Chemap Agro s.r.o.

Invazní plevele - (8) Kokotice ladní

17. 04. 2020 Ing. Josef Holec, Ph.D., Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 468x

Původem severoamerická parazitická kokotice ladní se v teplejších oblastech našeho státu šíří jak na nezemědělské, tak i na zemědělské půdě. V posledních letech se s ní setkáváme čím dál častěji především v porostech víceletých pícnin, analogicky k výskytu v jižnějších částech Evropy se ale pravděpodobně v budoucnu může stát i parazitickým plevelem na dalších plodinách, především na cukrovce.

Proseeds

Popis

Kokotice ladní (Cuscuta campestris Yunc.) je jednoletá parazitická rostlina z čeledi kokoticovitých (Cuscutaceae). Kromě krátkého období bezprostředně po vyklíčení nevytvářejí rostliny vůbec kořeny. Lodyhy jsou tenké až niťovité, 0,6–1,1 mm v průměru, hladké, lysé, větvené, hustě ovíjejí hostitelskou rostlinu i sebe navzájem a vytvářejí tak hustou spleť. Zbarveny jsou živě oranžově až žlutavě. Kokotice nevytváří listy, pouze zřídka jejich rudimentované zbytky ve formě šupin. Květy jsou drobné, bílé, nažloutlé až narůžovělé, vytvářející kulovitá až válcovitá květenství (nepravé hrozny). Blizny jsou dvě, nestejně dlouhé. Plodem je tobolka, semena jsou kulovitá, 1,0–1,5 mm v průměru, světle hnědá až hnědá.

Biologie a ekologie

Kokotice jsou jednoleté, nezelené, parazitické liány, přesto obsahují funkční chloroplasty a fotosyntetizují před i po kontaktu s hostitelem. Zelená barva chlorofylu je jen maskována žlutými pigmenty. Oproti neparazitickým druhům jeho obsah nepřekračuje 10 %, u mnoha druhů (C. europea) se blíží nule.

Na rozdíl od jiných parazitických druhů rostlin (např. zárazy - rod Orobanche) nemají kokotice žádné specializované požadavky na klíčení. Jejich semena jsou poměrně velká, značná část semen má silnou primární dormanci, v půdě přežívají kolem 10 let. Vzcházet mohou z hloubky několika centimetrů, okamžitě po vzejití se zastaví růst kořenů, které zásobují stonek do doby nalezení hostitele. Ten je lokalizován pomocí otáčivých pohybů proti směru hodinových ručiček. Mladé rostliny kokotic jsou schopny se uchytit pouze na rostlinách, které nejsou dále než 5–10 cm, v závislosti na velikosti semen, obsahu chlorofylu a účinnosti fotosyntézy. Není-li vhodný hostitel nalezen do několika dnů od vyklíčení, rostlina kokotice zahyne.

Po kontaktu s hostitelem se kolem něj kokotice začne ovíjet a obvykle vytváří minimálně tři smyčky. Ovíjení vyžaduje vysokoenergetické modré nebo dlouhovlnné červené záření (typické pro rostlinné porosty), a naopak je inhibováno červeným světlem, což má zajistit ochranu proti zbytečnému ovíjení jiných materiálů než rostlinných orgánů. Bezprostředně po kontaktu také dochází k zasychání kořenů a od této doby postrádá kokotice jakýkoliv metabolický kontakt s půdou.

Na vnitřní straně smyček se začne vytvářet haustorium, což je specializovaný orgán, sloužící k průniku do pletiv hostitele a k odčerpávání látek, které parazit potřebuje ke své existenci. Tvorba haustoria je iniciována samotným ovíjením. Následně dojde k průniku do pletiv hostitele kombinací oddělování a přímého (destruktivního) pronikání hostitelových buněk haustoriem a vytvoří se spoje s jeho vodivými pletivy. Jakmile dojde na smyčce k úspěšnému vytvoření haustoria, vznikají v této části i další větve. Kokotice jsou normálně jednoleté, ale některé druhy mohou ve formě haustoríí přežít zimu a v příštím roce opět vytvářet stonky.

