Možnosti herbicidní ochrany ozimé řepky v podzimním období

14. 09. 2018 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. Šumperk Plevele Zobrazeno 3615x

V posledních několika letech docházelo k situaci, že nástup zimy a mrazů nastal prakticky až na přelomu kalendářního roku, popřípadě až v lednu roku následujícího po roku setí ozimé řepky. Tato situace má pochopitelně za následek fakt, že se významně prodloužila délka vegetace přezimujících plevelů a jejich škodlivost, ale taktéž u nepřezimujících plevelů, typicky merlíky a jiných, dochází k jejich likvidaci mrazem poměrně pozdě a celou tuto dobu zdatně konkurují rostlinám řepky a odebírají drahocenné živiny. Díky trendu rozšiřování ploch ozimých plodin a zužování osevních postupů, dochází k nárůstu podílu ozimých plodin.

Spektrum plevelů

Tento trend pochopitelně zvětšuje prostor pro rozšiřování ozimých nebo přezimujících plevelů. Jde nejen o „nejzávažnější“ plevele v řepce, jako jsou svízel přítula, heřmánkovité plevele, pcháč oset, v teplejších oblastech také úhorník mnohodílný, ale i mnohé další, včetně tzv. plevelů spodního patra, jako jsou hluchavky, violky, rozrazily, kakosty, zemědýmy, brukvovité plevele a mnohé další. Ačkoli se těmto plevelům nevěnuje přílišná pozornost, tak mohou v případě vyšší populační hustoty výrazně poškodit vzcházející či vzešlý porost řepky ozimé. Zároveň ze zkušenosti posledních let, které jsou umocněny loňským srážkově poměrně chudým průběhem vegetace a zimou s minimem sněhu, je třeba s určitou dávkou prozíravosti volit v závislosti na lokalitě termín ošetření a volbu herbicidního přípravku, abychom zabezpečili deklarovanou herbicidní účinnost.

Regulace plevelů v předplodině

Pěstování ozimé řepky je z hlediska intenzity a počtu pesticidních vstupů pro zajištění rentability poměrně náročné. Herbicidní ochrana a aplikace herbicidů jsou zpravidla, pokud pomineme případné moření osiva, zpravidla prvními pesticidními zásahy prováděné při pěstování této plodiny. Ovšem v případech, že je v plánu zaset řepku na pozemky, které jsou silněji zapleveleny vytrvalými plevely, jako jsou pýr plazivý a pcháč oset aj., je namístě uvažovat o použití neselektivního herbicidu pro předsklizňovou aplikaci už v předplodině. Ačkoli jsou v sortimentu registrovaných přípravků k dispozici herbicidy pro foliární aplikaci proti těmto vytrvalým plevelům i přímo v porostech řepky ozimé, tak jejich cenová úroveň jednoznačně preferuje použití právě neselektivních herbicidů v předplodině. Taktéž spektrum a stabilita účinnosti, bez zásadní závislosti na růstových fázích plevelů, hovoří opět pro volbu aplikace neselektivních herbicidů v předplodině.

Aplikace herbicidů

Jak už bylo naznačeno v úvodu, tak v posledních letech, a to jak v jarním období nebo naopak na sklonku léta, kdy se porosty řepky ozimé zakládají, bývá velkým problémem nedostatek srážek a suchý povrch i profil půdy. Z tohoto plyne i zásadní rozhodování pro pěstitele řepky. Pro efektivní a účinnou regulaci zaplevelení může volit buď aplikaci preemergentních herbicidů, časně postemergentně aplikovaných herbicidů nebo kombinaci obou postupů. Samostatnými kapitolami jsou pak postemergentní aplikace herbicidů v pokročilejších fázích růstu a vývoje, především je tímto myšleno ošetření porostu ozimé řepky v jarním období. Tento případ je však spíše výjimečný a je možné jej uplatnit pouze v případech a u pozemků s minimálním zaplevelením nebo jako opravné či doplňkové ošetření proti konkrétním cílovým plevelům. Výhody a nevýhody preemergentních, resp. postemergentních aplikací jsou všeobecně známé.

Preemergentní aplikace

V případě použití preemergentních herbicidů je to především jejich určitá závislost na dešťových srážkách a půdní vlhkosti, což se v posledních letech na některých lokalitách projevovalo výrazně nižší herbicidní účinností s nutností následných opravných herbicidních zásahů. Určitou nevýhodou může být také nutnost aplikace zvoleného preemergentního herbicidu do 3 dnů po zasetí. Především v případě větších osevních ploch u jednoho pěstitele, je tento poměrně krátký termín, podmíněn odpovídajícím technickým a personálním nasazením, a také příznivým průběhem počasí, které zaručuje dobré podmínky pro tuto aplikaci. Běžně se totiž stává, pochopitelně v závislosti na vlhkostních podmínkách, že řepka počíná vzcházet za 5–7 dnů po zasetí. Podmínkou dobré účinnosti je také dokonale připravený pozemek bez výskytu hrud a případných posklizňových zbytků. V opačném případě pak dochází ke klíčení plevelů z rozpadajících se hrud nebo z pod posklizňových zbytků, na které dopadl postřik preemergentní herbicidní aplikace. V případě špatného vzejití porostu řepky, ať už je jeho důvod jakýkoli, je zde v případě provedené preemergentní aplikace, zpravidla omezen výběr náhradní plodiny, a také dochází k přímé škodě v případě zaorávky neefektivně vynaložených finančních prostředků.

Proti těmto výše jmenovaným negativům pochopitelně stojí zásadní pozitiva, a to především: reziduální působení těchto přípravků a v případě selektivních přípravků, což všechny registrované přípravky za daných podmínek splňují, bezproblémové vzcházení řepky s minimem vyskytujících se plevelů, které konkurují vzcházejícím rostlinkám řepky ozimé.

Ačkoli patří řepka ozimá k nejpěstovanějším plodinám, alespoň co se týče výměry pěstitelských ploch, tak nedochází v posledních letech k nějaké zásadní obměně používaných herbicidů, resp. jejich účinných látek. Seznam použitelných přípravků je poměrně široký a prim zde hrají především účinné látky metazachlor (Autor, Butisan 400 SC, Sultan 50 SC), popř. kombinace s úč. látkou quinmerac (Butisan Star) nebo kombinace s úč. látkou dimethenamid-P (Butisan Duo), popř. kombinace tří účinných látek: metazachlor, quinmerac a dimethenamid-P (Butisan Max). Účinná látka clomazone (Cirrus CS, Command 36 CS) se poměrně často využívá v tank-mixu s herbicidy s účinnou látkou metazachlor, seznam herbicidů je uveden výše nebo je v kombinaci s úč. látkou dimethachlor (Brasan 540 EC). Pouze samostatnou účinnou látku dimethachlor obsahuje přípravek Teridox 500 EC, úč. látku napropamid herbicid Devrinol 45 F a úč. látku pethoxamid herbicid Successor 600 či Somero.

V loňském roce byl nově registrován herbicid Metazmix, který obsahuje již osvědčené účinné látky metazachlor, picloram a aminopyralid. Tento herbicid je registrován jak pro použití preemergentní v dávce 1,5 l/ha, tak je možné ho použít postemergentně v dávce 1,2 l/ha.

Penízek rolní

Kokoška pastuší tobolka

Postemergentní aplikace

Pokud byly vyjmenovány všechny nebo alespoň většina rizik spojených s aplikací preemergentních herbicidů, tak logicky v případě časně postemegentně aplikovaných přípravků proti dvouděložným plevelům jsou rizika a výhody těchto aplikací logicky obrácené. Především skutečnost, že aplikujeme na vzešlý porost řepky, tj. nehrozí případná finanční újma v důsledku zaorávky v případě nevzejití. Dále je pěstiteli naprosto zřejmé, jaké druhy plevelů jsou na stanovišti přítomny a může si lépe vybrat ze sortimentu registrovaných herbicidů nejvhodnější, resp. ten, který pokrývá dané spektrum vyskytujících se plevelů co možná nejlépe. Pochopitelně zde nehrozí přímá závislost herbicidní účinnosti na půdní vlhkosti a stavu povrchu půdy.

Jednoznačnou nevýhodou pak u některých herbicidů může být absence reziduální složky herbicidu, tj. možné problémy v případě následného vzcházení plevelů po provedené foliární aplikaci. Ačkoli pro časně postemergentní nebo postemergentní aplikaci není již sortiment registrovaných herbicidů tak široký, pro pokrytí potřeb na herbicidní účinnost cílového spektra plevelů u drtivé většiny pěstitelů je naprosto dostačující.

Podobně jako u preemergentních aplikací lze použít přípravky s účinnou látkou metazachlor (Autor, Butisan 400 SC, Sultan 50 SC), popř. kombinace s úč. látkou quinmerac (Butisan Star).

Již dříve byl zmíněn herbicid Metazamix s účinnými látkami metazachlor, picloram a aminopyralid, který je možno použít proti závažným plevelům v ozimé řepce taktéž postemergentně. Jen namátkou bych vybral z jeho spektra herbicidní účinnosti citlivé plevele, které dokáže úspěšně hubit: heřmánkovec přímořský, hluchavka objímavá a nachová, mák vlčí, merlík bílý, chrpa polní a mnohé další. Podobná situace je taktéž u herbicidního přípravku Successor 600, který je možno použít jak v termínu preemergentním, tak také postemergentním.

Všichni pěstitelé řepky ozimé jistě znají a předpokládám, že i s úspěchem používali nebo používají pro regulaci nejdůležitějších plevelných druhů nejen v této plodině, širokospektrální herbicid Galera s účinnou látkou clopyralid a picloram. Samostatně je účinná látka clopyralid obsažena v herbicidu Lontrel 72 SG. Dále je možno použít herbicid s názvem Galera podzim. Jak už sám název napovídá, jeho účinnost a vlastnosti vycházejí z herbicidu Galera a druhá část jeho názvu jednoznačně určuje období, kdy je možno tento přípravek do porostů řepky ozimé aplikovat. Tento přípravek v porovnání s dříve uvedenou Galerou obsahuje navíc jednu účinnou látku, a tou je aminopyralid. Co se týče zbylých dvou účinných látek (picloram a clopyralid), tak ty zůstaly i v novém herbicidu Galera podzim jen s mírně pozměněným obsahem. Výbornou herbicidní účinnost vykazuje přípravek Galera podzim při časně postemergentní aplikaci v dávce 0,3 l/ha na svízel přítulu, heřmánkovité plevele, pcháč oset, merlíky, laskavce. Z ostatních plevelů, které dokáže Galera podzim poměrně spolehlivě regulovat, také patří: mléč rolní, pohanka svlačcovitá, apod. V podzimním období dále spolehlivě účinkuje na kokošku pastuší tobolku a penízek rolní, ovšem u těchto dvou plevelů je potřeba provést aplikaci při nižší růstové fázi, do cca 2–4 pravých listů plevele, v opačném případě dochází k poklesu tohoto účinku. Srovnáním herbicidního účinku mezi Galerou podzim a Galerou je nutné jednoznačně vyzdvihnout její poměrně dobrou účinnost na plevele patřící spíše do skupiny „plevelů spodního patra“ a to hluchavku nachovou a violku rolní. Škodlivost těchto plevelů a jejich populační hustota však v posledních letech výrazně stoupají a mohou v případě vyššího výskytu na pozemku významně konkurovat i rostlinám řepky ozimé v prvotních fázích jejího růstu a vývoje. Zároveň tyto plevele velmi brzy přechází do fáze kvetení a může docházet v případě nutnosti insekticidní ochrany ke kolizi ve vztahu k ochraně včel a možnosti použitého insekticidu. Širokospektrální herbicid Galera podzim je možno v porostech řepky ozimé aplikovat v podzimním období, kdy mají cílové plevele 1. pár pravých listů a řepka má vyvinut taktéž minimálně 1. pár pravých listů. Z hlediska termínu připadá toto období zhruba na první polovinu měsíce září, což je ovšem také odvislé od konkrétního termínu setí řepky. Z hlediska dosažení co nejlepší herbicidní účinnosti ovšem není vhodné s případnou aplikací otálet, protože cílové plevele přerůstají, potlačují řepku a u méně citlivých plevelů, např. penízek rolní, kokoška pastuší tobolka aj., dochází k postupnému snižování herbicidní účinnosti. Vzhledem k tomu, že reziduální účinek herbicidu Galera podzim není na později vzcházející plevele dostačující, je vhodné provést TM s přípravkem Autor, který obsahuje účinnou látku metazachloz. V případě použití tank-mixu herbicidu Galera podzim a herbicidu Autor, aplikujeme v dávce 0,3 + 1,2 l/ha, taktéž časně postemergentně. Výhodou tohoto řešení je skutečnost, že se významně posiluje reziduální účinek na plevele, které mohou vzcházet až po provedené aplikaci. Zároveň se posiluje účinek na plevele jako např. hluchavky a rozrazily. Herbicid Galera podzim není nutné aplikovat samostatně, ale lze jej s úspěchem kombinovat do tank-mixů s graminicidy, insekticidy a fungicidy.

