Hustota porostu řepky ozimé a regulace zaplevelení

15. 10. 2021 Ing. Radek Punčochář; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 2094x

Řepka ozimá je v rámci zemědělství České republiky hojně využívána pro svůj vysoký potenciál slušných příjmů, a také pro svoji vhodnost v rámci osevního postupu jako přerušovač obilnin. V příštích letech lze očekávat další nárůst jejích ploch. Předpokladem pro toto tvrzení je odklon Evropy od dovážení palmového oleje. Francie chce jako BIO složku do paliv využívat právě produkty z řepky. Se zvýšenou poptávkou lze očekávat i nárůst ceny, a tím i tlak na zvýšení plochy, na kterých je řepka pěstována.

Požadavky řepky na ošetřování

Základními předpoklady pro vysoký výnos jsou průběh počasí, odrůda, výživa a regulace škodlivých činitelů včetně plevelů. Počasí nejsme schopni vědomě neovlivnit, ale rizika vyplývající z nepříznivého počasí je možné omezit vhodným pojištěním. Široký sortiment odrůd umožňuje výběr vhodných odrůd do naší oblasti. Potřebu živin pro řepku je vhodné korigovat podle rozborů půdy nebo rostlin a zajistit tak přesnou potřebu živin hnojením.

Nezbytnou součástí pěstování řepky je regulace škodlivých činitelů. Využíváním map výskytu škůdců a predikcí výskytu patogenů chorob lze provádět včasnou a přesnou ochranu. Kritickou fází vegetace řepky ozimé je přezimování. Nutná je pravidelná kontrola porostů. Sledovat výskyt hrabošů a divokých prasat, ale také poškození porostů holomrazy a vyzimováním, dále je nutné sledovat projevy chorob. V průběhu zimy nejsou významné možnosti nápravy a nezbývá než čekat na jaro. Proto je vhodné dobře připravit porost na zimu již při setí. Všechny tyto znalosti a postupy mohou zajistit vysoký zisk z řepky.

A právě na tuto přípravu jsem se zaměřil ve své diplomové práci. Dal jsem si za cíl zjistit případný vztah mezi hustotou porostu řepky a jejím zaplevelením. Nezaplevelený, dobře zapojený porost při optimální výživě je schopen dobře přezimovat, a tím zajistit dobrý výnos. A když si ještě snížíme náklady na herbicidní ochranu a optimalizujeme výsevek, tak se to projeví na vyšším zisku z pěstování řepky.

Obr. 1: Hodnocený porost řepky

Polní pokusy

V rámci pokusu jsem zvolil 10 pozemků na hranicích Vysočiny a Jihomoravského kraje. Pozemky se nacházely v bramborářské oblasti, v nadmořské výšce kolem 380 m n. m. Klimatický region v dané oblasti je mírně teplý, vlhký. Roční průměrná teplota činí 8,2 °C a roční úhrn srážek byl 570 mm. Převažující směr proudění je severovýchodní, severní a jihozápadní. Převažující půdní druh půd je střední, ale vyskytuje se i lehký druh půdy. Nejvyšší mírou zastoupení se vyskytují půdní typy kambizem mesobazická a kambizem dystrická, ale také se vyskytuje glej modální, hnědozem slabě oglejená a fluvizem glejová. Půdní reakce na orné půdě dosahuje průměrných hodnot pH 6,0.

K monitoringu zaplevelení jsem využil početní metodu. Pozemky měly rozlohu mezi 3–15 ha, takže na každém z pozemků jsem vždy vytyčil 10 odečtových ploch o velikosti 1 m². Na odečtových plochách (1 m²) byly spočítány počty rostlin řepky a dále identifikovány jednotlivé druhy plevelů, u každého druhu byl spočítán počet jedinců. Odečtové plochy byly na pozemku rozmístěny rovnoměrně v reprezentativní části porostu řepky. Monitoring jsem provedl na podzim v roce 2015 a na jaře v roce 2016 před aplikací herbicidních přípravků.

Výsledky

V rámci monitoringů porostů řepky bylo nalezeno 8 druhů plevelů na podzim a 6 na jaře. Pro vyhodnocení monitoringu zaplevelení jsem si rozdělil hustoty porostů řepky do 6 kategorií, vždy po 5 rostlinách řepky na 1 m².

Celkové počty plevelů v různě hustých porostech řepky je znázorněno v grafu 1. Výrazně vyšší zaplevelení se vyskytovalo v porostech o hustotě v rozmezí 30 až 34 rostlin řepky na 1 m². Při hustotě 45 až 49 rostlin řepky/m² pokleslo zaplevelení na 14 % a v přehuštěném porostu (více než 50 rostlin řepky/m²) bylo zaplevelení nejnižší.

Zastoupení jednotlivých druhů plevelů v různě hustých porostech je zobrazeno v grafu 2 pro termín podzimní hodnocení a v grafu 3 pro jarní termín hodnocení. Nejčastěji a nejhojněji se na podzim v řepce vyskytoval penízek rolní. Druhým nejhojnějším plevelem byla kokoška pastuší tobolka s průměrným počtem 31 rostlin/m². Dále se v porostech řepky vyskytovaly violka rolní, prlina rolní, merlík tuhý, heřmánkovec nevonný a truskavec ptačí. Jedná se o poměrně hojně rozšířené spektrum plevelů v porostech řepky.

