Možnosti regulace plevelů v kukuřici v sušších podmínkách

29. 03. 2012 Ing. Vladimír Smutný, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 12773x

Kukuřice je plodinou, která má zejména v počátečních fázích růstu velmi slabou konkurenční schopnost vůči plevelům. Vzhledem k tomu, že se pěstuje v širokých řádcích, trvá poměrně dlouhou dobu, než dojde k zapojení porostu. Teprve pak jsou rostliny schopné konkurovat vzcházejícím plevelům.

Druhové spektrum plevelů

Druhové spektrum plevelů je závislé na zásobě semen plevelů na daném pozemku. Důležitou roli hrají i okolní stanoviště, která mohou být zdrojem šíření plevelů. O tom, jaké plevele v daném roce skutečně vyklíčí, rozhoduje řada faktorů (životnost a dormance semen, působení povětrnostních podmínek - teplota, vlhkost půdy apod.).

Mezi dominantní plevele v kukuřici patří především zástupci skupiny pozdně jarních plevelů (merlíky, laskavce, ježatka kuří noha, rdesno blešník, pěťour maloúborný). Zastoupení jednotlivých druhů plevelů v kukuřici v podmínkách řepařské výrobní oblasti jsou shrnuty v grafu 1.

Kromě těchto plevelných druhů se na pozemcích můžeme setkat s některými časně jarními plevelnými druhy (hořčice rolní, rozrazily, knotovka noční, drchnička rolní, opletka obecná) či jinými pozdně jarními druhy (mračňák Theofrastův, lilek černý či blín černý).

V posledních letech působí v teplejších oblastech našeho státu velké problémy durman obecný. Vzhledem k tomu, že je schopen klíčit při vyšších teplotách, se posouvá termín jeho klíčení až do léta, je také velmi obtížná jeho mechanická, ale i chemická regulace. Jedná se o druh, který velmi rychle tvoří velké množství biomasy, která může být na podzim až v poměru 1:1 s biomasou kukuřice (obr. 1). Protože je celá rostlina durmanu jedovatá, může takto znehodnocovat silážní kukuřici, která je pak nezkrmitelná. Vzhledem k potenciálnímu riziku vzniku zdravotních problémů u zvířat je za takové situace méně škodlivé takto zaplevelený porost kukuřice sklidit na zrno. Dozrálá semena durmanu při sklizni vypadají a obohatí půdní zásobu semen, ze které pak vzchází v následných letech. Tímto jsou pak vytvořeny předpoklady pro vznik problémů v následujících letech, pokud je na takovém pozemku pěstována kukuřice. V případě, že část semen durmanu zůstane ve sklizeném zrnu kukuřice, je třeba provést vyčištění, které je však snadné, vzhledem k odlišné velikosti semen durmanu a kukuřice.

Významnou skupinou jsou také vytrvalé plevele s ohniskovým výskytem, mezi něž patří například pýr plazivý, pcháč oset a pelyněk černobýl. Kromě těchto plevelů se v suchých podmínkách jižní Moravy můžeme setkat s ambrózií peřenolistou. Jde o konkurenčně velmi silný, teplomilný druh, druhý nejčetnější plevel v porostech kukuřice v Maďarsku.

Graf 1: Frekvence výskytu jednotlivých druhů plevelů v kukuřici

Chemická regulace plevelů

V současné době je na trhu celá řada herbicidních přípravků, které pokrývají téměř celé druhové spektrum plevelů. Přestože pěstitel může volit mezi různými termíny aplikací (preemergentní, časně postemergentní, postemergentní), dochází v poslední době k určitým změnám v sortimentu registrovaných herbicidů do kukuřice. V některých případech dochází k omezení četnosti používání některých účinných látek z pohledu jejich opakovaného použití na témže pozemku či ukončení jejich registrace.

Preemergentní aplikace

Jedná se např. o acetochlor (Guardian Extra, Guardian Safe Max, Trophy, Trophy Gold) a terbuthylazine, jež byly základem tzv. preemergentní aplikace (aplikace po zasetí, ale před vzejitím plodiny). Důvodem jejich omezování je vysoká rozpustnost ve vodě, vyšší pohyblivost v půdě a riziko proplavování do podzemních vod. Účinná látka terbuthylazine je poslední účinnou látkou ze skupiny tzv. triazinových herbicidů, které již byly zakázány dříve v minulosti. Je obsažena v několika kombinovaných herbicidech (obsahují více než jednu účinnou látku) jako např. Gardoprim Plus Gold 500 SC, Calaris, Click 500 SC, Click Plus, Bolton Duo, Kobant T.

V preemergentním termínu aplikace lze však nadále využít další účinné látky, např. linuron (Afalon 45 SC, Ipiron 45 SC, Linurex 50 SC), isoxaflutole (Merlin 750 WG), dimethenamid-P (Outlook), pethoxamid (Somero, Successor), pendimethalin (Stomp 400 SC, Pendigan 330 EC), flurochloridone (Racer 25 EC), aclonifen (Bandur) či herbicid Wing-P (dimethenamid-P a pendimethalin).

