Možnosti regulace plevelů v ozimé řepce
15. 08. 2017 Plevele Zobrazeno 3432x
Ozimá řepka je hospodářsky nejvýznamnější plodinou českého zemědělství. Nárůst ploch řepky však přináší řadu pěstitelských problémů, které se v posledních letech začaly projevovat také v oblasti regulace plevelů.
Donedávna běžně používané herbicidní kombinace proti svízeli a heřmánkovitými plevelům již dnes nemusí poskytovat dostatečnou účinnost na nově se šířící plevelné druhy. Jde především o plevele z čeledi brukvovitých (penízek rolní, úhorník mnohodílný, atd.), kakosty, violky, zemědým lékařský, mák vlčí, chrpu modrou a další druhy. Problémy s těmito plevely bývají především na pozemcích, kde není v obilních předplodinách jejich regulace provedena dostatečně efektivně (kakost maličký a violka rolní) nebo opožděně (penízek rolní). Významně se na šíření některých těchto druhů (např. kakostu maličkého) podílí také minimalizační technologie zpracování půdy. Navíc sortiment herbicidů registrovaných do řepky je poměrně úzký, přičemž převažují půdní herbicidy určené zejména k preemergentní aplikaci, i když v posledních letech jsou zaváděny nové postemergentní herbicidy, které by mohli pomoci s řešením některých problematických plevelů.
Na druhou stranu je třeba počítat s restrikcí některých starších účinných látek, kdy především úplný zákaz metazachloru by mohl způsobit pěstitelům řepky velmi vážné problémy. V ochranných pásmech vodních zdrojů, kde jsou metazachlorové herbicidy zakázány již dnes, se jen velmi obtížně hledají vhodné náhrady, které jsou schopny pokrýt běžné plevelné spektrum řepky.
Velmi významným faktorem, který rozhoduje o úspěšnosti herbicidního ošetření řepky je stav porostu (obr. 1). Dobře založené, kompaktní, zdravé a dynamicky se vyvíjející porosty řepky dokáží plevelům velmi efektivně konkurovat. Plevele se v takovýchto porostech vyvíjejí výrazně pomaleji, intenzita zaplevelení je obvykle výrazně snížena a jejich celková oslabenost často vede k vysoké mortalitě během zimních měsíců. Pokud jsou navíc plevele oslabeny podzimním herbicidním ošetřením, jejich mortalita se dále zvyšuje. Mezi ozimé plevele citlivější k nízkým teplotám patří mák vlčí, kakost maličký, úhorník mnohodílný, sveřep jalový a další druhy. Pokud jsou tyto druhy vystaveny vysoké konkurenci v podzimním období a současně výrazně oslabeny herbicidním ošetřením, lze během mrazivé zimy očekávat jejich vysokou mortalitu. Naopak např. violka rolní, heřmánkovec nevonný, či chundelka metlice jsou tolerantní k velmi nízkým teplotám i v raných růstových fázích a s jejich vyzimováním proto nelze počítat ani při nejsilnějších mrazech.
Obr. 1: V prořídlých porostech řepky se plevele mohou uplatňovat daleko snadněji, přičemž vytváří velké množství semen, které vydrží v půdě životné řadu let
Předseťové ošetření se zapravením do půdy
S ohledem na omezený počet herbicidů registrovaných do řepky pro tento aplikační termín, je význam předseťového herbicidního ošetření minimální. Nicméně v případech, kdy hrozí selhání účinnosti preemergentních herbicidů vlivem extrémního sucha, může být tento způsob aplikace velmi účelný.
Z řepkových herbicidů jsou však k tomuto použití registrovány pouze herbicidy obsahující napropamid (Devrinol, Colzamid), které však pokrývají pouze část plevelného spektra řepky, což v praxi znamená nutnost následného preemergentního či postemergentního ošetření proti svízeli, případně dalším plevelům. Další nevýhodou tohoto termínu aplikace je nutnost urovnání povrchu půdy před aplikací (nelze aplikovat na hrubou brázdu nebo dokonce na strniště předplodiny), což zvyšuje pracovní i finanční náročnost operce. Následné zapravení herbicidu se nejčastěji provádí přímo secí kombinací.
Preemergentní ošetření
Většina ploch ozimé řepky je v současnosti ošetřována před vzejitím plodiny a obvykle také plevelů. Hlavním důvodem dominance preemergentního ošetření byl do nedávna nedostatečný sortiment postemergentních herbicidů. Za sucha však účinnost preemergentních herbicidů často selhává, přičemž riziko selhání účinnosti je vyšší na těžších půdách a při větším množství posklizňových zbytků a hrud na povrchu půdy. K úspěšné regulaci problematických plevelů (violky, kakostovité a brukvovité plevele, zemědým lékařský, chrpa polní, atd.) lze proto využít preemergentní herbicidy pouze ve vlhčích oblastech nebo letech. V případě špatného vzejití řepky a následné zaorávce je navíc finanční ztráta navýšena o cenu herbicidu a jeho aplikaci, přičemž problematický je také výběr následné plodiny, protože rezidua většiny preemergentních herbicidů (především metazachlor) mohou inhibovat klíčení a růst náhradních plodin, především obilnin.
