BASF
BASF
BASF

AGRA

Biologie a možnosti regulace sveřepu jalového

06. 03. 2018 Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D., Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Veronika Valičková, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 3014x

Současný způsob hospodaření na orné půdě s vysokým zastoupením ozimých obilnin a uplatňováním minimalizace při zpracování půdy vyhovuje většině trávovitých plevelů. Vzhledem k tomu, že mají velkou schopnost se přizpůsobovat podmínkám prostředí a jsou velmi konkurenceschopné, jejich zastoupení na našich polích v posledních letech významně stoupá.

Proseeds

Sveřepy

Mezi ozimé trávovité plevele, které se v ČR v posledních letech expanzivně šíří, patří sveřepy (rod Bromus). Nejrozšířenějším a zemědělsky nejvýznamnějším druhem z tohoto rodu je u nás sveřep jalový (Bromus sterilis), ale lokálně mohou způsobovat problémy také sveřep střešní (B. tectorum) a sveřep měkký (B. mollis, syn. B. hordeaceus).

Minimalizační technologie zpracování půdy přispívají k šíření sveřepů proto, že obilky sveřepu jalového mají jen velmi krátkou dormanci a okamžitě klíčí z povrchu půdy. Protože mají zároveň velmi krátkou životnost v půdním profilu, byla orba účinným opatřením přispívajícím k redukci půdní zásoby.

Dalším důvodem jeho expanzivního šíření je obtížná a nedostatečně účinná chemická ochrana. Sveřepy jsou přirozeně velmi odolné vůči většině běžně používaných herbicidů a v sousedním Německu, a také ve Francii již byly popsány populace rezistentní vůči herbicidům. Sveřep jalový patří mezi trávovité plevele, u kterých se v budoucnu předpokládá rozvoj herbicidní rezistence i v našich podmínkách.

Biologické vlastnosti sveřepu jalového

Sveřep jalový je jednoletý vysoce konkurenceschopný, jednoletý, přezimující plevel. Rozmnožuje se pouze generativně a je samosprašný. Na jedné rostlině může dozrát až několik stovek obilek, které se šíří na krátké vzdálenosti. K šíření od okrajů do vnitřní části pozemku dochází také prostřednictvím sklízecí techniky a strojů na zpracování půdy. Obilky se mohou před opadem dostat do sklízecí mlátičky spolu s plodinou a díky tomu dochází k jejich rozšiřování po pozemku až na několik desítek metrů. Dormance obilek u sveřepu jalového je velmi krátká a vzcházení obilek sveřepu nebrání. Slabá dormance obilek je příčinou hromadného vzcházení dozrálých obilek již během pozdního léta a v průběhu celého podzimu spolu s ozimými obilninami či jinými ozimými plodinami. Většina obilek klíčí bezprostředně po déletrvajícím kontaktu s vlhkou půdou, přičemž naopak nadměrná vlhkost bývá důvodem špatného klíčení.

Metody ochrany proti sveřepu jalovému

Preventivní opatření

Významným preventivním opatřením proti sveřepu jalovému je podmítka, kterou podpoříme vzcházení obilek a následná aplikace glyfosátu nebo provedení orby. Orbou dokonale zaklopíme posklizňové zbytky rostlin sveřepu včetně vypadlých obilek, a tím přispějeme k jejich mortalitě, neboť z hlubších vrstev půdního profilu (více než 7 cm) klíčí neproduktivně a nejsou schopny vzcházet. Orbu můžeme případně provést pouze na okrajích polí, kam se obilky rozšířily z lemových společenstev (neposečené meze). Dalším opatřením je dodržování zásad střídání plodin, neboť při téměř nepřetržitém sledu ozimých plodin bez zařazování jařin jakožto důležitého přerušujícího prvku, nelze šíření druhu zabránit. V některých případech může být účinné mulčování okrajů polí před dozráním obilek sveřepu jalového. K zabránění šíření sveřepu jalového z okolních fytocenóz můžeme předejít i včasným sečením mezí a příkopů, ještě před vymetáním. Tato opatřeni mohou zabránit rozšiřování na celou plochu pozemku.

Další mechanické metody, jako je vláčení či opakovaná příprava půdy při zakládání porostů jsou málo využívané z důvodu nedostatečné účinnosti.

Chemická regulace

Regulace sveřepu jalového v ozimých obilninách je komplikovaná zejména z důvodu jeho rychlé populační dynamiky, odolnosti vůči většině herbicidů registrovaných v obilninách a úzkému spektru vhodných přípravků. Nejvíce používané jsou přípravky obsahující úč. látky propoxycarbazone, pyroxsulam, mesosulfuron a sulfosulfuron. Všechny tyto účinné látky patří do skupiny inhibitorů acetolaktátsyntázy (ALS). Rostlinami jsou tyto herbicidy přijímány převážně přes listovou plochu, odkud jsou rozváděny xylémem i floémem na místo působení. Pro správný příjem herbicidu rostlinou je důležitá dostatečná listová plocha sveřepu a penetrace přes kutikulu na povrchu listu. Herbicidy je obvykle výrobcem doporučováno používat spolu se smáčedlem, které zlepšuje dispergační vlastnosti účinné látky a usnadňuje prostup přes kutikulu. ALS inhibitory navíc vykazují na sveřepy dobrou účinnost pouze při teplotách vyšších než 10 °C a vyšší intenzitě slunečního svitu. Ošetření v druhé polovině října proto často selhává. Herbicidy působící na sveřepy lze navíc použít pouze v ozimé pšenici, proto není vhodné na pozemcích intenzivně zaplevelených sveřepy zakládat porosty ječmene.

Integrovaná ochrana v ozimých obilninách

Před založením porostu ozimé pšenice na pozemcích, kde se předpokládá vyšší intenzita zaplevelení sveřepy, je vhodné provést aplikaci glyphosátu na rostliny sveřepu vzcházející v podmítce, zvláště při bezorebných způsobech zpracování půdy. Podmítka v kombinaci s ošetřením glyfosátem před založením porostu pšenice může mít mnohdy větší vliv na zaplevelení sveřepy, než přímý herbicidní zásah v porostu obilniny. Na pozemcích s vysokou intenzitou zaplevelení sveřepy je při absenci ošetření glyfosátem či v případě časnějšího setí pšenice (zářijové výsevy) vhodné provést herbicidní ochranu selektivními herbicidy již v podzimním období. Sveřepy však během podzimu a zimy dobře regenerují a na jaře bývá často nutné zásah opakovat.

V našich pokusech vykázaly na podzim nejvyšší účinnost herbicidy obsahující účinnou látku pyroxsulam (Corello, případně širokospektrální Huricane) a propoxycarbazone (Attribut SG 70). Herbicidem Corello je vhodné na podzim ošetřit časně seté porosty (září). Na sveřepy vykazuje dobrou účinnost až v dávce 250 g/ha a pouze je-li použit s adjuvantem Mero nebo Šaman (graf 1). Spektrum působení herbicidu Corello není příliš široké. Pro pokrytí širšího spektra plevelů je proto vhodná jeho TM kombinace s herbicidem Huricane (200 g/ha), který umožní snížení dávky herbicidu Corello na 125 g/ha a zajistí účinnost na odolnější dvouděložné plevele. Dávka účinné látky pyroxsulam zůstane u této TM kombinace zachována, takže účinnost na sveřepy je obdobná jako u sólo aplikace herbicidu Corello v dávce 250 g/ha. Také u této kombinace je nutné použít adjuvant Mero nebo Šaman. Celková dávka účinné látky pyroxsulam za jedno vegetační období by neměla přesáhnout 20 g/ha, což odpovídá 250 g/ha herbicidu Corello, v opačném případě může dojít k poškození pšenice. Samotný přípravek Huricane se z důvodu nižší hektarové dávky pyroxsulamu obvykle používá pouze na jaře proti regenerujícím sveřepům, avšak je vícesložkový a kromě sveřepů působí také na většinu dalších jednoletých plevelů. Účinnost obou výše uvedených herbicidů klesá se snižující se teplotou, a proto jsou vhodné především pro časně seté porosty nebo do nejteplejších oblastí. Herbicid Attribut SG 70 obsahující propoxycarbazone vykazuje dobrou účinnost na sveřepy již v základní dávce (60 g/ha), ošetření však musí být provedeno společně s adjuvantem Mero. V některých letech může po aplikaci herbicidu Attribut SG 70 docházet ke zpomalení růstu pšenice či zkracování stébel. Při použití tohoto herbicidu, zejména později na jaře, je třeba počítat s větší kumulací reziduí herbicidu v půdě, které mohou způsobovat problémy při zakládání porostu ozimé řepky jako následné plodiny. Podzimní aplikace tohoto herbicidu se obvykle nedoporučují.

