Chemap Agro s.r.o.

Využíváte už i vy tritikale na GPS sklizeň?

30. 10. 2020 Ing. Marcela Shejbalová; VP AGRO, spol. s r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 387x

Zadáním zootechnika pro agronoma bývá vyrobit dostatečné množství siláže pro dobytek nebo pro bioplynovou stanici. Nejčastější plodinou na GPS bývá kukuřice. V posledních několika letech se jako alternativa do hledáčku dostaly i ozimé obilniny, kterými jsou zejména ozimé tritikale nebo žito. Ozimé plodiny mají nespornou výhodu v založení porostu během podzimu a v přísunu srážek během mnoha měsíců. Nespoléhají tak jen na déšť v relativně krátkém časovém období.

Proseeds

Na GPS sklizeň se nám osvědčily dvě odrůdy ozimého žita - velmi vysoký a nepoléhavý hybrid Helltop a speciální populační žito Herakles, které vytváří silně olistěné a robustní rostliny, a navíc si získalo pěstitele velmi nízkým požadavkem na výsevek - pouhých 80–100 kg/ha.

Sortiment GPS ozimých obilnin jsme před časem rozšířili o ozimé tritikale Balu PZO a v současnosti nabízíme v tomto segmentu výnosově nejlépe hodnocené liniové tritikále Tender PZO.

Podle registračních výsledků z Německa dosahuje Tender PZO velmi vysokého výnosu při intenzivním i extenzivním způsobu pěstování. Nulový rozdíl mezi oběma variantami je díky vynikajícímu zdravotnímu stavu a perfektní odolností vůči poléhání. Rostliny proto nevyžadují fungicidní nebo morforegulační ochranu a jejich pěstování je proto maximálně ekonomické. Z našich zkušeností mohu potvrdit, že pokud nemůže dojít ke sklizni na GPS a porost se nechá dozrát na zrno, je výnos zrna na srovnatelné úrovni, jaké dosahují tritikale pšeničného typu. Achillovou patou v takovém případě bývá stabilita rostlin, protože u porostů na GPS se minimalizuje ošetření morforegulátory a v době, kdy se rozhodne o ponechání na zrno, je na morforegulaci už pozdě. U odrůdy Tender PZO ovšem nedochází díky skvělé odolnosti ani v tomto případě k poléhání. Je to typické tritikale žitného typu, které je možné sít od konce září až do začátku listopadu při výsevku 250–280 zrn/m2, při pozdních výsevech až 350 zrn/m2. Pozdní výsevy velmi dobře toleruje. Hnojení dusíkem doporučujeme 120–170 kg/ha v dělené dávce (v době odnožování cca 50 kg/ha a při sloupkování cca 90 kg/ha). V době objevení 1. až 2. kolénka ošetření 0,3–0,5 l Moddusu/ha. Pro Tender PZO je typický pozdnější start a začátek sloupkování. Nicméně termínem sklizně patří mezi polorané odrůdy. Tender PZO je vhodný i na lehké, písčité půdy. Přezimování má výborné. Pěstování ozimého tritikale oproti žitu má dvě podstatné výhody: vyšší výnos hmoty a širší seťové okno. Žito bych volila hlavně na horší a sušší stanoviště.

Tritikale Tender PZO bylo sklízeno v ideální mléčněvoskové zralosti (Nepasice, 16. 6. 2020)
Tritikale Tender PZO bylo sklízeno v ideální mléčněvoskové zralosti (Nepasice, 16. 6. 2020)

Tritikale Team PZO se osvědčilo na písčitých až jílovitých půdách (Nepasice)
Tritikale Team PZO se osvědčilo na písčitých až jílovitých půdách (Nepasice)

Ideální pro určení optimálního termínu sklizně u ozimých GPS je stanovení kvalitativních parametrů sklízené hmoty, jako jsou ADF, NDF, obsah dusíkatých látek a škrobu. Tato stanovení jsou však časově i finančně náročná a v současnosti se jako nejpraktičtější vodítko zdá být stanovení sušiny, případně sledování jejího vývoje. Současně hraje v provozních podmínkách velkou roli souběh dalších sezónních prací, technické vybavení nebo volba následující plodiny. Nejčastěji to bývá ozimá řepka, kdy časové okno umožňuje aplikaci digestátu, nebo velmi rané kukuřice, čiroky nebo výsev letního tritikale Team PZO. Nárůst sušiny koreluje nejen s fenologickou fází rostlin, ale i se srážkami, hnojením a typem půdy. Sklizeň je zbytečné uspěchat a sklidit tak méně energeticky bohatou řezanku, ale je třeba mít na paměti, že při příliš vysoké sušině se porost špatně sklízí a pletiva obsahují v bioplynce téměř nerozložitelný lignin. Porosty doporučuji sklízet na začátku až v polovině června při sušině ideálně 35 %, max. 38–39 % a pokud možno při mléčně-voskové zralosti zrna. Termín sklizně podle našich zkušeností nejvíc ovlivňuje průběh počasí, zejména vysoké teploty a srážky, a volba stanoviště. V současné době se velmi často setkávám s květnovou sklizní na senáž. Při tomto způsobu je upřednostněno časové hledisko, kdy je pozemek uvolněný co nejdříve pro následnou plodinu, nejčastěji kukuřici s nízkým FAO.

