Chemap Agro s.r.o.

Možnosti herbicidní ochrany kmínu kořenného proti nežádoucímu zaplevelení

06. 01. 2020 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk Plevele Zobrazeno 1103x

Kmín kořenný prodělal v posledních několika letech dramatický vývoj a turbulence jak co se týká vývoje realizačních cen komodity, tak především změnami v registru herbicidů použitelných do porostů kmínu. Tyto změny, ovšem ke smůle pěstitelů, se týkaly prakticky pouze ukončení registrace herbicidu do porostu kmínu kořenného nebo zákazu určité účinné látky obecně.

Proseeds

Herbicidní nouze

Tento nepříznivý stav pochopitelně staví pěstitele do nepříjemné situace, kdy není v platném registru žádný herbicid pro řešení zaplevelení pro nejen určitý plevel, ale ani vůči celé skupině plevelů. Typickým příkladem této dlouhodobě neudržitelné situace je absence registrovaného graminicidu použitelného v porostech kmínu. Tento aspekt je navíc umocněn stavem, že kmín kořenný vykazuje velmi malou konkurenční schopnost proti většině plevelných druhů, a to hlavně při vzcházení a v období krátce po něm. V prvním vegetačním roce vytvoří kmín pouze listovou růžici a zvětšuje se tedy prostor pro nežádoucí zaplevelení nejen běžným plevelným spektrem, ale také rostlinami kulturních plodin.

Kmín kořenný, podobně jako další plodiny ze skupiny, tzv. minoritních plodin se potýká s problémem malého počtu registrovaných přípravků na ochranu rostlin, resp. jejich účinných látek. Navíc se jejich sortiment v průběhu posledních let snižuje, což bylo předestřeno v úvodu mého příspěvku. Zároveň je možné část herbicidních přípravků do kmínu aplikovat jen v určité fázi růstu a vývoje kmínu, např. pouze preemergentně, a tím se sortiment ještě více zužuje. Tento stav plně dokumentuje tabulka 1, kde jsou červeně označeny herbicidy, jejich používání v kmínu bylo v průběhu minulých let ukončeno. Ačkoli je naší snahou, jakožto pracoviště pověřeného k provádění pokusů s přípravky na ochranu rostlin, tento stav zlepšovat, tj. zkoušet a v rámci minoritních registrací navrhovat registrace přípravků právě do porostů kmínu kořenného, často tato snaha bohužel končí na nemožnosti doložit reziduální studie konkrétních přípravků, resp. jejich účinných látek v kmínu.

Tab. 1: Seznam registrovaných herbicidů použitelných do porostů kmínu kořenného (www.eagri.cz,  červenec 2016)

Obchodní název

Název účinné látky

Ukončení
používání

Aktuální stav
rozhodnutí

Afalon 45 SC

linuron

3. 6. 2018

ukončeno

Bandur

aclonifen

31. 7. 2023

platné rozhodnutí

Butoxone 400

MCPB

31. 10. 2020

platné rozhodnutí

Gramin

quizalofop-P-ethyl

22. 8. 2017

ukončeno

Ipiron 45 SC

linuron

3. 6. 2018

ukončeno

Laudis

tembotrione

30. 4. 2025

platné rozhodnutí

Pantera QT

quizalofop-P-tefuryl

24. 3. 2017

ukončeno

Starane 250 EC

fluroxypyr

30. 6. 2017

ukončeno

Targa Super 5 EC

quizalofop-P-ethyl

19. 9. 2017

ukončeno

Tomigan 250 EC

fluroxypyr

30. 6. 2017

ukončeno

Zakládání porostů kmínu

Z hlediska běžné pěstitelské praxe je udržení porostů kmínu v bezplevelném stavu velmi podstatné, protože to má velký vliv nejen na výši výnosu semen, ale také na vlastní průběh sklizně a v neposlední řadě také na kvalitativní hodnoty sklizených nažek kmínu. Jako preventivní opatření v rámci nepřímé ochrany, je vhodné volit pro zásevy kmínu takové pozemky, které nejsou výrazně zapleveleny především vytrvalými plevely, popř. jsou tyto hubeny v předplodinách. Vzhledem k dvouletosti této plodiny je nutno podotknout, že v současné době se kmín pěstuje jak v čisté kultuře, tak v podsevech dalších polních plodin.

