BASF
BASF
BASF

AGRA

Kokrhel luštinec - plevel v jarních obilninách

03. 04. 2017 Ing. Jan Štrobach, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 6525x

Kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus (Scop.) Pollich) patřil v historii do skupiny nebezpečných poloparazitických plevelů obilnin. Vlivem agrotechnických změn v zemědělství, které proběhly v druhé polovině 19. stol., tento druh téměř vymizel. V současnosti kokrhel luštinec patří mezi vzácné plevele, ale s nárůstem ploch ekologicky obhospodařované půdy se začíná na orné půdě znovu objevovat.

Varistar

Kokrhel luštinec se nejlépe prosazuje v řídkých porostech obilnin
Kokrhel luštinec se nejlépe prosazuje v řídkých porostech obilnin

O poloparazitizmu obecně

Na zemědělské půdě existují mezi plodinami a plevely vztahy, které mohou být pro pěstované polní plodiny škodlivé. Jedním z těchto vztahů je poloparazitizmus označovaný také jako hemiparazitizmus. Hemiparazité jsou druhy parazitické, které jsou schopny také fotosyntetizovat a mohou přežívat i bez hostitele. Nejpočetnější čeledí hemiparazitických rostlin jsou zárazovité (Orobanchaceae) s více než dvěma tisíci druhy.

Do této čeledi patří i rod kokrhel (Rhinanthus), nejběžnější rod hemiparazitických rostlin v Evropě, jehož zástupcem je i kokrhel luštinec označovaný ve starší literatuře jako kokrhel huňatý (Rhinathus villosus Pers. nebo Alectorolophus hirsutus Hall.). Jedná se o jednoletou rostlinu patřící do skupiny fakultativně (příležitostně) parazitických druhů. Kokrhel luštinec náleží mezi kořenové poloparazity, které jsou schopny současně parazitovat na různých hostitelích z různých čeledí.

Vlastní proces parazitace probíhá prostřednictvím haustorií, kterými parazitická rostlina vniká do vodivých pletiv kořenů hostitelských rostlin a prostřednictvím otevřených kanálků zajišťuje přesun rozpuštěných látek (anorganických živin). Otevřené kanálky slouží jako náhrada kořenů.

Popis rostliny

Kokrhel luštinec bývá až 0,7 m vysoký s mohutným větvením. Listy jsou vstřícné, podlouhle kopinaté na okraji pilovitě vroubkované se srdčitým spodkem objímavé. Listy přecházejí nahoře v listeny bledě-zelené s klasovitým hroznem velkých, pyskatých, žlutých květů. Květy se vyznačují čtyřzubým, nadmutým kalichem, s tlamatou korunou, s horním, kápovitě vyklenutým pyskem s dvěma bělavými zoubky a dolním pyskem trojlaločnatým a čtyřmi dvoumocnými tyčinkami.

Kvetení kokrhele probíhá od května do července. Opylení rostlin je prováděno především hmyzem. Semena jsou vroubená jen úzkou obrubou, která i mnohdy chybí, kdežto u jiných druhů jsou semena široce křídlatá. Hmotnost tisíce semen je 39,04 g. Po prodělání dormance jsou semena dobře klíčivá.

Kokrhel patří mezi slabě jedovaté rostliny s toxinem aukubinem mající tlumivý účinek na nervovou soustavu.

Kokrhel luštinec - detail květenství
Kokrhel luštinec - detail květenství

Zralé tobolky kokrhele luštince obsahující semena
Zralé tobolky kokrhele luštince obsahující semena

Semena kokrhele luštince
Semena kokrhele luštince

Rozšíření

Areál rozšíření kokrhele luštince zahrnuje střední Evropu. V České republice se vyskytuje především ve středních polohách a teplých oblastech. Ve vyšších polohách nad 1000 m n. m. se nevyskytuje. V krajině je zastoupen roztroušeně až poměrně vzácně, místy také hojně, především v oblasti Českého středohoří na Litoměřicku. V trvalých travních porostech je někdy uváděn jako pozůstatek dřívějšího polaření.

Historie a současnost

Kokrhel luštinec spolu se zdravínkem menším (Odontites vernus) a černýšem rolním (Melampyrum arvense) patřil mezi hojně rozšířenou skupinu poloparazitických rostlin vyskytujících se na orné půdě hlavně v porostech obilnin.

