Nové strategie regulace plevelů v obilninách

17. 07. 2026 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 3526x

Restrikce mnoha půdních herbicidů, které lze očekávat ve velmi krátké době, budou mít zásadní vliv na strategie regulace plevelů v mnoha plodinách včetně obilnin. V současnosti je podzimní herbicidní ošetření ozimých obilnin základem regulace plevelů ve většině zemědělských podniků, především těch, které hospodaří ve středních a vyšších nadmořských výškách. Široce jsou využívány především herbicidy obsahující účinné látky (úč. l.) diflufenican, flufenacet, pendimethalin a chlorotoluron.

Všechny výše uvedené herbicidy budou ve velmi blízké budoucnosti nějakým způsobem restringovány. K úplnému zákazu dojde u flufenacetu ještě v letošním roce. U pendimethalinu a chlorotoluronu lze očekávat zákaz do 3–5 let. U diflufenicanu, jakožto nejpoužívanější herbicidní úč. l. v ČR, se předpokládá výrazná redukce dávkování (max. 50–70 g/ha). Podobně bude omezeno dávkování aclonifenu, což však na jeho použití v obilninách nebude mít zásadní vliv. Prosulfocarb a flumioxazin se v současnosti zdají být restrikcemi méně ohroženy. Tyto látky však často vykazují nižší selektivitu k obilninám, zejména k ječmeni a žitu, což bude komplikovat jejich použití, zejména na lehčích půdách a ve vlhčích oblastech, či letech.

Agrochemické společnosti se snaží tento předpokládaný výpadek kompenzovat vývojem nových účinných látek s lepším ekotoxickým profilem (bixlozone, cinmethylin). Jejich zavedení v ČR se však nepředpokládá dříve než v roce 2027, přičemž je třeba počítat s tím, že spektrum působení těchto látek a šířka jejich aplikačního okna budou výrazně užší než v případě výše uvedených. Přesto se většina agrochemických společností snaží vyvinout, a hlavně otestovat nové směsné přípravky, případně tank-mix kombinace, které budou schopny, po výše uvedených restrikcích potlačit na podzim běžné plevelné spektrum.

Ozimé trávovité plevele

Největší problémy lze očekávat při regulaci trávovitých plevelů, které jsou problematicky regulovatelné již dnes, přičemž především po zákazu úč. l. flufenacet se tyto problémy ještě zvýrazní a na lokalitách s výskytem rezistentních populací sveřepu jalového, psárky polní, či jílku mnohokvětého bude pěstování ozimých obilnin prakticky nemožné.

Největší problémy lze očekávat při regulaci sveřepu jalového (obr. 1), který je k většině potenciálně „přeživších“ půdních herbicidů velmi odolný, přičemž ani nově připravované úč. l. nebudou schopny tento plevel dostatečně potlačit. To povede k vyššímu využívání jarních graminicidních herbicidů ze skupiny inhibitorů ALS a ACCasy, vůči nimž trávovité plevele snadno vytvářejí rezistenci.

Je také třeba počítat s nárůstem zaplevelení lipnicí roční (obr. 2) a mrvkou myším ocáskem (obr. 3), které jsou vůči půdním herbicidům také poněkud odolnější. Nicméně u těchto plevelů bude možné při vhodném výběru herbicidu a termínu aplikace dosáhnout uspokojivé účinnosti podzimního herbicidního ošetření. Nejjednodušší bude inovace podzimního herbicidního ošetření z pohledu regulace chundelky metlice, která patří k nejcitlivějším trávovitým plevelům a ani chystané restrikce půdních herbicidů by neměly významným způsobem zkomplikovat regulaci tohoto plevele.

Na pozemcích se silným zaplevelením výše uvedenými problematickými trávovitými plevely se však v budoucnu bez uplatnění nepřímých metod regulace neobejdeme. V těchto situacích bude třeba snížit zastoupení ozimých plodin (především obilnin) v osevním sledu.

