Integrovaný přístupu při regulaci sveřepu jalového je nezbytný

14. 03. 2025 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., Ing. Michaela Kolářová, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 212x

Zaplevelení sveřepem jalovým v poslední době výrazně roste, a to nejen v ČR, ale v celé střední Evropě. Hlavním důvodem je snižující se intenzita zpracování půdy, především absence orby. Dalším důvodem je to, že většina ozimých trávovitých plevelů, včetně sveřepů, velmi dobře snáší dlouhodobá sucha, což je jedním z projevů klimatické změny. Sveřepům rovněž vyhovují osevní sledy s vysokým zastoupením ozimých plodin, především obilnin. K regulaci sveřepu jalového v ozimých obilninách je navíc registrováno poměrné úzké spektrum herbicidů, přičemž i to se bude v budoucnu dále zužovat. Integrovaný přístup k regulaci tohoto plevelného druhu je proto z dlouhodobého hlediska nezbytný.

Nepřímé metody regulace

Zásadní regulační efekt na sveřep jalový má orba. Sveřep vytváří obilky s krátkou životností v půdě, které, jsou-li zapravené hlouběji do půdy, obvykle podléhají mikrobiální degradaci. Na oraných pozemcích se proto sveřep uplatňuje velmi omezeně, především na okrajích pozemků, kde bývá kvalita orby horší a sveřep se může také šířit z okolních fytocenóz (obr. 1). V systémech uplatňujících redukované zpracování půdy se naopak sveřepu daří. Obilky jsou zde zapravovány mělčeji do půdního profilu (0–10 cm), z něhož jsou schopny vzcházet, a ze sveřepu se pak může stát významný plevel.

Sveřep jalový je přísně ozimý druh. To znamená, že vzchází fakticky pouze na podzim, případně v průběhu mírných zim, zatímco na jaře je jeho vzcházivost minimální. Při klíčení nemají obilky tohoto druhu výrazné požadavky na půdní vlhkost ani teplotu a vzchází proto obvykle krátce po zapravení do půdy. Na povrchu půdy je vzcházivost sveřepu jalového nižší, neboť obilky klíčí lépe při absenci světla. V osevních sledech, kde jsou za sebou řazeny 2 či více ozimých plodin, je proto vhodné provést po sklizni mělké zpracování půdy a podpořit tak vzcházení sveřepu. Vhodné je, aby byl pozemek po podmítce urovnán, čímž se vytvoří lepší podmínky pro klíčení obilek. Sveřep pak vzejde ve větší intenzitě a může být efektivně potlačen glyfosátem, případně mechanicky další podmítkou.

Obilky sveřepů nemají obvykle příliš dlouhou a silnou primární dormanci. Pokud tedy není podmítka příliš hluboká (do 10 cm), dochází opakováním této operace (srpen → září) za příznivých vláhových podmínek k výraznému vyčerpání obilek z půdní zásoby v meziporostním období.

Likvidace vzešlých sveřepů mělkým zpracováním půdy před výsevem obilniny není příliš vhodná, neboť část rostlin je schopná tuto operaci přežít a regeneruje v následně založeném porostu obilniny (obr. 2), kde je regulace takovýchto trsů velmi obtížná s ohledem na pokročilejší růstovou fázi sveřepu. Podmítka a následné ošetření glyfosátovým herbicidem či orbou však může vést k oddálení termínu setí. To však může být z pohledu potlačení sveřepů spíše příznivé, a to hned z několika důvodů:

• více času na mechanickou či chemickou (glyfosát) regulaci sveřepů v meziporostním období,
• pomalejší počáteční růst sveřepu - širší aplikační okno pro použití půdních herbicidů,
• obvykle vyšší půdní vlhkost - vyšší účinnost půdních herbicidů,
• nižší růstová fáze sveřepu na jaře - vyšší účinnost jarního herbicidního ošetření.

Intenzita vzcházení sveřepu jalového proto bývá v později setých porostech výrazně nižší (graf 1). Nárůst výnosu ozimé obilniny (především pšenice) pak bývá v důsledku absence konkurence sveřepů i několikanásobný (graf 2).

Na pozemcích, kde se sveřepy šíří od okrajů, může být při absenci účinné herbicidní ochrany výhodné provést mulčování zaplevelených okrajových částí pozemků v době před dozráním sveřepů, aby se zabránilo jejich dalšímu šíření dovnitř pozemku.

