Výnosy pšenice mají vzestupnou tendenci

29. 01. 2023 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha; Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Osivo a sadba Zobrazeno 2767x

Pšenice představuje dlouhodobě nejpěstovanější plodinu na našem území. V České republice v současnosti zaujímá přes 850 tis. ha. V porovnání s minulostí se rapidně zvýšily výnosy. Část produkce se každoročně vyváží, především do okolních zemí. Množství informací především z oblasti pěstování a šlechtění pšenice zaznělo na semináři s názvem Pšenice 2022, který proběhl v aule Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i., v Praze - Ruzyni.

Zúčastněné na tradiční konferenci pořádané každé 2 roky přivítala Ing. Jana Chrpová, CSc., z VÚRV, která celý seminář také moderovala. Před zahájením odborných přednášek obdrželi významní šlechtitelé pšenice ocenění za celoživotní přínos k rozvoji této plodiny. Prestižní cenu převzali Ing. Alena Hanišová, CSc., Ing. Pavel Bartoš, DrSc. a Ing. Josef Čapek, CSc.

Ocenění převzali šlechtitelé Ing. Alena Hanišová, CSc., Ing. Pavel Bartoš, DrSc. a Ing. Josef Čapek, CSc.

Každoroční nadprodukce

Podle sdělení Ing. Zdeňka Trnky z Ministerstva zemědělství ČR patří pšenice k nejstarším kulturním rostlinám. Důležitost pšenice jako významného zdroje výživy lidí i zvířat stále narůstá. Na našem trhu představuje s více než 60% podílem hlavní plodinu. Naši pěstitelé mají o pšenici stabilně vysoký zájem díky docilování dlouhodobě dobrých výnosů bez ohledu na ročníkové výkyvy. Průměrný výnos všech obilovin v roce 2022 se předpokládá na úrovni 5,92 t/ha a produkce téměř 8,2 mil. t. Výnos pšenice ozimé i jarní v průměru ČR dosáhl 6,07 t/ha. Celkem se u nás vyprodukovalo necelých 5,2 mil. t pšenice.

Z hlediska produkce pšeničného zrna jsme soběstační. Každoročně se na území ČR vyprodukuje více než představuje domácí spotřeba a pro export zbývá více než 2 mil t. K hlavním odběratelům patří Německo, Polsko a Rakousko.

Pšenici se daří ve všech pěstitelských podmínkách

Využití nových metod šlechtění

Výnosy pšenice se v porovnání s minulostí díky šlechtění výrazně zvýšily a stále ještě mají určité rezervy. Podle informace prof. Ing. Jaroslava Doležela, DrSc., dr. h. c. z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR současné nové techniky umožňují nejen zrychlit, ale také zefektivnit šlechtitelský proces. Zároveň lze získat odrůdy s novými vlastnostmi, které by běžnými technikami šlechtění byly jen obtížně dosažitelné. Hlavní součástí nových metod šlechtění je editace genomu.

Díky zdokonalení metod sekvenování se podařilo rozluštit genom pšenice i jejích rodičovských druhů. Pokrok v genetice umožňuje izolaci důležitých genů, ke kterým patří také patří geny rezistence. Využití nových metod šlechtění a jejich uplatnění v praxi bude vyžadovat odhalení molekulárních mechanizmů odpovědných za polygenní znaky.

Každoročně nárůst

Problematiku rozvoje šlechtění pšenice od poloviny dvacátého století do současnosti přítomným přiblížili Ing. Alena Hanišová, CSc., a Dr. Ing. Pavel Horčička z firmy Selgen a. s. Z přednášky mimo jiné vyplynulo, že výnosy ozimé pšenice vzrostly za posledních 90 let více než 3,5× a v současnosti naši pěstitelé v průměru sklízejí přes 6 t/ha. Zatímco v roce 1925 se výnosy pšenice na našem území pohybovaly okolo 1,5 t/ha, o 30 let později překonaly hranici 2 t/ha a za dalších 30 let se dostaly téměř k 5 t/ha.

