BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Kostřavojílky - nově se šířící trávy

09. 11. 2022 Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 1459x

Kostřavojílky (Festulolium), jak již z názvu vyplývá, jsou travním druhem, který vznikl křížením kostřavy (Festuca) a jílku (Lolium). Nejčastěji se používají druhy kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea), kostřavy luční (Festuca pratensis) a jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum) či jílku vytrvalého (Lolium perenne).

Proseeds

Biologie a pěstování Festulolií

Komerční odrůdy pocházejí obvykle z reciprokých mezirodových tetraploidních kříženců obou druhů. Základní rozdělení kostřavojílků je na dva typy, podle převládajícího počtu genů rodičovského materiálu na kostřavovité a jílkovité, u nichž může být také určitá variabilita způsobená použitým druhem jílku při jejich šlechtění.

Aktuálně je celosvětově pěstováno několik desítek odrůd těchto kříženců. Pěstují se zejména proto, že mají vynikající agronomické vlastnosti kombinující toleranci k abiotickým a biotickým stresům.

Poskytují vysoký výnos kvalitní píce a jejich pěstování je jednoduché. Jsou používány jako součást jetelotravních směsí, ale je možné je využívat i v monokultuře jako kvalitní náhradu jílku mnohokvětého. Mezi velmi ceněné vlastnosti kostřav patří odolnost vůči suchu a zimě, vytrvalost a pozitivními vlastnostmi jílku jsou např. rychlý vývoj, vysoký výnos a kvalita. Identifikace mezirodových a mezidruhových kříženců pomocí morfologických znaků je značně problematická, jelikož znaky často nejsou ustálené.

Problematika v následných plodinách

V posledních letech dochází k častějšímu pěstování kostřavojílků na orné půdě na semeno, což mnohdy vede k zaplevelování následných plodin, často ozimých obilnin a ozimé řepky těmito kříženci. V některých podnicích jsou rovněž využívány na osev ochranného pásu mezi půdními bloky v rámci diverzifikace pozemků. Z výše uvedených důvodů je cílená regulace kostřavojílků v následné plodině v mnoha zemědělských podnicích nutná.

Z toho důvodu byla na České zemědělské univerzitě v Praze otestována citlivost různých odrůd kostřavojílků k vybraným herbicidům.

Testování herbicidů

Otestovány byly v České republice dostupné herbicidy, které by pěstitelům mohly pomoci vyřešit výše popsané problémy (tab. 1).

Testování probíhalo v nádobách, kdy byly vysety obilky odrůd kostřavojílků Achilles, Betria, Fojtan, Lofa, Mahulena a jílku mnohokvětého odrůdy Prolog a tyto umístěny do vegetační haly. Postemergentní aplikace herbicidů byla provedena v růstové fázi plevelů 1–3 listy u přípravků s účinnou látkou flufenacet, u ostatních přípravků bylo ošetření provedeno ve fázi odnožování (BBCH 21–25) přesným laboratorním postřikovačem Aviko PK-3.

Vybrané přípravky byly aplikovány ve dvou dávkách. Každá varianta ošetření měla 4 opakování. Hodnocení pokusu bylo provedeno 30 dní po aplikaci přípravků odhadovou metodou (0 % - rostlina nevykazuje žádné příznaky poškození, 100 % - rostlina hyne). Účinek byl vyjádřen v % vůči neošetřené kontrole.

