrůdy. Zprvu se jednalo o kompozitní hybridy tvořené mateřskou linií a opylovačem. Pak nastoupily plně fertilní hybridy, kdy průkopníkem byl hybrid Pronto. V současnosti je podíl hybridů z prodaného osiva více než 90%.

Již desetiletí se šlechtí řepky na žlutosemennost s cílem zvýšit výtěžnost oleje. Tmavosemenná řepka má 12 % vlákniny, zatímco žlutosemenná jen 6 %. I když se občas objeví informace o vyšlechtění žlutosemenné řepky, zatím se s ní na polích nesetkáme.

Častým cílem šlechtitelů je získání vyšší kvality oleje. Již v roce 2003 jsme v pokusech zkoušeli odrůdy HOLL (high oleic low linolenic) s vyšší podílem kyseliny olejové a naopak nižším kyseliny linolenové. V praxi se však neuplatnily, stejně tak jako odrůdy erukové určené pro technické účely. Erukové odrůdy z opavského šlechtění (Oáza a Optimian) jsou stále u nás registrované, ale prakticky se nepěstují, protože není zájem zpracovatelů. Kyselina eruková sice není vhodná pro potravinářské využití, ale může se využít pro výrobu maziv, detergentů a bioplastů. Ohledně vyšší kvality se můžeme setkat pouze s odrůdami, které mají zvýšený podíl kyseliny olejové (např. Sidney).

Asi nejrozsáhlejší a nejčastější směr šlechtění je na toleranci či rezistenci odrůd vůči chorobám. Již historicky se odrůdy šlechtí na odolnost fomě. Toto šlechtění však poslední roky zaznamenalo konkrétnější podobu v podobě využití genů Rlm3, Rlm7, APR37 a dalších. Šlechtění na odolnost vůči některým rasám nádorovitosti kořenů košťálovin má omezený význam jen pro lokality zasažené touto chorobou. Šlechtění je pak jediným možným způsobem, jak řepku v takto zasažených oblastech pěstovat. U dalších chorob je to odolnost vůči hlízence a verticiliovému vadnutí.

Bohužel bez jasných výsledků je zatím získání odolnosti či tolerance ke škůdcům. Tam si i nadále musíme vystačit se správnou agrotechnikou a stále se zužujícím počtem povolených insekticidů.

Tab. 1: Hlavní mezníky ve šlechtění řepky

Odrůd k výběru je mnoho

Ve Společném katalogu odrůd EU je současně zapsáno 1 340 odrůd. Z toho jasně dominují ozimé formy (1 049). V ČR je ze 113 (115 ¹⁾) povolených odrůd jasná převaha ozimé formy (107) a jen 6 odrůd jarních (pozn. ¹⁾ dle ÚKZÚZ 113 odrůd, dle Společného katalogu EU 115 odrůd). Na Slovensku je z celkem 196 registrovaných odrůd 184 ozimých.

Počet registrovaných odrůd v jednotlivých členských státech EU se značně odlišuje, stejně tak jako výměra řepky. V tabulce 2 jsou uvedeny hlavní pěstitelé řepky, ale i pšenice v EU a současně počty registrovaných odrůd. Je patrné, že za celou EU připadá u řepky 2,5× více odrůd přepočteno na sklizňové plochy než u pšenice. Sklizňové plochy pšenice jsou v EU asi 4,5× vyšší než u řepky, ale v počtu registrovaných odrůd je navýšení „jen“ 1,9×.

Nejvíce registrovaných odrůd mají státy: Maďarsko (209), Německo (208), Francie (199) a Slovensko (196). Naopak nejméně registrací mají ve Švédsku (3) a Španělsku (5). Z tabulky je také vidět, s jakou intenzitou jednotlivé členské státy odrůdy registrují. Pokud počty registrovaných odrůd přepočteme na stejné jednotky (10 tis. ha), pak v Itálii připadá na tuto plochu 84,5 registrovaných odrůd, zatímco ve Švédku jen 0,3 odrůdy. ČR je s počtem 3,4 odrůd mírně nad průměrem EU (2,5).

Přestože v rámci EU můžeme pěstovat všechny odrůdy ze Společného evropského katalogu, je určitě na místě vzhledem k odlišným klimatických a zeměpisným podmínkám, prověřit dané materiály v jednotlivých zemích (ÚKZUZ, ÚKSÚP, COBORU, BSA apod.).

Každým rokem přibývá mnoho novinek jak v EU, tak i v ČR. Těch nově registrovaných v ČR za rok 2021 bylo celkem 13. Oproti předchozím rokům se výrazně rozšířil sortiment liniových odrůd: Caroline, Ivanka, Onca, Salute, Santana. Z hybridů prošly registrací: Desperado, DK Excited, Jurek, LG Arnold, LG Auckland, Picard a Tuba.

