Zázraky nechceme, výsledky ano

24. 01. 2019 Ing. Milena Mařáková; Limagrain Osivo a sadba Zobrazeno 2069x

Sedíme v Suchdole nad Odrou u kulatého stolu s hlavním zootechnikem společnosti Spearhead Czech s.r.o., resp. dceřinných společností Agrosumak a.s., Salix Morava a.s. a Eurofarms Agro-B, s.r.o. s panem Petrem Ficbauerem. Tento činorodý člověk řídí se svými kolegy chov 1650 ks holštýnských krav, 300 ks masného skotu (Limousin × Angus) a shodný počet prasnic v uzavřeném obratu stáda na farmě v Kojetíně, nedaleko od sídla společnosti v Horní Moštěnici. Jmenované společnosti obhospodařují v České republice 24 500 ha půdy, také spravují 4 bioplynové stanice o celkovém výkonu 3,4 MW.

Petr Ficbauer s Michalem Adlerem ve stáji v Suchdole nad Odrou

Jak dlouho pracujete na pozici zootechnika? Co je nového?

Jako zootechnik, už to bude 22 let a tady u nás v podniku jsem 20 roků. Nejsem specialista, ale mám mnoho specialistů kolem sebe. Nejčastěji jsem na farmách s mléčným skotem, dojnice jsou koncentrovány převážně ve Vlkoši u Přerova - 850 dojených krav, a dále v Libhošti a Suchdolu na novojičínsku. Jako zootechnik se můžu postavit k práci na každé z našich farem ve skupině, na Moravě nebo v Čechách. Není toho málo, ale mám tu práci rád. S velkým potěšením musím říct, že už nemusíme cestovat za inovacemi ve stájích do zahraničí. Dnes takové farmy máme i v České republice. Máme 10 let v provozu novou stáj v Libchošti a připravujeme výstavbu nového ustájení pro suchostojné dojnice. Také máme v úmyslu řešit kategorii telat stáří 3–6 měsíců na farmě v Suchdole nad Odrou. Pro inspiraci jsme byli jak v zahraničí, tak i u nás doma. Rekonstrukce probíhají nepřetržitě, repasy dojíren, lehacích boxů, skladovacích prostor… Shrnul bych to slovy: stále se něco děje a stále je co zlepšovat.

Co vás přivedlo ke kukuřicím s vysokou stravitelnotí vlákniny?

Ekonomika. Při nízkých realizačních cenách mléka je třeba pečlivě zvažovat co nakupovat, do čeho investovat. Nejdůležitěší moment celého podnikání s mlékem. Objemná krmiva tvoří polovinu nákladů na vyrobený litr mléka. Není tedy jiný pádnější důvod než se věnovat hlavně kvalitě objemných krmiv. A tedy kukuřicím. Pokud neudělám dobře objem, nemohu příští rok očekávat kladnou ekonomiku výroby.

Proč kukuřičná siláž a ne senáže?

Jednoduché počty. Vyrobená tuna kvalitní senáže nás v dané lokalitě vyjde i na 1 200 Kč/t. U kukuřičné siláže jsme reálně na 750 Kč/t.

Váš recept na krmnou dávku?

Tu musí poskládat opravdu dobrý výživář. A pak je to v tom velký kus důvěry, spolehnout se jeden na druhého. On věří nám, my jemu a našim obsluhám na krmných vozech. Jinými slovy, máme opravdu spolehlivé krmiče.

Jak jste zvádli letošní sklizeň silážních kukuřic?

Letošní silážování jsme nastartovali 8. 8. ve Vlkoši. O 3 týdny dříve než je obvyklé. Z původního plánu rozjet linku 13. 8. jsme rychle ustoupili. Předpověd denních i nočních teplot nevěstila nic dobrého. Moji kolegové mají na starosti široký záběr lokalit. Napříč Českou republikou je to 2 100 ha silážní kukuřice. Z toho pro naše dojnice 530 ha, další část jde do našich bioplynových stanic a zbytek jako kontrahovaný substrát pro potřebu jiných bioplynek. Bez kvalitního předsklizňového monitoringu si to nedokážu představit, neustále vzorkujeme a zadáváme k přesné analýze. Rozhodujeme na základě faktů. Na silážní jámě vidím rád vlhká kola traktorů. Jak jsou suchá, je zle. Udělali jsme maximum, co se týče „kultury na silážním žlabu“. Kvalitní naskladňování ale i vyskladňování, plachtujeme, využíváme konzervanty, precizně dusáme. Tak proč to zkazit špatně naplánovanou sklizní a další rok trpět.

Jak silážujete?

Pro dojnice využíváme technologii sklizně shredlage, startujeme sklizeň při sušině 30 % a končíme nejpozději na 36 %. Například ve Vlkoši to znamená 10 dnů. Nejdůležitějších 10 dnů v roce, tehdy jde o všechno. Budeme dojit anebo ne. Tak to prostě je. Pokud nezvládnu aktuální sklizeň, další sezonu krmím špatnou siláž, ale ve stádě budu následky likvidovat ještě tu další. Nevěřím v Perpetum mobile. Neexistuje perfektní veterinář, ani perfektní výživář. Pokud nemám v pořádku objemná krmiva, skončil jsem, nezmůžu nic. Kvalitní objem považuji za alfu a omegu výroby mléka. Se špatným objemem můžu vybilancovat zázračnou avšak velmi drahou TMR. Nechci zázraky, ale výsledky.

Co vlastně od siláže očekáváte?

Levně vyrobený MJ energie. Jestliže doma vyrobím kvalitní siláž s maximálním množstvím stravitelné vlákniny, zajistím dojnici podmínky pro přijetí vetšího množství sušiny TMR. Pro sebelepší vysokoužitkovou dojnici nemůžu stavět pouze na energii ze škrobu. Musím se zasloužit o to, aby jej vůbec dokázala využít. To všechno může mít dobrá kukuřice. Vysokou stravitelnost vlákniny i dostatečné množství škrobu. Mám mnoho důvodů sahat po LGAN hybridech. Konkrétně LG 30.248 (FAO 240), LG 31.235 (FAO 260) a LG 30.275 (FAO 280). Mám rád fakta. Od dojnice na vrcholu laktace očekávám 100% přijetí KD. Snažíme se reálnou krmnou dávku, která končí ve žlabu, hodně přiblížit té nastavené, spočítané. U poloviny stáda už monitorujeme žravost, můžeme tak rychle detekovat individuální problém, ne až po týdnu s poklesem nádoje.

Jak ověřujete svojí volbu?

Kalkulačkou. Za pomoci našich ekonomů. Svá rozhodnutí musíme obhájit, musíme si být jisti, že jsou správná. Náklady na osiva, množství osiva, dopad na produkci. Chceme se dobře starat o svěřenou půdu a s péčí řádného hospodáře mít ve stájích zdravá, déležijící a výkonná zvířata. Na to si musíme vydělat efektivitou produkce.

Závěrem

Přeji všem chovatelům dobrou volbu při nákupu osiva kukuřice a hodně pevné nervy při následné sklizni. Pokud to vše dobře dopadne, tak i trochu přetečeného mléka přes hranu skladovacího tanku v mléčnici a samozřejmě zdravá a spokojená zvířata ve stájích.

Tab.: Krmná dávka dojnic v provozech Spearhead Czech s.r.o.

„Na jámě mám rád mokrá kola, suchá nevěstí nic dobrého“ tvrdí dlouholetý praktik a hlavní zootechnik společnosti Spearhead Czech s.r.o. Petr Ficbauer