Využití přírodních látek při fungicidním ošetření osiva sóji

10. 06. 2022 Ing. Pavel Procházka Ph.D. a kol. Osivo a sadba Zobrazeno 1007x

Základním prvkem ochrany luskovin proti houbovým chorobám v počátečních fázích růstu je moření osiva. V minulosti bylo velmi vhodné a účinné mořidlo Maxim XL 035 FS (fludioxonil + metalaxyl-M), avšak v ČR nebylo pro použití do sóji registrované.

Pro moření hrachu bylo dle nařízení ÚKZÚZ z konce května 2021 povolené pro omezené a kontrolované použití, avšak platnost nařízení již vypršela. Další možností byl přípravek Vitavax 2000 (carboxin + thiram), avšak platnost přípravku v registru již vypršela, navíc povolení v ČR pro sóju nebylo. Je tedy nutné hledat účinnou alternativu pro fungicidní moření, neboť budoucnost nelze spatřovat v absenci moření osiva.

Testování možných alternativ moření

V rámci ověřování možných alternativ proběhlo testování některých již komerčně dostupných přípravků, jejichž základem jsou přírodní látky s antifungální aktivitou, a to jak v laboratorních podmínkách, tak v maloparcelkovém pokusu. Cílem bylo prvotně ověřit, zda vybrané přírodní látky s antifungální aktivitou nepůsobí negativně na laboratorní klíčivost a vitalitu osiva a dále na produkční parametry porostů sóji, neboť osivo sóji je velmi citlivé jak na biotický, tak abiotický stres, který právě moření osiva případnými nevhodnými látkami může představovat.

V rámci prvotního ověření bylo pro ošetření osiva sóji vybráno několik látek. Jednou z variant byl přípravek Alginure založený na extraktu z mořských řas rodu Ascophyllum nodosum a Laminaria sp., který dále obsahuje rostlinné aminokyseliny, fosfonáty ve formě draselných solí kyseliny fosforečné a fosforité, které mají za úkol účinněji transportovat organické aktivátory do buněk rostlin a další účinné látky jako například algináty, laminariny, cytokininy, proteiny, betainy, sacharidy a hormony, které slouží jako aktivátory obranných mechanizmů. Efekt spočívá ve zvýšení koncentrace fytoalexinů a mnoha dalších podpůrných látek v rostlině, čímž je posílena obranyschopnost rostliny vůči působení patogenů.

Dalším přípravkem je Wetcit, který obsahuje pomerančový olej, jehož hlavní složkou jsou terpeny z pomerančovníku, které mají účinky na regulaci chorob a škůdců rostlin. Citrusy obsahují v listech, plodech a květech značné množství aromatických a biologicky aktivních látek. Biologicky aktivní látky jsou představovány hlavně terpenoidy, a to především limoninem, nomilinem a obacumonem. Mezi seskviterpeny obsažené v citrusech patří např. γ-bisabolen. Pomerančová silice působí jako přírodní antimikrobiální a repelentní bariéra.

Posledním zkoumaným přípravkem je Agrovital, což je pomocná látka, která se přidává do tank-mixu přípravků na ochranu rostlin. Například v období dešťů snižuje ztráty těchto přípravků smyvem z listů a zabezpečuje tak ochranné krytí. Jeho účinnou látkou je pinolene. Pinolene je emulgovatelný terpenický polymer s fungicidními účinky, destilovaný z pryskyřic jehličnatých stromů.

Kontrolní variantu představovalo jednak nemořené osivo a jednak osivo mořené přípravkem Maxim XL 035 FS, což je fungicidní mořidlo s účinnými látkami fludioxonil a metalaxyl-M. Kompletní přehled variant pokusu je uveden v tabulce 1.

V rámci ověření vlivu látek na laboratorní klíčivost a vitalitu osiva byla provedena zkouška laboratorní klíčivosti a dále Test urychleného stárnutí (TUS), po kterém následovala zkouška laboratorní klíčivosti osiva, která tímto testem prošla. Následně proběhlo porovnání klíčivostí osiva ze standardní zkoušky laboratorní klíčivosti a zkoušky provedené po TUS. Toto srovnání nám lépe pomůže vyvodit vitalitu osiva. Zkouška laboratorní klíčivosti i TUS probíhaly podle platné metodiky ÚKZÚZ.