Graf 1: Vývoj hustoty zaplevelení sveřepem jalovým při rozdílném termínu setí ozimé pšenice

Graf 2: Výnos zrna ozimé pšenice při různých úrovních zaplevelení sveřepem jalovým v závislosti na termínu setí a použití totálního herbicidního ošetření

Obr. 1. Pokud se sveřepy šíří od okrajů pozemků, může být vhodným regulačním zásahem mulčovaní zaplevelených okrajů pozemků před dozráním sveřepů

Obr 2: Regenerující trs sveřepu jalového v ozimé pšenici po mělké předseťové půdní přípravě

Možnosti regulace v ozimých obilninách

Sveřepy jsou velmi odolné k většině herbicidů registrovaných v obilninách. Herbicidy inhibující ALS (dle klasifikace HRAC 2) lze navíc použít pouze v ozimé pšenici, proto není vhodné na pozemcích intenzivně zaplevelených sveřepy zakládat porosty ozimého ječmene či žita.

Možnosti podzimní regulace

Na pozemcích s vysokou intenzitou zaplevelení sveřepy je při absenci glyfosátového ošetření, či v případě časnějšího setí obilniny (zářijové výsevy), vhodné provést herbicidní ochranu již v podzimním období. Z půdních herbicidů vykázaly v našich pokusech uspokojivou účinnost pouze účinné látky flufenacet (předpokládá se brzký zákaz používání v EU) a dimethenamid (není do obilnin registrován). Účinnost výše uvedených účinných látek lze podpořit jejich kombinací s dalšími látkami (diflufenican nebo beflubutamid). Aby však bylo takové ošetření dostatečně účinné, je třeba, aby byla aplikace provedena za vhodných vláhových podmínek a na vzcházející sveřep (obr. 3). Za sucha, nebo pokud je ošetření provedeno po vytvoření 2. listu, bývá účinnost půdních herbicidů nedostatečná. V takovém případě může být účelné ošetření herbicidy inhibujícími ALS, především s účinnou látkou pyroxsulam (Corello), které by však mělo být provedeno pouze tehdy, pokud maximální denní teploty dlouhodobě přesahují 10 °C. Účinnost těchto herbicidů prudce klesá se snižující se teplotou, jsou proto vhodné především pro časně seté porosty nebo do nejteplejších oblastí/let.

Obr. 3: Poškození sveřepu jalového kombinací půdních herbicidů (flufenacet + diflufenican) za vhodných vláhových podmínek

Možnosti jarní regulace

V jarním období lze k regulaci sveřepu jalového využít již pouze ALS inhibitory. Dobrou účinnost vykazují především herbicidy obsahující pyroxsulam (např. Corello) a propoxycarbazone (Attribut). Uspokojivou účinnost vykazuje také mesosulfuron, zejména pokud je použit s dalšími graminicidními látkami (Incelo, Atlantis). Všechny výše uvedené herbicidy je však třeba použít s vhodným adjuvantem, který napomůže lepšímu pronikání herbicidu přes bariéry na povrchu listů. Z tohoto pohledu jsou velmi efektivní olejové adjuvanty. Důležitá je také dávka adjuvantu, kterou je třeba volit vyšší, zejména za sucha. Naopak negativně může ovlivnit účinnost herbicidů na sveřepy kapalné hnojivo DAM, případně organosilikonová smáčedla (graf 3).

Účinnost na sveřep bývá velmi často ovlivněna povětrnostními podmínkami a růstovou fází sveřepu. Velmi důležitá je zejména teplota při, krátce před a po aplikaci. Při teplotách pod 10 °C bývá účinnost nižší podobně jako za sucha. Při vyšší intenzitě zaplevelení nebo za nepříznivých povětrnostních podmínek je často nutné provést na jaře dvě ošetření, zejména pokud nebyly sveřepy potlačeny již na podzim. Jestliže je ošetření provedeno včas (obvykle přelom března a dubna), a je použit vhodný adjuvant, jsou sveřepy obvykle silně poškozeny, nicméně některé rostliny mohou regenerovat, zejména v hůře zapojených a časně setých porostech. K regeneraci sveřepu může rovněž dojít, pokud 2–4 týdny po aplikaci (obvykle na přelomu dubna a května) spadne větší množství srážek. V těchto případech je nutné ještě jedno ošetření, které výrazně zvýší celkovou účinnost (obvykle přes 90 %) a omezí reprodukci sveřepu a tím sníží intenzitu zaplevelení v příštích letech.

