BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Hustota porostu řepky ozimé a regulace zaplevelení

15. 10. 2021 Ing. Radek Punčochář; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 1050x

Řepka ozimá je v rámci zemědělství České republiky hojně využívána pro svůj vysoký potenciál slušných příjmů, a také pro svoji vhodnost v rámci osevního postupu jako přerušovač obilnin. V příštích letech lze očekávat další nárůst jejích ploch. Předpokladem pro toto tvrzení je odklon Evropy od dovážení palmového oleje. Francie chce jako BIO složku do paliv využívat právě produkty z řepky. Se zvýšenou poptávkou lze očekávat i nárůst ceny, a tím i tlak na zvýšení plochy, na kterých je řepka pěstována.

Proseeds

Požadavky řepky na ošetřování

Základními předpoklady pro vysoký výnos jsou průběh počasí, odrůda, výživa a regulace škodlivých činitelů včetně plevelů. Počasí nejsme schopni vědomě neovlivnit, ale rizika vyplývající z nepříznivého počasí je možné omezit vhodným pojištěním. Široký sortiment odrůd umožňuje výběr vhodných odrůd do naší oblasti. Potřebu živin pro řepku je vhodné korigovat podle rozborů půdy nebo rostlin a zajistit tak přesnou potřebu živin hnojením.

Nezbytnou součástí pěstování řepky je regulace škodlivých činitelů. Využíváním map výskytu škůdců a predikcí výskytu patogenů chorob lze provádět včasnou a přesnou ochranu. Kritickou fází vegetace řepky ozimé je přezimování. Nutná je pravidelná kontrola porostů. Sledovat výskyt hrabošů a divokých prasat, ale také poškození porostů holomrazy a vyzimováním, dále je nutné sledovat projevy chorob. V průběhu zimy nejsou významné možnosti nápravy a nezbývá než čekat na jaro. Proto je vhodné dobře připravit porost na zimu již při setí. Všechny tyto znalosti a postupy mohou zajistit vysoký zisk z řepky.

A právě na tuto přípravu jsem se zaměřil ve své diplomové práci. Dal jsem si za cíl zjistit případný vztah mezi hustotou porostu řepky a jejím zaplevelením. Nezaplevelený, dobře zapojený porost při optimální výživě je schopen dobře přezimovat, a tím zajistit dobrý výnos. A když si ještě snížíme náklady na herbicidní ochranu a optimalizujeme výsevek, tak se to projeví na vyšším zisku z pěstování řepky.

Obr. 1: Hodnocený porost řepky
Obr. 1: Hodnocený porost řepky

Polní pokusy

V rámci pokusu jsem zvolil 10 pozemků na hranicích Vysočiny a Jihomoravského kraje. Pozemky se nacházely v bramborářské oblasti, v nadmořské výšce kolem 380 m n. m. Klimatický region v dané oblasti je mírně teplý, vlhký. Roční průměrná teplota činí 8,2 °C a roční úhrn srážek byl 570 mm. Převažující směr proudění je severovýchodní, severní a jihozápadní. Převažující půdní druh půd je střední, ale vyskytuje se i lehký druh půdy. Nejvyšší mírou zastoupení se vyskytují půdní typy kambizem mesobazická a kambizem dystrická, ale také se vyskytuje glej modální, hnědozem slabě oglejená a fluvizem glejová. Půdní reakce na orné půdě dosahuje průměrných hodnot pH 6,0.

K monitoringu zaplevelení jsem využil početní metodu. Pozemky měly rozlohu mezi 3–15 ha, takže na každém z pozemků jsem vždy vytyčil 10 odečtových ploch o velikosti 1 m2. Na odečtových plochách (1 m2) byly spočítány počty rostlin řepky a dále identifikovány jednotlivé druhy plevelů, u každého druhu byl spočítán počet jedinců. Odečtové plochy byly na pozemku rozmístěny rovnoměrně v reprezentativní části porostu řepky. Monitoring jsem provedl na podzim v roce 2015 a na jaře v roce 2016 před aplikací herbicidních přípravků.

Výsledky

V rámci monitoringů porostů řepky bylo nalezeno 8 druhů plevelů na podzim a 6 na jaře. Pro vyhodnocení monitoringu zaplevelení jsem si rozdělil hustoty porostů řepky do 6 kategorií, vždy po 5 rostlinách řepky na 1 m2.

Celkové počty plevelů v různě hustých porostech řepky je znázorněno v grafu 1. Výrazně vyšší zaplevelení se vyskytovalo v porostech o hustotě v rozmezí 30 až 34 rostlin řepky na 1 m2. Při hustotě 45 až 49 rostlin řepky/m2 pokleslo zaplevelení na 14 % a v přehuštěném porostu (více než 50 rostlin řepky/m2) bylo zaplevelení nejnižší.

Zastoupení jednotlivých druhů plevelů v různě hustých porostech je zobrazeno v grafu 2 pro termín podzimní hodnocení a v grafu 3 pro jarní termín hodnocení. Nejčastěji a nejhojněji se na podzim v řepce vyskytoval penízek rolní. Druhým nejhojnějším plevelem byla kokoška pastuší tobolka s průměrným počtem 31 rostlin/m2. Dále se v porostech řepky vyskytovaly violka rolní, prlina rolní, merlík tuhý, heřmánkovec nevonnýtruskavec ptačí. Jedná se o poměrně hojně rozšířené spektrum plevelů v porostech řepky.

S ohledem na čeleď může být problém při regulaci penízku, který je ze stejné čeledi jako řepka, tedy brukvovité. V jarním období už penízek nehraje významnou roli, protože řepka ho poměrně rychle přeroste, ale na podzim je významným konkurentem řepce na vláhu, prostor a živiny. Proto jej potřebujeme eliminovat ještě před zimou, aby mohl porost řepky dobře přezimovat.

Na příkladu penízku rolního lze přehledně zobrazit vliv hustoty porostu. V grafu 4 je krásně vidět pokles průměrného počtu rostlin penízku rolního s narůstající hustotou porostu řepky. Při hustotě 35 až 39 rostlin řepky se v porostu vyskytuje průměrně 17 rostlin penízku na 1 m2. Pokud je řepka setá na hustotou 45 až 54, tak výskyt penízku poklesne zhruba o polovinu. Při založení porostu na hustotu 55 až 60 rostlin řepky na 1 m2 lze dosáhnout průměrného výskytu 2 rostlin penízku na 1 m2. Tato hodnota je již tak minimální, že lze vynechat kompletně herbicidní ochranu.

Graf 1: Hustota porostů řepky a intezita zaplevelení na podzim a na jaře
Graf 1: Hustota porostů řepky a intezita zaplevelení na podzim a na jaře

Graf 2: Druhové spektrum plevelů v podzimím hodnocení
Graf 2: Druhové spektrum plevelů v pozimím hodnocení

Graf 3: Druhové spektrum plevelů v jarním hodnocení
Graf 3: Druhové spektrum plevelů v jarním hodnocení

Graf 4: Průměrný počet penízku rolního v závislosti na hustotě porostů řepky
 Graf 4: Průměrný počet penízku rolního v závislosti na hustotě porostů řepky

Využití hustoty porostu k regulaci plevelů

Teoreticky při výsevu 3,2 kg/ha s klíčivostí 95 % se dostaneme na hustotu porostu > 60 rostlin řepky na metr čtvereční v podzimním období. Tato hustota by měla zajistit minimální úroveň zaplevelení v podzimním období, díky čemu bude řepka schopná dobře přezimovat i bez postemergentní ochrany. Samozřejmě, že dělat extrémně vysoký výsevek ztrácí smysl, protože si zase zvyšujeme náklady na osivo. Hustota 45 až 49 rostlin/m2 není nijak extrémní a s kvalitním osivem, které je předpokladem pro tuto teorii, ji lze snadno dosáhnout.