Nejširší skupinou herbicidů používaných v řepce jsou acetamidy: metazachlor (Butisan, Autor, Sultan, atd.), pethoxamid (Successor, Somero), dimethachlor (Teridox), dimethenamid (Butisan Duo a Complete, Nimbus Gold) a napropamid (Devrinol). Řada těchto účinných látek je však ohrožena novými předpisy EU a v budoucnu lze předpokládat restrikci či omezení jejich použití. Mezi těmito přípravky existují poměrně výrazné rozdíly v selektivitě k řepce, přičemž na lehkých půdách může při mělkém setí a intenzivních srážkách po aplikaci dojit k poškození řepky (zbrzděním růstu). Poměrně selektivní k řepce je metazachlor, naopak problémy se selektivitou mohou nastat po ošetření vyšší dávkou dimethachloru.
Za účelem rozšíření spektra působení především na svízel přítulu (obr. 2) a některé další druhy (ptačinec prostřední, hluchavky, a za vlhka také brukvovité a kakostovité plevele) se výše uvedené herbicidy kombinují s herbicidy obsahujícími clomazone (Command, Cirrus, Kalif, atd.) nebo se tyto kombinace prodávají jako hotové produkty (Nimbus Gold, Brasan, Nero). V aridnějších oblastech a na těžších půdách vykazují clomazonové herbicidy většinou dobré výsledky jak z pohledu účinnosti tak selektivity. Herbicidy obsahující clomazone by však neměly být používány na extrémně lehkých půdách s malou sorpční schopností, na svažitých pozemcích a při výsevech ke konci agrotechnického termínu, protože vydatnější srážky po aplikaci mohou způsobit významné poškození řepky, které se projevuje vybělením listů a zpomalením růstu (obr. 3). K poškození řepky clomazonem dochází především v letech, kdy po vzejití řepky přijde studené a vlhké počasí (rozhoduje především vzdušná vlhkost), kdy řepka moc neroste a snižuje se její metabolická aktivita, takže herbicid který řepka přijímá kořeny i listy není dostatečně rychle odbouráván, přičemž projevy poškození na pomalu rostoucí řepce jsou dlouho patrné.
Na lehčích a svažitějších pozemcích nebo při pozdějším setí řepky jsou proto k regulaci svízele přítuly vhodnější směsné přípravky obsahující quinmerac (Butisany Star a Complete, Maxraptor), které jsou k řepce selektivnější.
Obr. 2: Herbicidy obsahující clomazone vykazují na svízel přítulu velmi vysokou účinnost a to i za sucha
Obr. 3: Selektivita clomazonových herbicidů bývá snížená především za chladného počasí, kdy rostliny řepky nedokáží herbicid dostatečně rychle metabolizovat
Podzimní postemergentní ošetření
Sortiment herbicidů určených k postemergentnímu ošetření řepky se postupně rozšiřuje, i když v některých případech (Salsa) jen přechodně. Často se však jedná o herbicidy, které vykazují uspokojivou účinnost, pouze pokud je jejich aplikace přesně načasovaná. Přesto, především v aridních oblastech nebo za sucha, může tento aplikační termín vykázat lepší účinnost na mnohé plevele, než preemergentní ošetření.
K velmi časnému postemergentnímu ošetření lze použit většinu acetamidových herbicidů včetně směsných širokospektrálních přípravků Butisan Star a Complete a Maxraptor. Těmito herbicidy je však třeba ošetřovat v co nejranějších růstových fázích plevelů (nejlépe jsou-li plevele v děložních listech), přičemž s rostoucí růstovou fází plevelů účinnost prudce klesá. Rovněž selektivita těchto kombinovaných přípravků může být oproti preemergentní aplikaci snížena, zejména pokud je ošetření provedeno krátce před nebo po vydatných srážkách. Při dostatečné půdní vlhkosti je proto vhodnější jejich preemergentní ošetření, naopak za sucha se vyplatí s ošetřením vyčkat.
Typickým postemergentním herbicidem (převládá listový příjem) registrovaným do řepky na podzim je Galera Podzim (picloram + clopyralid + aminopyralid). Přestože se jedná o typicky postemergentní herbicid, ošetření je třeba provést v raných růstových fázích plevelů (2–6 pravých listů), nejlépe první polovina září, kdy jsou obvykle vhodné povětrnostní podmínky pro jeho příjem a translokaci (obr. 4). Se zkracujícími se dny obvykle klesá teplota a intenzita slunečního záření, což negativně ovlivňuje účinnost tohoto herbicidu. S ohledem na kratší reziduální působení herbicidu Galera Podzim a za účelem rozšíření spektra působení, jsou vhodné jeho TM kombinace s herbicidy obsahující metazachlor, pethoxamid, dimethenamid a quinmerac (všechny Butisany, Autor, Sultan, Successor, Maxraptor, atd.). Ošetření těmito kombinacemi je třeba provést na vzešlé plevele, nejlépe do 2 týdnů po vzejití řepky.
