Možnosti opravných herbicidních zásahů v ozimé pšenici na jaře

20. 04. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D, Prof. Ing. Josef Soukup CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 3116x

V posledních letech výrazně vzrostly plochy ozimé pšenice ošetřené proti plevelům již v podzimním období (zejména časné postemergentní ošetření), což je způsobeno především dobrou účinnosti používaných herbicidů. Vláhové podmínky totiž bývají, z hlediska působení většiny herbicidů, v tomto období velmi příznivé.

V roce 2017 a 2020 bylo říjnových srážek dokonce až moc (160, resp. 200 % dlouhodobého normálu), což často komplikovalo setí a následnou aplikaci herbicidů (obr. 1). Herbicidní ošetření pozdě seté pšenice (v loňském roce nebyly výjimkou listopadové výsevy), proto muselo být v těchto ročnících často odloženo až na jaro.

Přestože výše popsané dobré vláhové podmínky obvykle zajistí výbornou účinnost u většiny na podzim používaných širokospektrálních herbicidů, či tank-mix (TM) kombinací, některé plevele, zejména ty vzcházející z větších hloubek, nemusí být vždy dostatečně potlačeny. Rovněž některé trávovité plevele (sveřep jalový) je obtížné na podzim dostatečně potlačit, zejména pokud je ošetření provedeno později (při nižších teplotách). Kromě toho, je třeba na pozemcích s vyšší intenzitou zaplevelení vytrvalými plevely, počítat s jejich regenerací a intenzivním vzcházením v průběhu jara. Řidší nebo pozdě seté porosty pšenice mohou být na jaře zaplevelovány také jarními plevelnými druhy, které se běžně v ozimých plodinách neuplatňují. Jedná se především o plevele vzcházející z hlubších vrstev půdy (oves hluchý, ježatka kuří noha, opletka obecná, konopice polní), kde již na jaře nemusí být dostatečná koncentrace herbicidu.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti, potřeba jarních opravných herbicidních zásahů neklesá. Navíc někteří pěstitelé používají na podzim úmyslně pouze jednosložkové, levné herbicidy, kterými potlačí pouze některé plevele (obvykle chundelku, či plevele spodního patra), přičemž „dočištění“ na jaře předem plánují. Je však třeba si uvědomit řadu úskalí jarních herbicidních zásahů.

Úskalí jarních herbicidních zásahů

Úzké spektrum herbicidů z hlediska mechanizmu účinku

Pro jarní herbicidní ošetření ozimých obilnin je k dispozici sice relativně velké množství herbicidů, z hlediska mechanizmu účinků je však lez zařadit pouze do několika skupin. Nejčastěji se používají ALS inhibitory (B dle HRAC), které jsou často kombinovány s růstovými herbicidy (O dle HRAC). Proti trávovitým plevelům se používají také inhibitory ACCasy (A dle HRAC). Jiné mechanizmi účinku jsou na jaře využívány jen výjimečně: chlorotoluron (C dle HRAC), carfentrazone (E dle HRAC), diflufenican (F dle HRAC), protože vykazují nižší účinnost ve vyšších růstových fázích plevelů.

Nejsnadněji se rezistentní populace plevelů vytváří vůči ALS inhibitorům, což se odráží na velkém počtu plevelných druhů, u nichž byla zaznamenána rezistence vůči těmto herbicidům (graf 1). V ČR je v současnosti nejčastějším rezistentním plevelem chundelka metlice, u nichž se odhaduje, že 5–20 % ploch zaplevelených tímto plevelem vykazuje určitý stupeň rezistence, případně snížené citlivosti k herbicidům. Byli však již zaznamenány populace chundelky rezistentní vůči inhibitorům ACCasy, chlorotoluronu, či flufenacetu. V posledních několika letech jsme však zaznamenali také několik populací sveřepu jalového, heřmánkovce nevonného, máku vlčího a ptačince prostředního rezistentních k ALS inhibitorům. ALS inhibitory (sulfonylmočoviny a jim podobné látky) je tedy třeba používat uvážlivě, ideálně v kombinaci s růstovými herbicidy, aby bylo jejich používání dlouhodobě efektivní.