Dále bylo provedeno ověření jednotlivých látek v maloparcelkovém pokusu na Výzkumné stanici FAPPZ v Červeném Újezdě. Výsev pokusu proběhl 6. 5. 2021 po běžné předseťové přípravě. Výsevek činil jednotně 65 semen/m². Pokus byl preemergentně herbicidně ošetřen přípravkem Stomp aqua v dávce 2,6 l/ha. Dále musel být porost ve fázi 3. trojlístku ošetřen opravným herbicidním zásahem a sice přípravkem Corum se smáčedlem Dash v dávce 1,25 l/ha + 1,0 l/ha. Dále již do porostu nebylo nijak zasahováno ani z hlediska výživy a stimulace, ani z hlediska aplikace přípravků na ochranu rostlin. Zejména vzcházející porost velmi trpěl nálety ptáku, takže část redukce rostlin byla zapříčiněna tímto faktorem. Porosty byly sklizeny 20. 10. 2021.

Tab. 1: Přehled jednotlivých variant moření osiva

Výsledky laboratorního testování

Z grafu 1 je patrné, že přípravky Alginure a Wetcit měly velmi pozitivní vliv jednak na laboratorní klíčivost a jednak na vitalitu (laboratorní klíčivost po TUS), který je srovnatelný s konvenčním přípravkem, neboť i osivo prošlé urychleným stárnutím by stále bylo uznané jako osivo. Přípravek Agrovital měl v laboratorním pokusu poněkud menší efekt, avšak stále pozitivní oproti nemořené kontrole.

Graf 1: Porovnání zkoušky laboratorní klíčivosti bez TUS a po TUS

Výsledky polního pokusu

Z grafu 2 je patrné, že všechny varianty moření měly pozitivní efekt na počet vzešlých rostlin. Výsledky moření přírodními látkami jsou srovnatelné s konvenčním fungicidem. Srovnáme-li graf 2 a tabulku 2, zjistíme, že v průběhu vegetace došlo k silné redukci porostu na všech variantách, která byla zapříčiněna nadměrným tlakem ptáků. Srovnáním grafu 2 a tabulky 2 dále zjistíme, že trend v počtu rostlin byl po vzejití i před sklizní velmi podobný, tedy všechny varianty měly pozitivní efekt oproti neošetřenému osivu, který byl srovnatelný s konvenčním fungicidním mořidlem.

Z tabulky 2 je zřejmé, že všechny varianty, které byly před výsevem fungicidně mořeny, a to jak přírodními látkami, tak konvenčním fungicidem, měly výše umístěný nejspodnější lusk (měřená výška apikální části nejspodnějšího lusku od povrch půdy), což v konečném důsledku snižuje sklizňové ztráty. Lze také konstatovat, že fungicidní moření osiva vedlo k celkově vyššímu počtu lusků na rostlině.

Graf 3 představuje výnos semen jednotlivých variant (při 13% vlhkosti). Výsledky ukazují, že všechny varianty moření přírodními látkami i varianta mořená konvenčním fungicidem měly pozitivní efekt na výnos semen oproti nemořenému osivu.

Z výsledků měření hmotnosti tisíce semen (graf 4) je zřejmé, že jednotlivé varianty se od sebe nijak významně nelišily. Všechny varianty ošetření dosáhly vyšší hmotnosti tisíce semen oproti neošetřené kontrole.

Tab. 2: Výsledky hodnocení porostů před sklizní

Graf 2: Počet rostlin po vzejití u jednotlivých variant ošetření osiva sóji v Červeném Újezdě

Graf 3: Výnos semen sóji u jednotlivých variant moření v Červeném Újezdě

Graf 4: Hmotnost tisíce semen u jednotlivých variant moření v Červeném Újezdě

Závěr

Na základě výše popsaných výsledků je možné konstatovat, že přírodní látky s antifungálním účinkem představují určitou alternativu ke stále zmenšujícímu se spektru konvenčních přípravků pro moření osiva. Námi testované látky nijak negativně neovlivnily ani laboratorní klíčivost osiva a jeho vitalitu, ani produkční parametry porostů sóji.

Cílem dalšího výzkumu bude prověření přírodních látek v širším spektru agroekologických podmínek a dále ve více ročnících.

Namořené osivo sóji

Misky se semeny po ukončení testu urychleného stárnutí (TUS)

Sklizeň maloparcelkového pokusu 20. 10. 2021

Autoři děkují za pomoc pracovníkům výzkumné stanice FAPPZ v Červeném Újezdě.

Ing. Pavel Procházka Ph.D.¹, Bc. Tomáš Pecka¹, Ing. Přemysl Štranc Ph.D.², Radek Vostřel^1
1Česká zemědělská univerzita v Praze; ²ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec