Výsledky odrůdových pokusů se sójou v roce 2024

11. 03. 2025 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 313x

Duben byl teplotně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 10,0 °C byla o 1,5 °C vyšší než normál. Srážkově byl duben na území ČR normální (37 mm, 95 % N). Přestože lze hodnotit duben jako teplotně nadnormální, byl zaznamenán výrazný teplotní výkyv mezi 1. mimořádně teplou a 2. velmi chladnou polovinou měsíce.

Průběh počasí za vegetace sóji v roce 2024

Duben byl teplotně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 10,0 °C byla o 1,5 °C vyšší než normál. Srážkově byl duben na území ČR normální (37 mm, 95 % N). Přestože lze hodnotit duben jako teplotně nadnormální, byl zaznamenán výrazný teplotní výkyv mezi 1. mimořádně teplou a 2. velmi chladnou polovinou měsíce. Již 1. 4. nastal 1. letní den a 7. 4. dokonce 1. tropický den tohoto roku. Jednalo se tak o nejčasněji zaznamenaný tropický den v historii sledování. V polovině měsíce se silně ochladilo a mrzlo téměř na celém území ČR. V mrazových kotlinách nebyly výjimkou ani ranní mrazy okolo -8 až -10 °C, které v podstatě zlikvidovaly květy, příp. i plůdky, řady ovocných stromů. V několika případech pěstitelé sóji upozorňovali, že u některých včasně setých odrůd došlo k určitému výpadku rostlin, avšak ve většině případů k výrazným škodám nedošlo, neboť sója v tuto dobu ještě nevzešla nebo nebyla ještě založena. Úplný konec měsíce byl opět velmi teplý.

Květen byl teplotně i srážkově nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 14,5 °C, což znamenalo 1,4 °C nad normálem. Srážkově byl květen hodnocen jako nadnormální (92 mm, 132 % N). Rozložení srážek bylo prostorově značně nerovnoměrné, přičemž nejvíce srážek spadlo v západní polovině Čech a nejméně na severovýchodě republiky. Nejvíce pršelo v poslední dekádě května.

Červen lze hodnotit jako teplotně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 17,9 °C byla 1,4 °C nad normálem. Měsíční úhrn srážek 88 mm představoval 107 % normálu. Srážkové úhrny byly regionálně velmi rozdílné, přičemž v Čechách spadlo v průměru jen 64 mm srážek (79 % N) oproti Moravě se 135 mm srážek (162 % N). Ve 2. polovině 1. dekády se na našem území vyskytlo frontální rozhraní s výskytem bouřek, někdy doprovázených krupobitím. Poslední červnová dekáda se vyznačovala přechodem zvlněné studené fronty přes naše území, při níž se vyskytly velmi silné až extrémně silné bouřky, často i s krupobitím, které některé porosty sóji poškodily.

Červenec byl teplotně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 19,8 °C (1,5 °C nad N). Teplotně mírně pod normálem byl pouze začátek a konec měsíce. V červenci zaznamenalo téměř 40 stanic 10 a více tropických dní. Přestože byl červenec na území ČR srážkově normální, měsíční úhrn 71 mm představoval jen 80 % normálu. Srážky však byly prostorově značně nerovnoměrně rozložené, přičemž nejvíce pršelo na Vysočině a v Orlických horách a nejméně na Zlínsku.

Srpen byl teplotně silně nadnormální a srážkově normální. Jednalo se o 4. nejteplejší srpen na území ČR od roku 1961. Průměrná měsíční teplota vzduchu 20,2 °C byla o 2,3 °C vyšší než normál. Mírně podnormální teploty byly zaznamenány pouze na začátku měsíce. Velmi teplé období nastalo uprostřed měsíce (5 °C nad N), a také v závěru měsíce (6 °C nad N). Přestože, je možné srpen hodnotit jako srážkově normální, měsíční úhrn 67 mm představoval jen 86 % normálu. Srážky byly opět regionálně velmi nerovnoměrně rozložené. Na lokalitách s menšími srážkami v tomto období se u následně sklizených porostů sóji projevila nižší HTS, a tím i výnos. Pokud by k tomuto deficitu v některých oblastech nedošlo, mohlo být v roce 2024 na území ČR dosaženo rekordního výnosu sóji.

Září bylo teplotně nadnormální a srážkově mimořádně nadnormální. Průměrná měsíční teplota vzduchu 15,0 °C byla o 2,0 °C vyšší než normál. Počátek měsíce byl velmi teplý s výskytem tropických dní (5 °C nad N). V 2. dekádě měsíce poté následovalo silné ochlazení (5 °C pod N). 2. polovina měsíce byla lehce nad normálem a na konci měsíce se opět ochladilo. Z pohledu srážek se jednalo o nejvlhčí září a 2. nejvlhčí měsíc od roku 1961 na území ČR. Měsíční úhrn srážek 179 mm představoval 298 % normálu. Srážkové úhrny byly regionálně velmi rozdílné a nejvíce srážek spadlo pouze v několika málo dnech mezi 11.–16. 9. Uvedená extrémní srážková situace byla spojena s ničivou povodní. Nejpostiženější byly Jeseníky, Beskydy a jih ČR. Porosty sóji v záplavových oblastech byly na některých místech povodní přímo zasaženy.

Říjen lze hodnotit jako teplotně nadnormální a srážkově normální. Průměrná měsíční teplota vzduchu byla 9,8 °C (1,6 °C nad N). Srážkově byl květen hodnocen jako normální (36 mm, 73 % N).

Již zralé porosty sóji sklízené před extrémními dešti (tj. v 1. pol. září), byly často sklízeny při velmi nízké vlhkosti semen pod 10 % (v některých případech i okolo 8 %). Takto nízká vlhkost negativně ovlivňuje biologickou hodnotu semen osivářských porostů a zvyšuje jejich mechanické poškození s výrazně vyšším výskytem půlek. Následné silné převlhčení půdy na převážné většině lokalit zastavilo a zkomplikovalo sklizeň již zralých porostů sóji. Převážná většina porostů se proto sklízela až v průběhu měsíce října, a to opět při nevhodných vlhkostech (způsobených častými teplotními inverzemi), často výrazně vyšších než 15 % (mnohdy i přes 18 %). Bez následného sušení se při těchto vysokých vlhkostech sója nedá dlouhodoběji skladovat.

Pokusy se sójou

Sledované odrůdy sóji a jejich výsevky

V roce 2024 jsme na pokusných lokalitách Sloveč, Skalička a Straškov sledovali následující odrůdy sóji: Abaca, Amiata, RGT Sphinxa, RGT Satelia, Apolinna, DM Ambar, PRO Helicon, Liska, PRO Vesuvio, Ancagua, Akumara, Kofu, PRO Taranaki, Abiola, ES Compositor, ES Governor, ES Comandor, Artemis, Hermes, Adelfia, Pamela, Alvesta, Cantate PZO, Tertia, GLS 24, SN-02-04-01, SN-02-03-02. U posledních třech názvů se jedná pouze o kódové označení, které není názvem odrůdy.

Vzhledem k rozdílnému značení ranosti odrůd u jednotlivých šlechtitelů (dodavatelů), odrůdy podle tohoto kritéria neřadíme a bereme jej za orientační. U některých odrůd může jejich ranost ovlivnit i atypický průběh povětrnostních podmínek, příp. nižší hustota porostu (u řidších porostů často dochází k většímu větvení, a tím oddálení sklizně).

U převážné většiny ověřovaných odrůd byl použit výsevek 65 klíčivých semen/m², výjimkou byly odrůda Cantate PZO s výsevkem 70 klíčivých semen/m² a odrůdy Akumara, Abaca a Amiata s výsevkem 75 klíčivých semen/m².

