BASF
BASF
BASF

AGRA

Možnosti podzimní herbicidní ochrany v porostech obilnin

11. 09. 2014 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 6026x

Podzimní herbicidní ošetření ozimých obilnin má především ve srážkově příznivých oblastech či letech velmi dobrou účinnost. Tento aplikační termín je rovněž vhodný při časnějším setí obilniny, kdy jsou plevele z porostu odstraněny včas (před jejich možným konkurenčním působením), přičemž řada odolných druhů (violky, kakosty, psárka polní, atd.) je v pokročilejších růstových fázích k herbicidům méně citlivá a nemusí být proto na jaře herbicidy dostatečně potlačeny.

Limagrain

Plevele s krátkým životním cyklem (penízek rolní, ptačinec prostřední, rozrazily, atd.) mohou při časném založením porostu obilniny a v případě mírné zimy vykvést a vytvořit semena ještě před jarním herbicidním ošetřením, které pak pouze tyto plevele jen desikuje, ale nezabrání jejich reprodukci. Semena těchto plevelů jsou pak zdrojem zaplevelení v následných plodinách, kde jejich regulace může být problematická (např. penízek v řepce).

Většina herbicidů registrovaných k podzimnímu použití v obilninách je plevely přijímána kořeny i listy, což zvyšuje jistotu dostatečného účinku i za horších povětrnostních podmínek. Účinnost podzimních ošetření proti plevelům nebývá limitována růstovou fází plevelů - plevele jsou v době aplikace k herbicidům dostatečně citlivé. Podzimní období je charakteristické kratším dnem, nižší intenzitou slunečního svitu, nižšími teplotami a vyšší vzdušnou i půdní vlhkostí. Tyto povětrnostní podmínky jsou příznivé z hlediska účinnosti herbicidů působících přes půdu, kontaktních herbicidů, ale také některých sulfonylmočovin. Naopak růstové herbicidy potřebují k dosažení vysoké účinnosti vyšší teploty a vyšší intenzitu slunečního svitu, a proto se jejich podzimní aplikace nedoporučuje. Při výběru herbicidů je třeba posoudit také délku reziduálního působení herbicidu v půdě, které může zabránit vzcházení nových plevelů po aplikaci. Také mechanizmus účinku herbicidu (resp. účinné látky) by měl být při výběru herbicidů zohledněn. Střídání herbicidů s odlišným mechanizmem účinku je totiž základním antirezistentním opatřením.

Na druhou stranu, podzimní ošetření později založených ozimých pšenic (říjen) v aridních oblastech nemusí vykazovat dostatečnou účinnost a obvykle je potřeba jarního opravného zásahu, zejména proti některým dvouděložným plevelům (svízel přítula).

V tomto článku budou popsány možnosti podzimní regulace nejvýznamnějších plevelů ozimých obilnin a plevelů, které je z výše popsaných důvodů vhodné potlačit již na podzim.

Svízel přítula

Úplné potlačení svízele přítuly (obr. 1) v podzimním období bývá obtížné. Svízel přítula totiž vzchází etapovitě a to často nejen na podzim, ale také v průběhu mírné zimy či časně na jaře. Zasažení všech vzcházejících plevelů je proto, zejména v aridních oblastech, problematické.

Pro časné postemergentní ošetření jsou vhodné herbicidy obsahující účinou látku pendimethalin (Maraton, Trinity, Picona, Stomp, atd.), prosulfocarb (Boxer), diflufenican (Cougar Forte, Legato Plus, Trinity, Bizon, Sempra atd.) a beflubutamid (Beflex). Diflufenican vykazuje na svízel přítulu vyšší účinnost, pokud je aplikován společně s jinými úč. látkami (synergický efekt), zejména s účinnou látkou flufenacet (Cougar Forte - graf 1). V herbicidu Bizon je kromě účinné látky diflufenican také florasulam, který působí na svízel přítulu skrze listy. V herbicidu Trinity působí na svízel přítulu rovněž dvě látky (pendimethalin a diflufenican), obě jsou však přijímány především kořeny, ošetření proto musí být provedeno včas.

