Invazní plevele: Ostrožka východní

20. 08. 2020 Ing. Josef Holec, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 3521x

Ostrožka východní se stává stále častějším plevelem ozimých obilnin a ozimé řepky, především ve středních, západních a severních Čechách a na jižní Moravě. Jedná se o rostlinu atraktivního vzhledu, která na polích upoutá pozornost nejen pěstitele - vzhledem k zajímavé barvě květů a výšce rostliny ji lze i při ojedinělém výskytu jen těžko přehlédnout.

Popis

Ostrožka východní (Consolida orientalis (Gay) Schrödinger) je jednoletá ozimá rostlina. Patří do čeledi pryskyřníkovitých - Ranunculaceae (při užším pojetí čeledí pak do čemeřicovitých - Helleboraceae). Ostrožka východní dorůstá výšky 0,5–1 m, v porostech ozimých plodin, které nejčastěji zapleveluje, jsou rostliny ostrožky velmi nápadné, jednak barvou květů a výrazným uspořádáním květenství, jednak tím, že porost (hlavně u obilnin) značně přerůstají. Lodyhy jsou přímé, na spodu chlupaté, směrem k vrcholu jen roztroušeně chlupaté, při dostatku prostoru větví již od báze, v zapojených porostech až v horní části. Listy jsou řapíkaté, 3–5 cm dlouhé, členěné na úzké úkrojky. Květenstvím je vrcholový hrozen červenofialových až modrofialových květů, které mají 1,5–3 cm v průměru. Plodem jsou válcovité, 14–24 mm dlouhé a 8–10 mm široké měchýřky, které obsahují hranatá, hnědočerná semena o velikosti 1,5–2 mm. Na povrchu osemení mají semena ostrožky zvlněné příčné řady šupin.

Z rodu ostrožka se na našem území hojněji vyskytuje jako archeofyt ostrožka stračka (Consolida regalis S. F. Gray), jednoletý ozimý plevel převážně v obilninách, vázaný na teplejší oblasti a půdy s vyšším obsahem vápníku. Od tohoto příbuzného a dosti podobného druhu se ostrožka východní liší především celkovým habitem - ostrožka stračka je rostlina již od báze větvená, široce rozprostřená, její lodyha je mnohem tenčí. Květy ostrožky stračky jsou uspořádány do řídkých lat, nápadné květenství nevytvářejí, jejich barva je modrá až modrofialová. Ostrožka stračka porost obilnin obvykle nepřerůstá.

Biologie a ekologie

Ostrožka východní patří do skupiny plevelů jednoletých ozimých. Vzhledem k tomu je nejhojnější v porostech ozimých obilnin a ozimé řepky. Vzchází především v podzimním období, méně často i na jaře. Z počátku vytváří přízemní růžici listů, ze které na jaře vyrůstá vzpřímeně rostoucí lodyha. V dobře zapojených a hustších porostech bývá nevětvená, případně větví až v květenství. V případě mezerovitých porostů využívá nižší konkurenceschopnosti plodiny a silněji větví již od báze, podobně se chová v prostoru kolejových meziřádků. Vzhledem ke své výšce přerůstá porosty plodin a je na polích velmi nápadná. Optimální podmínky pro svůj výskyt nachází ostrožka východní v teplejších oblastech na středních až těžších půdách.

Škodlivost

Celá rostlina obsahuje jedovaté alkaloidy. U nás vystupuje hlavně jako plevel ozimů, především ozimé pšenice, méně pak v ozimém ječmeni a ozimé řepce. Nejvyšší hustota výskytu je při okrajích pozemků. Tam, kde je již dlouhodobě naturalizovaná a kde převažují ozimy, je její výskyt na polích rovnoměrnější. Jedná se o druh, který se při absenci účinné ochrany velmi snadno přemnožuje. Takováto pole dostávají v době květu ostrožky výrazné červenofialové zabarvení. V půdě vytváří bohatou zásobu semen. Velmi často roste na navážkách zemin, pocházejících ze skrývek z polí. Zde mnohdy dosahuje vysoké početnosti i pokryvnosti, i když na původním pozemku vlivem účinné ochrany nebyl silný výskyt patrný.

Výskyt v ČR

Ostrožka východní je původní rostlinou jižní a jihozápadní Evropy, střední Asie a severní Afriky. Do střední Evropy se rozšířila až druhotně. Na území ČR se dostala jednak na jižní Moravu přes jižní Slovensko z Maďarska (panonskou cestou), jednak jako příměs v obilí, dováženém v minulosti z bývalého Sovětského svazu (východní cesta) - takto pravděpodobně vznikla většina populací v Čechách.

V současné době se stále šíří na další pozemky, z původně jednotlivých rostlin se v dalších letech stávají početné populace a v teplejších oblastech Čech (okolí Prahy a České středohoří) a jižní Moravy je mnohde již relativně hojná.

Ostrožka východní je často pěstována jako okrasná letnička, s květy modrofialovými, růžovými nebo bílými. V případě, že jsou odpady ze zahrad vyváženy na pole, mohou se i tyto okrasné formy dočasně jako plevele v porostech polních plodin vyskytovat.

Možnosti regulace

K herbicidům je ostrožka poměrně citlivá, její výskyt proto bývá indikátorem nízké intenzity herbicidní regulace plevelů nebo nedokonalého prostorového napojení při aplikaci (nedostřiky - nejčastěji na souvratích a v rozích pozemku).

V raných růstových fázích je ostrožka východní k herbicidům velmi citlivá a účinkují na ni prakticky všechny širokospektrální herbicidy používané v obilninách. Nejefektivnější je proto podzimní ošetření. Pro časné jarní ošetření jsou vhodné některé sulfonylmočovinové herbicidy (Sekator, Husar Star, Biplay atd.). Za sucha je vhodné použít vhodný adjuvant (nejlépe olejový) či aplikovat tyto herbicidy s DAMem. Ve vyšších růstových fázích (prodlužovací růst) jsou vhodnější kombinované přípravky s 2,4 D (Sekator Plus, Mustang atd.).

Rovněž většina řepkových herbicidů (půdní i listové) vykazuje na ostrožku velmi dobrou účinnost. Problémy tak mohou být pouze v extrémně suchých podmínkách, kdy dochází ke snížení účinnost některých půdních herbicidů.

Mladá rostlina ostrožky východní ve fázi listové růžice

Nápadné květy ostrožky jsou uspořádány do dlouhých vzpřímených květenství

Porost ozimé pšenice se silným výskytem ostrožky východní

Ostrožka východní v době květu přerůstá porost obilniny a je na pozemku nepřehlédnutelná

Ostrožka je citlivá k většině herbicidů, nejčastěji roste na okrajích porostů a v místech nedostřiků

Kvetoucí rostliny ostrožky východní

Ing. Josef Holec, Ph.D., Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Pavel Hamouz, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze