Zkoušení odrůd pšenice jarní a ječmene jarního pro ekologické zemědělství

11. 08. 2018 Prof. Ing. Ivana Capouchová, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Osivo a sadba Zobrazeno 2286x

Zahájení odrůdových pokusů v režimu ekologického zemědělství souvisí s nárůstem plochy orné půdy v tomto systému pěstování - ta již přesáhla 60 000 ha. Obilniny pro produkci zrna byly v roce 2016 pěstovány na 43 % orné půdy obhospodařované v ekologickém zemědělství (EZ). Nejrozšířenější obilninou v EZ je pšenice setá, jejíž plochy dosahují již téměř 8000 ha.

Se zvyšujícími se pěstitelskými plochami v ekologickém zemědělství přímo souvisí zvýšená potřeba ekologicky vypěstovaného osiva, ale také zájem pěstitelů co nejlépe využít genetický potenciál odrůd a dosáhnout vyšší a kvalitní sklizně v podmínkách ekologického hospodaření. Informace o vlastnostech odrůd při pěstování v EZ v podmínkách ČR však dosud chyběly. Proto byl prostřednictvím Ministerstva zemědělství ČR na jaře roku 2015 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) pověřen organizováním zkoušek pro Seznam doporučených odrůd pšenice a ječmene v režimu ekologického zemědělství.

Garantem zkoušení byl jmenován PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců a byla ustanovena odborná komise, která na zkoušení dohlíží a uděluje odrůdám doporučení:

- předběžně doporučené: odrůdy zařazené do zkoušek pro doporučování s nejméně tříletými výsledky zkoušení;

- doporučené: odrůdy zkoušené nejméně čtyři roky a splňující výchozí kritéria pro doporučení;

- odrůdy ostatní: odrůdy nesplňující některé z výchozích kritérií pro doporučení.

Hodnocení odrůd vychází z výsledků pokusů prováděných v letech 2015– 2017 podle plodinových metodik ÚKZÚZ, do kterých byly doplněny vybrané znaky pro hodnocení odrůd v ekologickém pěstování. Odrůdy byly na pokusných lokalitách (tabulky 1 a 2) vysévány na parcelách se sklizňovou plochou 10 m² ve 4 opakováních se znáhodněným pořadím na pozemcích certifikovaných pro ekologické zemědělství. Pokusy byly vedeny bez použití průmyslových hnojiv a pesticidů. Ochrana proti plevelům byla prováděna pouze mechanicky - vláčením prutovými branami, dle konkrétních podmínek zkušební lokality. Pokusy, u nichž byl zjištěn neúměrně vysoký vliv náhodných, nesledovaných faktorů (neúplnost porostu, poškození zvěří apod.) nebyly zahrnuty do celkového hodnocení. Ze sklizně byly odebrány vzorky a provedeno kvalitativní hodnocení zrna.

Výnosovou úroveň pokusů nejvíce ovlivnily půdně-klimatické podmínky lokality, předplodina a termín setí. Nejvyšších výnosů dosahovaly pokusy v Praze-Uhříněvsi, kde je kvalitní, úrodná půda a pozemek, vedený v systému EZ již více než 20 let. Na druhé straně je lokalita České Budějovice, kde je limitujícím faktorem extenzivní písčitohlinitá půda. Infekční tlak houbových chorob je v porostech obilnin v ekologickém zemědělství obecně nižší než v konvenčně vedených porostech, což se potvrdilo i v našich odrůdových pokusech. Menší hustota porostu vytváří mikroklima nepříznivé pro šíření patogenů.

Pšenice setá jarní

Do pokusů s jarní pšenicí vstoupilo v období 2015–2017 celkem 10 odrůd. Tříleté výsledky, které jsou podmínkou pro doporučení, jsou k dispozici u odrůd Astrid, Izzy, Lotte a Quintus. Odrůdy SW Kadrilj, Dafne, KWS Scirocco a Anabel byly vyřazeny ze zkoušek po prvním roce zkoušení. Od sklizňového roku 2017 nově vstoupily do zkoušek odrůdy Registana a Kabot.

V rámci sledovaného období se nejvíce projevila odrůdová odolnost proti napadení rzí plevovou (žlutou rzivostí pšenice), jejíž epidemie na území ČR vyvrcholila v roce 2015. Menší odolnost vůči tomuto onemocnění byla také důvodem pro vyřazení odrůd SW Kadrilj a KWS Scirocco ze zkoušeného sortimentu. Výskyty rzi plevové v letech 2016 a 2017 již nebyly tak významné. Odrůdové rozdíly se projevily i v případě napadení rzí pšeničnou (hnědou rzivostí pšenice), jejíž středně vysoký tlak byl zaznamenán v letech 2015 a 2016. Napadení padlím travním bylo nízké, bez odrůdových rozdílů. Výskyt listových skvrnitostí byl na některých lokalitách středně vysoký až vysoký, významné odrůdové rozdíly však nebyly zaznamenány. Poléhání se vyskytlo pouze v roce 2017 v Uhříněvsi, kde se potvrdila střední až nižší odolnost proti poléhání odrůdy Izzy.