Obr. 4: Aminopyralid obsažený např. v herbicidu Galera podzim vykazuje velmi vysokou účinnost na plevelné máky, které nemusí být za sucha preemergentními herbicidy dostatečně potlačeny
Clearfield technologie v ozimé řepce
Clearfield (CL) odrůdy řepky mohou být ošetřovány herbicidem Cleravis (metazachlor + quinmerac + imazamox). Ošetření herbicidem Cleravis lze provést v poměrně širokém aplikačním termínu, od fáze děložních až do fáze 4 pravých listů plevelů (což obvykle odpovídá růstové fázi 1–4 listů řepky), přičemž ani v případě jeho nedodržení není účinnost na řadu plevelů výrazněji snížena, což platí zejména při velmi časném ošetření. Kromě širokého spektra plevelů včetně kakostovitých a brukvovitých druhů (obr. 5), působí herbicid Cleravis také na výdrol obilní předplodiny, výdrol konvenční řepky a plevelnou řepu. CL hybridy řepky jsou částečně odolné také vůči dalším ALS inhibitorům (sulfonylmočovinám), takže rezidua těchto látek v půdě negativně neovlivňují vzcházivost řepky.
Některá z výše uvedených pozitiv CL řepky mohou být z jiného úhlu pohledu vnímána jako rizika a je potřeba je vést v patrnosti při rozhodováni o agrotechnických zásazích v porostech řepky a celém osevním sledu. Jedná se především o obtížnější regulaci výdrolu CL řepky v následných plodinách.
Obr. 5: Herbicid Cleravis spolehlivě reguluje všechny brukvovité plevele, včetně úhorníku mnohodílného
Jarní ošetření řepky
Jarní ošetření ozimé řepky proti plevelům se provádí pouze jako opravný zásah v případech, kdy došlo k selhání účinnosti podzimního ošetření nebo pokud během zimy vzešly nové plevele, které by se mohly v porostu řepky výrazně prosadit.
Je však třeba si uvědomit, že jarní ošetření proti dvouděložným plevelům bývá obvykle málo účinné. Hlavními důvody jsou vysoká pokryvnost řepky (nedokonalé zasažení listové plochy plevelů) a snížená citlivost většiny plevelů k herbicidům ve vyšších růstových fázích.
Spolehlivě tak lze na jaře ošetřovat pouze plevele z čeledi hvězdnicovitých, především heřmánkovité plevele, pcháč rolní, pelyněk a chrpa modrá, herbicidy obsahující clopyralid a picloram (Lontrel, Vivendi, Galera, Piccant). V případě výrazného prořídnutí porostu řepky během zimy a hrozí-li jeho silné zaplevelení, lze herbicid Galera (Piccant) použít také na jiné plevele, je však třeba počítat s tím, že svízel přítula, mák vlčí, penízek rolní, kakosty, a jiné budou potlačeny jen částečně a pokud řepka rychle nezapojí porost, budou výrazně regenerovat a uplatňovat se v porostu dál. Ošetření herbicidem Galera je třeba vhodně načasovat - jedná se o růstový herbicid vyžadující při aplikaci teploty nad 10 °C a vyšší intenzitu slunečního záření.
Porovnání účinnosti řepkových herbicidů v pěstitelském roce 2016/17
V roce 2016 jsme založily na pozemku ČZU v Praze maloparcelní herbicidní pokus jehož cílem bylo porovnat účinnost nejběžnějších herbicidů a tank-mix kombinací používaných v ozimé řepce. Výběr herbicidních variant byl ponechán na agrochemických společnostech, které herbicidy v ČR prodávají. Pokusný pozemek byl zaplevelen heřmánkovcem nevonným, mákem vlčím, kakostem maličkým, merlíkem bílým, hluchavkou objímavou a rozrazilem perským. V grafu je uvedeno hodnocení účinnosti na sledované plevele, které bylo provedeno na jaře, po obnově vegetace 2017 (mimo merlíku bílého, který byl hodnocen na konci října 2016).
Graf: Porovnání účinnosti vybraných řepkových herbicidů na plevele ve srovnávacím maloparcelním pokusu - Praha, pěstitelský rok 2016/17
Tato práce vznikla za podpory projektu NAZV QJ1610217.
Možnosti regulace plevelů v ozimé řepce
Další články v kategorii Plevele
RSS
RSS