Každého pěstitele u odrůdy nejvíce zajímá výnos a jeho stabilita. Neexistuje jedna univerzální odrůda, která by napříč ročníky ve všech pěstitelských oblastech vycházela nejlépe. Proto je potřeba sledovat výsledky odrůdových pokusů a výběr odrůd založit jednak na stálých a prověřených odrůdách, ale také na nových materiálech, kterých každoročně přibývá mnoho.

Tab. 2: Významní pěstitelé řepky a pšenice v EU, počty registrovaných odrůd (IV. 2022), řazeno dle sklizňové plochy řepky v roce 2021

V maloparcelkách zkoušíme desítky odrůd

Již řadu let zakládáme rozsáhlé maloparcelkové pokusy s odrůdami řepky ozimé na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě na okrese Praha-západ. Pokusy jsou celkově vedeny na vysoké intenzitě: celková dávka dusíku 272 kg N/ha (před setím 6 kg N/ha v NPS 49, podzimní hnojení 46 kg N/ha v UREA^stabil a jaro 220 kg N/ha v DASA a LAD), regulace podzim i jaro, listová hnojiva, stimulátory a fungicid do květu. Herbicidní a insekticidní ochrana je přizpůsobena aktuální potřebě.

V sezoně 2020/21 jsme v Červeném Újezdě celkem zaseli 52 odrůd. V pokusech jsou tradičně zastoupeny všechny osivářské společnosti a kromě nosných odrůd byly vysety také nastupující odrůdy a novošlechtění. Přestože stav porostů byl velmi nadějný, masivní rozšíření chorob, a to i přes kvalitní fungicidní ochranu, způsobilo meziroční pokles průměrného výnosu o 0,31 t/ha (tab. 3). Nejvyššího výnosu, který atakoval téměř sedmitunovou hranici, dosáhla již řadu let velmi pěstovaná odrůda Temptation (6,96 t/ha), následovala novinka SY Glorietta (6,70 t/ha), PT298 (6,60 t/ha), Dominator (6,58 t/ha) a Artemis (6,64 t/ha). Odrůdy Artemis, Dominator a Temptation se umístily v první pětce nejlepších odrůd i v sezoně 2019/20. V horizontu posledních pěti let jsou nejúspěšnějšími odrůdami (řazeno dle abecedy): Angelico, Artemis, Dominator, LG Architect, PT271 a Tempation.

Olejnatost je geneticky podmíněnou vlastností, kterou z dalších faktorů ovlivňují ročník a pěstitelská oblast. V chladných letech a ve vyšších a chladnějších lokalitách je dosahováno vždy vyšší olejnatosti. Rozhoduje i komplex agrotechniky, především vyrovnaná výživa se zaměřením na síru. V případě masivního rozvoje houbových chorob, rostliny předčasně dozrávají, tím se zastaví ukládání asimilátů do semene a klesá olejnatost. To byl i případ roku 2020/21, kdy jsme s obsahem oleje v pokusech šli meziročně o 2 % dolů.

Rozdíly mezi odrůdami jsou poměrně velké. V rámci odrůdových pokusů se zpravidla jedná o rozptyl kolem 5 % v obsahu oleje. To již může mít při výkupu zásadní vliv na případné srážky z ceny. Odrůda je jedinou z cest, jak může agronom rozhodnout o olejnatosti, protože ročník ani polohu pěstování neovlivníme a agrotechnika má, s výjimkou kvalitní fungicidní ochrany, na obsah oleje malý efekt.

Nejvyšší olejnatosti dosáhly v sezoně 2020/21 odrůdy: DK Excited, Dominator, Duplo, RGT Azurite a novošlechtění CSZ18058 (tab. 4). Pokud tento sloupec porovnáme se sloupcem výnosovým, pak jedinou shodnou odrůdou je Dominator. Tato odrůda dosáhla nejvyššího výnosu oleje z hektaru - 3,01 tuny oleje z ha. V horizontu pěti posledních let, k nejvíce olejnatým odrůdám (řazeno dle abecedy) patří: Dominator, Duplo, ES Mambo, ES Valegro a PX131.

Tab. 3: Výnosové výsledky (t/ha) maloparcelkových odrůdových pokusů (VS Červený Újezd) v sezonách 2016/17 až 2020/21

Tab. 4: Olejnatost (% v sušině) u maloparcelkových odrůdových pokusů (VS Červený Újezd) v sezonách 2016/17 až 2020/21

Poloprovozy prověří odrůdy v různých podmínkách

Od sezony 2002/03 zakládáme každoročně řadu poloprovozních odrůdových pokusů. Začínali jsme s 10 odrůdami. Každá parcela s odrůdou měla uprostřed uličku. Ta oddělovala dvě pěstitelské technologie lišící se úrovní vstupů. Mohli jsme tak vybírat odrůdy vhodné do standardních či intenzivních technologií. Řadu let jsme sledovali výskyty bílé hniloby (hlízenky) a odebírali opadlé korunní plátky, abychom mohli tuto chorobu lépe diagnostikovat.