Herbicid Zeus obsahuje kromě výše uvedené účinné látky propoxycarbazone také iodosulfuron a amidosulfuron, které rozšiřují spektrum působení na další plevele. Rovněž obsahuje safener mefenpyr diethyl, který zvyšuje selektivitu k pšenici. Za chladného počasí může safener nepatrně snižovat účinnost na některé trávovité plevele včetně sveřepu, obvykle je však účinnost herbicidu Zeus s herbicidem Attribut 70 SG srovnatelná. Také účinnost herbicidu Zeus se mění v závislosti na použitém adjuvantu; v našich pokusech nejvíce zvyšoval účinnost adjuvant Mero. Podzimní aplikace herbicidu Zeus se rovněž nedoporučují.

Účinnost herbicidů na bázi mesosulfuronu (Atlantis OD) je oproti výše uvedeným herbicidům o něco nižší, je však možné jej využit v systému regulace sveřepů jako partnera či přerušovače. Výhodou herbicidu Atlantis OD je jeho vyšší selektivita k pšenici. Proti sveřepům působí tento přípravek od dávky 1,0 l/ha, přičemž maximální registrovaná dávka v ČR je 1,2 l/ha (v zahraničí se používá až do dávky 1,5 l/ha). Přestože formulace tohoto herbicidu obsahuje účinná smáčedla (oleje), přidání adjuvantu Mero zvýší účinnost především za sucha. Herbicid Atlantis OD je vhodný především jako partner k herbicidu Attribut SG 70 na pozemcích s výskytem chundelky metlice, kterou nemusí samotný herbicid Attribut SG 70 vždy dostatečně potlačit. U sledu jarních aplikací Atlantis OD → Attribut SG 70 bývá navíc obvykle dosahováno dobré účinnosti na mnoho dvouděložných plevelů, včetně svízele přítuly. V západní Evropě se používá herbicid Atlantis OD úspěšně také na podzim, ale v podmínkách ČR je obvykle účinnější jarní ošetření.

Herbicid Monitor 75 WG vykazuje na sveřep také významnou účinnost, v našich pokusech v průměru kolem 60 %. I tento přípravek je nutné použít s vhodným adjuvantem (testován Mero) a v plné registrované dávce (26 g/ha).

Pro pozdější výsevy, do chladnějších oblastí či během chladnějších let je vhodnější použít půdní herbicidy obsahující účinnou látku flufenacet, která je v ČR registrována do obilnin např. v přípravcích Cougar Forte, Fuga Delta a dalších.

Velmi negativně ovlivňuje účinnost herbicidů na sveřepy kapalné hnojivo DAM, které není vhodné používat jako nosič při aplikaci herbicidů proti sveřepům (obr. 1 a 2). Kromě použitého adjuvantu a nosiče (DAM versus voda) je účinnost herbicidů na sveřepy ovlivněna také povětrnostními podmínkami a růstovou fází sveřepů v době aplikace. Účinnost herbicidů obsahující pyroxsulam i propoxycarbazone se obvykle pohybuje okolo 80 %, při ideálním načasování aplikace a vhodných povětrnostních podmínkách (vysoká vzdušná vlhkost a teploty nad 15 °C), může být účinnost až 90 % (graf 2).

Na jaře je obvykle nutné proti sveřepům provést dvě ošetření, zejména pokud nebyly sveřepy nikterak potlačeny na podzim. Jedno ošetření může být dostatečné pouze při velmi příznivých povětrnostních podmínkách a nízké intenzitě zaplevelení. Velmi důležité je správné načasování herbicidního ošetření, které by mělo být provedeno co nejdříve po obnovení vegetace (sveřep vytváří nové vláskové kořínky). Na druhou stranu je nutné, aby teplota při a několik dní po aplikaci překračovala alespoň na několik hodin denně 10 °C. V nížinách, kde se sveřep vyskytuje nejčastěji, bývají tyto podmínky splněny obvykle na přelomu března a dubna. Pokud je toto ošetření provedeno ve správném termínu a je použit vhodný adjuvant, jsou sveřepy obvykle silně poškozeny, nicméně některé rostliny mohou během 3 týdnů regenerovat, zejména v hůře zapojených a časně setých porostech. V těchto případech je nutné ještě jedno ošetření, které výrazně zvýší celkovou účinnost (obvykle přes 90 %) a výrazně omezí reprodukci sveřepů, a tím sníží intenzitu zaplevelení v příštích letech.

Graf 1: Vliv adjuvantu na účinnost herbicidu Attribut SG 70 a Corello na sveřep jalový (jarní aplikace na odnožující sveřep)
Graf 1: Vliv adjuvantu na účinnost herbicidu Attribut SG 70 a Corello na sveřep jalový (jarní aplikace na odnožující sveřep)

Graf 2: Porovnání účinnosti herbicidů registrovaných proti sveřepu jalovému při jarním ošetření (tmavě modrá část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř označuje průměrnou hodnotu); výsledky experimentů ČZU
Graf 2: Porovnání účinnosti herbicidů registrovaných proti sveřepu jalovému při jarním ošetření (tmavě modrá část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř označuje průměrnou hodnotu); výsledky experimentů ČZU

Obr. 1: Účinnost stupňovaných dávek herbicidu Corello - nosič DAM (30 dnů po ošetření)
Obr. 1: Účinnost stupňovaných dávek herbicidu Corello - nosič DAM (30 dnů po ošetření)

Obr. 2: Účinnost stupňovaných dávek herbicidu Corello - nosič voda + adjuvant Šaman (30 dnů po ošetření)
Obr. 2: Účinnost stupňovaných dávek herbicidu Corello - nosič voda + adjuvant Šaman (30 dnů po ošetření)

Regulace sveřepu v dalších plodinách

Přestože sveřepy působí nejvyšší škody zvláště v ozimých obilninách, je nutné jejich důsledné potlačování ve všech plodinách, aby nedocházelo k jejich reprodukci a snižovalo se množství obilek v půdní zásobě. Jelikož jsou sveřepy přísně ozimé druhy, je jejich vzcházivost v jařinách minimální. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení nebo při nedostatečné půdní přípravě se mohou vyskytovat i v plodinách setých na jaře (zejména velmi časné výsevy). Ve většině širokolistých plodin jsou sveřepy dostatečně potlačovány listovými graminicidy.

Složitější situace nastává v ozimé řepce. Většina půdních herbicidů používaných v řepce nemá na sveřepy spolehlivý účinek. Výjimkou je účinná látka dimethenamid, která je obsažena v herbicidu Butisan Duo, Max a Complete pro časné postemergentní ošetření. Obvykle je proto třeba spoléhat na potlačení sveřepu společně s výdrolem obilniny listovými graminicidy, které je třeba použít v plné dávce. Sveřepy však vzcházejí postupně během celého podzimu, ale ošetření proti výdrolu obilniny se obvykle provádí velmi brzy (v průběhu září). Toto ošetření proto nemusí vždy vykázat dostatečnou účinnost (většina graminicidů nevykazuje reziduální půdní účinnost). Při silném zaplevelení proto bývá na jaře nutné provést dočištění porostu.

Výskyty prvních rezistentních populací sveřepu jalového

Mezi jednotlivými populacemi sveřepu jalového existují rozdíly v citlivosti k registrovaným herbicidům, ke kterým je nezbytné při jejich výběru přihlížet. Na jaře roku 2017 bylo otestováno 10 populací sveřepu jalového z pozemků od pěstitelů, kde selhala herbicidní ochrana přípravkem obsahujícím pyroxsulam. Obilky byly vysety do nádob a rostliny byly ve fázi 2 listů ošetřeny herbicidy na bázi pyroxsulamu, propoxycarbazonu a glyfosátu v registrovaných a dvojnásobných dávkách. Potomstvo ze 3 populací získaných z pozemků jednoho podniku přežívalo ošetření pyroxsulamem a propoxycarbazonem i ve dvojnásobných dávkách a bylo ohodnoceno jako silně rezistentní. Ostatní populace byly citlivé ke všem testovaným látkám, neboť účinnost na ně dosahovala 82–100 % (obr. 3 a 4). Selhání ochrany bylo tedy ve 2/3 případů způsobeno pravděpodobně aplikační chybou nebo průběhem počasí po aplikaci, ale je zřejmé, že bude nutné do budoucna počítat s dalším šířením rezistence, neboť 1/3 populací přeživších herbicidní zásah byla klasifikována jako rezistentní.

Problémem regulace rezistentních populací sveřepu je, že jiné selektivní herbicidy, než na bázi ALS inhibitorů proti němu neexistují. Případné omezení používání glyfosátu by potlačování populací rezistentních k ALS inhibitorům značně zkomplikovalo.

Obr. 3: Účinnost pyroxulamu ve dvojnásobné dávce na 10 vybraných populací sveřepu jalového, u kterých došlo k selhání ochrany (28 dnů po aplikaci)
Obr. 3: Účinnost pyroxulamu ve dvojnásobné dávce na 10 vybraných populací sveřepu jalového, u kterých došlo k selhání ochrany (28 dnů po aplikaci)

Obr. 4: Účinnost propoxycarbazone v dvojnásobné dávce u 10 vybraných populací sveřepu jalového, u kterých došlo k selhání ochrany (28 dnů po aplikaci)
Obr. 4: Účinnost propoxycarbazone v dvojnásobné dávce u 10 vybraných populací sveřepu jalového, u kterých došlo k selhání ochrany (28 dnů po aplikaci)

Výzkum byl podpořen z projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum (projekt č. QJ1310128 - Analýza současného stavu a návrh opatření pro systematické uplatňování systému integrované ochrany proti obtížně hubitelným a rezistentním plevelům v obilninách).

Biologie a možnosti regulace sveřepu jalového

Obr. 1: Účinnost stupňovaných dávek herbicidu Corello - nosič DAM (30 dnů po ošetření)
Obr. 2: Účinnost stupňovaných dávek herbicidu Corello - nosič voda + adjuvant Šaman (30 dnů po ošetření)
Obr. 3: Účinnost pyroxulamu ve dvojnásobné dávce na 10 vybraných populací sveřepu jalového, u kterých došlo k selhání ochrany (28 dnů po aplikaci)
Obr. 4: Účinnost propoxycarbazone v dvojnásobné dávce u 10 vybraných populací sveřepu jalového, u kterých došlo k selhání ochrany (28 dnů po aplikaci)

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 234x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 422x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 629x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 769x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 466x

Další články v kategorii Plevele

detail