Tab. 1: Výnosy sóji v ČR v letech 2009–23 (ČSU, 2024)

Tab. 2: Výnosy sóji v SR v letech 2009–23 (ŠÚ SR, 2024)

Tab. 3: Termíny setí a sklizně sóji na jednotlivých lokalitách v roce 2024

Výsledky vegetačního pozorování

V roce 2024 byla hustota porostů sóji (v průměru všech odrůd) na pokusných lokalitách mírně vyšší než v předchozím roce a pohybovala se mezi 31,6–47,7 rostlinami/m² (tab. 4). Nejvyšší hustotu porostu (47,7 rostlin/m²) jsme zaznamenali u Amiata, u které byl současně použit jeden z nejvyšších výsevků. Druhou nejvyšší hustotu (47,1 rostlin/m²) jsme zjistili u odrůdy Hermes a 3. nejvyšší hustotu (46,9 rostlin/m²) jsme zaznamenali u odrůdy Abaca, která byla opět zakládána s výrazně vyšším výsevkem. Naopak nejnižší hustotu porostu, jsme pozorovali u odrůdy PRO Taranaki (31,6 rostlin/m²) a dále DM Ambar (33,2 rostlin/m²). Je třeba upozornit, že nižší hustota těchto zmiňovaných odrůd ovlivnila i jejich výnos.

Optimální zapojení porostu odrůda ovlivňuje nejen počtem vzešlých rostlin na jednotce plochy, ale i schopností se větvit. Větvení je důležitým morfologickým znakem, který mimo jiné umožňuje dokonalejší využití prostoru apod. Větší větvení pak může v některých případech částečně kompenzovat negativní vliv řídkých porostů. Vzhledem k převážně dobrým hustotám porostů se větvení v loňském roce pohybovalo jen mezi 0,23 a 1,93 větvemi na rostlinu. Největší větvení jsme v roce 2024 pozorovali u řidší odrůdy DM Ambar (1,93 větve/rostlinu). Dalšími poměrně silně větvícími odrůdami byly Abaca (1,13 větve na rostlinu), Apolinna (1,10 větve/rostlinu) a nejřidší PRO Taranaki (1,07 větve/rostlinu). Naopak nejméně větvila nejhustší odrůda Amiata (0,23 větve/rostlinu).

Z důvodu snadnější sklizně s nižšími ztrátami semen je důležitým parametrem výška nasazení nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Pro zjištění opravdu objektivního množství ztrát měříme apikální konec nejspodnějšího lusku od povrchu půdy (nasazení prvního lusku). Její zvýšení lze pozitivně ovlivnit jak zvýšením výsevku, resp. větší hustotou porostu, tak i aplikací stimulátorů růstu, založených zejména na bázi auxinu (např. přípravky Lexin, Litofol Active, LEXenzym, AGRILexin). Jednou z posledních možností, jak výrazně eliminovat ztráty u nízko nasazených porostů, je využití kvalitních flexibilních lišt (např. MacDon, ConVio Flex nebo John Deere FlexDraper), čímž je dosaženo podstatně nižších sklizňových ztrát.

Výška nasazení prvních lusků byla v roce 2024 nejvyšší, kterou jsme za posledních více než 25 let naměřili (prům. 11,37 cm). V běžném roce je tato výška zhruba o 4–6 cm nižší. Je však třeba říci, že se na uvedené výšce projevil propad lusků vyrůstajících na nejspodnějších internodiích, proto je třeba uvedenou výšku v roce 2024 vnímat jako atypickou. Jinými slovy lze říci, že odrůdy s nejvyšší výškou nasazení prvních lusků v uvedeném roce nasazovaly lusky až na výše posazených internodiích. Z hlediska odrůd jsme největší výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy pozorovali, obdobně jako v roce 2023, u odrůdy Alvesta (19,6 cm). Dále jsme vysokou výšku nasazení zaznamenali u odrůd ES Compositor (17,2 cm) a Amiata (16,0 cm). Nejnižší výšku nasazení prvního lusku, kterou však lze považovat za velmi dobrou, jsme zjistili u odrůd Artemis (8,0 cm), Liska a PRO Helicon (8,7 cm).

Nejen délka nadzemní části rostlin sóji, ale i výška porostu vypovídají o vzrůstnosti jednotlivých odrůd a do určité míry mohou upozorňovat na jejich náchylnost k poléhání. U některých vzrůstnějších odrůd dochází v příznivém, zejména vlhkém, ročníku jako byl i loňský a dobré úrodnosti půdy k určitému přilehnutí porostu. To však ve většině případů nekomplikuje sklizeň. Určité přilehnutí porostů jsme v roce 2024 pozorovali na všech lokalitách, přičemž průměrná délka rostlin dosahovala 103 cm, což je o zhruba 40 cm více než v předchozím roce. Největší délku rostlin jsme pozorovali u odrůd Alvesta (122,8 cm), ES Compositor (115,3 cm), Ancagua (112,4 cm) a Cantate PZO (112,2 cm). Naopak nejnižší délku rostlin jsme zaznamenali u odrůd RGT Sphinxa (89,4 cm) a PRO Helicon (89,9 cm). Určité rozdíly v průměrné délce porostu byly i mezi lokalitami, kdy ve Skaličce byla tato délka 111 cm, ve Straškově 104 cm a ve Slovči 93 cm.