S ohledem na čeleď může být problém při regulaci penízku, který je ze stejné čeledi jako řepka, tedy brukvovité. V jarním období už penízek nehraje významnou roli, protože řepka ho poměrně rychle přeroste, ale na podzim je významným konkurentem řepce na vláhu, prostor a živiny. Proto jej potřebujeme eliminovat ještě před zimou, aby mohl porost řepky dobře přezimovat.

Na příkladu penízku rolního lze přehledně zobrazit vliv hustoty porostu. V grafu 4 je krásně vidět pokles průměrného počtu rostlin penízku rolního s narůstající hustotou porostu řepky. Při hustotě 35 až 39 rostlin řepky se v porostu vyskytuje průměrně 17 rostlin penízku na 1 m². Pokud je řepka setá na hustotou 45 až 54, tak výskyt penízku poklesne zhruba o polovinu. Při založení porostu na hustotu 55 až 60 rostlin řepky na 1 m² lze dosáhnout průměrného výskytu 2 rostlin penízku na 1 m². Tato hodnota je již tak minimální, že lze vynechat kompletně herbicidní ochranu.

Graf 1: Hustota porostů řepky a intezita zaplevelení na podzim a na jaře

Graf 2: Druhové spektrum plevelů v podzimím hodnocení

Graf 3: Druhové spektrum plevelů v jarním hodnocení

Graf 4: Průměrný počet penízku rolního v závislosti na hustotě porostů řepky

Využití hustoty porostu k regulaci plevelů

Teoreticky při výsevu 3,2 kg/ha s klíčivostí 95 % se dostaneme na hustotu porostu > 60 rostlin řepky na metr čtvereční v podzimním období. Tato hustota by měla zajistit minimální úroveň zaplevelení v podzimním období, díky čemu bude řepka schopná dobře přezimovat i bez postemergentní ochrany. Samozřejmě, že dělat extrémně vysoký výsevek ztrácí smysl, protože si zase zvyšujeme náklady na osivo. Hustota 45 až 49 rostlin/m² není nijak extrémní a s kvalitním osivem, které je předpokladem pro tuto teorii, ji lze snadno dosáhnout.

Pokud budeme brát klíčivost 95 %, tak pro dosažení 50 rostlin/m² musíme využít 1,05 VJ. Toto odpovídá výsevku 2,6 kg/ha. Při setí 1,2 VJ, která odpovídá výsevku 3,0 kg/ha, snížíme míru zaplevelení na tak nízkou úroveň, že řepka bude schopná dobře přezimovat a v jarním období vytvoří dobře zapojený porost, který podpoří regulaci plevelů. S ohledem na hustotu porostu je řepka schopná silně konkurovat plevelům, a tím snížit náklady na herbicidní ochranu.

VJ řepky ozimé stojí zhruba 2 500 Kč. Záleží na odrůdě, dodavateli a další faktorech. Standardní doporučení pro výsevek je 1 VJ na 1 ha. Při zvýšení výsevku na 1,2 VJ/ha stoupnou náklady na osivo o 500 Kč/ha, ale klesne potřeba herbicidní ochrany. Při výsevku 1,4 VJ/ha narostou náklady na osivo o 1 000 Kč na celkových 3 500 Kč/ha. Při ceně 7 000 Kč/5 l postemergentního přípravku a doporučené dávce 1,2 l/ha jsme na ceně 1 680 Kč/ha. Pokud budu vycházet z těchto hodnot, tak z výsledků mého výzkumu vyplývá vliv výsevku na míru zaplevelení a ekonomickou optimalizaci výroby. Na základě výsledků lze očekávat kompletní vynechání postemergentní ochrany řepky ozimé při výsevku 1,4 VJ/ha, čímž narostou náklady na osivo o 1 000 Kč na konečných 3 500 Kč/ha, ale ubyde 1 680 Kč/ha za samotný přípravek, a to nepočítám cenu aplikace.

Při využití této teorie lze očekávat snížení nákladů na hektar o 680 Kč. Snížení by bylo ve skutečnosti ještě vyšší, protože nejsou započítány náklady na aplikaci a vycházím z klíčivosti 95 %. Každý rok je ale jiný a tato teorie vychází ze standardního průběhu zimy, aby byl porost schopen v jarním období dostatečně rychlé regenerace a zapojení porostu pro regulaci zbylých plevelů. Dle výsledků lze říct, že pomocí výsevku můžeme minimalizovat herbicidní ochranu, případně ji úplně eliminovat v rámci podzimního ošetřování.

Obr. 2: Nejběžnějším plevelem byl penízek rolní (Thlaspi arvense)

Obr. 3: Prlina rolní (Lycopsis arvensis)

Obr. 4: Violka rolní (Viola arvensis)

Vytvořeno na základě diplomové práce pod vedením Ing. Jana Winklera, Ph.D.