Novinkou v segmentu herbicidů pro podzimní ošetření porostů ozimé řepky bude pro letošní rok herbicid Belkar. Tento herbicid se sestává se dvou účinných látek. První účinná látka je picloram, která už pěstitelům známa jako součást například v herbicidu Galera. Novinkou a druhou složkou herbicidu Belkar je účinná látka halauxifen-methyl. Tento herbicid je registrován a dá se použít od fáze řepky BBCH 12, což jsou plně vyvinuty 2 pravé listy. Registrované jsou dvě dávky, a to 0,25 l/ha a dávka dvojnásobná, což je 0,5 l/ha. Tyto dvě dávky mají své opodstatnění v tom, že v případě nižší dávky se dá ošetřovat ihned v tom nejrannějším termínu - od zmiňované fáze BBCH 12, v případě vyšší dávky je pak nutno posečkat až do fáze BBCH 16 (vyvinutých 6 pravých listů řepky). Herbicidní spektrum citlivých plevelů u dávky 0,25 l/ha je: svízel přítula, hluchavky, merlík bílý, heřmánek pravý, zemědým lékařský, kakost maličký, kokoška pastuší tobolka aj. V případě vyšší, tedy dvojnásobné dávky se pak spektrum účinnosti rozšiřuje i o plevele poměrně nebezpečné a vysoce konkurenceschopné v porostech řepky ozimé, a to především úhorník mnohodílný, heřmánkovec přímořský a další. Pochopitelně není žádoucí s aplikací na tyto plevele zbytečně otálet, protože v případě pozdní aplikace na tyto plevele, může z důvodu jejich přerůstání docházet k mírnému snižování účinku.

V neposlední řadě lze pro postemergentní ošetření řepky ozimé použít herbicid Kerb 50 W či Careca s účinnou látkou propyzamide. Tyto přípravky se ovšem v porovnání s výše uvedenými používají v herbicidní ochraně řepky ozimé spíše okrajově.

V předchozím výčtu možností herbicidního ošetření ozimé řepky v podzimním období a k tomu, že byly vyjmenovány klady i zápory preemergentních i postemergentních aplikací herbicidů proti dvouděložným plevelům v řepce ozimé, je možno uvažovat i o tom, že provedeme aplikace obě, tj. jak preemergentní, tak i postemergentní ošetření. Tato možnost je ovšem žádoucí za předpokladu dosažení přijatelné cenové kalkulace na takto provedené odplevelení. Vhodné se proto jeví použití přípravku s účinnou látkou metazachlor, popř. její kombinace s účinnou látkou clomazone a následné postemergentní ošetření dle aktuálního stavu zaplevelení.

Violky

Hluchavky

Kakosty

Zemědýmy

Regulace výdrolu v řepce

Ačkoliv se předchozí kapitoly týkaly regulace více či méně závažných a konkurenceschopných dvouděložných plevelů, tak především výdrol obilní předplodiny je obecně považován za plevel, který v případě podcenění, popř. špatného načasování ošetření, může způsobit na vzcházejícím či krátce vzejitém porostu řepky ozimé nejvážnější a často již nenahraditelné škody. Naštěstí pro pěstitele je skutečnost, že dostupné a registrované graminicidní přípravy do porostů řepky ozimé jsou dostatečně účinné a při dodržení elementárních postupů nevykazují prakticky žádnou fytotoxicitu vůči rostlinám řepky, a to ani v „přestřikových“ dávkách. Především v případě předplodiny ječmene je nutno k regulaci výdrolu přistoupit velmi časně, aby nedocházelo k nevratným škodám, na vzcházejícím porostu řepky ozimé. V případech, kdy se obáváme, že může docházet k dalšímu průběžnému vzcházení výdrolu, je možné a v těchto případech i spíše vhodné, dávky graminicidu rozdělit. V případě vyššího výskytu pýru plazivého je nutno provést aplikaci graminicidu ve vyšší, tzv. „pýrohubné dávce“.