Mezi plodiny do kterých se seje kmín jako podsevová kultura, patří především obilniny (pšenice jarní, popř. ječmen jarní), dále bob obecný, hrách setý, lupina a v neposlední řadě také mák setý. Je zcela zřejmé, že už tak omezená paleta herbicidních přípravků především proti dvouděložným plevelům se díky krycí plodině ještě zúží.

Preemergentní aplikace herbicidů

Při tomto způsobu zakládání porostů kmínu je zcela nezastupitelná role preemergentních herbicidů, které zabezpečí bezproblémové vzcházení jak krycí plodiny, tak také rostlin kmínu. Převážná většina běžně používaných preemergentních přípravků je k rostlinám kmínu selektivní, což znamená, že nijak nepoškozuje vzcházející rostliny kmínu.

Ještě před několika lety bylo možno pro preemergentní herbicidní ošetření použít přípravek s účinnou látkou pendimethalin (např. Stomp 330 E, Stomp 400 SC aj.). Registrace do porostů kmínu však skončila, přičemž však účinná látka pendimethalin a herbicidy s touto účinnou látkou na trhu zůstaly.

Jiná situace nastala v případě účinné látky linuron (např. Afalon 45 SC, Ipiron 45 SC), kdy tato účinná látka byla zakázána, a to bez náhrady.

Tyto preemergentní přípravky mají ovšem svá úskalí, která spočívají především v nutnosti dokonalé přípravy pozemku bez hrud a posklizňových zbytků a závislost na půdní vlhkosti po aplikaci. Právě v posledních letech se často setkáváme a jsme svědky nedostatku srážek a obecně srážkového deficitu, který se pak projevuje nižší herbicidní účinností daného preemergentního ošetření. V tomto kontextu je důležité podotknout, že rostliny kmínu mohou v letech nebo na lokalitách s nižším úhrnem srážek po zasetí, vzcházet i několik týdnů. Nicméně běžná doba vzcházení rostlin kmínu je 14–21 dnů a je zde tedy poměrně široké aplikační okno pro zvládnutí tohoto zásahu. Přes tyto požadavky je provedení základní preemergentní herbicidní ochrany vhodným přípravkem, základním pilířem pro úspěšné zvládnutí herbicidní ochrany proti dvouděložným plevelům v porostech kmínu kořenného. V případě vynechání preemergentní ochrany, popř. při zásadním selhání účinnosti této aplikace, lze již jen těžko postemergentními přípravky a za vynaložení nepoměrně vyšších finančních nákladů, zabezpečit pokud možno porost s minimálním podílem plevelné složky.

Pokusy s preemergentními herbicidy

V rámci funkčního úkolu MZe jsme v minulých letech prováděli preemergentní aplikace různých herbicidů s těmito výsledky.

Herbicidní přípravky Afalon 45 SC (dnes již zakázáno použití) a Stomp 400 SC byly stabilně hodnoceny jako velmi selektivní k rostlinám kmínu kořenného.

Další přípravky Escort Nový, Gardoprim Plus Gold 500 SC a Merlin 750 WG již v některých letech vykazovaly určité problémy se selektivitou vůči kmínu spočívající především v přibrzdění vzcházení, a také částečným výpadkem vzcházejících a čerstvě vzešlých rostlin. Tyto fytotoxické problémy byly v přímé závislosti na dávce použitého herbicidu. Ačkoli se v drtivé většině nejednalo o závažné problémy, přesto bylo možno v některých letech ve výnosovém hodnocení u těchto „lehce fytotoxických aplikací“ nalézt mírný propad ve výnosu nažek ve srovnání se standardním ošetřením přípravky Afalon 45 SC a Stomp 400 SC. Hodnocením výnosu nažek kmínu kořenného z herbicidního pokusu s preemergentně aplikovanými herbicidy byl zjištěn pozitivní výnosový efekt u všech do pokusu zařazených herbicidů ve srovnání s neošetřenou kontrolou.

Postemergentní aplikace herbicidů

Následující herbicidní zásahy proti dvouděložným plevelům po vzejití kmínu jsou již komplikovanější, především z důvodu možných problémů z hlediska selektivity přípravku, tak také z důvodu toho, že aplikujeme na různě vzrostlé plevele a herbicidní účinnost na větší plevele nemusí být vždy uspokojivá.

U postemergentně, v prvním vegetačním roce kmínu, aplikovaných herbicidů, byla jako velmi dobrá hodnocena účinnost u přípravků: Stomp 400 SC, Starane 250 EC, popř. tomigan 250 EC, Butoxone 400 a Lontrel 300. Některé z výše uvedených herbicidů také způsobují slabší fytotoxické příznaky na rostlinách kmínu, které však v závislosti na povětrnostních podmínkách a celkového stavu porostu plně odeznívají v průběhu 3–10 dnů. Pro podporu rychlejšího odeznívání popsaných příznaků a celkové urychlení regenerace rostlin, je možno aplikovat tyto herbicidy v tank-mixu (nebo následně v odstupu cca 2–5 dnů) s přípravkem Atonik, popřípadě jiným podobným aktivátorem a stimulátorem růstu.

Přípravek Lontrel 300 (účinná látka clopyralid) se obecně používá jako specialista na heřmánkovité plevele a pcháč oset a v našich pokusech nebylo žádoucí překračovat dávku 0,3 l/ha-. Pro postemergentní aplikace v pozdním létě či na začátku podzimu, kdy již přestalo reziduální působení preemergentní aplikace a počaly se objevovat plevele, jsme v pokusech odzkoušeli herbicid Laudis ve třech dávkách, přičemž základní dávka byla 2,25 l/ha a pak dávku poloviční a dvojnásobnou. Ačkoli u obou z výše uvedených přípravků došlo v našich pokusech k mírným fytotoxickým poškozením rostlin kmínu kořenného, u Laudisu k zasychání špiček listů a prosvětlení porostu, u Lontrelu 300 pak k povadnutí listů a částečné retardaci růstu rostlin, tak odeznění těchto příznaků trvalo cca 10–14 dnů, resp. nově rostoucí listy již byly bez příznaků fytotoxicity. Na základě dosažených výsledků byl na konci roku 2016 schválen návrh na minoritní registraci herbicidu Laudis v dávce 2,25 l/ha pro ošetření kmínu v podzimním termínu roku setí.

Typický fytotoxický projev zasychání okrajů listů kmínu kořenného  po aplikaci Laudisu
Typický fytotoxický projev zasychání okrajů listů kmínu kořenného po aplikaci Laudisu

Herbicidy pro druhý rok

Velkým problémem herbicidní ochrany kmínu kořenného, zůstává nalezení a následná registrace dostatečně účinného a zároveň selektivního herbicidu proti „heřmánkovitým plevelům“, pro aplikaci ve druhém, tj. sklizňovém roce. Stávající sortiment herbicidů vykazuje proti těmto plevelům buď nedostatečnou účinnost, nebo je schopen zasáhnout pouze nejmenší růstové fáze. Naopak jiné přípravky, které vykazují výbornou účinnost proti této skupině plevelů, např. Lontrel 300, způsobují při jarní aplikaci zásadní fytotoxické problémy: negativní vliv na kvetení, vývoj a růst nažek a s tím spojené zásadní výnosové deprese. Proto v jarním období užitkového roku bylo možno použít přípravky, které však mají omezené spektrum herbicidní účinnosti: Starane 250 EC, popř. Tomigan 250 EC a Butoxone 400. U přípravků Starane 250 EC, Tomigan 250 EC a Butoxone 400 jsou patrné relativně slabé toxické příznaky, které spočívají v mírném povadnutí listů, ale dochází poměrně rychle k jejich odeznívání.

V rámci maloparcelkových pokusů jsme také testovali přípravek Laudis v dávkování 2,25 l/ha, a také poloviční a naopak i dvojnásobnou „přestřikovou“ dávku. Navíc jsme následně v jarním období aplikovali v týdenních odstupech dvě dávky Laudisu (2,25 a 4,5 l/ha) ve srovnání se standardně ošetřenou kontrolou. Aplikace probíhaly prakticky od druhé poloviny března až do počátku května, tj. v době, kdy rostliny kmínu kořenného již vytvářely lodyhu a výška porostu byla v rozpětí 15–25 cm. Tyto pozdní aplikace se však následně ukázaly jako problematické, z hlediska fytotoxicity i vlivu na výnos nažek. Část nažek se totiž optimálně nevyvíjela, především nažky z okolíků vyššího řádu, v době před sklizní byla protáhlého tvaru a při kombajnové sklizni skončila v odpadu.

Jednoděložné plevele

Důležitou část herbicidní ochrany, tvoří aplikace graminicidních přípravků proti jednoděložným plevelům. Na úvod tohoto odstavce musím uvést, že v současné době není registrován žádný klasický graminicid do porostů kmínu. Níže uvedené poznatky tedy pochází pouze z aplikovaného výzkumu a není je možno brát jako závazná doporučení.

V případě použití preemergentního ošetření, např. Bandur, je velkou výhodou poměrně slušná účinnost těchto přípravků na ježatku kuří nohu, která v případě vysokého zastoupení na stanovišti, dokáže svou vysokou konkurenční schopností výrazně potlačit nebo zahubit vzcházející rostliny kmínu.

Paleta dříve povolených graminicidních přípravků byla „relativně široká“. Je namátkou mohli pěstitelé využívat např. Gramin, Pantera QT a Targa Super 5 EC. Tyto přípravky mohy být aplikovány jak v prvním, tak i ve druhém vegetačním roce kmínu, přičemž ani jeden z výše jmenovaných přípravků nezpůsoboval po ošetření fytotoxické poškození na rostlinách kmínu. Nedoporučovaly se ovšem kombinace s herbicidy proti dvouděložným plevelům, protože takovéto tank-mixy, kvůli obsaženým smáčedlům, mohly způsobovat významnější pokroucení či svěšení listů a přibrždění růstu rostlin kmínu. Vhodný odstup mezi takovými aplikacemi měl být alespoň 3 dny. Herbicidní účinnost těchto graminicidů šlo charakterizovat jako velmi dobrou až výbornou, a to v přímé závislosti na zvolené dávce. Cílovými plevely těchto aplikací byly buď jednoleté trávy, např. ježatka kuří noha (především v prvním roce), oves hluchý, nebo výdrol obilnin a z vytrvalých jednoděložných plevelů hlavně pýr plazivý.

Vlastní škodlivost jednoděložných jednoletých plevelů, ale i pýru plazivého je nejen při vzcházení rostlin kmínu, kdy zpomalují jeho vzcházení a počáteční růst a vývoj, ale zvláště nebezpečné je zaplevelení porostu kmínu pýrem plazivým ve sklizňovém roce, protože obilky tohoto široce rozšířeného plevele jsou jen velmi obtížně čistitelné ze sklizených nažek kmínu.

Odlišná situace panuje při zakládání kmínu do krycí plodiny, kterou je jarní obilnina. Logicky byla tato část ochrany prováděna až po sklizni obilniny, zvláště při vysokém výskytu výdrolu po sklizni. Ačkoliv už v druhé polovině roku 2017 byla podána žádost o minoritní registraci graminicidu Select Super proti jednoděložným jednoletým i vytrvalým plevelům v porostech kmínu, tak do dnešních dnů nebylo o žádosti rozhodnuto.

Ježatka kuří noha je schopna velmi rychle zaplevelit a výrazně poškodit vzcházející porost kmínu kořenného
Ježatka kuří noha je schopna velmi rychle zaplevelit a výrazně poškodit vzcházející porost kmínu kořenného

Dvouletý versus ozimý kmín

Protože současná odrůdová skladba kmínu rozlišuje kmín kořenný tzv. se standardní délkou vegetační doby a kmín ozimý - odrůda Aprim, je nutno srovnáním pěstitelské technologie z pohledu herbologie a herbicidní ochrany standardních odrůd dvouletého kmínu a kmínu ozimého odrůdy APRIM, vysvětlit v několika bodech drobné odlišnosti při aplikaci herbicidů:

  1. Všechny registrované přípravky do dvouletého kmínu je možno použít i v kmínu ozimém.
  2. U ozimého kmínu je v případě obilní předplodiny nutno zvažovat použití graminicidu proti obilnímu výdrolu. Bohužel zde narážíme na absenci jakéhokoliv registrovaného graminicidu.
  3. Na rozdíl od kmínu dvouletého se až na výjimečné případy nepočítá, kromě preemergentního herbicidního zásahu, s dalším herbicidem proti dvouděložným plevelům, který již není zpravidla potřeba.
  4. V jarním období je v případě ozimého kmínu delší aplikační okno pro bezpečnou a selektivní aplikaci herbicidů (Butoxone 400).

Souhrn

Shrnutím uvedených zásad a dosažených výsledků z pokusů lze konstatovat, že pro úspěšné udržení porostu kmínu v bezplevelném stavu platí základní pravidla. Tato plodina by neměla přijít na pozemky, které jsou zapleveleny obtížně hubitelnými vytrvalými plevely (pcháč oset, šťovíky, aj.). Zároveň je vhodné provádět regulaci nejzávažnějších plevelů v předplodinách nebo v meziporostním období. Tato poznámka pak plně platí v případě ozimého kmínu, kdy v případě výskytu vytrvalých plevelů ve sklizené předplodině je toto „nejlevnější“ herbicidní zásah pro budoucí osev kmínu.

Pozemek pro setí by měl být dobře a včas připraven, bez velkých hrud a posklizňových zbytků. Po zasetí by mělo následovat preemergentní herbicidní ošetření, s případnou kombinací následného časně postemergentního nebo časně jarního ošetření proti dvouděložným plevelům.

V případě ozimého kmínu z našich zkušeností zpravidla vyplývá, že preemergentní ošetření řeší herbicidní ochranu jako takovou až do zimy. Výjimky by mohly nastat prakticky pouze při špatně provedené aplikaci či fatálním selhání přípravku, např. z důvodu extrémního sucha. V tomto případě by ovšem i vzcházení kmínu bylo velmi špatné.

Neméně důležitou operací ve vztahu k výši výnosu a kvalitě sklizené produkce je regulace jednoděložných plevelů. Postemergentní zásahy se samozřejmě řídí především aktuálním výskytem plevelů na stanovišti. Veškeré použití výše uvedených přípravků se řídí platným Seznamem povolených přípravků na ochranu rostlin.

Na základě dosažených výsledků bude ze strany našeho pracoviště, pochopitelně s podporou sdružení Český kmín a držitelů licencí jednotlivých přípravků vyvinuta snaha, aby účinné a selektivní herbicidy byly registrovány v režimu „minoritního použití“ do porostů kmínu kořenného. Zároveň naše pracoviště poskytuje pěstitelům kmínu akreditované poradenství v oboru rostlinolékařství a pěstitelských technologií kmínu kořenného, včetně dodání osiva ozimého kmínu Aprim.

Kvetoucí porost kmínu s dokonale zvládnutou herbicidní ochranou
Kvetoucí porost kmínu s dokonale zvládnutou herbicidní ochranou

Související články

Invázne a expanzívne druhy v podmienkach Slovenska (7) - Zlatobyle a astry

25. 02. 2020 Ing. Peter Mižík; Agrofert, o.z. Plevele Zobrazeno 560x

Herbicidní ochrana jetelovin

20. 12. 2019 Ing. Hana Smejkalová; Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko Plevele Zobrazeno 1103x

Invázne a expanzívne druhy v podmienkach Slovenska (6): Iva a konopa

10. 12. 2019 Ing. Peter Mižík; Agrofert, o.z. Plevele Zobrazeno 901x

Další články v kategorii Plevele

detail