V historii existovaly případy, kdy kokrhel luštinec představoval významný faktor limitující pěstování některých plodin. Např. běžně v Německu v oblasti Durynska docházelo v druhé pol. 19. stol. k pravidelnému zaplevelování obilnin kokrhelem luštincem, které přinášelo vysoké ztráty na produkci zrna. K výraznému rozšíření docházelo nárazově a to pouze v některých letech. Což bylo nejspíše způsobeno kombinací faktorů vnějšího prostředí a množstvím semen kokrhele vzcházejících v daném roce.

K obdobnému zaplevelovaní polí docházelo i u nás, např. v podhůří Jizerských hor. Ještě ve vyhlášce č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, je kokrhel luštinec uveden jako polní plevel v seznamu škůdců vnitřní karantény. Po tomto období z orné půdy mizí a jeho výskyt je pouze sporadický.

Kokrhel luštinec je nyní spíše zastoupen v trvalých travních porostech, kde upřednostňuje porosty s nižší produkcí nadzemní biomasy. Jeho ústup z travních porostů bývá ovlivněn zvýšenou mírou živin, která je spojena s vysokou konkurencí ostatních rostlin a s nimi spojeným nedostatkem světla, na které je kokrhel obzvláště citlivý.

V současnosti je kokrhel luštinec sice veden pod stupněm ohrožení taxonů v ČR: Druhy ohrožené (C3), ale i přesto se začíná stále více objevovat na orné půdě v zemědělských porostech obhospodařovaných v režimu ekologického zemědělství. Vzhledem ke zvyšujícím se výměrám ekologicky obhospodařované půdy tento trend představuje určité riziko ohrožení kvality a kvantity výnosů obilovin.

Černýš rolní patřil v historii spolu s kokrhelem luštincem k významným poloparazitickým plevelům
Černýš rolní patřil v historii spolu s kokrhelem luštincem k významným poloparazitickým plevelům

Kokrhel luštinec spolu s černýšem rolním (červené rostliny v podrostu) v porostu obilnin
Kokrhel luštinec spolu s černýšem rolním (červené rostliny v podrostu) v porostu obilnin

Rozmnožování a šíření

Kokrhel luštinec se rozmnožuje pouze generativní cestou semeny. Plodem je dvoupouzdrá tobolka poltící se ve dvě chlopně, které obsahují semena. V jedné chlopni se nalézá 4–10 semen. Semena jsou po dozrání dormantní. Semena dozrálá v době žní (červenec až srpen) klíčí z části z jara příštího roku, ale část semen vzchází i v dalších letech. Semena dokáží vzcházet bez hostitelské podpory, po vzejití rostliny vytváří zelené listy a až několik dní po vzejití se postupně připojují ke kořenům svého hostitele. Když klíční rostlina nenajde hostitele, zpravidla po cca 1–2 měsících uhyne. Životnost semen je řádově několik let.

Dozrávání semen kokrhele probíhá spolu s obilovinami. Po dozrání se semena kokrhele vysemeňují především na poli v okolí mateřské rostliny, pouze malá část semen je sklizena spolu se zrnem obiloviny, ale i tak v historii docházelo k šíření kokrhelu špatně vyčištěným osivem obdobně jako u koukolu (Agrostemma githago). Se zdokonalením čištění osiva jsou rostliny odkázány spíše na zásobu semen v půdě. Zbylá semena, která se při mlácení dostávala do obilí, bylo nutné pečlivě vyčistit. Mouka z takového znečištěného zrna dostávala šedozelený vzhled a silně zapáchala.

Vzcházení semen probíhá zpravidla na jaře. Rostliny zaplevelují jak ozimé, tak především jarní obilniny. Významnější je zaplevelování jarních obilnin. Rostliny kokrhele po zasetí jařin v porostech rychle vzchází a využívají volného prostoru k tomu, aby se rychle prosadily. Ozimé obilniny mají od podzimu v růstu předstih a škody zaplevelením porostů nebývají tak vysoké jako u jařin. Rozhodující pro zdárný vývoj kokrhele je dostatek světla, na který jsou mladé rostliny obzvláště závislé, proto jsou pro kokrhele vhodnějším hostitelem jarní obilniny. V historii byl velice častým plevelem v řídkých porostech obilnin, především jarní pšenice, ale i žita.

