Faktory ovlivňující účinnost a selektivitu herbicidů na jaře

10. 03. 2025 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 332x

Herbicidy tvoří téměř 50% podíl spotřeby přípravků na ochranu rostlin nejen v ČR, ale i v evropském a světovém porovnání. Řada herbicidů vykazuje poměrně dlouhou perzistenci v půdě, což se projevuje, mimo jiné, častou kontaminací povrchových i podpovrchových vod těmito látkami.

Spotřeba pesticidů (v přepočtu na ha zemědělské půdy) v České republice je výrazně pod průměrem EU. Navíc se ČR, jako jedné z mála zemí, podařilo v posledních letech dosáhnout výrazného snížení spotřeby těchto látek. Důvodů proč tomu tak je, je hned několik. Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je výrazně větší než ve většině ostatních státu EU, přičemž také rozloha pozemku je zatím poměrně velká. To umožňuje výraznější investice do zemědělské techniky, včetně moderních postřikovačů, které jsou již téměř standartně vybavovány satelitním (přesným) naváděním pomocí družicového signálu. Kromě toho dochází k menšímu plýtvání s nespotřebovanou postřikovou jíchou.

Dalším významným faktorem, který přispěl ke snížení spotřeby pesticidů, je zefektivnění jejich použití. Procento neefektivních (špatně provedených nebo načasovaných) zásahů se výrazně snížilo, zejména díky vysoké erudici pěstitelů, či poradenskému systému, který je v ČR většinou bezplatný a na poměrně vysoké úrovni.

Přesto je stále třeba zdokonalovat rozhodovací systém(y) používání přípravků na ochranu rostlin, neboť nedávné i budoucí restrikce účinných látek pesticidů budou činit rozhodnutí v ochraně rostlin stále složitější. V tomto článku jsou popsány nejvýznamnější faktory, které mají vliv na efektivitu herbicidního ošetření.

Výběr vhodného herbicidu

O tom, zda bude herbicidní ošeření dostatečně účinné, rozhoduje mnoho okolností. Jako nejzásadnější se obvykle uvádí výběr herbicidu, případně tank-mix (TM) kombinace. Výběr herbicidu je třeba přizpůsobit plevelnému spektru, které se na pozemku vyskytuje, růstové fázi plevelů, povětrnostním a půdním podmínkám a rovněž je třeba zohlednit riziko vývoje rezistentních populací.

Údaje o plevelném spektru herbicidu obvykle poskytuje prodejce herbicidu (bývá uvedeno na etiketě přípravku), nicméně tuto informaci je třeba brát jako velmi obecnou a často bývá takové účinnosti dosahováno pouze v ideálních podmínkách. Citlivost jednotlivých plevelů ke konkrétnímu herbicidu je totiž ovlivněna celou řadou níže popsaných faktorů. Jejich negativní souhrou může dojít k selhání účinnosti i na jinak velmi citlivý plevel nebo může naopak dojít k poškození plodiny u jinak selektivního herbicidu. Při výběru herbicidu je třeba vzít v úvahu také místo/mechanizmus působení herbicidu (obvykle uváděno dle klasifikace HRAC). Dlouhodobé nadužívání jednoho herbicidu nebo herbicidů se stejným mechanizmem účinku může vést k závažným problémům, které se pak velmi obtížně eliminují.

Je třeba si uvědomit, že žádný herbicid není schopný pokrýt všechny plevele, které se na poli, či v jeho blízkém okolí vyskytují. Při dlouhodobém opakovaném používání každého herbicidu tedy obvykle dojde k rozšíření druhů, které jsou k danému herbicidu odolné (platí zejména pro velmi úzké osevní sledy). Možnosti ochrany jsou pak velmi omezené a často také velmi nákladné a technologicky náročné. Ještě horším negativním dopadem může být vyselektování rezistentních populací plevelů, k čemuž jsou náchylné především jednoleté trávovité plevele a plevele tvořící velké množství semen (laskavce, merlíky, heřmánkovité plevele, atd). Problematika herbicidní rezistence byla podrobně popsána v článku Agromanuálu 1/2025.