Vliv teploty na účinnost herbicidů

Většina herbicidů používaných v obilninách na jaře vyžaduje pro dosažení potřebné účinnosti určité minimální teploty. Nižší požadavky na teplotu mají sulfonylmočoviny (minimální potřebná teplota bývá okolo 5 °C. Naopak při vyšších teplotách (nad 20 °C) může u některých sulfonylmočovin docházet ke snížení účinnosti. Listové graminicidy a růstové herbicidy vyžadují pro dosažení dostatečné účinnosti vyšší teploty (minimální potřebná teplota bývá okolo 10 °C), přičemž jsou obvykle tolerantnější k vyšším teplotám (nad 25 °C).

Požadavky na minimální teplotu se však liší i mezi jednotlivými účinnými látkami (schéma 1) a při výběru herbicidu, resp. termínu jeho aplikace je třeba tyto požadavky respektovat, což může být problém u některých kombinovaných přípravků. Obecně platí, že ošetření je vhodné provést až několik (3–5) dní po dosažení minimální potřebné teploty konkrétního herbicidu. Následné ochlazení obvykle nezpůsobí selhání účinnosti ALS inhibitorů, pouze dojde k jejímu zpomalení. Výrazné výkyvy v teplotách (střídání krátkých, ale extrémně chladných period s vysokými teplotami) však mohou negativně ovlivňovat účinnost růstových nebo kombinovaných herbicidů, což se projevilo například v loňském roce.

Schéma 1: Nároky vybraných účinných látek ALS inhibitorů a růstových herbicidů na teplotu při aplikaci

Graf 1: Vývoj počtu plevelných druhů u nichž byla zaznamenána rezistence vůči herbicidům

Růstová fáze plevelů

Přes výše uvedené teplotní požadavky, je však třeba jarní ošetření provést co nejdříve a to zejména, pokud nebyly plevele na podzim herbicidem vůbec zasaženy. S rostoucí růstovou fází plevelů totiž účinnost herbicidů na většinu plevelů klesá, často rychleji, než se zvyšuje jejich účinnost v důsledku stoupající teploty. Vyčkávat s ošetřením je vhodné pouze v případě výskytů vytrvalých dvouděložných plevelů (především pcháče rolního) nebo pokud byl plevel na podzim herbicidem zasažen a na jaře došlo k jeho regeneraci (časté u svízele přítuly).

Častá jarní sucha

Kromě teploty, mají na účinnost na jaře aplikovaných herbicidů, významný vliv také vláhové podmínky během jara. V důsledku klimatické změny převažují v posledních letech spíše suché a velmi teplé dubny (za posledních 10 let byl pouze duben 2017 vláhově nadnormální - obr. 1), přesto bývají velmi častá krátkodobá velmi silná ochlazení. Plevele tvoří v těchto nepříznivých podmínkách silnější ochranné bariéry na povrchu listů a jejich metabolizmus se zpomaluje. Účinnost jakéhokoliv herbicidního zásahu pak bývá výrazně snížena, zejména pokud nebyl použit vhodný adjuvant, což platí především pro WG formulace herbicidů a herbicidy aplikované v nízkých dávkách (do 0,5 l/ha). Naopak za vlhka nebo při nízkých teplotách mohou olejové adjuvanty snižovat selektivitu některých herbicidů, zejména těch s graminicidním účinkem.

Obr. 1: Intenzita sucha v povrchové vrstvě půdy v polovině dubna (nahoře) a v polovině října (dole) v letech 2017, 2018, 2019 a 2020 v ČR (zdroj: www.intersucho.cz)

Květnové počasí

Kromě vláhových podmínek v době aplikace (nejčastěji konec března a první polovina dubna), mohou významně ovlivnit celkovou účinnost jarního herbicidního ošetření také srážky v průběhu května. Nedostatek srážek v kombinaci s vysokými teplotami v tomto období sice negativně ovlivní výnosové parametry plodiny, ale z pohledu regulačního efektu na plevele působí pozitivně. Kritické období z hlediska finální účinnosti listových herbicidů totiž nastává cca 3 týdny po aplikaci, a to zejména u plevelů, které jsou vůči herbicidům odolnější. Jako příklad lze uvést sveřep jalový nebo mák vlčí. V případě květnových přísušků (např. rok 2018), bývají tyto plevele velmi dobře potlačeny, a to i méně účinnými herbicidy. Plevele mohou být v takových situacích herbicidem pouze retardovány, nicméně konkurenčně zvýhodněná obilnina je zastíní (sníží se intenzita fotosyntézy) a nedostatečná tvorba kořenového systému v kombinaci s nedostatkem vody v půdě způsobí jejich rychlé odumírání.

Naopak intenzivní srážky v průběhu května (například loňský rok) mohou vést k regeneraci poškozených plevelů, které zejména v řidších porostech pokračují v růstu následně se reprodukují.

Možnosti jarních opravných zásahů na nejčastěji regenerující plevele

Chundelka metlice

Pokud bylo podzimní ošetření zaměřeno cíleně na chundelku metlici (obr. 2) a půdní herbicidy byly použity včas (do fáze 3 listů), obvykle není třeba takové ošetření opakovat. K selhání účinnost dochází pouze v případě, že je podzimní ošetření provedeno na odnožující chundelku a za sucha.

Na jaře je možné použít již pouze herbicidy s dvěma mechanizmy účinku. Nejčastěji se používají ALS inhibitory iodosulfuron (prodáván pouze v kombinaci s účinnou látkou thiencarbazone - Husar Star), mesosulfuron (v současné době není v ČR nabízen žádný herbicid s touto látkou), sulfosulfuron (Monitor), či pyroxsulam (Corello). V případě podezření na rezistenci (selhání účinnosti v minulých letech), je vhodné použít k regulaci chundelky herbicid s jiným mechanizmem účinku.

Inhibitory ACCasy fenoxaprop (Puma, Foxtrot, atd.), či pinoxaden (Axial) vykazují dobrou účinnost až do počátku sloupkování chundelky. Přestože populace chundelky rezistentní vůči těmto herbicidům jsou v ČR poměrně vzácné, je třeba i tyto herbicidy používat uvážlivě. Z pohledu antirezistentní strategie může být účelné využití nového herbicidu Avoxa, který využívá synergického působení dvou účinných látek s odlišným mechanizmem účinku (pyroxsulam a pinoxaden) (graf 2).

V pozdě setých porostech (letos bude takových případů asi vícero), kde chundelka ještě nezačala odnožovat, případně na počátku jejího odnožování, mohou být brzy z jara účinné také herbicidy obsahující chlorotoluron (Lentipur, Tolurex, Rally, atd.). Odrostlejší chundelka (plně odnožená, či sloupkující) však již nebývá těmito herbicidy dostatečně potlačena.

Graf 2: Účinnost herbicidů na chundelku metlici při jarním ošetření obilnin (souhrnný výsledek pokusů z let 2010–2018 prováděných jak na citlivých populacích, tak na populacích s podezřením na rezistenci, kde zelená část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř udává průměrnou hodnotu)

Obr. 2: Chundelka metlice na počátku metání

Sveřep jalový

Daleko častěji je třeba opravovat proti jinému trávovitému plevelu, a to sveřepu jalovému (obr. 3). Podzimní ošetření půdními „chundelkovými“ herbicidy totiž nebývá příliš účinné, zejména pokud je provedeno pozdě a za sucha. Ani cílená aplikace ALS inhibitorů není na podzim příliš účinná, zejména pokud je ošetření provedeno později, kdy již nebývají dostatečně vysoké teploty.