Zvláštní prostor si v tomto článku zaslouží německé jarní tritikale Team PZO, které je také oficiálně registrováno na sklizeň nadzemní biomasy. Jedná se totiž v rámci celého sortimentu o poměrně vysokou odrůdu (cca 1 m) s mimořádně vysokou odolností poléhání a s velmi dobrou odolností proti padlí a rzím. Zejména první dvě vlastnosti ji předurčují na GPS využití, které bylo prokázáno v německých registračních pokusech a Team PZO získal oficiální registraci jako GPS jarní tritikale. Velkým unikátem je navíc možnost „celoročního“ využití. Podle našich zkušeností lze Team PZO díky silnému růstu vegetativních částí rostlin použít ke klasickému jarnímu výsevu, k letnímu výsevu po sklizni ozimé GPS nebo k velmi pozdnímu podzimnímu výsevu na přelomu října a listopadu, kdy se Team PZO chová jako přesívka.

Prostřednictvím pěstování Team PZO lze předcházet problémům spojeným se silážní kukuřicí, které pociťují podniky s bioplynovou stanicí. Letní výsev se hodí zejména do úzkoplodinového kukuřičného osevního postupu, který je založen zejména na produkci GPS. Optimální je výsev po sklizni ozimé GPS, tedy v červnu, případně v květnu po senáži. V našich podmínkách pravděpodobně nejčastěji koncem června. Klasická GPS sklizeň na siláž následuje v říjnu. Pozemek lze na jaře použít pro výsev kukuřice. Dosavadní výnosy při letním výsevu se v praxi pohybují na úrovni 6–7 t suché hmoty z hektaru. Doporučený výsevek pro letní výsev je 300–350 zrn/m2 (obvykle 185–210 kg/ha), který samozřejmě doporučuji upravit s přihlédnutím k ročníkovým a místním podmínkám. Hnojení dusíkem by mělo proběhnout ideálně před setím v dávce 80–100 kg/ha. K přihnojení dusíkem lze využít i digestát. Ošetření morforegulátorem (např. Moddusem 0,25–0,4 l/ha) doporučuji v růstové fázi, kdy je viditelné první až druhé kolénko. U hustého a vysokého porostu nebo při očekávání velmi vysokého výnosu je vhodná aplikace CCC (1,0 l/ha) v době svinutého praporcového listu až do jeho rozvinutí. Při tomto hlavním způsobu pěstování Teamu PZO se v podstatě jedná o využití odrůdy jako meziplodiny. Jinou možností je výsev v listopadu, např. po sklizni zrnové kukuřice, takže se maximálně využije celá doba vegetace a zimní srážky. Doporučený výsevek je 180–200 kg/ha. Důležité je, aby porost nebyl přerostlý, ideálně aby tzv. „píchal“. Co nejvíc se tak omezí riziko vymrznutí při mrazivém průběhu zimy. V posledních třech letech k devastaci porostů mrazem nedocházelo. Sklizeň při tomto způsobu pěstování probíhá v době sklizně ozimé GPS, tedy v polovině června. Výnos při sušině 35 % se pohybuje kolem 20–25 t/ha. Team PZO je podle mého názoru příjemným a vítaným zpestřením osevního postupu zejména pro podniky s bioplynovou stanicí, které řeší potíže s vysokým zastoupením kukuřice. Využitím Teamu PZO jako meziplodiny se navíc zvýší roční produkce biomasy z hektaru.

inz

Související články

Mořidlo Celest Trio Formula M - špičková fungicidní ochrana vzcházejících ozimů

21. 11. 2020 Ing. Václava Spáčilová, Ph.D.; Syngenta Czech Osivo a sadba Zobrazeno 226x

Fenomen - pšenice, za kterou se ohlédnete

01. 11. 2020 Ing. Jiří Šilha, Ph.D.; SOUFFLET AGRO a.s. Osivo a sadba Zobrazeno 458x

Onyx pro špičkový výnos i v roce 2021

01. 11. 2020 Ing. Martina Poláková; PRO SEEDS s.r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 1123x

Kvalita E na vaše pole

28. 09. 2020 Ing. Stanislav Doležal; Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Osivo a sadba Zobrazeno 640x

Aktuální role kořenového systému ve šlechtění rostlin

28. 08. 2020 Ing. Tomáš Středa, Ph.D., Ing. Jana Klimešová; Mendelova univerzita v Brně Osivo a sadba Zobrazeno 574x

Další články v kategorii Osivo a sadba

detail