Velikost plevelů v době aplikace

Správné načasování aplikace může být v některých případech důležitější než výběr samotného herbicidu. Zejména ošetření kontaktními a lokálně systemickými listovími herbicidy je třeba provést včas, tedy v době, kdy lze zasáhnout celou listovou plochu plevelů (obr. 1). Nejčastěji se tyto herbicidy používají v cukrové řepě (phenmedipham), luskovinách, bramborech (bentazone), máku, či zeleninách (pyridate). Při nedokonalém zasažení, či v případě že rostliny plevelů již mají vytvořeny adventivní pupeny/výhony, může docházet k regeneraci zasažených plevelů (obr. 2) a konečná účinnost může být výrazně nižší, zejména v řidších nebo hůře zapojených porostech, kde je regenerace plevelů snadnější.

Růstová fáze plevelů ale ovlivňuje také účinnost systemicky působících listových herbicidů. Účinnost těchto herbicidů je však daleko více ovlivňována povětrnostními podmínkami, zejména teplotou, takže termín aplikace je třeba u těchto herbicidů přizpůsobit především průběhu počasí.

U vytrvalých plevelů, především těch dvouděložných, je vhodné provést ošetření až po vyrašení většiny výhonů. Čím více biomasy vytvoří vytrvalé plevele před ošetřením růstovými herbicidy, tím bývá účinnost těchto herbicidů dlouhodobější (obr. 3). To se obvykle pozitivně projeví v následné plodině, ve které je často použití účinných herbicidů proti vytrvalým dvouděložným plevelům nemožné (luskoviny) nebo může způsobovat poškození plodiny (použití růstových herbicidů v kukuřici).

Obr. 1: Optimální růstová fáze plevelů pro ošetření kontaktními listovými herbicidy

Obr. 2: Nedostatečné poškození merlíku bílého herbicidem za sucha

Obr. 3: Růstové herbicidy vykazují na pcháč rolní nejvyšší účinnost, pokud jsou aplikovány až po vytvoření dostatečně velkého množství biomasy

Povětrnostní podmínky

Povětrnostní podmínky krátce před a po aplikaci mohou výrazným způsobem ovlivnit efektivitu herbicidního zásahu. Zásadní jsou přitom především teplota a srážky.

Teplota vzduchu a intenzita slunečního záření

Teplota vzduchu společně s intenzitou slunečního záření ovlivňují účinnost většiny systemicky působících listových herbicidů, především růstových herbicidu a graminicidů. Většina těchto herbicidů efektivně působí na plevele až při teplotách nad 10 °C a dostatečné intenzitě slunečného záření, přičemž maximální efekt těchto herbicidů lze očekávat až při teplotách v rozmezí 20–25 °C.

Poněkud menší nároky na teplotu mají ALS inhibitory (graf 1). Teplotní nároky této poměrně bohaté skupiny herbicidů (sulfonylmočovin, imidazolinony, triazolony, atd.) se však od sebe často výrazně liší. Zatímco florasulam efektivně působí i při teplotách pod 5 °C, většina sulfonylmočovin vyžaduje teplotu vyšší, přičemž některé dokonce teplotu nad 10 °C (propoxycarbazone, mesosulfuron). Ideální teplotní podmínky pro působení ALS inhibitorů jsou při teplotách mezi 15–20 °C, přičemž při teplotách nad 25 °C může být účinnost některých těchto herbicidů snížena. Ošetření při teplotách nad 25 °C však nejsou vhodná také kvůli většímu riziku fytotoxicity (poškození plodiny), ke které však může dojít také v případě extrémně nízkých teplot (mráz) po aplikaci. Riziko fytotoxického působení v důsledku mrazu je vysoké především u kombinovaných přípravků, či TM kombinací typu růstový herbicid + ALS inhibitor působící na trávy (obr. 4).

Vliv teploty na účinnost herbicidů obsahujících glyfosát není oproti výše uvedeným herbicidům tak velký. Přestože se jedná rovněž o systemicky působící herbicidy, vysokou a dlouhodobou účinnost (zejména na trávovité plevele) si udrží i při poměrně nízkých teplotách (okolo 10 °C), přičemž obvykle dojde pouze ke zpomalení účinnosti.

Minimální požadavky na teplotu při aplikaci má většina kontaktních listových herbicidů, které obvykle efektivně působí již při teplotách nad 5 °C. Účinnost řady půdních herbicidů nemusí být negativně ovlivněna dokonce ani teplotami pod bodem mrazu. V některých případech mohou být dokonce nízké teploty užitečné, neboť degradace herbicidu v půdě je pomalejší a lze tedy dosáhnout delšího reziduálního působení.

Graf 1: Nároky vybraných ALS inhibitorů a růstových herbicidů na minimální teplotu při aplikaci

Obr. 4: Porost ozimé pšenice poškozený kombinovaným přípravkem - krátce po ošetření došlo k poměrně silným nočním mrazíkům (minimální noční teplota -7 °C)

Dešťové srážky

Vydatnější srážky i několik hodin po aplikaci listových herbicidů mohou smýt herbicid z povrchu listů, a tím snížit jeho příjem, resp. účinnost. Délka bezesrážkového období nezbytná pro dostatečný příjem herbicidu je dána fyzikálně chemickými vlastnostmi účinné látky, formulací herbicidu, použitým adjuvantem, intenzitou srážek a velikostí dešťových kapek.

Velmi rychlým příjmem se vyznačují především listové graminicidy, které obvykle nevyžadují po aplikaci delší než 2 hodinové bezesrážkové období. Minimální bezesrážkové období pro sulfonylmočoviny se pohybuje mezi 2–6 hodinami. Naopak glyfosát potřebuje někdy i více než 6 hodin bez srážek pro dosažení maximální účinnosti.

Mezi plevely existují výrazné rozdíly v povrchové struktuře jejich listů, které zásadním způsobem ovlivňují smyv herbicidů srážkami. Použitím vhodného adjuvantu se dá výrazně urychlit listový příjem herbicidu, a tím zkrátit nezbytný odstup srážek po aplikaci. Slabé srážky (do 0,5 mm) obvykle nesmyjí herbicidní film z listů, naopak mohou působit pozitivně tím, že redistribuují herbicid na celé ploše listu, a to i do míst, kam se jinak dostává jen obtížně (listové pochvy trav, adventivní pupeny atd.), navíc při srážkách bývají velmi příznivé povětrnostní podmínky pro příjem herbicidů (vyšší vzdušná vlhkost a nižší sluneční radiace). Srážky přes 0,5 mm však obvykle působí negativně, přičemž s narůstající intenzitou srážek se snižuje účinnost herbicidu.

Účinnost herbicidů může být ovlivněna také rosou při aplikaci (obr. 5). Kapky rosy mohou odrážet postřikové kapénky pryč z listů nebo může dojít po jejich dopadu na vlhký list k odtoku. Navzdory těmto ztrátám nemusí být účinnost herbicidního ošetření rosou vždy snížena. V některých případech může dokonce dojít ke zvýšení účinnosti v důsledku vyššího příjmu. Kutikula lisů je totiž při rose hydratovaná, herbicid zůstává v roztoku delší dobu a je plošně redistribuován. Taktéž rosa, která se vytvoří až krátce po aplikaci herbicidu, může účinnost ošetření ovlivnit pozitivně i negativně, záleží vždy na konkrétních podmínkách.

Obr. 5: Intenzivní rosa v porostu ozimé pšenice

Půdní podmínky

Půdní podmínky zásadně ovlivňují především účinnost a selektivitu půdních herbicidů, tedy herbicidů používaných preemergentně, či časně postemergentně. Těžší půdy s vyšší sorpční schopností jsou za sucha náchylnější k selhání účinnosti. Naopak velmi lehké půdy s malou sorpční schopností jsou náchylnější k předávkování herbicidu, které se může projevit fytotoxicky na pěstované plodině (graf 2).

Kromě sorpční schopnosti půdy, která je dána zrnitostním složením a obsahem organické hmoty, je důležitá také mikrobiální aktivita půdy, která ovlivňuje rychlost degradace herbicidů v půdě. Na studených a mikrobiálně méně aktivních půdách je degradace herbicidu pomalejší, přičemž zejména za sucha může na těchto půdách docházet k takovému zpomalení degradace herbicidu, že jeho zbytková koncentrace po výsevu následné/náhradní plodiny může způsobovat její poškození.

Z pohledu účinnosti i selektivity je nejvýznamnější půdní vlastností její vlhkost. Čím je vlhkost půdy vyšší, tím je dosahováno vyšší účinnosti. Vzcházející plevele totiž přijímají herbicid převážně ve formě vodného roztoku. Pokud je tedy v půdě vody nedostatek, zejména v povrchové vrstvě, jsou účinné látky herbicidů pro vzcházející plevele hůře dostupné. Vlhkost půdy je ovlivňována především srážkami, resp. jejich intenzitou. Srážky do 5 mm však obvykle za sucha nedokáží zlepšit provlhčení půdy. V takových situacích, je třeba, aby spadlo alespoň 10 mm srážek.

Velmi intenzivní srážky však mohou zároveň snižovat selektivitu řady půdních herbicidů. Dávkování půdních herbicidů je tedy vhodné přizpůsobit vláhovým podmínkám i sorpční kapacitě půdy.

Nepřímý, ale přesto podstatný, vliv má vlhkost půdy také na účinnost herbicidů přijímaných listy. Rostliny rostoucí v suchých podmínkách vytvářejí menší listy se silnější kutikulou na jejich povrchu. Příjem herbicidů takto stresovanými rostlinami je proto obvykle nižší než u rostlin rostoucích při dostatku vody v půdě. Důležitá je také vlhkost půdy 2–4 týdny po herbicidním ošetření, zejména pokud se nepodaří dostatečně zasáhnout všechny plevele (účinnost pod 90 %). Pokud je v takovém případě sucho, plevele obvykle nedokáží zregenerovat a v plodině se prosadit. Naopak pokud mají v půdě dostatek vláhy, může dojít k výraznější regeneraci, k čemuž často dochází především u sveřepů (v pšenici) či merlíku bílého (v luskovinách, slunečnici, či cukrové řepě).

Graf 2: Fytotoxické působení preemergentních herbicidů na půdách s různou sorpcí (KVK), slunečnice, průměrné hodnoty 2015–17

Technologie zpracování půdy a zakládání porostů

Velmi významně ovlivňuje efektivitu půdních herbicidů také technologie zpracování půdy, resp. struktura půdního povrchu a množství organických zbytků (obr. 6). Při používání půdoochranných způsobů zpracování půdy obvykle zůstává na povrchu půdy velké množství organických zbytků, které na sebe mohou poutat aplikovaný herbicid, který se tak nedostane do půdy, kde pak může být jeho koncentrace nižší nebo je herbicidní film na povrchu půdy nehomogenní. Pokud však krátce po preemergentní aplikaci dojde ke smyvu herbicidu z organických zbytků (srážky 5–10 mm) do půdy, kde se vytvoří kompaktní herbicidní film, může být naopak účinnost půdních herbicidů posílena neboť organická hmota na povrchu půdy pak chrání herbicid před vypařením a fotodegradací.

Velké hroudy na povrchu půdy nejsou z pohledu homogenity herbicidního filmu příliš žádoucí, zejména v suchých podmínkách, kdy je schopnost difuzního šíření herbicidu v půdě výrazně omezena. Efektivní může být naopak válení po výsevu (před aplikací herbicidů), které hroudy rozbije, případně zatlačí do země. Cambridgeské válce však mohou část mělčeji zasetých semen vytáhnout blíže k povrchu půdy nebo i zcela na povrch. To může při použití méně selektivních herbicidů způsobovat poškození plodiny.

Obr. 6: Množství a velikost hrud a organických zbytků na povrchu půdy ovlivňuje významným způsobem účinnost půdních herbicidu

Závěr

Mezi herbicidy existují velké rozdíly v účinnosti na jednotlivé plevelné druhy, a to nejen v závislosti na použité dávce herbicidu, ale především na růstové fázi plevelů v době aplikace, povětrnostních a půdních podmínkách. S ohledem na stále se snižující sortiment herbicidů je třeba herbicidy využívat efektivně, protože možnosti opravných zásahů jsou omezené, vedou k vyšším nákladům na produkci a zbytečně zatěžují životní prostředí.