Invazní plevele (2) - Mračňák Theophrastův

14. 05. 2019 Ing. Josef Holec, Ph.D., Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 3470x

Mračňák Theophrastův (Abutilon theophrasti Med.) se na našem území jako polní plevel začal intenzivně šířit především až v 21. století. Velmi rychle se stal obtížným plevelem v porostech cukrovky, roste i v kukuřici, slunečnici nebo v porostech zeleniny. Vzhledem k obtížné regulaci má na vybraných polích jeho výskyt až kalamitní charakter.

Popis

Mračňák Theophrastův je jednoletý, pozdní jarní plevel z čeledi slézovitých (Malvaceae). Jednotlivé rostliny dorůstají výšky 1–2 m. Lodyhy jsou přímé, v hustších porostech nevětvené, v případě řidšího zápoje a dostatku prostoru bez konkurence jiných rostlin větví už od báze. Listy jsou poměrně velké, s čepelí 10–15 cm dlouhou, typicky srdčitou. Květy jsou žluté až žlutooranžové, pětičetné, vyrůstající v paždí listů. Lodyha je rovněž hustě a krátce chlupatá. Bývá obvykle 1–2 m vysoká a větví nejčastěji až v horní polovině, přičemž v dobře zapojených porostech kukuřice bývají rostliny vyšší, nevětvící. Pravidelné pětičetné květy se žlutými korunami se tvoří v paždí listů a jsou nesené na stopkách. Ke konci vegetace listy opadávají a na rostlinách zůstávají pouze plody, které jsou poltivé a skládají se z 9–15 plůdků, které každý osahují obvykle 3 ledvinovitá semena. Celá rostlina je žláznatě chlupatá a charakteristicky páchne.

Biologie a ekologie

Každá rostlina mračňáku vytváří průměrně 1 000–2 000 semen, mohutné, bohatě rozvětvené rostliny ale až 10 000. Semena jsou dlouze dormantní a mají schopnost dlouhodobě přežívat v půdě (řádově desetiletí). Semena klíčí při teplotě od 8 do 35 °C, přičemž střídání teplot působí na klíčivost pozitivně. Naopak světlo klíčivost prakticky neovlivňuje. I proto vzchází mračňák nejlépe z hloubky 1–4 cm. Dokáže však vzejít i z hloubky 8 cm.

Mračňák je poměrně teplomilný, v našich podmínkách roste nejčastěji v nížinách, přesto v rámci skupiny pozdních jarních plevelů patří k těm nejdříve vzcházejícím, s klíčními rostlinami se můžeme setkat přibližně od poloviny dubna do konce června, kdy končí hlavní vlna vzcházení. S jednotlivými vzcházejícími rostlinami se pak ale můžeme setkat až do konce léta, což značně ztěžuje jeho regulaci. V porostech širokořádkových plodin se dokáže dobře uplatnit především v případě, že se nemusí vyrovnávat s konkurencí ostatních plevelů.

Škodlivost

V ČR je jeho výskyt problematický především v porostech cukrovky. Přestože v počátečních růstových fázích dosahuje nižší rychlosti nárůstu biomasy než cukrová řepa, výškově řepu již koncem června přerůstá a zejména ve druhé polovině vegetace dominuje porostu. Semena po dozrání vypadávají na povrch půdy a při sklizni řepy se na další pozemky dostávají jednak přejezdy sklízecí techniky, jednak se mohou šířit s odpadní zeminou z cukrovarů.

Semena mračňáku přežívají průchod trávicím traktem skotu, na další pozemky se mohou následně šířit aplikací kontaminovaných organických hnojiv. Mračňák se na silně zaplevelených pozemcích vyskytuje ve vysokých počtech na jednotku plochy, především v cukrovce plodině silně konkuruje a snižuje výnos. Jsou známé případy, kdy z důvodu silného rozšíření mračňáku a nemožnosti jeho efektivní regulace bylo opuštěno od pěstování řepy na vybraných polích nebo i v celém zemědělském podniku. V některých případech řeší zemědělci výskyt mračňáku aplikací neselektivního herbicidu na nejzaplevelenější ohniska, i za cenu zničení porostu plodiny.

Výskyt v ČR

Mračňák Theophrastův pochází z teplejších oblastí Asie (Indie, Čína). V oblasti původního výskytu vystupuje v polích hlavně jako plevel bavlníku a sóji. Druhotně se vyskytuje v Evropě, Severní a Střední Americe, na Novém Zélandu a místy také v Africe. Zřejmě největší potíže působí zemědělcům v Severní Americe, kde patří k nejvýznamnějším polním plevelům vůbec.

