Invazní plevele (3) - Ambrózie peřenolistá

21. 07. 2019 Ing. Josef Holec, Ph.D., Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 6064x

Ambrózie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia L., starší název - ambrózie pelyňkolistá) pochází se Severní Ameriky a v mnoha evropských zemích se v současnosti velmi intenzivně šíří jako polní plevel. Je velmi konkurenceschopná, při silnějším výskytu může výrazně snižovat výnosy plodin a navíc má negativní dopady na zdraví obyvatel. Z těchto důvodů je považována za velmi nebezpečný druh.

Popis

Ambrózie peřenolistá je jednoletý, pozdní jarní plevel z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae, příp. ambróziovitých - Ambrosiaceae). V našich podmínkách jsou rostliny nejčastěji 0,5–1 m vysoké, dorůstat však mohou až do výšky 1,5 m. Při dostatku prostoru bohatě větví, v hustších porostech až v horní třetině. Rostliny ambrózie jsou šedozelené, s lodyhou často nachově naběhlou. Listy jsou dvakrát až třikrát peřenosečné, oboustranně krátce chlupaté, zpočátku postavené vstřícně, později střídavé. Mohou být až 25 cm dlouhé. Celá rostlina je bohatě olistěná. Ambrózie je jednodomá rostlina, v rámci jedné rostliny se vyvíjejí zvlášť květenství samčí a samičí. Samčí květenství tvoří nápadný vrcholový nebo úžlabní hrozen, úbory jsou krátce stopkaté, 4–5 mm široké. Jednokvěté samičí úbory jsou nenápadné, ukryté při bázi hroznu samčích úborů nebo v paždí horních listů. Plodem je nažka, krytá srostlými listeny zákrovu, které na vrcholu vybíhají v zobánek, pod kterým jsou ostnité výrůstky.

Biologie a ekologie

Ambrózie je poměrně náročná na teplotu, vzhledem k pozdnímu dozrávání jsou pro ni nejvhodnější teplé oblasti nížin s dlouhým vegetačním obdobím. V našich podmínkách vzchází ambrozie až později z jara. První klíční rostliny se mohou objevovat již koncem března, ale jejich vývoj je velmi pomalý a dlouhou dobu zůstávají ve fázi děložních listů. Většina rostlin vzchází v dubnu až květnu. S jednotlivými klíčními rostlinami se však můžeme setkat až do podzimu. Díky tomu může vzcházet i po provedení regulačního zásahu, běžně vzchází i po sklizni plodin po provedení podmítky. Tyto rostliny reagují na změny v délce dne a rychleji přecházejí do generativní fáze. Po mechanickém poškození (sečení, okus) rostliny snadno regenerují.

Rostliny ambrózie začínají v podmínkách ČR kvést až pozdě v létě, někdy již v červenci, ale většinou až v srpnu. Nažky dozrávají na podzim (září až říjen), každá rostlina jich obvykle vyprodukuje 2–3 tisíce, v případě mohutných jedinců může být produkce nažek až 50 tisíc. Bezprostředně po dozrání jsou nažky dormantní a neklíčí, v průběhu zimy dormance postupně odeznívá. Nažky jsou schopny klíčit v širokém rozmezí střídavých i stálých teplot, nejvyšší hodnoty klíčivosti však byly zjištěny během střídání 10–15/20–30 °C. Na světle klíčí nažky ambrózie špatně. Životnost nažek v půdě je poměrně dlouhá.

Škodlivost

Ambrózie patří k potenciálně velmi škodlivým plevelům. Pokud by se u nás měla výrazněji rozšířit, znamenalo by to pro pěstitele v zasažených oblastech značné komplikace. Rostliny ambrózie jsou zdatnými konkurenty plodin, daří se jí i v sušších podmínkách, takže v případě delšího období beze srážek, kdy je plodina oslabena, obsadí ambrózie prostor a vytváří mohutné porosty. Na příkladu Maďarska, kde se ambrózie rozšířila již v minulých desetiletích a rychle se stala jedním z nejhojnějších a nejškodlivějších plevelů, můžeme vidět, kde všude se dokáže uplatnit. Kromě kukuřice, kde je nejhojnější, roste velmi často v porostech slunečnice, dalších širokořádkových plodin, ale i v prořídlých porostech obilnin, velmi hojná je na půdě, ponechané ladem, roste podél cest, ve městech, na nádražích, v průmyslových oblastech a podobně.