Faktory ovlivňující parazitaci v porostech jarních pšenic

Mezi hlavní faktory, které může zemědělec ovlivnit, a které mají vliv na snížení výnosů obilovin, ve vztahu k zaplevelení kokrhelem patří hustota zaplevelení, použitá odrůda obilniny a hnojení. Mezi významné abiotické faktory náleží povětrnostní podmínky a světlo úzce související se zdravotním stavem a kvalitou porostů jarních obilnin.

K neúnosnému přemnožení kokrhele luštince v porostech obilnin docházelo v historii především v letech s nadprůměrným úhrnem srážek. Zvýšením hladiny podpovrchových vod i nebývalé zamokření pozemků přispělo k chřadnutí porostů obilnin. Řídké mezerovité porosty s dostatkem světla umožňovaly šíření kokrhele na postižené plochy.

Hustota zaplevelení kokrhelem patří ve sledovaných jarních obilninách k hlavním faktorům ovlivňujících produkci sušiny z podzemní a nadzemní biomasy, průběh růstu výšky a odnožování obilnin. Zaplevelení kokrhelem se významně podílí na hmotnosti zrna v klasu a na celkovém snížení výnosů.

Parazitace kokrhelem na rostlinách jarní pšenice se v určité míře projevuje vždy. Rostliny ale ztrátu na produkci ať již podzemní biomasy (kořenový systém), nadzemní biomasy, nebo výnosu zrna dokáží do určité míry kompenzovat. Téměř neškodné pro porost jarní pšenice je zaplevelení kokrhelem v poměru 1 rostlina kokrhele ku 10 rostlinám jarní pšenice, kdy ztráta na produkci takto postižených porostů se pohybuje maximálně do 5 %. Výrazné jsou nežádoucí projevy zaplevelení na porostech v poměru 1 rostlina kokrhelu ku 2 rostlinám jarní pšenice. Při tomto zaplevelení porosty jarních obilnin ve špatném výživovém stavu vykazují na konci vegetace nejnižší hmotnost zrna v klasu oproti porostům stejné kvality bez zaplevelení. I při dostatečném hnojení 150 kg N/ha a při hustotě zaplevelení kokrhelem v poměru 1:10 rostlinám jarní pšenice nemá parazitace na konečný výnos obilniny vliv.

V praxi tedy můžeme minimalizovat projevy parazitace kokrhelem udržováním porostů v dobrém zdravotním a výživném stavu. Nehnojené porosty jarních obilnin odolávají parazitaci hůře než porosty hnojené. Hnojení umožňuje rychlý růst jarní obilniny, která kompenzuje ztráty vzniklé parazitací. Rychlé zapojení porostu zastiňuje nově vzcházející rostliny, které jsou obzvláště citlivé na nedostatek světla. Samotný růst rostlin kokrhele však nebývá hnojením ovlivněn.

Odolnost odrůd jarních pšenic vůči parazitaci kokrhelem

Při porovnávání klasických odrůd jarních pšenic pěstovaných v současnosti a odrůd pěstovaných v historii ve vztahu k zaplevelení kokrhelem je tendence vyšší ztráty výnosu u jarních pšenic dvouzrnek pěstovaných hojně v historii než u „moderních“ odrůd jarních pšenic pěstovaných v současnosti. Například nehnojené varianty moderního typu odrůdy pšenice (odrůda jarní pšenice Alondra) se zaplevelením 1 rostlina kokrhelu ku 2 rostlinám jarní pšenice vykazovaly až o 43 % nižší hmotnost zrna v klasu než varianty nezaplevelené bez hnojení, obdobně tomu bylo i u historického typu pšenice (pluchatá pšenice dvouzrnka odrůdy Rudico), kde byl rozdíl ještě vyšší (48 %).

