Herbicidní ochrana slézu přeslenitého a slézu pižmového
16. 05. 2025 Plevele Zobrazeno 393x
Rod sléz (Malva) zahrnuje asi 30 druhů, z nichž mnohé mají své využití. Nejčastěji se slézy využívají na krmení zvířat nebo jako zelenina, ale jsou to také léčivé, medonosné a okrasné rostliny. Přesto, že se využívá více druhů slézu, jsou v ČR registrovány pouze odrůdy 2 druhů, a to slézu přeslenitého (odrůdy Holina a Palina) a slézu pižmového (odrůda Rokyt).
Odrůdy slézu registrované v ČR
V roce 2017 byla registrována (Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. a Zemědělský výzkum spol. s r.o., CZ) odrůda slézu přeslenitého Holina. Palina je odrůda slézu přeslenitého kadeřavého (Malva verticillata subsp. crispa) a byla registrována v roce 2018 (Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. a Zemědělský výzkum spol. s r.o., CZ). Rokyt je odrůda slézu pižmového a je to nová odrůda, která byla registrována v roce 2023 (Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. a Zemědělský výzkum spol. s r.o., CZ).
Sléz přeslenitý
Sléz přeslenitý (Malva verticillata L.) pochází z Asie, ale dnes se vyskytuje na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Je to vzrůstná jednoletá až dvouletá rostlina. Lodyha je vzpřímená, obvykle nepoléhá a může dorůstat výšky i přes 2 m. Listy jsou dlouze řapíkaté, jednoduché, okrouhlé, mělce dlanitě 5–7laločné, na okraji jemně zubaté nebo kadeřavé. Kvete od července do září drobnými, nepříliš nápadnými květy, bílé, růžové až fialové barvy, které jsou lákadlem pro včely. Po opylení se vytváří poltivé plody s 10–12 semeny. Semena jsou zploštělé tvrdky diskovitého tvaru. Hmotnost tisíce semen (HTS) se pohybuje v rozmezí od 2,3 do 3 g. Při dozrávání semen může docházet k jejich výdrolu a k přesévání porostu.
V Asii se sléz přeslenitý využívá jako zelenina, ale u nás se pěstuje hlavně jako pícnina na zelenou píci, ale také na siláž a horkovzdušné úsušky. Je to medonosná a léčivá rostlina, která pomáhá při zánětech horních cest dýchacích a podporuje trávení, a také je ho možné využít jako meziplodinu na zelené hnojení, pro energetické účely a k fytoremediaci.
Sléz pižmový
Sléz pižmový (Malva moschata L.) pochází z jižní Evropy, ale dnes je rozšířen téměř po celé Evropě, a vyskytuje se také v Americe a v Austrálii. Je to vytrvalý druh a není tak vzrůstný jako sléz přeslenitý. Lodyhy jsou vzpřímené a dorůstají 20–100 cm, obvykle okolo 60 cm, a větví se obvykle ve spodní části. Listy jsou řapíkaté, při zemi většinou celistvé–mělce laločnaté s mírným vroubkováním (obr. 1), na lodyze dlanitě 5–7dílné až sečné (obr. 2, 3). Kvete od června do září výraznými květy s 2 až 3 cm dlouhými bílými nebo růžovofialovými korunními plátky. Odrůda Rokyt kvete růžově (obr. 3). Po opylení vytváří diskovité plody složené z 15–20 hustě chlupatých tvrdek. Semena jsou drobnější než u slézu přeslenitého a HTS je okolo 1,8 g.
Podobně jako jiné druhy slézu má široké využití. Z hlediska pícninářského může být využíván při sestavování pícninářských směsí pro obnovu a přísevy luk a pastvin. Také se využívá jako zelenina. Listy se dají sklízet od jara do poloviny léta a mají velmi jemnou chuť a málo vlákniny a přidávají se do salátů. Podobně jako ostatní druhy slézu je to léčivá rostlina. Při konzumaci podporuje přirozený pohyb střev a tím pomáhá při zácpě. Listy a květy mají hojivé a zklidňující účinky a lze je využít jako obklady při pohmožděninách, popáleninách a bodnutí hmyzem. Pomáhá také při léčbě dýchacích cest a při zánětech střev nebo močových cest. Používají se především listy a květy, ale také kořeny. Listy a květy je možné konzumovat čerstvé nebo se dají sušit. Z listů, květů i kořenů je možné připravit čaj. Je to také medonosná rostlina, která produkuje nektar a pyl a je velmi atraktivní pro včely (obr. 4) a další opylovače. Kvetoucí rostliny působí velmi dekorativně, a proto se sléz pižmový pěstuje i jako okrasná rostlina, která se hodí k řezu.
