Možnosti regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin na jaře
25. 04. 2022 Plevele Zobrazeno 1655x
Regulace trávovitých plevelů v porostech obilnin je s ohledem na vzájemnou blízkou příbuznost poměrně obtížná. Přesto jsou k dispozici účinné herbicidy k regulaci většiny trávovitých plevelů v ozimé pšenici. V ječmenu a žitě může být regulace některých trávovitých plevelů složitější. Problémy mohou nastat rovněž s uplatňováním antirezistentních opatření vůči některých plevelům, neboť z pohledu mechanizmu účinku je sortiment registrovaných herbicidů poměrně úzký.
Chundelka metlice
V České republice je nejvýznamnějším trávovitým plevelem chundelka metlice, která zapleveluje téměř 80 % ploch ozimé pšenice. Oproti ostatním ozimým trávovitým plevelům (sveřepy, psárka polní, mrvka myší ocásek, lipnice roční) je poměrně citlivá k mnoha herbicidům, takže její regulace je relativně snadná. Je však třeba dodržovat určité zásady, jejichž dlouhodobá absence může v budoucnu vést k velkým problémům, mimo jiné s ohledem na to, že u tohoto druhu poměrně snadno vzniká herbicidní rezistence.
S ohledem na pestrý sortiment herbicidů s různými mechanizmy účinku, které jsou k regulaci chundelky pro podzimní ošetření registrovány, je účelné zasáhnout proti chundelce ještě na podzim, což platí především pro časně seté porosty (vyseté do konce září, v řepařské a kukuřičné oblasti i v prvním říjnovém týdnu). Chundelka se dokáže v takových porostech (zejména při dostatku srážek) dobře vyvíjet, takže brzy na jaře odnožuje a její citlivost k půdním herbicidům na jaře již obvykle není dostatečná (obr. 1).
U později setých porostů je možné ponechat herbicidní ošetření až na jaro (graf 1), kdy lze z půdních herbicidů použít chlorotoluron (Lentipur, Tolurex, Rally, atd.). Aby však bylo takové ošetření účinné, chundelka by neměla mít vytvořeny více než 3 listy a povrch půdy by neměl být příliš suchý (nejlépe březnové ošetření).
Později na jaře je k regulaci chundelky možné využít již pouze herbicidy se dvěma mechanizmy účinku. Nejčastěji se používají ALS inhibitory iodosulfuron (Husar), pyroxsulam (Corello), mesosulfuron či thiencarbazone (oba Incelo). Máme-li však u chundelky podezření na rezistenci vůči jakémukoliv výše uvedenému herbicidu (opakované selhání účinnosti v minulých letech či selhání podzimního ošetření), je vhodné použít k regulaci chundelky herbicid s jiným mechanizmem účinku.
Inhibitory ACCasy - fenoxaprop (Puma, Foxtrot atd.) či pinoxaden (Axial) vykazují dobrou účinnost až do počátku sloupkování chundelky. Přestože populace chundelky rezistentní vůči těmto herbicidům jsou v ČR zatím poměrně vzácné, je třeba i tyto herbicidy používat s rozvahou. Taktičtější a levnější je nechávat si tyto herbicidy jako jakési pojistky nebo záchranné brzdy, kterých se využije v případě selhání účinnosti podzimního nebo časného jarního ošetření.
Z pohledu antirezistentní strategie může být účelné využití nového herbicidu Avoxa, který využívá synergického působení dvou účinných látek s odlišným mechanizmem účinku (pyroxsulam a pinoxaden).
Graf 1: Porovnání účinnosti herbicidů používaných na jaře proti chundelce metlici (maloparcelní pokusy, 2011–21)
Obr. 1: Herbicidní ošetření velmi silně zaplevelených porostů chundelkou metlicí není vhodné nechávat na jaro
Sveřep jalový
Sveřep jalový se v posledních letech stává velmi významným plevelným druhem, především na pozemcích, kde jsou dlouhodobě využívány půdoochranné technologie zpracování půdy (obr. 2). Nicméně určitý nárůst zaplevelení sveřep je patrný i na oraných pozemcích, zejména v podnicích, které přestaly využívat glyphosatových herbicidů. Zapravení obilek sveřepů do hlubších vrstev půdního profilu a dokonalé potlačení sveřepů vzešlých po podmítce jsou klíčová regulační opatření a jejich absence či snížená kvalita se obvykle brzy projeví zvýšeným zaplevelením tímto plevelem (obr. 3), jehož odolnost vůči herbicidům je poměrně velká.
Využít selektivních herbicidů působících na sveřep na jaře je navíc možné pouze v ozimé pšenici, případně žitu, neboť selektivita níže uvedených ALS inhibitorů nedovoluje jejich použití v porostech ječmenů a ovsů. Za vhodných vláhových podmínek je proto vhodné ošetřit sveřepem zaplevelené porosty půdními herbicidy na podzim (flufenacet, diflufenican, beflubutamid, aclonifen), přestože jejich účinnost nemusí být při špatném načasování aplikace dostatečná.