Škodlivost

Okruh hostitelů je u kokotic poměrně široký. U každého druhu však můžeme najít určité preference ve vztahu k hostitelům - kokotice ladní se nejčastěji vyskytuje na rostlinách z čeledi merlíkovitých, rdesnovitých, bobovitých, hvězdnicovitých, lilkovitých a dalších. Napadat může řadu druhů včetně plodin a plevelů, které se v porostech těchto plodin vyskytují.

Ze zemědělských plodin napadá kokotice ladní převážně jeteloviny - nejčastěji vojtěšku setou. Primárním zdrojem výskytu kokotice na pozemku bývá nejčastěji příměs semen parazita v osivu těchto plodin, dále půdní zásoba (semena kokotice přežijí v půdě i 6 let) a výskyt v okolí pozemků, odkud se může na pole šířit. Významným zdrojem zaplevelení především v rámci již napadeného pozemku (ale i mezi jednotlivými pozemky) je šíření odlomených lodyh zemědělskou mechanizací - většina ohnisek je protažena ve směru pohybu mechanizace na pozemku, ve stejném směru také častěji vznikají nová ohniska výskytu.

Po úspěšném uchycení a rozvětvení se pomocí rychle rostoucích lodyh postupně šíří na rostliny v blízkosti již napadeného jedince. Silněji napadené rostliny v důsledku intenzivního odčerpávání vody (parazitické rostliny obvykle postrádají mechanizmy pro hospodárné využívání vody, hostitel tedy o to více trpí suchem), živin i organických látek. V důsledku toho rostliny hostitele postupně vadnou a zasychají, čímž vznikají na pozemku s výskytem kokotice z dálky viditelná ohniska, jejichž střed je zcela bez plodiny, neboť všechny rostliny již v důsledku intenzivního a dlouhodobějšího parazitizmu ze strany kokotice zahynuly. Poté, co v těchto místech z důvodu nedostatku živných rostlin odumřou i lodyhy kokotice, objevují se zde jednotlivé rostliny plevelů. Následuje zóna zcela bez vegetace, směrem ven ještě dožívají lodyhy kokotice, které jsou metabolicky napojeny na ty, které ještě mají kontakt s hostitelem. Okraje ohnisek se vyznačují vadnoucími a žloutnoucími rostlinami jeteloviny a hustou změtí lodyh parazita, který se postupně šíří směrem od středu a napadá další a další rostliny, čímž se ohnisko během roku silně rozrůstá.

Kromě jetelovin je v zemích s výskytem kokotice ladní jejím častým hostitelem i řepa. V jižnějších oblastech Evropy (Balkán, Maďarsko) se kokotice ladní stala významným plevelem v porostech cukrovky, napadá řepu již brzy po vzejití a značně tím rostliny oslabuje. U nás zatím nebyl významnější výskyt kokotice na řepě zaznamenán.

Výskyt v ČR

V České republice je kokotice ladní rozšířena především v teplejších oblastech (Jižní Morava, Polabí, Pojizeří), její výskyt není souvislý, jednotlivé lokality mohou být značně odlehlé.

Nejčastěji roste podél komunikací, kde napadá především rdesno ptačí, merlíky, pelyňky a další druhy. Můžeme se s ní setkat i na ruderálních, neudržovaných místech v lidských sídlech, v blízkosti nádraží a podobně.

Na orné půdě je nejčastěji zaznamenávána v porostech jetelovin. V počátcích jejího rozvoje, především v prvním užitkovém roce jeteloviny, může ujít pozornosti pěstitele, roste hlavně na spodní polovině napadených rostlin, porost nepřevyšuje, plošně omezená místa v porostu bez výskytu jeteloviny mohou být připisována činnosti hlodavců. Po jednotlivých sečích se následkem roznášení úlomků lodyh počet ohnisek zvyšuje, v případě zanedbání ochrany je porost silně mezerovitý a dochází k podstatnému snižování výnosu.

