Výkonnostní porovnání odrůd řepky ozimé na Slovensku

02. 08. 2019 Ing. David Bečka, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 1361x

Výnosy ozimé řepky na Slovensku poslední roky zcela běžně překonávají třítunovou hranici. Vyrovnávají se tak výnosům ČR i SRN, dokonce je i překonávají.

V roce 2017/18 jsme založili na Slovensku dva typy poloprovozních pokusů s řepkou ozimou, které se lišily počtem odrůd a technologií pěstování. V rámci poloprovozních pokusů (Hul a Liptov) jsme sledovali více odrůd při jedné pěstitelské technologii. Zatímco u Tématických řepek (Prašice a Úpor) bylo odrůd méně, ale při dvou variantách s cílem řešit ochranu kořenů.

Poloprovozní pokusy

2 lokality, 26 odrůd

Na klimaticky zcela odlišných podnicích Agro-Racio Liptovský Mikuláš (o. Liptovský Mikuláš, 577 m n. m.) a Agrocoop Hul (o. Nové Zámky, 124 m n. m.) jsme vyseli celkem 26 odrůd (25 hybridů a jednu linii).

V Huli nejlépe vzešly odrůdy: Silver, LG Architect, Memori CS, PT269 a na Liptově Shrek, PT225, SY Florida a Silver.

Nižší omrznutí jsme v Huli pozorovali u odrůd: PT264, Silver, Arazzo, ES Vito, Pantheon, PT225 a Vapiano. Naopak více listů během zimy ztratily odrůdy: PT269, LG Architect a SY Harnas. Na Liptově nejnižší ztrátu listové plochy měly odrůdy: Memori CS, Silver, Lexer, Miranda, Regate a Vapiano. Naopak více omrzly: PT269, ES Eldorado, ES Momento, ES Vito, Hamour a SY Harnas.

K nejvyšším odrůdám patřily: Shrek, Dalton, ES Rytmo, Pantheon, PT225 a SY Florida. Naopak nejnižšími odrůdami byly: Lexer, Memori CS, ES Cesario a ES Vito.

Průměrný výnos na lokalitě Hul (4,62 t/ha) o 0,57 t/ha překonal průměr lokality Liptovský Mikuláš (4,05 t/ha) (tab. 1). V Huli nejvyššího výnosu dosáhly odrůdy: Umberto KWS (5,70 t/ha), ES Rytmo (4,97 t/ha) a ES Vito (4,89 t/ha). Na Liptově dominovaly: Silver (4,56 t/ha), ES Vito (4,42 t/ha) a Arazzo (4,32 t/ha). Po zprůměrování obou lokalit vychází nejlépe Umberto KWS (4,91 t/ha), ES Vito (4,65 t/ha) a Silver (4,57 t/ha). V předchozích letech lépe vyšly nejlépe PT234, Bonanza a ES Momento (2016/17) a Fencer, Cantate a linie ES Valegro (2015/16).

Všechny odrůdy vycházejí výnosově lépe v Huli, jen u odrůdy PT269 byly výnosy na obou lokalitách shodné. Odrůda PT269 je plastická a výnosově stabilní v různých pěstitelských podmínkách. Pro vyšší polohy lze doporučit odrůdy: PT269, Silver, Hamour, Arazzo, PT225 a ES Momento, u kterých byl rozdíl ve výnosu mezi lokalitami nejnižší (do 0,40 t/ha). Naopak odrůdy Umberto KWS a ES Rytmo dosáhly o více než 1,0 t/ha lepšího výnosu v Podunajské nížině lokality Hul. Z dalších odrůd pro teplejší oblasti jsou vhodné: Shrek, ES Imperio, PT264 a Mazari CS.

Tab. 1: Výnosové hodnocení (t/ha) odrůdových pokusů s řepkou ozimou, Agrocoop Hul a Agro-Racio Liptovský Mikuláš, 2017/18

Tématické řepky

2 lokality, 11 odrůd

Na podnicích PPD Prašice (o. Topolčany, 263 m n. m.) a Agrochem Úpor (o. Trebišov, 122 m n. m.) bylo zaseto 11 hybridních odrůd. Na východě Slovenska byly do pokusů zařazeny ještě dvě varianty s českou odrůdou Orex, které se lišily úpravou osiva. Jedna varianta byla standardně fungicidně mořená odrůda Orex a varianta druhá byla odrůda Orex ošetřená navíc stimulační látkou AG 070 a hydrogelem (látka poutající vzdušnou vlhkost). Společnost Pewas dokázala takto upravit osivo řepky do pokusů a zabezpečit, aby se nespékalo.