Kokrhel luštinec v jarní obilnině
Kokrhel luštinec v jarní obilnině

Ovlivnění růstových parametrů jarní pšenice

Měřené parametry u obilnin mohou být více či méně citlivé na zaplevelení a vlastní parazitizmus kokrhelem. V průběhu vegetace dochází k ovlivnění růstu výšky pšenice i počtu odnoží. Na konci vegetace při sklizni obilnin je zjevně patrné ovlivnění celkové hmotnosti sušiny nadzemní i podzemní biomasy. Rostliny vystavené parazitaci jsou nižší s nižším počtem odnoží. Na hnojených variantách rostliny lépe odolávají parazitaci a výsledný výnos nebývá většinou ovlivněn. Hmotnost nižších rostlin jarní pšenice parazitovaných kokrhelem je doháněná větším průměrem stébla. Na nehnojených variantách rostliny méně odolávají parazitaci, což se projevuje celkovým snížením tzv. fitness hostitele. Při vyšším zaplevelení v poměru 1 rostlina kokrhele ke 2 rostlinám jarní pšenice nedochází k ovlivnění tvorby počtu klasů. Což je nejspíše způsobeno malou citlivostí sledovaného parametru k parazitaci, ale vliv zaplevelení kokrhelem se projevuje ve snížené průměrné hmotnosti zrna z jednoho klasu. Zřejmá je i tendence nižší průměrné hmotnosti zrna z celé rostliny pšenice, která se projevuje na snížení celého výnosu.

Hustota zaplevelení kokrhelem luštincem má zásadní vliv na výšku rostlin a hmotnost podzemní biomasy jarní pšenice. Při napojovaní parazita na hostitelskou rostlinu dochází v první řadě k ovlivnění kořenového systému a následně k ovlivnění dalších parametrů. Při současném vzcházení sledovaných obilnin a kokrhele je dalším z měřitelných parametrů výška rostliny, která je spolu s kořenovým systémem jako první vystavena parazitaci. Poté následuje odnožování, které ale začíná být měřitelné až v pokročilejší vegetační době.

Ovlivnění růstových parametrů kokrhelu

Kokrhel luštinec si v porostech jarních obilnin žije svým vlastním životem bez výraznějšího ovlivňování hostitelskou rostlinou. Při sledování měřených parametrů u kokrhele (průměrná hmotnost nadzemní biomasy, průměrný počet pater a výška rostliny), nedochází k přímému ovlivnění rozhodujícími faktory (samotná hustota zaplevelení kokrhelem, typ zvolené odrůdy, hnojení). Rostliny kokrhele se v porostech nachází ve velice rozdílné velikosti, váze i stupni vývoje. Rostliny stejného stáří mohou mít zcela odlišné parametry jak hmotnostní (hmotnost nadzemní a podzemní biomasy), tak i rozdílné růstové fáze (výška a počet pater rostliny, počet květů aj.). Na jedné straně v porostech nacházíme rostliny s několika listy téměř před uhynutím, na straně druhé jsou v porostech rostliny dobře prosperující několik desítek centimetrů vysoké, s bohatým rozvinutým květenstvím. Důvodem je parazitace na samotných rostlinách kokrhele při vyšším stupni zaplevelení porostu, rychlosti uchycení k hostiteli a dostatku světla. Silní jedinci se vyvíjí na úkor slabších. Normálního vývoje je kokrhel schopen pouze v případě parazitace na cizím druhu.

Závěry

Kokrhel luštinec se obyčejně v porostech obilnin vyskytuje spíše okrajově, ale v případě zanedbání péče se může rychle prosadit. Rizikové jsou především řídké nezapojené porosty, především v místech utužených podorničních vrstev, na místech s dosluhujícím odvodňovacím systémem nebo v porostech se špatným zdravotním a výživným stavem, odkud se může kokrhel dále šířit do porostu. V případě nízkého zaplevelení v porostech v dobrém výživném a zdravotním stavu můžeme kokrhel považovat za přirozenou součást agroekosystmu zvyšující biodiverzitu prostředí.

Ing. Jan Štrobach, Ph.D., Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
foto©: J. Mikulka

Kokrhel luštinec - plevel v jarních obilninách

Kokrhel luštinec se nejlépe prosazuje v řídkých porostech obilnin
Kokrhel luštinec - detail květenství
Zralé tobolky kokrhele luštince obsahující semena
Semena kokrhele luštince
Černýš rolní patřil v historii spolu s kokrhelem luštincem k významným poloparazitickým plevelům
Kokrhel luštinec spolu s černýšem rolním (červené rostliny v podrostu) v porostu obilnin
Kokrhel luštinec v jarní obilnině

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 215x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 418x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 628x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 768x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 463x

Další články v kategorii Plevele

detail