Obr. 1: Spodní list slézu pižmového (z listové růžice)
Obr. 2: Lodyžní list slézu pižmového (ze spodní části lodyhy)
Obr. 3: Květ a lodyžní listy slézu pižmového (v horní části lodyhy)
Obr. 4: Květ slézu pižmového je atraktivní pro včely
Ochrana proti plevelům
Plevele jsou jedním ze škodlivých činitelů, které mohou komplikovat pěstování slézu. Problémem jsou plevele zejména u semenných porostů, kde nepříznivě ovlivňují sklizeň a kvalitu osiva. Sléz přeslenitý je vzrůstný druh se středně rychlým vzcházením a na zaplevelení je nejcitlivější v počátečních růstových fázích do zapojení porostu. Vzrostlé a zapojené porosty slézu mají dobrou konkurenceschopnost, i když problém s plevely se může při deštivém počasí vyskytnout také u dozrávajících porostů, u kterých dochází k zasychání listů a k prosvětlení porostu.
Sléz pižmový má ve srovnání se slézem přeslenitým pomalejší vzcházení a nižší vzrůst, a proto je na zaplevelení citlivější. U obou druhů slézu je důležitá kvalitní příprava půdy a předseťová příprava, kdy dochází k likvidaci vzcházejících plevelů před vysetím. Po výsevu je vhodné pozemek zaválet. Vyšší odolnost k zaplevelení je při výsevu do užších řádků, ale širší řádky je možné ošetřit plečkováním.
Druhové složení plevelů závisí na lokalitě a termínu výsevu. Sléz se obvykle vysévá poměrně brzo a v porostech slézu byl nejčastěji zaznamenán výskyt merlíků, heřmánkovce, rdesen, penízku a ovsa hluchého, popřípadě pcháče nebo svízele. Méně se vyskytovaly teplomilnější plevele s pozdnějším vzcházením jako jsou laskavce a pohanka svlačcovitá. Z pozdnějších plevelů se nejvíce vyskytovala ježatka.
Do slézu přeslenitého byly k 23. 1. 2025 registrovány 4 přípravky proti plevelům (tab. 1). Goltix Top s úč. l. metamitron se aplikuje preemergentně do tří dnů po výsevu a je určen proti jednoletým dvouděložným plevelům. K postemergentnímu ošetření proti dvouděložným plevelům lze využít přípravek Lontrel (clopyralid), který se aplikuje od fáze 2–4 pravých listů (BBCH 12–14) do začátku prodlužování stonku (BBCH 30). Přípravek je určen proti jednoletým dvouděložným plevelům, ale jako citlivý plevel je uváděn také pcháč oset. Přípravky Agil 100 EC ( propaquizafop) a Targa Super (quizalofop-P-ethyl) jsou určeny proti jednoděložným plevelům. Oba přípravky se aplikují postemergentně do BBCH 29 (do začátku prodlužovacího růstu) a obvykle mívají příznivou fytotoxicitu. Účinkují jak proti jednoletým, tak proti vytrvalým trávovitým plevelům, které jsou odolnější, a proto se u nich se používá zvýšená dávka přípravku (tab. 1).
Sléz pižmový je novou plodinou a zatím do něj nejsou registrovány žádné přípravky, ale v nádobových pokusech u něj byly zkoušeny úč. l. registrované k postemergentní aplikaci do slézu přeslenitého, a to propaquizafop (100 g/l, přípravek Agil 100 EC), quizalofop-P-ethyl (50 g/l, přípravek Targa Super 5 EC) a clopyralid (300 g/l, Lontrel 300). Jednalo se o postemergentní aplikace ve fázi BBCH 12–14 (2–4 pravé listy) a u každé úč. l. byly zkoušeny 3 koncentrace (tab. 2). Hodnocení probíhalo ve 3 termínech: týden po aplikaci (T7), 2 týdny po aplikaci (T14) a 5 týdnů po aplikaci (T35). Bylo hodnoceno celkové poškození rostlin v procentech. Příznaky fytotoxicity byly mírné chlorózy a u všech zkoušených látek byla ve všech koncentracích zjištěna dobrá selektivita maximálně do 20 % poškození rostlin. Průměrné poškození rostlin se pohybovalo od 3 do 7 % (graf 1).