Velmi efektivní se zdá být také pozdější setí pšenic, přičemž ozimé ječmeny bude třeba po nějakou dobu na intenzivně zaplevelených pozemcích nepěstovat vůbec. Delší meziporostní období pak lze efektivně využít k regulaci problematických plevelů mechanickými zásahy nebo glyfosátem. Další výhodou pozdnějšího setí (konec října) je, že se plevele obvykle vyvíjejí pomaleji, takže se snižuje riziko, že před ošetřením přerostou. Na přelomu října a listopadu také bývají obvykle vhodnější povětrnostní podmínky pro účinnost půdních herbicidů (vyšší vlhkost půdy). Na druhou stranu vydatné dešťové srážky (zejména na těžších půdách) mohou způsobit to, že založení porostu, resp. podzimní herbicidní ošetření, již nemusí být proveditelné. Další efektivní způsob omezování trávovitých plevelů je orba. Problémy s rezistentními populacemi trávovitých plevelů jsou v současnosti především na pozemcích, které se neořou. Obilky trav, které mají v půdě poměrně krátkou životnost, se orbou dostávají hlouběji do půdy, odkud nejsou schopny vzejít a velká část jich podléhá rozkladným procesům.

Velmi důležitá je také prevence zavlečení výše uvedených trávovitých plevelů na nové pozemky. K přenosu obilek z pozemku na pozemek dochází nejčastěji mechanizací na zpracování půdy a sklízecími mlátičkami. V případě jílku, případně kostřavo-jílků je také vhodné zvážit, zda pěstování těchto kulturních trav (ať už monokultury nebo ve směsích s jinými travami) je opravdu nutné. Problémy, které se mohou po zavlečení těchto trav na pozemek vyvinout, mohou výrazně převýšit benefity jejich pěstování.

Obr. 1: Intenzivní zaplevelení ozimé pšenice sveřepem jalovým

Obr. 2: Drobné rostliny lipnice roční mohou snadno uniknout naší pozornosti

Obr. 3: Mrvka myší ocásek je přirozeně velmi odolná k mnoha listovým herbicidům

Problematické dvouděložné plevele

Většinu dvouděložných plevelů bude možné efektivně zasáhnout na podzim i po uplatnění výše uvedených restrikcí herbicidů. Je však třeba počítat s tím, že reziduální působení bude kratší, což by se mohlo negativně projevit zejména u řidších a časněji setých porostů. Problémy se sekundárním vzcházením plevelů mohou být také v situacích, kdy po extrémně vlhkém podzimu, či začátku zimy přijde dlouhá teplá zimní perioda nebo dokonce jaro (rok 2024). V takových podmínkách mohou plevele snadno vzcházet a vyvíjet se lépe než porost obilniny.

Poměrně odolné k půdním herbicidům jsou plevele tvořící větší semena, které mohou vzcházet z větších hloubek, kde je koncentrace herbicidu nižší (zejména za sucha). Jedná se především o svízel přítulu (obr. 4), ale stále častější také o chrpu polní (obr. 5), zemědým lékařský (obr. 6), výdrol řepky a lokálně také o některé vikve. Kromě toho lze očekávat zvýšení intenzity zaplevelení violkami (obr. 7) a některými rozrazily (obr. 8), které jsou dnes efektivně potlačovány úč. l. diflufenican či pendimethalin, přičemž po restrikcích těchto látek, může dojít ke snížení účinnosti na tyto plevele, které sice vykazují malou konkurenční schopnost, ale při vysokých intenzitách zaplevelení mohou mít výrazný vliv na výnos obilnin.

Problémy se selháním účinnosti u ostatních dvouděložných plevelů se mohou objevit jen výjimečně, a to zejména za extrémních vláhových podmínek, při nevhodném výběru herbicidu, resp. TM kombinace nebo pokud je ošetření provedeno v nevhodném termínu. Obecně platí, že ošetření herbicidy s převažujícím kořenovým příjmem, je vhodné provést při vzcházení plevelů nebo krátce po něm. Pokud mají plevele více než 4 pravé listy (citlivé 6), je vhodné použít herbicid s výraznějším působením přes listy plevelů nebo přidat do TM kombinace herbicid takto působící.