Zařazení zkoušených odrůd do kategorie pekařské jakosti vychází z testování v konvenčních podmínkách v rámci řízení o registraci odrůdy. Obsah N-látek a obsah mokrého lepku v sušině zrna odpovídal úrovni výživy v pokusech a potvrdila se nepřímá úměra mezi výnosy a obsahem N-látek. Mírně vyšší úroveň měly odrůdy Quintus a Astrid. Úroveň Zelenyho sedimentačního testu byla opět vyšší u odrůd Astrid a Quintus. Objemovou hmotnost a číslo poklesu výrazně ovlivňují povětrnostní podmínky v závěru vegetace. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v roce 2016, kdyby bylo v průběhu sklizně deštivé počasí. Potvrdila se dobrá stabilita čísla poklesu a vyšší úroveň objemové hmotnosti odrůd Astrid a Lotte a nižší úroveň čísla poklesu odrůdy Quintus. Výnos zrna hodnocených odrůd uvádí tabulka 1.

Na základě dosažených výsledků byly předběžně doporučeny pro ekologické pěstování všechny 4 odrůdy jarní pšenice, u kterých byly získány tříleté výsledky - Astrid (elitní jakost E), Lotte (kvalitní, A), Izzy (kvalitní, A) a Quintus (chlebová jakost, B).

Ječmen jarní

Zkoušení ječmene jarního bylo v prvních dvou ročnících omezeno pouze na nesladovnické odrůdy, proto byly do pokusu zařazeny odrůdy Heris, Azit, Grace, Wiebke a Solist. Zkoušení odrůdy Wiebke bylo po prvním roce ukončeno z důvodu náchylnosti k napadení komplexem listových skvrnitostí a velmi nízkého výnosu zrna (89 % na průměr všech odrůd). Od roku 2017 je možné zkoušet i sladovnické odrůdy, a proto mohla být zařazena odrůda Kampa, registrovaná jako sladovnická a doporučená Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským pro výrobu piva s CHZO „České pivo“. Dále do zkoušení vstoupila nesladovnická odrůda Ovation, která byla registrována na jaře 2017.

Výskyt chorob ovlivnily jak půdně-klimatické podmínky konkrétní lokality, tak i celkový průběh povětrnostních podmínek v ročníku. Padlí travní (padlí ječmene) se vyskytovalo nejvíce u odrůdy Grace. V roce 2015 v Uhříněvsi a Zvíkově bylo napadení této odrůdy hodnoceno 3–4 body z devítibodové stupnice. V roce 2016 byl silnější výskyt pouze v Uhříněvsi, v roce 2017 byl výskyt chorob ječmene celkově nižší a i výskyt padlí ječmene byl pouze středně silný. Komplex listových skvrnitostí ječmene se vyskytoval ve větší míře v prvním roce zkoušení, a to zejména u odrůdy Wiebke. V následujících letech byl výskyt listových skvrnitostí ječmene zaznamenán, ale intenzita napadení byla slabší a bez odrůdových rozdílů.

Hustota porostů byla na většině lokalit nižší než v konvenčních pokusech. Pohybovala se většinou kolem 500 klasů/m². Výjimkou byly pokusy v Uhříněvsi, kde byl každoročně počet produktivních stébel nejvyšší. V roce 2015 to bylo (kromě odrůdy Wiebke) více než 800 klasů/m², v dalších zkušebních ročnících se hustota porostu pohybovala kolem 600–700 klasů/m².

Odolnost proti poléhání u odrůd Grace a Solist koresponduje s výsledky dosaženými v konvenčním zkoušení, ale odrůda Azit vykazuje v režimu EZ odolnost proti poléhání.

Výnos zrna hodnocených odrůd uvádí tabulka 2. Přestože výnosová úroveň a hustota porostu je v ekologickém zemědělství ve srovnání se zemědělstvím konvenčním obecně nižší, hmotnost tisíce semen (HTS) a podíl předního zrna (přepad nad sítem 2,5 mm) byly srovnatelné. Nejvyšší objemové hmotnosti dosáhla odrůda Grace.

Na základě dosažených výsledků byly předběžně doporučeny pro ekologické pěstování nesladovnické odrůdy Azit a Solist; „ostatní“ byla zařazena nesladovnická odrůda Grace - především kvůli nízkému výnosu a nižší odolnosti proti napadení padlím travním.

Tab. 1: Pšenice setá jarní - výnosy zrna podle lokalit

Tab. 2: Ječmen jarní - výnosy zrna podle lokalit