Tab. 1: Testované herbicidní varianty

Varianta - obchodní název přípravku + adjuvant

Název účinné látky

Dávka přípravku kg, l/ha

Termín aplikace

Neošetřená kontrola

-

-

-

Cadou

flufenacet

0,5

BBCH 11–13

Cadou + Mateno Duo

flufenacet + aclonifen + diflufenican

0,25 + 0,7

BBCH 11–13

Husar Star + Mero

iodosulfuron

0,3 + 1,0

BBCH 21–25

Atlantis Star + BioPower

iodosulfuron + mesosulfuron

0,2 + 1,0

BBCH 21–25

Atlantis Star + BioPower

iodosulfuron + mesosulfuron

0,333 + 1,0

BBCH 21–25

Incelo + BioPower

mesosulfuron

0,2 + 1,0

BBCH 21–25

Incelo + BioPower

mesosulfuron

0,333 + 1,0

BBCH 21–25

Corello + Šaman

pyroxsulam

0,25 + 0,4

BBCH 13–21

Avoxa

pinoxaden + pyroxsulam

1,8

BBCH 13–21

Graf 1: Účinnost vybraných herbicidů proti kostřavojílkům v nádobovém pokusu
Graf 1: Účinnost vybraných herbicidů proti kostřavojílkům v nádobovém pokusu

Výsledky nádobového pokusu

Účinnost řady testovaných herbicidů na testované křížence se poměrně značně lišila. Obecně můžeme konstatovat, že druhy, v jejichž rodičovském materiálu byla kostřava rákosovitá, byly méně citlivé ke všem testovaným přípravkům než kříženci loloidního typu. Testovaný jílek mnohokvětý (odrůda Prolog) byl vůči všem přípravkům nejcitlivější a lze usuzovat, že v praxi bude chemická regulace jílku jednodušší, než tomu bude u kříženců.

Samotný flufenacet (testován byl herbicid Cadou) vykazoval nejnižší účinnost na všechny testované odrůdy, ale zaznamenali jsme silný synergistický efekt, v případě, že byl aplikován v tank-mixu s aclonifenem a diflufenicanem. Tento efekt však nebyl pozorován v případě festucoidních odrůd.

Všechny testované herbicidy ze skupiny ALS inhibitorů vykazovaly velmi dobrou účinnost, nicméně účinnost sulfonylmočovin (iodosulfuron a mesosulfuron) byla průkazně vyšší u pyroxsulamu. Také u ALS inhibitorů byl pozorovatelný rozdíl v citlivosti mezi loliodním a festucoidním typem kostřavojílků. Vyšší aplikované dávky sice přinesly vyšší účinnost, ale oproti nižším testovaným dávkám nebylo zvýšení statisticky průkazné. Nejvyšší účinnost (přes 99 %) vykázal herbicid obsahující pinoxaden + pyroxsulam (Avoxa).

Závěr a doporučení pro praxi

Regulace kostřavojílků je velmi obtížná, přičemž mezi plevelnými populacemi pravděpodobně existují velké rozdíly v citlivosti k herbicidům, a to jak půdním, tak listovým. Plevelné populace mohou být vedle mateřské odrůdy navíc ovlivněny dalším sprášením s volně rostoucími druhy LoliumFestuca, což může herbicidní regulaci dále komplikovat.

I když v nádobovém pokusu nebyl zařazen přípravek s účinnou látkou glyfosát, bývá jeho účinnost velmi dobrá. Naopak, v praxi jsme pozorovali poměrně nízkou účinnost různých graminicidů, zejména ze skupiny „fopů“, vůči nimž jsou kostřavy přirozeně odolné.

Stále je však na trhu poměrně široké portfolio přípravků z různých chemických skupin, které jsou schopné kostřavojílky spolehlivě potlačit. Je však třeba provést ošetření včas a za sucha použít vhodný adjuvant.

Účinnost vybraných herbicidních přípravků na kostřavojílek - odrůda Achilles
Účinnost vybraných herbicidních přípravků na kostřavojílek - odrůda Achilles

Účinnost vybraných herbicidních přípravků na kostřavojílek - odrůda Fojtan
Účinnost vybraných herbicidních přípravků na kostřavojílek - odrůda Fojtan

Za poskytnutí rostlinného materiálu a finanční podporu děkujeme společnostem DLF Hladké Životice a Bayer Crop Science Česká Republika.

Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Barbora Prošková, Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 213x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 418x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 628x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 768x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 463x

Další články v kategorii Plevele

detail