Efektivní regulace výdrolu ozimé řepky

09. 04. 2018 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 4595x

Řepka olejka je jednou z hospodářsky nejvýznamnějších plodin českého zemědělství. Velké plochy ozimé řepky (téměř 400 tis. ha) však způsobují pěstitelům určité problémy. Jedním z nich je nárůst zaplevelení následných plodin v osevním postupu výdrolem řepky ze sklizňových ztrát. Perzistence semen řepky v půdě je delší než u většiny plevelů a především na těžších půdách vydrží semena řepky v půdě životná i více než 10 let.

Hlavním preventivním opatřením je maximální eliminace sklizňových ztrát řepky. Kromě toho je třeba semena ze sklizňových ztrát v co nejvyšší míře přinutit k vyklíčení před zaklopením do půdy, resp. založením nového porostu. Při dostatku srážek je vhodné ponechat semena klíčit na povrchu půdy a vyhnout se jakémukoliv zpracování půdy včetně podmítky po dobu cca 2–3 týdnů. Za sucha může být naopak vhodnější jejich velmi mělké zapravení (max. 5 cm) kypřičem. Vzešlou řepku je pak vhodné ošetřit glyfosátovým herbicidem, podmítku zopakovat, či provést orbu. Hrubou chybou je hluboké zapravení semen řepky do půdy (orba, či hluboká podmítka) bezprostředně po sklizni, kdy semena řepky v půdě vytvoří dlouhodobou půdní zásobu, z níž je v dalších letech postupně vynášena do povrchových vrstev, kde mohou klíčit a intenzivně zaplevelovat následné plodiny po mnoho let.

Mezi odrůdami řepky existují velké rozdíly v délce a síle primární dormance semen, což má klíčový vliv na utváření půdní zásoby semen. Především u hybridů odolných vůči imidazolinonovým herbicidům (Clearfield řepky) je třeba upřednostňovat ty s krátkou primární dormancí semen. Dormance semen řepky je ovlivněna také termínem sklizně a desikací porostu. Předčasně desikované a sklizené porosty tvoří semena se silnější a delší dormancí, která po sklizni špatně vzcházejí a v půdě jsou proto perzistentnější.

Možnosti regulace v následných plodinách

Vzejde-li výdrol řepky v jarních plodinách, obvykle zůstává ve vegetativní fázi a nevykvete (obr. 1). Čím později vzejde, tím více je omezena tvorba generativních orgánů. Naopak pokud řepka vzejde již brzy na jaře, může dojít v důsledku jarovizace k výraznějšímu kvetení. Pokud má výdrol řepky dostatek prostoru, vytváří mohutné listové růžice se silným kořenovým krčkem a vysokou konkurenční schopností. Konkurenční schopnost řepky v porostech jiných plodin je velmi významně ovlivněna napadením škůdci, především dřepčíky, kteří především v sušších podmínkách dokáží velmi významně eliminovat výdrol řepky, případně zvyšují účinnost herbicidního ošetření.

Obr. 1: Reprodukční schopnost výdrolu řepky ozimé v porostech jarních plodin je minimální (na obrázku jsou rostliny výdrolu řepky bez generativních orgánů v porostu cukrové řepy)

Ozimé obilniny

Nejčastěji přichází v osevním postupu po řepce ozimá pšenice (obr. 2), přičemž konkurenční schopnost výdrolu řepky je v této plodině nejvyšší a může způsobit snížení výnosu až o 70 %. V porostech obilnin je vhodné k regulaci řepky přistoupit ještě na podzim, kdy bývá k herbicidům nejcitlivější. Na vzcházející řepku (do fáze 1 až 2 pravých listů) vykazuje vysokou účinnost mnoho půdních herbicidů, zejména s obsahem úč. látek diflufenican (obr. 3), beflubutamid, flumioxazin a částečně také chlorotoluron (Cougar, Trinity, Agility, Sumimax, Beflex, atd.). V případě, že je ošetření provedeno později na podzim nebo v případě, že přípravou půdy nebyly dostatečně potlačeny rostliny řepky vzešlé na strništi (obr. 4), jsou vhodnější ALS inhibitory (Glean, Husar, Sekator, Corello, atd.), případně širokospektrální přípravky obsahující jako jednu ze složek účinnou látku ze skupiny ALS inhibitorů (např. Bizon). Velmi často se používají nízké dávky herbicidu Glean pro posílení účinku na zaplevelující řepku k řadě herbicidů určených k podzimní aplikaci, které účinnou látku na bázi ALS inhibitorů neobsahují. Většinu ALS inhibitorů nelze použít k regulaci výdrolu Clearfield řepky.

K jarní regulaci výdrolu řepky v ozimých obilninách lze použít celou řadu herbicidů, především sulfonylmočovin, i když mezi jednotlivými úč. látkami existují velké rozdíly v účinnosti (chlorsulfuron - obr. 5 ˃ tribenuron ˃ iodosulfuron ˃ amidosulfuron - obr. 6). Vhodné jsou proto především kombinované přípravky s 2,4-D - Mustang, Husar Active (obr. 7 a graf 1). Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení a časnějším setí obilniny není vhodné vyčkávat s ošetřením proti výdrolu řepky na jaro, neboť konkurenční schopnost řepky v porostu ozimých obilnin je vysoká a opoždění herbicidního ošetření může způsobit výrazné snížení výnosu. V našich pokusech jsme u ozimé pšenice zaznamenali výnosový rozdíl (téměř 1 t/ha), mezi variantami, kde byl výdrol odstraněn brzy po jeho vzejití a variantami, kde byl výdrol potlačen až v průběhu května (obr. 8). K regulaci výdrolu Clearfield řepek v jarním období je možné použít pouze růstové herbicidy 2,4-D (obr. 9) či MCPA.

Graf 1: Účinnost běžně používaných herbicidů v ozimé pšenici na výdrol řepky (průměry výsledků z pokusů, 2015–2017, ČZU)

Obr. 2: Zaplevelení ozimé pšenice výdrolem řepky

Obr. 3: Herbicidy obsahující úč. látku diflufenican vykazují na řepku dobrou účinnost, jejich aplikace však musí být provedena na vzcházející řepku, max. do fáze 2 pravých listů

Obr. 4: Pokud se nepodaří výdrol řepky zničit půdní přípravou (dochází k regeneraci), je nutné použít k jeho regulaci v obilnině sulfonylmočovinové herbicidy

Obr. 5: Z registrovaných sulfonylmočovin vykazuje nejvyšší účinnost na výdrol řepky chlorsulfuron (Glean), který spolehlivě potlačí i regenerující řepku, která nebyla zničena půdní přípravou

Obr. 6: Účinnost některých sulfonylmočovin (na obr. Grodyl) na výdrol řepky, nemusí být vždy 100%, zejména pokud jsou rostliny řepky ve vyšších růstových fázích, kdy může docházet k jejich regeneraci (vytváření nových větví z přízemní růžice)

Obr. 7: Velmi dobrou účinnost na výdrol řepky na jaře vykazuje kombinace 2,4-D + florasulam (Mustang), která působí i na výdrol CL odrůd

Obr. 8: Vliv terminu ošetření proti výdrolu řepky na výnos ozimé pšenice: vlevo je parcela ošetřená na jaře (Sekator OD), vpravo bylo ošetření provedeno již na podzim (Glean); přestože na obou parcelách došlo úplné eliminaci řepky, pšenice ošetřená až na jaře je vlivem konkurence výrazně světlejší a hůře odnožená

Obr. 9: Působení 2,4-D (v herbicidu Husar Active) na výdrol CL řepky

Jarní obilniny

Možnost uplatnění výdrolu řepky v jarních obilninách je oproti ozimům výrazně menší, přičemž obvykle nedochází k výraznějšímu snížení výnosu obilniny, ani reprodukci řepky. V dobře zapojených porostech jarních ječmenů proto obvykle není třeba přizpůsobovat výběr herbicidu výdrolu řepky. V řídkých či mezerovitých porostech jarních obilnin, které jsou intenzivně zapleveleny výdrolem řepky, bývá vhodné použít kombinovaný přípravek Mustang či Pegas (graf 2), stejně tak v případech, kdy je porost jarní obilniny založen jako náhradní plodina po prořídlé řepce, kdy často dochází k regeneraci rostlin řepky, zejména po mělkém zpracování půdy (obr. 10).

Graf 2: Účinnost běžně používaných herbicidů v jarním ječmeni na výdrol řepky (průměry výsledků z pokusů, 2015–2017, ČZU)

Obr. 10: Porost jarního ječmene zapleveleného výdrolem ozimé řepky, která nebyla zničena půdní přípravou před založením porostu (zaorávka prořídlého porostu řepky)

Brambory

V porostech brambor se výdrol řepky může velmi dobře uplatnit, zejména ve vyšších (vlhčích) oblastech po ztrátě pokryvnosti bramborové natě. Hlavní škodlivost výdrolu řepky tkví v komplikaci sklizně brambor. Delší období od desikace do sklizně umožňuje nerušený růst nezasažených (přízemních) růžic řepky, případně její další vzcházení a mohutný kůlový kořen pak komplikuje sklizeň. Velmi vysokou účinnost vykazuje především metribuzin (Sencor, Mistral, atd.), ale částečně působí i další půdní herbicidy (Bandur, Afalon, Racer, Roxy, atd). Za sucha je vhodnější postemergentní aplikace, nejlépe v kombinaci s rimsulfuronem (Titus), který však nepůsobí na výdrol Clearfield řepky.

Kukuřice

Většina herbicidů používaných v kukuřici vykazuje na výdrol řepky velmi dobrou účinnost (obr. 11), navíc konkurenční schopnost řepky je později na jaře, zejména za sucha výrazně snížena. V případě selhání účinnosti půdních herbicidů (časté za sucha), lze použít jakýkoliv sulfonylmočovinový herbicid. V případě Clearfield řepky je vhodný tembotrione (Laudis) či 2,4-D (Esteron, Mustang, atd.), který však může u citlivých hybridů, či nevhodných aplikačních podmínkách způsobovat poškození kukuřice.

Obr. 11: Působení sulfonylmočoviny (Nicogan) na výdrol řepky v kukuřici

Cukrová řepa

Přestože obvykle výdrol řepky nezpůsobuje v cukrové řepě zásadní problémy, při vyšší intenzitě zaplevelení a za vlhkého a studeného počasí je vhodné posílit účinnost běžných cukrovkových kombinací (phenmedipham + desmedipham + ethofumesate) o herbicid Venzar či Safari. Výdrol Clearfield řepky je však vůči herbicidu Safari odolný.

Mák

Přestože některé preemergentní herbicidy registrované do máku (Callisto a Merlin) vykazují významnou účinnost na výdrol řepky, obvykle je třeba porost „dočistit“ postemergentním ošetřením herbicidem Laudis (obr. 12). Ošetření je třeba provést včas, neboť zejména za vlhka roste výdrol řepky výrazně rychleji než mák, který může být v takovém případě poškozen jeho konkurenčním působením (obr. 13).

Obr. 12: Působení herbicidu Laudis (tembotrione) na výdrol řepky v porostu máku

Obr. 13: Výdrol řepky dokáže porostu máku velmi silně konkurovat, zejména v případě chladného a vlhkého počasí

Výdrol řepky v řepce

Výdrol řepky může být problematický také v porostech řepky, což se projevuje zejména v posledních letech, kdy jsou zaváděny hybridní odrůdy řepky, jejichž výdrol má obvykle nižší růstový potenciál, zatímco výdrol liniových odrůd si své vlastnosti zachovává. Kromě toho je třeba počítat také s tím, že výsevek u hybridních odrůd bývá nižší, čímž se zvyšuje konkurenční působení výdrolu. V extrémních případech může být poměr mezi vysetými jedinci řepky a jedinci vzešlými z půdní zásoby téměř vyrovnán.

Herbicidní regulace výdrolu řepky v konvenčních odrůdách není možná. Jedinou možností je zařazení Clearfield (CL) odrůd řepky do systému pěstování řepky (obr. 14). Aby bylo možné využívat regulačního efektu herbicidu Cleravis na výdrol konvenční řepky dlouhodobě, je však třeba střídat na stejném pozemku CL řepku s řepkou konvenční, nejlépe tak, že po konvenční řepce je řazena CL řepka za 3 roky, následně je vyseta konvenční odrůda za dalších 4–6 let a pak zase za 3 roky CL řepka.

Obr. 14: Působení herbicidu Cleravis v prostu Clearfield řepky na výdrol konvenční řepky

Závěr

Pokud je k regulaci výdrolu řepky přistupováno komplexně v rámci celého osevního sledu, nezpůsobuje pěstitelům závažnější problémy, ani v podnicích s větším zastoupením řepky na orné půdě. Regulace CL odrůd je sice o něco složitější, přesto řešitelná běžnými agrotechnickými opatřeními a herbicidy.

Tato práce vznikla za podpory projektu NAZV QJ1610217.