Na každé z pokusných lokalit byla polovina pokusu (napříč všemi odrůdami) ošetřena časně na jaře fungicidem. V Prašicích to byl Topsin v dávce 1,0 l/ha a v Úporu Amistar Xtra (1,0 l/ha). Cílem pokusu bylo sledování zdravotního stavu kořenů ve vazbě na výnos semen.

Vzcházení porostů bylo v Prašicích horší, zatímco v Úporu výborné. Nejvíce rostlin jsme napočítali v Prašicích u odrůd ES Eldorado, Hystar a SY Harnas a v Úporu u odrůd ES Cesario, Hystar, Memori CS a Orex.

Zajímavé výsledky ukázal pokus v Úporu s různou úpravou osiva na české odrůdě Orex (tab. 2). Přestože jsme očekávali vyšší vzcházivost na variantě ošetřené AG070 a hydrogelem, výsledky vyšly přesně obráceně. O 7 rostlin více na 1 m² jsme napočítali na variantě standard. Ke stejným výsledkům jsme dospěli i na několika pokusech v Čechách. Jako vysvětlení, podložené i laboratorně, si myslíme, že za vlhka se vzcházivost osiva ošetřeného hydrogelem mírně snižuje. Rostliny jsou ale vitálnější a silnější. V Úporu měly před zimou o 35 % více listů, o 21 % širší krček a o 12 % delší kořeny. Stejně i biomasa listů (o 44 %) a i kořenů (o 48 %) byly vyšší po hydrogelu (tab. 2).

Na východě SR menší omrznutí měly odrůdy: Umberto KWS, Memori CS, ES Eldorado, ES Imperio, ES Vito, Fencer a v Prašicích to byly odrůdy: ES Cesario, ES Vito a Umberto KWS. V Prašicích dorostly v průměru řepky do výšky 150 cm. Nejvyšší byly Memori CS a ES Vito, naopak nejnižší Hystar.

Bohužel v Úporu došlo k poškození pokusů a nezískali jsme z této lokality věrohodné výnosové výsledky. V tabulce 3 proto uvádíme výnosy jen z Prašic. Po zprůměrování obou variant v Prašicích je výsledné pořadí odrůd následující: Umberto KWS (4,87 t/ha), ES Imperio (4,73 t/ha) a Memori CS (4,64 t/ha). Varianta ošetřená Topsinem časně na jaře měla v průměru o 160 kg/ha vyšší výnos. Reakce odrůd byly však rozdílné. Zatímco odrůdy Fencer, ES Vito a SY Harnas vyšly lépe na neošetřené kontrole, zbytek odrůd byl dle očekávání lepší po Topsinu. Největší výnosový rozdíl ve prospěch varianty s Topsinem dosáhly odrůdy: PT225 a Hystar. Tyto odrůdy patřily k výnosově podprůměrným.

Tab. 2: Podzimní inventarizace porostů s různou úpravou osiva, Agrochem Úpor, 2017/18

Tab. 3: Výnosové hodnocení (t/ha) odrůdových pokusů s řepkou ozimou - PPD Prašice, 2017/18

Závěr a doporučení

V odrůdových pokusech na Slovensku v sezoně 2017/18 výnosově nejlépe vyšly: Umberto KWS, ES Vito a Silver. V Tématických pokusech z Prašic byla varianta ošetřená časně na jaře fungicidem Topsin o 160 kg/ha výnosnější. Téměř všechny odrůdy (s výjimkou Fencer, ES Vito a SY Harnas) měly vyšší výnos na variantě s Topsinem. Nejvyššího výnosu v těchto pokusech celkově dosáhly: Umberto KWS, ES Imperio a Memori CS.

Řešeno za finanční podpory osivářských společností SR.

Ing. David Bečka, Ph.D.¹⁾, Ing. Peter Bokor, PhD.²⁾, Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.³⁾, Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D.^1)
1)Česká zemědělská univerzita v Praze, ²⁾Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, ³⁾Agrada, s.r.o.