Obr. 4: Svízel přítula se vyznačuje velmi vysokou konkurenční schopností

Obr. 5: Chrpa polní se vyskytuje především na lehčích a kyselých půdách

Obr. 6: Zemědýmu lékařskému vyhovují řídké porosty ozimých obilnin

Obr. 7: Violka rolní je nejrozšířenějším plevelem ČR

Obr. 8: Rozrazil perský je odolný k mnoha herbicidům používaným na jaře

Jarní herbicidní ošetření

Přestože sortiment herbicidů pro podzimní ošetření se bude zužovat, ponechání regulace plevelů až na jarní období se nemusí vyplácet. Zejména v časněji setých porostech plevele intenzivně rostou nejen na podzim, ale často i během zimy, které bývají v posledních letech mírné s maximálními denními teplotami často výrazně přes 10 °C, a to nejen v nížinách. V takových situacích mohou plevele významně konkurovat obilnině a k herbicidní eliminaci plevelů dochází obvykle pozdě. Ztráta na výnosu zrna v důsledku pozdního odstranění konkurujících plevelů může být v extrémních případech až 1 t/ha. Pokud se navíc zima vrátí v průběhu března, či dubna (roky 2023 a 2024), musí být herbicidní ošetření odkládáno, neboť většina na jaře používaných listových herbicidů vykazuje uspokojivou účinnost pouze pokud jsou při aplikaci, krátce před a po ní maximální denní teploty nad 10, lépe nad 15 °C. Noční mrazíky mohou navíc způsobovat výraznou fytotoxicitu herbicidního ošetření, zejména pokud jsou použity kombinované přípravky (ALS inhibitor + růstový herbicid) nebo TM kombinace.

Navíc některé plevele, především violky a rozrazily jsou vůči mnoha na jaře používaným herbicidům odolné a řada plevelných druhů (např. penízek rolní, ptačinec prostřední či rozrazily) dokáže velmi rychle dokončit svůj životní cyklus (zejména za mírných zim) a herbicidní ošetření často jen desikuje dozrávající plevele, které mohou významně obohacovat půdní zásobu svými semeny a způsobovat pak v příštích letech daleko větší problémy.

Rezistence plevelů vůči herbicidům

V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že pro jarní herbicidní ošetření ozimých obilnin jsou k dispozici pouze herbicidy se třemi mechanizmy účinku, což je důležité z pohledu antirezistentní strategie. Počet populací plevelů rezistentních proti herbicidům neustále roste, přičemž rezistence se nejčastěji vyvíjí vůči inhibitorům ALS (HRAC 2) a ACCasy (HRAC 1), především u trávovitých plevelů. V posledních letech jsme však zaznamenali také mnoho rezistentních populací heřmánkovce nevonného (obr. 9), máku vlčího (obr. 10), či ptačince prostředního. Kromě toho expanzivně roste počet rezistentních populací laskavce ohnutého a merlíku bílého vůči ALS inhibitorům, zejména v důsledku neuváženého používání herbicidů v širokořádkových plodinách, zejména v podnicích, které pěstují Conviso Smart cukrovou řepu (Čechy), či ExpressSun slunečnici (Morava). Tyto plevele se však naštěstí nedokáží v dobře zapojených porostech obilnin prosadit.

Obr. 9: Heřmánkovec nevonný se dokáže prosadit prakticky ve všech plodinách

Obr. 10: Rezistentní populace máku vlčího v ČR narůstají

Systém dvou ošetření

Přestože je jednodušší a často také levnější provést kompletní odplevelení porostu obilnin jedním ošetřením, bude to v budoucnu, z výše uvedených důvodů, čím dál složitější. V některých situacích proto může být efektivní cíleně provádět dva herbicidní zásahy. První (podzimní) ošetření lze provést levným (jednosložkovým) herbicidem. Cílem takového zásahu by mělo být potlačení trávovitých plevelů (především chundelky metlice) a plevelů, které mohou významně konkurovat obilnině již během podzimu nebo velmi brzy na jaře (rozrazily, hluchavky, ptačinec prostřední, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní). Vhodné je také na podzim zasáhnout violky. U časněji setých porostů by měly být na podzim potlačeny také heřmánkovité plevele. Druhé (jarní) ošetření pak může být přesněji zacíleno na několik málo přeživších druhů, nejčastěji svízel přítulu (obr. 4), méně často také heřmánky (obr. 9), chrpu polní (obr. 5), mák vlčí (obr. 10), či zemědým lékařský (obr. 6), které rovněž mohou redukované podzimní herbicidní ošetření přežít.

Závěr

Přestože lze v dohledné době očekávat výrazné restrikce účinných látek herbicidů určených k podzimnímu ošetření ozimých obilnin, bylo by neuvážené zcela vypustit tento aplikační termín. V případě vhodných povětrnostních podmínek, bude tato strategie regulace plevelů účinná i nadále. Bude však třeba také efektivněji využívat meziporostního období, zejména k mechanické či chemické regulaci trávovitých plevelů. Jarní herbicidní ošetření by mělo být spíše jakási pojistka pro případ, že se podzimní ošetření nepodaří provést nebo že nepokryje celé spektrum plevelů.