Pokud budeme brát klíčivost 95 %, tak pro dosažení 50 rostlin/m2 musíme využít 1,05 VJ. Toto odpovídá výsevku 2,6 kg/ha. Při setí 1,2 VJ, která odpovídá výsevku 3,0 kg/ha, snížíme míru zaplevelení na tak nízkou úroveň, že řepka bude schopná dobře přezimovat a v jarním období vytvoří dobře zapojený porost, který podpoří regulaci plevelů. S ohledem na hustotu porostu je řepka schopná silně konkurovat plevelům, a tím snížit náklady na herbicidní ochranu.

VJ řepky ozimé stojí zhruba 2 500 Kč. Záleží na odrůdě, dodavateli a další faktorech. Standardní doporučení pro výsevek je 1 VJ na 1 ha. Při zvýšení výsevku na 1,2 VJ/ha stoupnou náklady na osivo o 500 Kč/ha, ale klesne potřeba herbicidní ochrany. Při výsevku 1,4 VJ/ha narostou náklady na osivo o 1 000 Kč na celkových 3 500 Kč/ha. Při ceně 7 000 Kč/5 l postemergentního přípravku a doporučené dávce 1,2 l/ha jsme na ceně 1 680 Kč/ha. Pokud budu vycházet z těchto hodnot, tak z výsledků mého výzkumu vyplývá vliv výsevku na míru zaplevelení a ekonomickou optimalizaci výroby. Na základě výsledků lze očekávat kompletní vynechání postemergentní ochrany řepky ozimé při výsevku 1,4 VJ/ha, čímž narostou náklady na osivo o 1 000 Kč na konečných 3 500 Kč/ha, ale ubyde 1 680 Kč/ha za samotný přípravek, a to nepočítám cenu aplikace.

Při využití této teorie lze očekávat snížení nákladů na hektar o 680 Kč. Snížení by bylo ve skutečnosti ještě vyšší, protože nejsou započítány náklady na aplikaci a vycházím z klíčivosti 95 %. Každý rok je ale jiný a tato teorie vychází ze standardního průběhu zimy, aby byl porost schopen v jarním období dostatečně rychlé regenerace a zapojení porostu pro regulaci zbylých plevelů. Dle výsledků lze říct, že pomocí výsevku můžeme minimalizovat herbicidní ochranu, případně ji úplně eliminovat v rámci podzimního ošetřování.

 

Obr. 2: Nejběžnějším plevelem byl penízek rolní (Thlaspi arvense)
Obr. 2: Nejběžnějším plevelem byl penízek rolní (Thlaspi arvense)

Obr. 3: Prlina rolní (Lycopsis arvensis)
Obr. 3: Prlina rolní (Lycopsis arvensis)

 Obr. 4: Violka rolní (Viola arvensis)
Obr. 4: Violka rolní (Viola arvensis)

Vytvořeno na základě diplomové práce pod vedením Ing. Jana Winklera, Ph.D.

Související články

Herbicidy pro preemergentní ošetření kukuřice do všech podmínek

15. 05. 2022 Ing. Martin Běhal; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 44x

Kukuřice bez plevelů

15. 05. 2022 Ing. Vladimír Čech; AG NOVACHEM s.r.o. Plevele Zobrazeno 50x

Incelo® vám přinese klid

05. 05. 2022 Ing. Josef Suchánek, Bayer s.r.o. Praha Plevele Zobrazeno 192x

Výskyt barborky obloučnaté v ozimé řepce

02. 05. 2022 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Plevele Zobrazeno 175x

Ozimé obilniny je třeba odplevelit a dočistit na jaře

29. 04. 2022 Ing. Petr Portych; Corteva AgriScience Plevele Zobrazeno 255x

Další články v kategorii Plevele

detail