Graf 1: Fytotoxicita zkoušených účinných látek vůči slézu pižmového
Tab. 1: Účinné látky registrované k použití do slézu přeslenitého ke dni 23. 1. 2025
Přípravek |
Účinná látka |
Termín aplikace |
Dávka přípravku/postřikové kapaliny (l/ha) |
Ukončení používání |
Účel použití |
Agil 100 EC |
propaquizafop |
do BBCH 29 |
1,2–1,5/100–400 |
28. 2. 2028 |
pýr plazivý |
0,5–0,8/100–400 |
28. 2. 2028 |
plevele lipnicovité jednoleté |
|||
Targa Super 5 EC |
quizalofop-P-ethyl |
BBCH –29 |
2,0–2,5/200–400 |
28. 2. 2028 |
pýr plazivý, plevele jednoděložné vytrvalé |
1,0–1,5/200–400 |
28. 2. 2028 |
plevele jednoděložné jednoleté |
|||
0,7–1,0/200–400 |
28. 2. 2028 |
výdrol obilnin |
|||
Goltix Top |
metamitron |
max. 1×, preemergentně, před vzejitím |
1,5–3,0/300–400 |
30. 11. 2027 |
lipnice roční, chundelka metlice, plevele dvouděložné jednoleté |
Lontrel 300 |
clopyralid |
max 2×, od BBCH 12–30 |
0,2–0,4/200–400 |
30. 4. 2025 |
plevele dvouděložné jednoleté |
Tab. 2: Testované arianty herbicidního ošetření slézu pižmového
Var. |
Přípravek |
Účinná látka |
Dávky přípravku (l/ha) |
Dávky úč. l. (g/ha) |
1 |
kontrola |
- |
- |
- |
2_1 |
Agil 100 EC |
propaquizafop-100 g |
0,75 |
75,0 |
2_2 |
1,50 |
150,0 |
||
2_4 |
3,00 |
300,0 |
||
3_1 |
Targa Super 5 EC |
quizalofop-P-ethyl 50 g/l |
1,25 |
62,5 |
3_2 |
2,50 |
125,0 |
||
3_4 |
5,00 |
250,0 |
||
4_1 |
Lontrel 300 |
clopyralid 300 g/l |
0,20 |
60,0 |
4_2 |
0,40 |
120,0 |
||
4_4 |
0,80 |
240,0 |
Shrnutí
Slézy mají široké využití a u nás se nejvíce pěstuje sléz přeslenitý, u kterého jsou registrovány 2 odrůdy, a to Dolina (sléz přeslenitý krmný) a Palina (sléz přeslenitý kadeřavý). Dále je u nás registrována odrůda slézu pižmového - Rokyt. Využívají se jako pícniny nebo jako zelenina. Také mají léčivé účinky a jsou to medonosné rostliny.
Ochrana proti plevelům je důležitá zejména při pěstování semenných porostů. Na zaplevelení jsou slézy nejcitlivější v počátečních stádiích vývoje, během vzcházení a na začátku růstu do zapojení porostu. Výskyt plevelů lze omezit agrotechnickými zásahy, zejména kvalitní přípravou půdy a předseťovou přípravou. U semenných porostů slézu přeslenitého lze využít také herbicidní ošetření. Jsou do něj registrovány přípravky Agil 100 EC a Targa Super 5 EC proti jednoděložným plevelům, přípravek Goltix Top k preemergentnímu ošetření proti jednoletým dvouděložným plevelům a přípravek Lontrel 300 k postemergentnímu ošetření proti dvouděložným jednoletým plevelům.
Sléz pižmový je novou plodinou a zatím do něj nejsou registrovány žádné přípravky na ochranu rostlin. V nádobových pokusech byla u slézu pižmového testována fytotoxicita postemergentních přípravků registrovaných do slézu přeslenitého (Agil 100 EC, Targa Super 5 EC a Lontrel 300) a byla u nich zjištěna dobrá selektivita, kdy poškození rostlin nepřesahovalo 20 % (v průměru bylo u všech přípravků okolo 5 %).
Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.
Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1725.
Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.1, Mgr. Helena Hutyrová2
1Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko, 2Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko
foto: 1, 2 - Z. Kubíková, 3, 4 - H. Hutyrová
Další články v kategorii Plevele