Později na podzim, po masovém vzejití svízele, jsou vhodnější některé sulfonylmočoviny (Grodyl), případně florasulam obsazený v herbicidu Bizon. U pozdě setých a málo zaplevelených porostů ozimů je vhodnější s ošetřením proti svízeli vyčkat až na jaro.

Graf 1: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů k podzimnímu ošetření na svízel přítulu; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára znázorňuje průměrnou účinnost v letech 2006–2013
 Graf 1: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů k podzimnímu ošetření na svízel přítulu; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára znázorňuje průměrnou účinnost v letech 2006–2013
 
 Obr. 1: Svízel přítula přerůstající ozimou pšenici (foto © Miroslav Jursík)
Obr. 1: Svízel přítula přerůstající ozimou pšenici
 

Heřmánkovité plevele

Heřmánkovec nevonný a jemu příbuzné druhy - heřmánek pravý a rmeny (obr. 2) jsou velmi citlivé k většině běžně používaných herbicidů se širším spektrem účinku, které se používají v podzimním období a k většině sulfonylmočovin (graf 2). Pokud je ošetření pro těmto plevelům provedeno včas bývá účinnost podzimního herbicidního zásahu dostatečná a na jaře nebývá potřeba opravných zásahů.

Graf 2: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů a účinných látek k podzimnímu ošetření na heřmánkovité plevele; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v letech 2006–2013
 Graf 2: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů a účinných látek k podzimnímu ošetření na heřmánkovité plevele; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v letech 2006–2013
 
 Obr. 2: Heřmánkovec nevonný je nejrozšířenějším heřmánkovitým plevelem v ČR (foto © Miroslav Jursík)
Obr. 2: Heřmánkovec nevonný je nejrozšířenějším heřmánkovitým plevelem v ČR
 

Chundelka metlice

V podzimním období lze proti chundelce metlici (obr. 3) použít široké spektrum herbicidů s různým mechanizmem účinku. Herbicidy používané k regulaci chundelky je však vhodné v několikaletých intervalech obměňovat, aby nedošlo k vytvoření rezistence, k čemuž již na řadě lokalit došlo.

Vysokou účinnost vykazují především účinné látky pendimethalin (Stomp, Pendigan, Picona, atd.), isoproturon (Protugan, Isoproturon, atd.), chlorotoluron (Lentipur, Tolurex, atd.), flufenacet (Cougar Forte), chlorsulfuron (Glean), pyroxsulam (Corello) a prosulfocarb (Boxer). Za příznivých povětrnostních podmínek nebo v kombinaci s výše uvedenými herbicidy vykazují dobrou účinnost také flumioxazin (Sumimax), beflubutamid (Beflex) a diflufenican (Sempra, Delfin, atd.). Při vysoké intenzitě zaplevelení chundelkou, či horších aplikačních podmínkách, jsou nejvhodnější TM kombinace či směsné přípravky, obsahující dvě účinné látky působící na chundelku (Maraton, Cougar Forte, Legato Plus, Trinity, Bizon, atd. - graf 3).

V oblastech s neutrálními až slabě zásaditými půdami, kde hrozí riziko poškození citlivých následných plodin rezidui, se nedoporučuje pozdní podzimní ošetření chlorsulfuronem nebo jen v omezené dávce.

Většinu výše uvedených herbicidů lze použít také preemergentně, pro dosažení vysoké účinnosti však musí být půda dobře zpracovaná, bez hrud a organických zbytků na povrchu, přičemž především v aridních oblastech nemusí mýt tento aplikační termín dostatečnou účinnost (krátké reziduální působení).

K regulaci chundelky metlice lze v podzimním období použít také listové graminicidy (AxialPuma), tyto herbicidy však musí být aplikovány na vzešlou chundelku (listový příjem), a proto se používají pouze u velmi časně setých porostů, na rezistentní populace, případně na pozemcích kde se vyskytuje psárka polní (viz níže).