Pro jarní ošetření ozimé pšenice proti sveřepu jalovému jsou vhodné především herbicidy obsahující pyroxsulam (Corello, Ataman) a propoxycarbazone (Attribut). Uspokojivou účinnost vyzrazuje také sulfosulfuron (Monitor) a mesosulfuron (graf 3).

Všechny výše uvedené herbicidy je však třeba použít s vhodným adjuvantem. Nejlepších výsledky jsme zaznamenaly u adjuvantu Mero v dávce 1,0 l/ha a Šaman v dávce 0,4 l/ha. Naopak smáčedla (testovány Trend a Silwet) účinnost herbicidů na sveřep jalový nezvyšovala, naopak v některých letech byla při jejich použití zjištěna nižší účinnost než při ošetření samotným herbicidem. Velmi negativně ovlivňuje účinnost herbicidů na sveřepy kapalné hnojivo DAM, které proto není vhodné používat jako nosič při aplikaci herbicidů proti sveřepům. Jestliže je ošetření provedeno včas (obvykle přelom března a dubna) a je použit vhodný adjuvant, jsou sveřepy obvykle silně poškozeny, nicméně některé rostliny mohou regenerovat, zejména v hůře zapojených a časně setých porostech. V těchto případech je nutné ještě jedno ošetření, které výrazně zvýší celkovou účinnost (obvykle přes 90 %) a výrazně omezí reprodukci sveřepu, a tím sníží intenzitu zaplevelení v příštích letech.

Nejvyšší účinnost proti sveřepům jsme zaznamenali u herbicidu Avoxa (pinoxaden + pyroxsulam), který využívá již zmiňovaného synergického působení obou obsažených účinných látek, které zvyšuje efektivitu herbicidního zásahu a současně snižuje riziko vývoje rezistence. Zároveň jako jediný herbicid určený proti sveřepům nemusí být kombinován s adjuvantem.

Graf 3: Účinnost herbicidů (s adjuvantem) působících na sveřep jalový při jarním ošetření obilnin (výsledky pokusů z let 2010–2018, kde zelená část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř udává průměrnou hodnotu)

Obr. 3: Sveřep jalový se vyznačuje vysokou konkurenční schopností, kterou dokáže plně uplatnit již v průběhu dubna

Svízel přítula

Opravné zásahy proti tomuto plevelu bývají poměrně časté, i když intenzita zaplevelení nebývá příliš vysoká. Je totiž třeba počítat s jeho vysokou konkurenční schopností a tedy relativně nízkým prahem škodlivosti (1 rostlina na 5–10 m²). Nedostatečná účinnost podzimního herbicidního ošetření bývá častá především na těžších a sušších půdách (kukuřičná a řepařská výrobní oblast), kde svízel vzchází etapovitě a ošetření se pak špatně časuje. Příliš brzké podzimní ošetření nemusí reziduálně pokrýt rostliny vzcházející během zimy (v nižších polohách celkem běžně), naopak příliš pozdní ošetření již nemusí vykázat dostatečnou účinnost na odrostlejší rostliny, které často regenerují a tvoří adventivní výhony.

Pro časnou jarní aplikaci jsou vhodné přípravky obsahující florasulam (Saracen, Fragma, atd.), či amidosulfuron (Grodyl), či jeho kombinace s iodosulfuronem (Sekator), které působí již při relativně nízkých teplotách (platí především pro florasulam), ale s rostoucí růstovou fází svízele jejich účinnost klesá (graf 4), zejména za sucha. To neplatí pro herbicid Zypar, kde na svízel působí obě v něm obsažené účinné látky. Pokud je třeba zasáhnout proti svízeli ve vyšších růstových fázích (obr. 4) nebo ve velmi suchých podmínkách, je vhodnější fluroxypyr (Starane, Tomahawk, atd.), případně jeho kombinace s halauxifenem (Pixxaro), či florasulamem (Tomigan XL). Tyto přípravky jsou vhodné zejména při kalamitním zaplevelení, v řídkých porostech nebo na přerostlý svízel (přechod do generativní fáze).