Tab. 4+5: Výsledky bonitace během vegetace, sklizně a kvalitativní hodnocení odrůd sóji (průměr 3 lokalit, pokud není uvedeno jinak)

Sklizňové výsledky

V roce 2024 byly výnosy sóji v rámci celé ČR nadprůměrné a na některých místech dokonce rekordní (tab. 5). Pokud by v uvedeném roce v období nalévání semen na některých lokalitách nedošlo k větší stresové zátěži, mohly být celorepublikové výnosy nejlepší v historii. Výnosy sóji v našich poloprovozních pokusech (na stanovištích Skalička, Sloveč a Straškov) byly dobré a pohybovaly se v rozmezí 2,33–4,52 t/ha v závislosti na odrůdě, zejména však na půdně-klimatických podmínkách dané lokality.

Z pohledu lokalit se sóji nejlépe dařilo ve Skaličce (Ø 4,1 t/ha), dále bylo dosaženo nadprůměrného výnosu 3,4 t/ha na lokalitě Sloveč. Z hlediska agroklimatických podmínek byl nejpostiženější lokalitou Straškov, kde však bylo dosaženo stále velmi dobrého výnosu 2,9 t/ha.

Na výnosově nejlepší lokalitě Skalička jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy Tertia (4,48 t/ha), dále pak Abaca (4,47 t/ha), ale také u odrůd Adelfia a Abiola (4,42 t/ha). Naopak nejnižší výnos, přesto velmi slušný, jsme zjistili u odrůdy Hermes (3,29 t/ha) a Ancagua (3,45 t/ha).

Na lokalitě Sloveč jsme pozorovali nejvyšší výnos u odrůdy Amiata (4,52 t/ha), dále pak u odrůd Abaca (4,50 t/ha), Tertia (4,43 t/ha) a Akumara (4,33 t/ha). Nejnižší výnos zde poskytla nejranější (0000) odrůda sóji pod označením SN-02-04-01 (2,33 t/ha) a odrůda PRO Vesuvio (2,72 t/ha).

Na nižším výnosu sóji na lokalitě Straškov oproti ostatním lokalitám se výrazněji projevil přísušek doprovázený extrémními teplotami v průběhu srpna, právě v kombinaci se zvolenou lokalitou, která se nacházela na lehčích rendzinách, vzniklých na opukách. Ve Straškově jsme zaznamenali nejvyšší výnos u odrůdy Apolinna (3,72 t/ha), dále u odrůd DM Ambar (3,49 t/ha), Akumara (3,45 t/ha) a odrůdy pod pracovním označením GLS 24 (3,23 t/ha). Naopak nejnižší výnos na této lokalitě jsme zjistili u odrůd ES Compositor a Amiata (2,42 t/ha), dále pak u odrůdy Kofu (2,47 t/ha).

Z výnosových výsledků je patrné, jak na různých lokalitách prospívaly místní agroklimatické podmínky téměř vždy jiným odrůdám. Názorným příkladem je třeba odrůda Amiata, která na lokalitě Sloveč dosáhla nejvyššího výnosu, a naopak na lokalitě Straškov jednoho z nejhorších. Rozdíl u odrůdy Amiata byl patrný i na sklizených semenech, které měly na lokalitě Straškov výrazně nižší HTS (Straškov 121 g vs. Sloveč 166 g). Nejvyššího průměrného výnosu semene ze všech 3 sledovaných lokalit dosáhly odrůdy Apolinna (Ø 4,02 t/ha), Akumara (Ø 3,95 t/ha), Abaca (Ø 3,92 t/ha), Abiola (Ø 3,84 t/ha) a Tertia (Ø 3,83 t/ha). Naopak nejnižší, avšak stále velmi dobrý, průměrný výnos jsme pozorovali u nejranější (0000) odrůdy dodané pod označením SN-02-04-01 (Ø 2,92 t/ha), dále pak Hermes (Ø 2,98 t/ha) a Ancagua (Ø 3,14 t/ha). Tyto extrémně rané a rané odrůdy však v jiných letech mírně nižší výnos kompenzují dřívější sklizní, a tím možností časného výsevu následných plodin.