Nejvýrazněji výnosy pšenice ovlivňuje šlechtění. Přírůstek dosahovaného výnosu se díky novým odrůdám pohybuje kolem 1 % za rok. Současné nejvýnosnější odrůdy ozimé pšenice mají potenciál dosáhnout více než 15 t/ha, ale v pěstitelské praxi se nedosahuje ani poloviny.

Díky šlechtění se výnosy pšenice zvyšují zhruba o 1 % za rok.

Větší množství odrůd

Zemědělci by měli vybírat odrůdy vhodné pro konkrétní stanoviště a dosahovat stabilně dobrých výnosů. Zatímco v roce 1973 bylo na našem území k dispozici jen 6 odrůd ozimé pšenice, v roce 1989 to bylo 16 a v současnosti mohou pěstitelé vybírat ze 164 odrůd.

Došlo ke značnému zefektivnění šlechtění oproti minulosti kdy bylo třeba vynaložit mnohem více ruční práce. V minulosti se na pokusech ve Stupicích u Prahy povedlo založit 300–400 parcel za 5 dnů, zatímco v současnosti zabere založení 6 000 parcel pouze 2 dny.

Ruční práci se ale pokusné stanici nevyhnou ani dnes. Pro sledování odolnosti vůči chorobám zakládají od roku 1972 fytopatologické školky. Jednotlivé odrůdy se vysévají do hnízd, což se lépe osvědčilo než řádkové setí, kdy se choroby snadno přenášely z okolních řádků.

Náchylnost ke snětím

Odolnosti pšenice vůči snětím vyhodnotila ve své přednášce RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D. z VÚRV. Připomněla, že pšeničná pole ohrožují 3 druhy snětí - mazlavá pšeničná, mazlavá hladká a zakrslá. Infekce se přenáší dvěma způsoby - z půdy a napadeným osivem. Účinnou ochranu představuje vysévání mořeného certifikovaného osiva.

Rezistentní pšenice neexistuje, většina současných odrůd je náchylných k napadení snětivostí. Proto sněti představují výrazné riziko, pokud se neuplatňuje důkladné moření osiva. Z tohoto důvodu mají problematickou situaci ekologičtí pěstitelé, kteří nemohou klasická mořidla používat.

Pěstitelé by měli vybírat odrůdy pšenice s vyšší odolností vůči snětím a rzím.

Rzi v Evropě

Výskytem rzí v Evropě se zabýval Ing. Ondřej Zelba z VÚRV. Připomněl, že pšenici napadají tři druhy rzí - travní, plevová a pšeničná. Jejich výskyt a virulence se na evropském území sleduje. V případě rzí představuje nejefektivnější ochranu pěstování odolných odrůd.

Na našem území se nejčastěji vyskytuje rez pšeničná, u které v posledních 5 letech ve vztahu k testovaným genům rezistence nedošlo k výrazným změnám v populaci. Hlavními skupinami ras v Evropě jsou 166 a 106 314 2. Nově byla ve střední Evropě zjištěna virulence k Lr24 u rasy ze skupiny 165.

Rez travní se v posledních letech přizpůsobila mírnému evropskému klimatu a škodí i v oblastech, kde se dříve nevyskytovala, např. v Anglii. Dominují rasy vzešlé z epidemie na Sicílii v roce 2016 a rasy Digalu poprvé zjištěné v Etiopii.

Rez plevová se v podmínkách ČR vyskytuje nepravidelně. V některých ročnících však dokázala způsobit výrazné škody. Od roku 2015 v Evropě převažují rasy skupiny PstS10 (Warrior).

Ochranu proti rzím představuje pěstování odolných odrůd, ale odolnost může časem klesat. Rzi se neustále vyvíjejí a vznikají nové virulentní rasy. Odolná odrůda tak může postupem času odolnost proti rzím ztratit.