Možnosti regulace

Ochrana proti kokotici by měla být komplexní, pomocí jednoho zásahu není možné tento plevel dostatečně regulovat. Efektivní způsoby by měly kombinovat likvidaci stávající populace, zamezení produkci semen a vzcházení nových rostlin v následujících letech.

Nejúčinnější metodou ochrany porostů pícnin proti napadení kokoticí je prevence - především ve formě používání osiva prostého semen parazita.

Veškerou mechanizaci je nutno před přejezdem na nenapadená místa i v rámci pozemku pečlivě očistit od ulpívajících částí lodyh. V případě, že následkem silného výskytu a vysemenění kokotice na pozemku je oprávněným předpokladem její vzcházení i v dalších letech, neměly by být na tato stanoviště porosty jetelovin vysévány.

Mechanická regulace výskytu kokotice spočívá především v nízkém sečení a následné důsledné likvidaci ohnisek výskytu včetně jejich bezprostředního okolí. K sečení by mělo docházet před kvetením kokotice (to je většinou biochemicky sladěno s kvetením hostitelské rostliny). Dříve doporučované vypalování ohnisek pomocí nejčastěji plynových hořáků je velice účinné, je ale nutno přísně dodržovat bezpečnostní opatření při zacházení s otevřeným ohněm.

Chemická ochrana v případě porostů vytrvalých pícnin spočívala především ve včasné ohniskové aplikaci desikantů, které zničí jak kokotici, tak nadzemní biomasu pícnin. Jetelovina je většinou schopna po desikaci regenerovat, kokotice tuto možnost nemá. Po úplné restrikci diquate (např. Reglone) a glufosinate (Basta), ke kterému by mělo dojít od roku 2020, však nebude tento způsob ochrany možný.

Z registrovaných selektivních herbicidů lze časně postemergentně použít imazamox (Eskort, Corum) či propyzamide (např. Relva). Tyto herbicidy dokáží velmi efektivně potlačit kokotici v prvním užitkovém roce, v dalších užitkových letech však již nemusí být účinnost dostatečná. Kokotice jsou při vzcházení citlivé také k některým půdním herbicidům, především k pendimethalinu (např. Stomp). Dávku tohoto herbicidu je však třeba volit tak, aby nedošlo k poškození vzcházející jeteloviny, což je v některých situacích dost obtížné.

V porostech Conviso Smart cukrové řepy lze proti kokotici použít herbicid Conviso One. V konvenčních odrůdách cukrové řepy je možné přidat do tank-mixu propyzamide (např. herbicid Relva), v ČR však není tato herbicidní látka do cukrové řepy registrována.

Kvetoucí kokotice ladní na rostlině bobu
Kvetoucí kokotice ladní na rostlině bobu

Kokotice ladní parazitující na rdesnu ptačím
Kokotice ladní parazitující na rdesnu ptačím

V jižnějších zemích bývá jedním z nejčastějších hostitelů kokotice ladní lebeda tatarská (Maďarsko)
V jižnějších zemích bývá jedním z nejčastějších hostitelů kokotice ladní lebeda tatarská (Maďarsko)

Hustá spleť lodyh kokotice ladní na heřmánkovci
Hustá spleť lodyh kokotice ladní na heřmánkovci

Kokotice ladní na cukrovce (Srbsko)
Kokotice ladní na cukrovce (Srbsko)

Lodyhy kokotice ladní pátrající po dalším hostiteli
Lodyhy kokotice ladní pátrající po dalším hostiteli

Kokotice ladní na vojtěšce v roce výsevu plodiny
Kokotice ladní na vojtěšce v roce výsevu plodiny

Související články

Regulace trávovitých plevelů v kukuřici

23. 05. 2020 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 245x

Změny druhového spektra plevelů v jarním ječmeni

18. 05. 2020 Ing. Jan Winkler, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 349x

První zkušenosti s Conviso Smart cukrovou řepou v ČR

17. 05. 2020 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc., Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 279x

Regulace plevelů v bramborách - současnost a perspektivy

17. 05. 2020 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Plevele Zobrazeno 464x

Expanze vlhkomilných plevelů na orné půdě

13. 05. 2020 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 371x

Další články v kategorii Plevele

detail