Kvalitativní hodnocení sójových bobů

Přestože se sója ve většině případů u nás zpeněžuje v krmivářské kvalitě, stále častěji se setkáváme s určitými požadavky na její kvalitu. Z uvedeného důvodu přikládáme kvalitativní rozbor sklizených odrůd (tab. 5). Průměrná hmotnost tisíce semen (HTS) u všech odrůd byla v roce 2024 poměrně nízká, a to 146,4 g, což je o 38,1 g méně než v předchozím roce 2023, ale oproti suchému roku 2018 o cca 20 g více. Rozdíl, který však z tabulky není patrný, byl mezi sledovanými lokalitami, a to o 15 g v neprospěch Straškova. I přes skutečnost, že HTS je odrůdovou vlastností, zmíněný nepříznivý průběh počasí (zejména sucho) ji může velmi výrazně snížit. Rozsah hodnot HTS se v roce 2024 pohyboval mezi 119–176 g, přičemž uvedené nejvyšší hodnoty bylo dosaženo u odrůdy pod označením SN-02-03-02 (175,8 g). Dalšími odrůdami s nejvyšší HTS byla Apolinna a Pamela (170,1 g resp. 166,9 g). Na druhou stranu nejnižší HTS jsme zaznamenali u odrůd DM Ambar (118,7 g) a PRO Helicon (119,5 g). Upozorňujeme, že odrůdy s vyšší HTS mohou poskytovat v sušších letech a na výsušných lokalitách nižší výnos z důvodu nedotažení požadované HTS.

Podobně jako HTS i obsah dusíkatých látek (NL neboli bílkovin) a oleje v semenech je do značné míry odrůdovou vlastností, kterou však ovlivňují i agroekologické a další podmínky. Obsah NL byl v roce 2024 nízký a pohyboval se v průměru lokalit mezi 29,1–35,0 %. Vyšší obsah NL, který však z tabulky není patrný, byl na suchem více stresované lokalitě Straškov. Nejvyšší obsah NL jsme v roce 2024 zaznamenali u odrůdy Abiola (35,0 %), dále pak u odrůd Amiata (34,8 %) a Akumara (34,4 %). Naopak nejnižší obsah NL jsme sledovali u odrůdy Adelfia (29,1 %), a také odrůd PRO Helicon a RGT Sphinxa (29,5 %). Vliv agroekologických podmínek dokládají výsledky odrůdy RGT Sphinxa, u které bylo v roce 2022 dosaženo nejvyššího obsahu NL ze všech 17 testovaných odrůd, což je diametrálně odlišný výsledek než v roce 2024.

Vzhledem k záporné korelaci mezi obsahem NL a oleje byl obsah oleje vysoký a pohyboval se mezi 18,5–21,5 %. Nejvyšší obsah oleje jsme zjistili u odrůd PRO Helicon (21,5 %), RGT Sphinxa (21,3 %) a PRO Vesuvio (21,2 %). Nejnižší obsah oleje jsme zaznamenali u odrůd Amiata (18,5 %), Abiola (18,9 %) a Akumara (19,0 %).

Závěr

Závěrem je třeba konstatovat, že všechny odrůdy sóji, testované v roce 2024, jsou vhodné pro pěstování na území ČR, o tom svědčí i jejich dobrý výnosový potenciál a téměř bezproblémová sklizeň. V řadě případů o výnosu jednotlivých, u nás vhodných, odrůd rozhoduje i kvalita osiv, která zejména v běžném zemědělském provoze bývá značně rozdílná.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Petru Sýkorovi, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Údaje o počasí byly čerpány ze sledování ČHMÚ

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec z.s.; ²Česká zemědělská univerzita v Praze