V Evropě je nejvíce rozšířen na Balkáně a v Maďarsku, kde místy zcela zdomácněl. Ve střední Evropě se začíná častěji objevovat od 80. let 20. století a hlavně v jejích teplejších částech se stává typicky plevelem širokořádkových plodin. V jižnějších oblastech kontinentu je již klasifikován jako agresivní plevel, uplatňující se převážně v kukuřici.

V ČR se mračňák od konce 90. let 20. století uplatňuje jako polní plevel okopanin a zelenin. Nejnápadnější a nejsnáze rozpoznatelné jsou rostliny, vzhledem ke své výšce a velikosti listů, především v cukrovce. Těžištěm výskytu je jižní Morava, střední Polabí a Poohří. Vyhovují mu spíše těžší půdy, ve kterých si jeho semena ponechávají dlouhou životnost. Zatím nejde o obecně rozšířený druh, vyskytuje se jen na vybraných pozemcích a obvykle ne na celé jejich ploše. Přesto se setkáváme i se silně zaplevelenými porosty, které následně slouží jako zdroj pro jeho další šíření. Naštěstí všichni pěstitelé cukrovky již tento druh znají a jsou si dobře vědomi jeho škodlivosti.

Možnosti regulace

Vzhledem k tomu, že je Mračňák Theophrastův v ČR doposud rozšířen pouze lokálně, jsou významná zejména preventivní opatření proti jeho zavlékání do dalších zemědělských podniků a na jednotlivé pozemky. V prvních letech po zavlečení bývá jeho výskyt velmi sporadický a často se omezuje pouze na několik jedinců v rámci celého pozemku. V této fázi je velmi efektivní ruční odstranění nedozrálých rostlin zejména z nižších porostů, kde jsou jednotlivé rostliny dobře patrné. Porost je ale později nutné znovu zkontrolovat a odstranit později vzešlé rostliny.

Mračňák Theophrastův je velmi odolný vůči většině běžně používaných herbicidů v cukrovce (desmedipham, phenmedipham, ethofumesate, atd.). Uspokojivou účinnost vykazují pouze triflusulfuron (Safari) a clomazone (Command). Ošetření oběma herbicidy je však třeba provést včas, nejlépe je-li mračňák v děložních listech. Triflusulfuron lze použít bez ohledu na růstovou fázi řepy a je vhodné jej proto použít ve všech aplikačních termínech (T1–T3). Zejména první dvě ošetření cukrovky je třeba provést co nejdříve po vzejití mračňáku (T1 ve fázi děložních listů mračňáku, T2 do 5–7 dnů po T1). Použití clomazone je vhodné zejména ve špatně zapojených porostech cukrovky, kde mohou rostlin mračňáku zasažené triflusulfuronem regenerovat, pokračovat v růstu, konkurovat cukrovce a následně se reprodukovat. Užitečné může být také plečkování před T3 ošetřením. V Conviso Smart odrůdách cukrové řepy, které jsou tolerantní k některým ALS inhibitorům, lze použít herbicid Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone). Tento herbicid vykázal v našich pokusech na mračňák velmi vysokou účinnost, zejména pokud byl použit v dělené aplikaci (0,5 + 0,5 l/ha).

Většina půdních herbicidů registrovaných do kukuřice nevykazuje vůči mračňáku dostatečnou účinnost, zejména pokud jsou použity preemergentně. V případě časného postemergentního použití lze dosáhnout vysoké účinnosti u herbicidů obsahujících isoxaflutole, thiencarbazone (obě v Adengu), sulcotrione (Sulcogan, Sulcotrek) a mesotrione (Callisto, Lumax, Story). Ve vyšších růstových fázích lze mračňák dobře zasáhnout herbicidy obsahujícími thifensulfuron (Refine), tembotrione (Laudis) a některými směsnými přípravky (Arigo, Elumis, Maister Power, atd.).

Hromadné vzcházení mračňáku v porostu cukrovky

Mladá rostlina mračňáku v porostu sóji

Kvetoucí rostlina mračňáku s vyvinutými plody

Mračňák bývá častým plevelem i v kukuřici

Porost tykví silně zaplevelený mračňákem

Mračňák se může snadno uplatnit i jako plevel v zelenině

Účinnost herbicidu Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone) na mračňák 14 dní po aplikaci