Graf 4: Účinnost herbicidů s vysokou účinností na svízel přítulu při jarním ošetření obilnin (výsledky pokusů z let 2010–2018, kde zelená (kombinované přípravky) a oranžová (ALS inhibitory) část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř udává průměrnou hodnotu)

Obr. 4: V této růstové fázi je svízel přítula citlivý již jen k růstovým herbicidům

Zemědým lékařský

Zemědým lékařský se vyznačuje relativně vysokou tolerancí k velkému množství herbicidů používaných v obilninách i v řepce, což způsobilo jeho výrazné rozšíření v posledních letech. Přestože podzimní ošetření pšenice běžně používanými širokospektrálními herbicidy bývá účinné, pokud je ošetření provedeno příliš brzy (před vzejitím zemědýmu), mohou po aplikaci vzejít nové rostliny, které je třeba na jaře potlačit.

Velmi vysokou účinnost na zemědým vykazují herbicidy obsahující halauxifen (Pixxaro a Zypar), které dokáží zemědým potlačit i během prodlužovacího růstu (obr. 5). Za vhodných povětrnostních podmínek vykazují dobrou účinnost také některé další kombinované přípravky, především Sekator Plus (amidosulfuron + iodosulfuron + 2,4-D).

Obr. 5: Zemědým lékařský

Pcháč rolní

Pcháč rolní se vyznačuje velkou konkurenční schopností, kterou dokáže uplatnit ve všech plodinách. Podzimní herbicidní ošetření bývá neefektivní, protože listové růžice pcháče vzešlé během podzimu jsou zničeny zimními mrazy a translokace účinných listových herbicidů bývá na podzim nedostatečná, především s ohledem na nízké teploty.

Na pozemcích s vyšší intenzitou zaplevelení tímto plevelem je proto třeba počítat s jarním herbicidním zásahem, který může být buď cílený (použije se vysoce účinný, ale úzkospektrální herbicid), nebo může pokrýt širší plevelné spektrum plevelů (obvykle při úplné absenci podzimního ošetření proti ostatním plevelům). Herbicidní regulace pcháče v obilninách je poměrně efektivní, čehož je vhodné využít k regulaci tohoto plevelu v rámci celého osevního sledu.

Velmi účinné jsou především růstové herbicidy clopyralid (např. Lontrel), 2,4-D (Esteron, Mustang, atd.), dicamba (Arrat), aminopyralid (Kantor Plus, Mustang Forte) a MCPA (Agritox). Taktéž je významně poškozován sulfonylmočovinou tribenuron (Express, Trimmer, atd), nejlépe v kombinaci s metsulfuronem (Biplay) a iodosulfuron, nejlépe v kombinaci thiencarbazonem (Husar Star) a řadou směsných přípravků (Husar Active, Huricane, Arrat).

Aplikaci je však nutné správně načasovat. Ideální je, pokud se ošetření provede v době, kdy většina lodyh intenzivně roste: výška 10 až 25 cm (obr. 6). Při časnější aplikaci sice drobné růžice pcháče rychleji odumírají, ale následně dochází k silné regeneraci, přičemž z kořenových výběžků vyrůstají nové růžice. Výsledkem bývá silné zaplevelení v příštích letech. Naopak pozdní aplikace na přerostlý pcháč sice významně potlačí systém podzemních výběžků (platí především pro růstové herbicidy), ale dlouhé konkurenční působení pcháče v porostu se zpravidla projeví výraznějším snížením výnosu.

Obr. 6: V této růstové fází je herbicidní ošetření pcháče rolního nejefektivnější