Obecně lze říci, že důležitým faktorem ovlivňujícím účinnost preemergentně aplikovaných herbicidů je zejména půdní vlhkost, půdní druh, ale významnou roli hraje také stav pozemku. Urovnaný povrch půdy bez hrud a posklizňových zbytků umožňuje vytvoření souvislého herbicidního filmu aplikovaného přípravku na povrchu půdy, a tím je zajištěn kontakt účinné látky herbicidu s klíčícími plevely. Tyto faktory jsou limitující pro dosažení dostatečné účinnosti v podmínkách častějších výskytů přísušků.

Časně postemergentní aplikace

V suchých oblastech si poměrně dobrou účinnost již řadu let udržují přípravky aplikované časně postemergentně a postemergentně. Pod pojmem časně postemergentní herbicidní ošetření rozumíme velmi časné ošetření od vzejití kukuřice do 2.–3. listu. Značnou výhodou časně postemergentní aplikace je především to, že herbicid aplikujeme cíleně na vzešlé plevele v raných růstových fázích, kdy jsou plevele nejcitlivější s vyloučením rizika selhání vlivem sucha.

Ze současné nabídky na trhu připadají v úvahu herbicidy obsahující jednu či více účinných látek, které v mnoha případech mají registraci i v preemergentním termínu. Mezi typické zástupce této skupiny patří herbicidy Adengo, Callisto 480 SC a Lumax. Pro dostatečnou účinnost na ježatku je u řady herbicidů limitující její růstová fáze, která by neměla překročit 2. až 3. list.

Postemergentní aplikace

Postemergentní ošetření v kukuřici se obvykle provádí od fáze 3. listu až do fáze 8. listu kukuřice.

Ke klasické postemergentní aplikaci se používají především sulfonylmočoviny, např. nicosulfuron, rimsulfuron, thifensulfuron-methyl, iodosulfuron-methyl-sodium; (Epilog, Grid, Hector 53,6 WG, Kelvin 75 WG, Milagro, Milagro Extra 6 OD, Refine, Samson, Titus 25 WG, Verdict 25 WG, Maister), které spolehlivě hubí dvouděložné plevele v rozmezí 4 až 8 pravých listů a plevelné trávy do fáze odnožování.

Výčet herbicidů vhodných pro tento termín aplikace doplňuje účinná látka tembotrione (Laudis) ze skupiny triketonů, s odpovídající účinností na většinu dvouděložných plevelů a navíc i ježatku kuří nohu až do fáze 2 odnoží.

V brzké době by měl být registrován herbicid Elumis, obsahující účinné látky mesotrione a nicosulfuron. Díky jak reziduálnímu účinku přes půdu, tak i působení přes list je prostor pro aplikaci v delším časovém úseku (2.–8. list kukuřice) s potenciální účinnosti i v pozdějších růstových fází plevelů.

Další možností postemergentního ošetření je použití růstových herbicidů obsahujících účinnou látku 2,4-D či látky od ní odvozené v kombinaci s jinými účinnými látkami (Esteron, Arrat, Banvel 480S, Mustang, Pegas, Cadence 70 WG, Cambio apod.).

Jistou nevýhodou sulfonylmočovin a růstových herbicidů je však to, že při předávkování nebo extrémně vysokých či nízkých teplotách po aplikaci mohou způsobovat poškození kukuřice. V neposlední řadě je třeba mít na paměti i maximální růstovou fázi kukuřice, kterou je 8. (10.) list kukuřice, neboť od této fáze se výrazně zvyšuje citlivost kukuřice k řadě herbicidů. Výsledkem bývá fytotoxicita, tj. poškození kukuřice, což se projeví redukcí růstu, nižší produkcí biomasy a tedy i nižším výnosem. Navíc v tomto pozdním termínu jsou plevele v takové růstové fázi, že je již v řadě případů není možné efektivně hubit. V důsledku jejich konkurenční schopnosti zpravidla již došlo k negativnímu ovlivnění růstu kukuřice (obr. 2).

Mezi kontaktně působící herbicidy registrované do kukuřice patří přípravky obsahující účinné látky bentazone (Basagran Super) a bromoxynil (Pardner 22,5 EC). Vzhledem k tomu, že tyto účinné látky nejsou v rostlinných pletivech rozváděny, pro dostatečnou účinnost je zapotřebí, aby byly aplikovány na plevele v rané růstové fázi. Vzhledem k tomu, že tyto účinné látky jsou aktivovány slunečním zářením a rozrušují chlorofyl v pletivech plevelů, je v tomto případě chybou provádět aplikaci v podvečerních a večerních hodinách. Pokud dojde v následujících dnech ke změně počasí a je-li po aplikaci zataženo, dochází k výraznému snížení účinnosti.