S ohledem na omezené spektrum účinných herbicidů, dochází u sveřepu jalového velmi snadno k vývoji populací rezistentních k výše uvedeným herbicidům. Zatím jsme v ČR zaznamenali desítky rezistentních populací sveřepu jalového vůči ALS inhibitorům, především v západních a severozápadních Čechách, přičemž výraznější nárůst problémů lze očekávat ve velmi krátké době. Rezistence u těchto populací byla potvrzena k přípravkům s účinnou látkou pyroxsulam a propoxycarbazone. V mnoha případech jsou tyto populace velmi odolné a při doporučené sveřepohubné dávce je účinnost u rezistentních populací často nulová (obr. 4).

K regulaci rezistentních populací sveřepu jalového lze použít herbicid Avoxa (pinoxaden + pyroxsulam), jeho účinnost na rezistentní populace však bývá efektivní pouze za vhodných vláhových podmínek. Efektivnější je proto jeho využití ještě před tím, než se rezistence vyvine. Na citlivé populace sveřepu jalového totiž tento herbicid vykazuje velmi vysokou účinnost (obvykle přes 90 %), přičemž jako jediný herbicid pro jarní regulaci sveřepů nevyžaduje aditivní adjuvant.

Graf 3: Vliv adjuvantu na účinnost herbicidů obsahujících úč. l. pyroxulam a propoxycarbazone, aplikovaných na sveřep jalový (výsledky pokusů 2011–13, jarní aplikace na odnožující sveřep)

Obr. 4: Účinnost přípravku Attribut (propoxycarbazone) a Corello (pyroxsulam) na rezistentní populaci sveřepu jalového (pozn.: Dávka 1N odpovídá 60 g/ha u herbicidu Attribut a 250 g/ha u herbicidu Corello, oba přípravky byly aplikovány s příslušným adjuvantem v dávce doporučené na etiketě)

Regulace v dalších plodinách, především v řepce

Přestože sveřepy působí zásadní škody pouze v ozimých obilninách, je nutné jejich důsledné potlačování ve všech plodinách, aby nedocházelo k jejich reprodukci a snižovalo se množství obilek v půdní zásobě. Přestože jsou sveřepy přísně ozimé druhy, při velmi vysoké intenzitě zaplevelení nebo při nedostatečné půdní přípravě se mohou vyskytovat i v plodinách setých na jaře. Ve většině širokolistých plodin zakládaných na jaře jsou sveřepy dostatečně potlačovány listovými graminicidy.

Složitější situace nastává v ozimé řepce (obr. 5). Většina půdních herbicidů používaných v řepce nemá na sveřepy spolehlivý účinek. Výjimkou je účinná látka dimethenamid, která je obsažena v herbicidu Butisan Duo a Butisan Complete (na sveřep je účinnější časné postemergentní ošetření). Obvykle je proto třeba spoléhat na potlačení sveřepu společně s výdrolem obilniny listovými graminicidy, které je třeba použít v plné dávce. Sveřepy však vzcházejí postupně během celého podzimu a ošetření proti výdrolu obilniny se obvykle provádí velmi brzy (v průběhu září). Toto ošetření proto nemusí vždy vykázat dostatečnou účinnost, protože většina graminicidů nevykazuje reziduální půdní účinnost. Později na podzim, kdy již nízké teploty nedovolují použití listových graminicidů ze skupiny inhibitorů ACCasy (dle klasifikace HRAC 1), je možné použít herbicid Barclay Propyz, který obsahuje účinnou látku propyzamid. Tento herbicid je však třeba aplikovat až při nižší intenzitě slunečního svitu (konec října) ideálně na vlhkou půdu, přičemž vedle sveřepů dokáže potlačit také další trávovité plevele včetně mrvky myšího ocásku, která se rovněž v ČR intenzivně šíří (obr. 6).

Pokud se nepodaří dostatečně eliminovat sveřep v porostu řepky během podzimu, je nutné provést „dočištění“ porostu na jaře. Na větší rostliny sveřepu (od konce odnožování) je však třeba obvykle použít vyšší dávky listových graminicidů, přičemž za sucha je vhodný olejový adjuvant.

Obr. 5: V řidších či mezerovitých porostech řepky se sveřepy dokáží velmi dobře prosadit a reprodukovat, což může způsobit závažné problémy v následných porostech

Obr. 6: Zaplevelení ozimé řepky mrvkou myším ocáskem