Registr povolených přípravků proti jednoděložným plevelům v řepce ozimé je poměrně široký a bude záležet především na jednotlivém pěstiteli či agronomovi, který si dle předchozích zkušeností či doporučení vybere. V aktuálně platném Seznamu přípravků na ochranu rostlin je uvedeno celkem 6 účinných látek graminicidů, povolených pro aplikaci v porostech ozimé řepky. Účinná látka propaquizafop je obsažena v graminicidu Agil 100 EC a Garland Forte, dále účinnou látku cycloxydim obsahují přípravky Focus Ultra a Stratos Ultra. Další účinnou látkou ze sortimentu graminicidů je fluazifop-P-butyl, který je obsažen ve Fusilade Forte 150 EC, dále quizalofop-P-ethyl obsažen v přípravku Gramin a také v herbicidu Targa Super 5 EC, resp. Targa 10 EC. Poslední účinnou látkou je quizalofop-P-tefuryl, kterou obsahuje graminicid Pantera QT. Po kratší odmlce se jako možnost graminicidního zásahu proti jednoděložným plevelům vrátil herbicid s názvem Gallant Super s účinnou látkou haloxyfop-P. Aplikační okno těchto přípravků je poměrně široké a můžeme aplikovat prakticky krátce po vzejití rostlin řepky až do podzimu, kdy nízké teploty již neumožňují dosažení kýženého herbicidního účinku na jednoděložné plevele.

Graminicidní zásah lze pochopitelně provést i v jarním období. Počátek tohoto období je omezen především výší průměrných teplot a jeho konec zakrýváním cílových plevelů rostoucími rostlinami řepky a počátkem nakvétání řepky.

Samostatnou kapitolou je aplikace graminicidů ve směsi s dalšími přípravky na ochranu rostlin. Nelze sice generálně tvrdit, že aplikace tank-mixů graminicidů s insekticidy, regulátory růstu či fungicidy jsou vždy a za každých podmínek naprosto selektivní, přesto v případě těchto aplikací nedochází k významnějším fytotoxickým projevům na rostlinách řepky ozimé. Horší situace může být v případě tank-mixu s herbicidy určenými pro regulaci dvouděložných plevelů. Kvůli smáčedlům obsaženým v graminicidech je vhodné vždy vhodnost takové směsi konzultovat s držitelem povolení přípravku.

Shrnutí

Závěrem je možno shrnout, že z výše uvedeného popisu možností herbicidního ošetření řepky ozimé jasně vyplývá především nutnost volby vysoce selektivního herbicidu pro podzimní, ať už preemergentní či časně postemergentní ošetření.

Zároveň je vhodné z výše uvedeného sortimentu herbicidů používat spíše širokospektrální herbicidy, které pokrývají svou účinností nejen „nejzávažnější“ plevele v řepce, ale vykazují také určitou účinnost vůči plevelům spodního patra - penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, violky, hluchavky, kakosty, zemědýmy aj. Tyto plevele nejen, že částečně řepce konkurují, především v prvních týdnech růstu a vývoje řepky, ale často komplikují účinnou insekticidní ochranu, protože kvetou a lákají včely mnohem dříve, než kvete vlastní porost řepky, a tím mohou komplikovat výběr účinného insekticidu proti hmyzím škůdcům, které nabylo na významu především po zákazu používání neonikotinoidních mořidel u osiva řepky.

Pěstitelsky je zajímavá u některých herbicidů rovněž možnost aplikace v tank-mixech a bezproblémová mísitelnost s fungicidy, graminicidy, insekticidy a regulátory růstu.