Graf 3: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů a účinných látek k podzimnímu ošetření na chundelku metlici; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v letech 2006–2013
 Graf 3: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů a účinných látek k podzimnímu ošetření na chundelku metlici; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v letech 2006–2013
 
 Obr. 3: Kalamitní zaplevelení chundelkou metlicí (foto © Miroslav Jursík)
Obr. 3: Kalamitní zaplevelení chundelkou metlicí
 

Violka rolní a trojbarevná

Při vyšší intenzitě zaplevelení violkami (obr. 4), nebo pokud bude následnou plodinou ozimá řepka, je vhodné k regulaci přistoupit již na podzim, nejlépe časně postemergentně, kdy jsou violky k herbicidům nejcitlivější.

Vysokou účinnost vykazují v tomto aplikačním termínu především herbicidy, obsahující účinnou látku diflufenican (Cougar Forte, Legato Plus, Trinity, Bizon, Sempra, Delfin, atd.), jejichž účinnost v podzimním období není ovlivněna růstovou fází violek a navíc se vyznačují velmi dlouhou reziduální účinností, takže obvykle dokáží zabránit vzcházení violek během mírné zimy a na jaře. Velmi dobrou účinnost na violky vykazují také herbicidy obsahující beflubutamid (Beflex) a pendimethalin (Maraton, Picona, Stomp, atd.), které je však třeba použít včas, nejlépe ve fázi děložních listů (graf 4).

Jarní ošetření lze doporučit pouze u později setých porostů nebo při nízké intenzitě zaplevelení, neboť herbicidy používanými na jaře nelze obvykle violku zcela eliminovat, pouze se omezí její konkurenční působení, přičemž violka je schopná se reprodukovat, a to zejména v hůře zapojených porostech.

Graf 4: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů a  účinných látek k podzimnímu ošetření na violku rolní a trojbarevnou; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v letech 2006–2013

 Graf 4: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů a účinných látek k podzimnímu ošetření na violku rolní a trojbarevnou; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v letech 2006–2013
 
 Obr. 4: Violka rolní je nejrozšířenějším plevelem ČR (foto © Miroslav Jursík)
Obr. 4: Violka rolní je nejrozšířenějším plevelem ČR

Kakost maličký

Kakost maličký (obr. 5) a příbuzné druhy kakostů (kakost holubičí a pumpava obecná) jsou relativně odolné vůči většině herbicidů, zejména pokud jsou použity v pokročilejších růstových fázích (jarní ošetření). Podzimní ošetření, zejména časné postemergentní (kakost maximálně do jednoho pravého listu), je proto obvykle nejúčinnější. Velmi důležitý je však také výběr herbicidu, protože dostatečnou účinnost vykazují pouze některé účinné látky. U některých přípravků je rovněž důležitá dostatečná vlhkost půdy, především u těch, které jsou přijímaný především kořeny.

Velmi dobrou účinnost na kakost maličký vykazují především herbicidy Sumimax (flumioxazin), Corello (pyroxsulam), Glean (chlorsulfuron) a Lexus (flupyrsulfuron). Aplikace však musí být provedena včas, nejlépe na vzcházející plevele (kakost by neměl mít v době aplikace více než jeden pravý list).

Dobrou účinnost vykazují také herbicidy obsahující účinné látky pendimethalin (Maraton, Trinity, Picona, Stomp, atd.), diflufenican (Cougar Forte, Legato Plus, Trinity, Bizon, Sempra, atd.), beflubutamid (Beflex), florasulam (Bizon) či prosulfocarb (Boxer), nicméně za sucha nebo při vyšší intenzitě zaplevelení může být účinnost těchto herbicidů snížena. Na pozemcích s extrémním zaplevelením kakostem maličkým jsou proto vhodnější TM kombinace dvou výše uvedených herbicidů.