Kromě konkurence pěstovaným plodinám je ambrózie významná i jako alergenní rostlina. Pylová zrna ambrózie jsou malá, s průměrem do 20 mikrometrů. Větrem jsou unášena velice snadno. Nebezpečný je také výskyt tzv. ambróziového mikroprachu, což jsou zrna o velikosti menší než 10 µm, která mohou pronikat až hluboko do plic a navíc se ve vzduchu (i v interiérech budov) tento prach udržuje i dlouho po pylové sezóně. Jedna rostlina ambrózie může za den vyprodukovat až 8 miliard pylových zrn, přičemž na vyvolání alergických symptomů stačí množství 5–20 pylových zrn na 1 m³ vzduchu. Navíc je pyl ambrózie v ovzduší přítomen koncem léta a v průběhu podzimu, kdy původní druhy již dokvétají a množství jejich pylu klesá.

Výskyt v ČR

Z původní oblasti výskytu (Severní Amerika) k nám byla ambrózie zavlékána již na počátku 20. století s osivem jetele, jednalo se ale pouze o dočasný výskyt v jetelištích. Od druhé poloviny 20. století se v souvislosti s dovozem zemědělských produktů (sója) častěji vyskytovala na nádražích, překladištích, v přístavech a v objektech zpracovatelských závodů.

Stále platí, že pokud jde o počet lokalit, pak se na území České republiky ambrózie peřenolistá vyskytuje především jako rostlina ruderální, vázaná svým výskytem hlavně na železnici (např. v Ústí nad Labem, Lysé nad Labem, Brně - Židenicích). Setkáváme se s ní nejčastěji v méně frekventovaných kolejištích, na okrajích nádraží a podobných výhřevných místech, kde v druhé polovině léta a na podzim vytváří bohatě větvící rostliny. Dále je hojná v labských přístavech, v objektech závodů, zpracovávajících dovážené zemědělské suroviny a v posledních letech se s ní čím dál častěji setkáváme i podél silnic a dálnic, či na březích řek. Odtud se může snadněji šířit na zemědělskou půdu, což se také děje.

V klimaticky příznivých oblastech (převážně ve středním Polabí, v okolí Prahy, na jižní Moravě) se již vyskytuje i na polích, či v blízkosti zemědělských podniků. Nejčastěji se s ní setkáváme jako s plevelem v kukuřici, ale i v okopaninách, v porostech sóji a podobně. Z počátku roste především na okrajích pozemků, na silně zasažených polích je ale již její výskyt celoplošný.

Možnosti regulace

Ambrózie je potenciálně velmi nebezpečný plevel, jak můžeme vidět na příkladu zemí, kde se již hojněji na polích prosadila. Vzhledem k tomu, že na většině pozemků v ČR se ambrózie zatím nevyskytuje, je potřeba dbát na prevenci jejího zavlečení z míst výskytu (čištění mechanizace při přejezdech ze zamořených pozemků apod.). Důležitý je monitoring okrajů pozemků, na které by se ambrózie mohla dostat z blízké železnice nebo frekventovanějších komunikací. Nalezené rostliny je potřeba okamžitě odstranit - při ponechání na místě v době po přechodu do generativní fáze hrozí, že by mohly plody dozrát.

Ohniska výskytu je vhodné ošetřit neselektivním herbicidem i za cenu poškození plodiny. U systémově působících přípravků dojde obvykle i k podstatnému snížení životnosti dozrávajících nažek.

Na pozemcích s výskytem ambrózie je vhodné upravit osevní postup a delší dobu nezařazovat plodiny, ve kterých může dozrát, tedy především kukuřici, slunečnici, cukrovku, případně další později sklízené okopaniny a zeleniny.

Ambrózie je poměrně citlivá k většině herbicidů používaných kukuřici a slunečnici. Vzhledem k etapovitému vzcházení je však vhodné používat herbicidy s delším reziduálním působením v půdě (isoxaflutole, terbuthylazin, flurochloridone atd.), které zabrání sekundárnímu zaplevelení.

Kvetoucí rostlina ambrózie - v horní části se nacházejí samčí úbory, samičí květy jsou ve spodní části u úžlabí listů

Nažky ambrózie (vpravo po odstranění zaschlých částí zákrovu)

Mladá rostlina ambrózie s typicky zpeřenými listy

Hromadné vzcházení ambrózie v porostu kukuřice (Srbsko)

V ČR se ambrózie stále častěji vyskytuje i podél komunikací

Porost ambrózie na neudržovaném místě na nádraží (Ústí nad Labem)

Především na okrajích porostů může ambrózie vytvářet mohutné, bohatě plodící rostliny

Silný výskyt ambrózie v porostu kukuřice oslabeném suchem (Kolínsko)