Regulace vytrvalých plevelů

Zvláštní pozornost je třeba věnovat regulaci vytrvalých plevelů (pýr plazivý a pcháč oset). Na pýr dostatečně působí herbicidy s účinnou látkou nicosulfuron případně rimsulfuron či herbicid Maister, při postemergentní aplikaci. Výše uvedené účinné látky působí i na dvouděložné plevele.

K hubení pcháče osetu mohou být použity růstové herbicidy (2,4-D a další). V tomto případě je zapotřebí aplikaci posunout do pozdější růstové fáze pcháče (dostatečně vytvořená růžice), aby nedošlo k porušení apikální dominance, a tím snížení výsledné herbicidní účinnosti. Při silném výskytu pcháče lze doporučit aplikaci účinné látky clopyralid (Lontrel 300, Cliophar 300 SL), která vykazuje vynikající účinnost na všechny plevele z čeledi hvězdicovité.

Praktický význam při regulaci jednoděložných plevelů v kukuřici si získal tzv. DUO-systém. Což znamená pěstování hybridů kukuřice tolerantních vůči účinné látce cycloxydim, která je součástí herbicidu Focus Ultra (Stratos Ultra). Jedná se o selektivní systémový postemergentní herbicid (graminicid), jehož účinná látka působí proti lipnicovitým plevelům. Účinkuje na béry, oves hluchý a setý, prosa, rosičky, ježatku kuří nohu, ječmen setý, jílky, lipnice, psárku rolní, pšenici setou, žito seté, čirok halabský, pýr plazivý a především troskut prstnatý. DUO-systém je relativně šetrná metoda vůči životnímu prostředí (oproti triazinům). Zároveň je účinnou ochranou proti ježatce kuří noze v suchých letech, kdy účinnost půdních herbicidů je nižší a kdy následné vlny vzcházející ježatky potřebujeme jediným pozdním zásahem likvidovat. V letech se studeným průběhem května a června, kdy kukuřice pozdě zakrývá řádky a jednoleté plevele opět vzcházejí. Další uplatnění najde DUO-systém v zemědělských podnicích s vysokou koncentrací živočišné výroby, kde na pozemcích s kejdovým hospodářstvím je vyšší riziko výskytu zaplevelení ježatkou kuří nohou.

Obr. 1: Durman obecný v kukuřici

Principy efektivní regulace plevelů

Předpokladem efektivní regulace plevelů v kukuřici je v prvé řadě správná diagnostika plevelných druhů v raných růstových fázích, což je důležité pro výběr herbicidu vhodného pro pokrytí druhového spektra plevelů na daném pozemku.

Kromě této skutečnosti je třeba respektovat půdně-klimatické podmínky daného stanoviště a průběh počasí v konkrétním roce a vzhledem k tomu pak přizpůsobit volbu herbicidu.

Vždy je třeba vycházet z údajů zveřejněných v „Seznamu registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin“ pro daný rok resp., konkrétní období v příslušném roce. Jde o oficiální informace vydávané Státní rostlinolékařskou správou na základě zpracovaných výsledků jednotlivých registračních řízení. Tyto informace jsou přístupné v elektronické podobě na internetových stránkách http://eagri.cz/public/web/srs/portal/ formou pravidelně aktualizované on-line databáze či dokumentu v pdf formátu. Z těchto zdrojů lze získat nejen informace o registrované dávce, ale i další informace, které specifikují použití přípravku v souladu s platnými legislativními předpisy. Jedná se především o:

- možnost použití v ochranném pásmu zdrojů podzemní a/nebo povrchové vody,

- omezení aplikace na svažitých pozemcích,

- dodržení neošetřeného ochranného pásma v definované šíři (m) vzhledem k povrchové vodě za účelem ochrany vodních organizmů,

- dodržení neošetřeného ochranného pásma v definované šíři (m) od okraje ošetřovaného pozemku za účelem ochrany necílových rostlin,

- možnost opakovaného použití přípravku na témže pozemku.

Udržitelné používání pesticidů

Snahou firem působících na trhu pesticidů je registrace nových účinných látek, které splní přísnější požadavky legislativy a budou celkově šetrnější k životnímu prostředí. V současné době běží diskuse o zavedení směrnice 2009/128/ES Evropského parlamentu a rady, kterou se stanoví rámec pro činnost společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.

Česká republika, jako jeden z členských zemí Evropské unie, má za úkol připravit národní akční plán vedoucí ke snížení rizik a omezení vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí a na podporu vývoje a zavedení integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů pro snižování závislosti na používání pesticidů.

Základem tohoto přístupu je princip, že použití pesticidů je vázáno na provedený monitoring výskytu škodlivého organizmu a zhodnocení prahů škodlivosti. K vlastní aplikaci pesticidů tedy dochází ve zdůvodněných případech. Obecně se počítá s nezbytností potřeby většího uplatnění poradenství v oblasti rostlinolékařství.

Tato práce vznikla za podpory projektu NAZV QI111A184.

Obr. 2: Přerostlé plevele v kukuřici