 
 Obr. 5: Kakost maličký v porostu ozimé pšenice (foto © Miroslav Jursík)
Obr. 5: Kakost maličký v porostu ozimé pšenice
 

Psárka polní

U psárky polní (obr. 6) je třeba, na rozdíl od chundelky metlice, počítat s nižší účinností půdních herbicidů. Hlavními důvody vyšší odolnosti psárky polní vůči herbicidům je její rychlé vzcházení a dynamika růstu na počátku vegetace, rozvleklé vzcházení (především za sucha) a to, že vzchází z hlubších vrstev půdy, kde je nižší koncentrace herbicidu. Herbicidní zásah proti psárce je proto nutné provést ještě na podzim.

Z u nás registrovaných půdních herbicidů vykazují dobrou účinnost především přípravky obsahující účinnou látku pendimethalin (Maraton, Trinity, Picona, Stomp, atd.). Při vysokých intenzitách zaplevelení či pozdějším aplikačním termínu však ani tyto herbicidy nemusí potlačit psárku zcela. V těchto případech může být vhodnější s aplikací vyčkat až na přelom října a listopadu a k výše uvedeným herbicidům přidat do tank-mixu listový graminicid Axial či Puma. Účinnost většiny ALS inhibitorů (používají se např. Atlantis, Lexus, Corello, Glean, atd.) nebývá vždy dostatečná (častá rezistence), přičemž existují relativně velké rozdíly v citlivosti lokálních populací k těmto herbicidům.

S ohledem na vysokou konkurenční schopnost psárky již v podzimním období a možnost opoždění zásahu na jaře v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek (např. podmáčení pozemku) se ponechání regulace psárky až na jarní období nedoporučuje.

 Obr. 6: Psárka polní je lokálně velmi významným plevelným druhem (foto © Miroslav Jursík)
Obr. 6: Psárka polní je lokálně velmi významným plevelným druhem
 

Výdrol řepky

Přestože je výdrol řepky (obr. 7) poměrně citlivý k většině herbicidů používaných v obilninách, může při vyšší intenzitě výskytu způsobit problémy, zejména pokud nebyly vzešlé rostliny řepky dostatečně potlačeny půdní přípravou (minimalizační technologie) nebo pokud je ošetření provedeno později na podzim (v pokročilejší růstových fázích řepky) a nevhodným přípravkem.

Pokud se proti výdrolu řepky zasáhne včas (časná postemergentní ošetření), je účinnost většiny používaných půdních herbicidů vysoká (graf 5). Vyšší účinnost vykazují především směsné herbicidy, které obsahují dvě účinné látky které působí na výdrol řepky (Legato Plus, Maraton, atd.).

V případě, že je ošetření provedeno později na podzim nebo v případě, že půdní přípravou nebyly dostatečně potlačeny rostliny řepky vzešlé na strništi, jsou vhodnější sulfonylmočovinové herbicidy (Glean, Grodyl, Logran, Corello, atd.), případně širokospektrální přípravky obsahující ALS inhibitor (Bizon), tyto herbicidy však nelze použít na výdrol Clearfield řepky.

Graf 5: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů a účinných látek k podzimnímu ošetření na výdrol řepky; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v letech 2006–2013
 Graf 5: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů a účinných látek k podzimnímu ošetření na výdrol řepky; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v letech 2006–2013
 
 Obr. 7: Výdrol řepky může způsobovat výrazné ztráty na výnosu ozimých obilnin (foto © Miroslav Jursík)
Obr. 7: Výdrol řepky může způsobovat výrazné ztráty na výnosu ozimých obilnin
 

All foto © Miroslav Jursík

Související články

Ověření účinnosti jarních herbicidů v obilninách dopadlo na jedničku

14. 04. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Plevele Zobrazeno 157x

Proti plevelům v obilninách na jaře

14. 04. 2024 Ing. Josef Suchánek; Bayer s.r.o. Plevele Zobrazeno 179x

Jak hubit plevele v řepce na jaře?

13. 04. 2024 Ing. Lubomír Jůza; Corteva Agriscience Plevele Zobrazeno 205x

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 477x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 604x

Další články v kategorii Plevele

detail