V pokusech s Tématickými řepkami jsme od roku 2011/12 porovnávali polotrpaslíky a tradiční odrůdy. Vybírali jsme také odrůdy vhodné pro pozdní setí, sledovali odlišné výsevky v reakci na podzimní hnojení dusíkem a pomocí různých přípravků časně z jara aplikovaných se snažili snížit napadení kořenů a kořenového krčku houbovými chorobami.

V pěstitelském roce 2019/20 jsme vyzkoušeli směsi odrůd s cílem dosáhnout odolnějších a plastických porostů, které dosáhnou vyššího a stabilnějšího výnosu.

V sezoně 2019/20 jsme na sedmi podnicích měli zaseto celkem 18 odrůd a 9 směsí. Čtyři nejlepší příčky obsadily solo vyseté odrůdy: DK Exotter (4,73 t/ha), Umberto KWS (4,72 t/ha), Duke (4,70 t/ha) a Miami (4,66 t/ha). Teprve na pátém místě se umístila nejlepší směs (Umberto KWS a Marc KWS) s výnosem 4,65 t/ha. Na jednotlivých lokalitách se však směsem dařilo více, jinde naopak méně. Nejlépe směsi odrůd vyšly po zprůměrování v Kelči (+4 %), Chrášťanech (+3 %) a Hrotovicích (+2 %). Naopak směsi mírně propadly v Humburkách (-2 %) a Petrovicích (-1 %). Celkově vyšel průměrný výnos u směsí 4,48 t/ha a u solo odrůd 4,43 t/ha. Rozdíl ve výnosu činil tedy 50 kg/ha tj., 1 % ve prospěch směsí.

V tabulce 5 jsou uvedeny víceleté výsledky nejlepších odrůd v poloprovozních pokusech. Názvy některých odrůd se v jednotlivých ročnících opakují a lze je považovat za výnosové jistoty (řazeno dle abecedy): DK Exotter, Marc KWS, RGT Trezzor a Umberto KWS. Srovnáme-li ročník 2020/21 s výsledky nejlepších odrůd u maloparcelek (tab. 3), pak se nám shoduje jen odrůda Artemis.

Z pohledu výběru konkrétní odrůdy jsou nejcennější údaje z tabulky 6, kde si každý agronom podle své nejbližší lokality může vybrat odrůdu, která zde vychází nejlépe. Odrůdy Artemis, Celebriti, DK Excited a RGT Trezzor se umístily mezi nejlepšími třemi odrůdami na dvou lokalitách.

V poloprovozech jsme v roce 2019/20 naměřili nejvyšší olejnatost u odrůd: Duke, směsi Duke/Temptation, PX131, Temptation a směsi PX131/PT271. V sezoně 2020/21 zvítězila odrůda PX131, následovaná jedinou směsí PX131/PT271 a odrůdami Armani, Temptation a RGT Trezzor (graf 1).

Graf 1: Olejnatost (% v sušině) odrůd ozimé řepky v poloprovozech 2020/21

Pozn.: průměr lokalit Humburky, Chrášťany, Kelč a Nové Město na Moravě.

Tab. 5: Výnosové výsledky (t/ha) poloprovozních odrůdových pokusů v sezonách 2016/17 až 2020/21

Tab. 6: Výnos odrůd (t/ha) na jednotlivých lokalitách a celkové pořadí v ročníku 2020/21

Jak vybrat tu správnou?

Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Nejcennější jsou letité zkušenosti vlastní nebo od sousedních podniků. Nových odrůd stále přibývá a roste i cena osiva. Kromě výnosu, olejnatosti, nepukavosti je rozhodující i zdravotní stav. Dnes již na trhu téměř nenajdete odrůdu, která by nedisponovala jednou či více odolnostmi vůči chorobám. Základem pro osev by měly být prověřené odrůdy a k tomu každoročně třetinu výměry vyčlenit na odzkoušení novinek.

Při rozhodování doporučujeme zohlednit výsledky místních odrůdových pokusů, které nejlépe reflektují, jaké odrůdy jsou pro vaše podmínky nejvhodnější. V oblastech suchých a teplých, s rizikem nízké olejnatosti, je nutné při výběru odrůd zohlednit i tento kvalitativní ukazatel.

Každý pěstitel řepky by měl aktivně vyhledávat informace o odrůdách, a to nejlépe přímo na polních dnech. Česká zemědělská univerzita v Praze plánuje od dubna do června sérii celkem deseti polních dnů zaměřených na odrůdy řepky. Více se dozvíte na webu: polniden.cz.

V malopacelkách některé odrůdy atakují výnosovou hranici 7 t/ha (Výzkumná stanice Červený Újezd)

Tolerantní odrůda k chorobám a kvalitní fungicidní ochrana jsou tou nejlepší kombinací

Pokud se potká citlivá odrůda bez aplikace fungicidu, pak to dopadá takto

U některých odrůd jsou patrné fasciace šešulí na terminálu, které však nemají vliv na výnos