Rovněž jarní ošetření proti sveřepům je třeba dobře načasovat, přičemž při vyšší intenzitě zaplevelení a za sucha je obvykle třeba dvou ošetření s odstupem 2–3 týdnů. První ošetření je třeba provést hned po obnově růstu sveřepů (intenzivní tvorba nových kořenů), k čemuž obvykle dochází na přelomu března a dubna. Aplikaci by mělo předcházet 3–5 dní s maximální denní teplotou přes 10 °C. V opačném případě může být účinnost aplikace snížena a rovněž poškození pšenice bývá výraznější, a také dlouhodobější. Účinnost ošetření se v závislosti na použitém herbicidu, jeho dávce, použitém adjuvantu a povětrnostních podmínkách obvykle pohybuje okolo 80 %. Některé rostliny proto mohou následně regenerovat, zejména v hůře zapojených a časně setých porostech. K výraznější regeneraci sveřepu může dojít, pokud 3–4 týdny po ošetření spadne větší množství srážek. V těchto případech je druhé ošetření velmi důležité, neboť výrazně zvýší konečnou účinnost (obvykle přes 90 %) a především výrazně omezí reprodukci sveřepu, a tím sníží intenzitu zaplevelení v příštích letech.
Sortiment herbicidů určených k regulaci plevelů na jaře je poměrně úzký a využívá prakticky jen jeden mechanizmus působení (graf 2). Jde o inhibici ALS, z nichž na sveřep vykazují uspokojivou účinnost herbicidy obsahující pyroxsulam (Corello, Ataman) a propoxycarbazone (Attribut), mesosulfuron (Incelo) a sulfosulfuron (Monitor). Aby bylo ošetření těmito herbicidy účinné, je třeba, aby byly použity s vhodným adjuvantem, který zvýší penetraci herbicidu přes bariéry na povrchu listů. Nejvhodnější jsou olejové adjuvanty v dávce alespoň 1,0 l/ha.
Naopak smáčedla (látky snižující povrchové napětí kapalin) účinnost herbicidů nezvyšují, naopak v některých letech mohou dokonce účinnost herbicidu snížit. Velmi negativně ovlivňuje účinnost herbicidů na sveřepy také kapalné hnojivo DAM, které proto není vhodné používat jako nosič při aplikaci herbicidů proti sveřepům.
V zahraničí, kde sveřepy způsobují daleko závažnější problémy, velmi často dochází k vývoji populací rezistentních vůči výše uvedeným herbicidům. Také v ČR již byly nalezeny první rezistentní populace sveřepu jalového vůči ALS inhibitorům. Přestože herbicid Avoxa (pinoxaden + pyroxsulam) snižuje riziko vývoje rezistence, jeho účinnost na rezistentní populace bývá nedostatečná, zejména za sucha. Na citlivé populace sveřepu jalového však vykazuje velmi vysokou účinnost (obvykle přes 90 %), přičemž jako jediný herbicid nevyžaduje aditivní adjuvant.
Graf 2: Porovnání účinnosti herbicidů používaných na jaře proti sveřepu jalovému (maloparcelní pokusy, 2011–21)
Obr. 2: Porost pšenice zaplevelený sveřepem jalovým, krátce po jeho vymetání (obvykle na počátku května)
Obr. 3: Pokud nedojde k efektivnímu potlačení sveřepu v meziporostním období, může na pozemcích s vyšší intenzitou zaplevelení tímto plevelem dojít až ke kalamitní situaci: na obrázku je vzcházející porost ozimé pšenice s více než 2 000 ks rostlin sveřepů na 1 m2
Psárka polní
Přestože je psárka polní velmi silně rozšířena na západ od našich hranic, v ČR se zatím vyskytuje jen lokálně, především v jižních a středních Čechách (obr. 4). Také regulace této trávy působí pěstitelům velké problémy, zejména kvůli tomu, že u ní dochází velmi snadno k vývoji populací se sníženou citlivostí k herbicidům či úplné rezistenci. Populace psárky polní v západní Evropě jsou více než z 90 % rezistentní vůči alespoň jednomu herbicidu.
Herbicidní zásah proti psárce je vhodné provést na podzim, ideálně velmi brzy po jejím vzejití, kdy je k herbicidům nejcitlivější. S ohledem na vysokou konkurenční schopnost psárky již v podzimním období a možnost opoždění zásahu na jaře v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek (např. podmáčení pozemku) se ponechání regulace psárky až na jarní období nedoporučuje.
Pokud je však z nejrůznějších důvodů nutné opravovat herbicidní zásah proti psárce na jaře, je třeba jej provést co nejdříve (do konce odnožování psárky). V opačném případě účinnost většiny herbicidů prudce klesá a na konci sloupkování psárky již nelze od žádného herbicidu očekávat dostatečnou účinnost.
Z herbicidů inhibující ALS lze proti psárce použít mesosulfuron (Incelo), iodosulfuron (Husar) či pyroxulam (Corello, Ataman atd.). Většina populací je však vůči některému nebo vícero těmto herbicidům rezistentní. Výší účinnost vykazují listové graminicidy ze skupiny inhibitorů ACCasy (Axial, Puma, atd.) nebo směsný přípravek Avoxa.
Obr. 4: Psárka polní v porostu ozimé pšenice
Lipnice roční
Intenzita zaplevelení lipnicí roční v posledních letech výrazně stoupá, přičemž na některých lokalitách dnes tento druh dominuje nad chundelkou, se kterou je v raných růstových fázích často zaměňován (obr. 5). Hlavním důvodem šíření tohoto plevele je jeho odolnost vůči herbicidům, a to jak půdním, tak listovým, ale také schopnost uplatnit se téměř ve všech plodinách, na strništi i po podmítce.
V ozimých obilninách lze na jaře proti lipnici roční použít pouze některé sulfonylmočoviny, především mesosulfuron a iodosulfuron (Incelo, Husar). Listové graminicidy (fenoxaprop ani pinoxaden) lipnici obvykle nepotlačí dostatečně.
Obr. 5: Drobné rostliny lipnice roční jsou často zaměňovány s chundelkou metlicí
Mrvka myší ocásek
Mrvka myší ocásek byla donedávna naprosto bezvýznamný a ohrožený druh. Na mnoha lokalitách se však rychle stala problematickým plevelem, který je schopný vytvářet husté porosty především v okrajových částech pozemků (obr. 6). Úzké svinuté listy umožnují mrvce dobře se přizpůsobit suchým podmínkám, ale zajištují jí také vysokou odolnost vůči herbicidům. Podobně jako lipnice roční je odolná vůči většině inhibitorů ACCasy a ve vyšších růstových fázích také vůči ALS inhibitorům.
Na jaře lze proti mrvce použít jen omezené množství herbicidů. Jedná se prakticky pouze o ALS inhibitory, z nichž nejvyšší účinnost vykazuje herbicid Incelo (mesosulfuron + thiencarbazone). Částečnou (aditivní) účinnost lze očekávat také od herbicidů obsahující pyroxsulam a iodosulfuron. Ošetření všemi výše uvedenými herbicidy je však třeba provést co nejdříve po obnovení vegetace a s vhodným adjuvantem, což je důležité zejména za sucha, kdy jsou listy více svinuté (obr. 7).
Obr. 6: Intenzivní zaplevelení mrvkou myší ocáskem na okraji pozemku
Obr. 7: Svinuté listy mrvky myšího ocásku pomáhají zvyšovat její odolnost vůči herbicidům
Oves hluchý
Přestože je oves hluchý časný jarní plevel zaplevelující především porosty jařin, poměrně často zapleveluje také ozimé obilniny, zejména později seté porosty. Mírné zimy dokáže často přečkat, ale i rostliny vzešlé až na jaře (březen až duben) se dokáží velmi dobře uplatnit i v relativně hustých porostech ozimých obilnin.
V pšenici lze k regulaci ovsa hluchého použít některé ALS inhibitory (Incelo, Husar, Corello, Ataman atd.). V ječmeni není, z důvodu jejich nízké selektivity k této plodině, jejich použití možné. Nejčastěji se proto k regulaci ovsa hluchého používají inhibitory ACCasy (Axial, Puma, Foxtrot atd.).
Při volbě přípravků proti ovsu hluchému je rovněž vhodné uplatňovat antirezistentní strategie, jelikož se i v České republice objevují první případy rezistentních populací ovsa hluchého.
Pýr plazivý
Přestože se na počátku tohoto století podařilo zaplevelenost orné půdy pýrem výrazně snížit, v posledních několika letech zaznamenává tento vytrvalý trávovitý plevel renezanci svého šíření (obr. 8). Hlavním důvodem je omezování používání glyphosatových herbicidů. V podnicích, které se „dobrovolně“ zřekli použití glyphosate, se již tento trend projevuje a intenzita zaplevelení pýrem zde průkazně narůstá, přičemž náklady na regulaci pýru v mnohých případech již převyšují zvýšené tržby za prodej „glyphosate free“ mléka.
Možnosti regulace pýru v porostech obilnin jsou velmi omezené. V porostech ječmene a žita nelze použít žádný selektivní herbicid. V pšenici je sice možné proti pýru použít některé ALS inhibitory (Attribut, Corello, Monitor, atd.), je však třeba počítat pouze s určitou retardací pýrů, kdy obvykle pýr nevytvoří generativní orgány, resp. nepřeroste pšenici. Následná regenerace na strništi je velmi výrazná a zaplevelení pýrem v následné plodině daleko intenzivnější.
Obr. 8: V mnoha zemědělských podnicích se pýr plazivý opět začíná stávat velmi významným plevelem, který je třeba řešit plošně téměř na všech pozemcích
Další články v kategorii Plevele
RSS
RSS