Chemap Agro s.r.o.

Nové strategie v regulaci plevelů v kukuřici

18. 06. 2019 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D, Prof. Ing. Josef Soukup CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 521x

Strategie herbicidní regulace plevelů v porostech kukuřice byly až doposud postaveny na třech základních aplikačních termínech (preemergentní, časně postemergentní a postemergentní), přičemž časně postemergentní ošetření získávalo v posledních letech mezi pěstiteli stále větší oblibu.

Agronutrition

Základní aplikační termíny

Hlavními důvody ústupu od preemergentního ošetření je vysoké riziko selhání účinnosti v nepříznivých vláhových podmínkách (dubnové sucho je již ve většině pěstebních oblastí téměř pravidlem). Dalším nepříznivým faktorem negativně ovlivňující účinnost, ale především délku reziduálního působení preemergentních herbicidů, je tlak na snižování dávek půdních herbicidů. Stačí vzpomenout na relativně nedávné snížení dávkování terbuthylazinu (v současnosti max. 750 g/ha). V této dávce dokáže terbuthylazin na plevele působit reziduálně již jen v řádu několika týdnů a to ještě jen za předpokladu, že po jeho aplikaci nenastanou nevhodné podmínky, které urychlí jeho degradaci v půdě (vysoké teploty a intenzita slunečního záření, výrazný pokles půdní vlhkosti a výsušné větry). Pěstitelé, kteří preemergentního ošetření kukuřice stále využívají, si proto již zvykli, že v některých letech musí provádět opravné zásahy, zejména na pozemcích, které jsou zapleveleny trávovitými plevely (obr. 1), plevely vzcházejícími z větších hloubek (durman obecný, bažanka roční, pohanka obecná, atd.) nebo plevely, které mohou ve vyšší intenzitě vzcházet později na jaře (laskavce, lilky, atd.).

Přesto může být tato strategie finančně výhodná, protože náklady na většinu preemergentních kukuřičných herbicidů jsou obvykle nižší než náklady na herbicidy listové.

Účinnost listových - postemergentních herbicidů je sice výrazně méně závislá na vláhových podmínkách (za sucha však bývá rovněž snížena), nicméně při opožděné aplikaci nemusí být vždy všechny plevele zcela potlačeny. V době aplikace postemergentních herbicidů již obvykle dochází k výraznému konkurenčnímu působení plevelů, především za sucha, kdy je limitujícím zdrojem konkurence voda. Opoždění herbicidního ošetření (obr. 2) se pak může projevit výrazným zpomalením růstu, které se kukuřici v některých letech již nemusí podařit dohnat a dochází ke snížení výnosu (graf 1).

Z výše uvedených důvodů začala řada pěstitelů kukuřice v posledních letech využívat půdních herbicidů (primárně určených k preemergentnímu ošetření) až po vzejití plevelů, tedy i kukuřice (tzv. časné postemergentní ošetření). Za časné postemergentní ošetření bylo považováno ošetření po vzejití kukuřice až do fáze 2 až 3 listů (někdy i déle), přičemž o termínu aplikace rozhoduje především fáze plevelů, které měly být už vzešlé (po hlavní vlně vzcházení), avšak neměly by mít vytvořeny více než 4 pravé listy (trávy max. 2–3 listy). Tato strategie se nejprve jevila jako velmi efektivní, neboť v sobě snoubila výhody obou původně používaných aplikačních termínů. V posledních letech se však začínají projevovat určité nedostatky tohoto aplikačního termínu. Jestliže má být totiž takové ošetření dostatečně účinné, musí být správně načasováno, přičemž mezi herbicidy používanými k tomu ošetření existují velké rozdíly nejen v plevelném spektru, na které působí, ale také v maximální růstové fázi plevelů, ve které jsou ještě schopny účinně působit. Z tohoto pohledu bývá zásadní především růstová fáze ježatky kuří nohy, na kterou účinnost nejčastěji selhává (obr. 3). Tento nedostatek se naplno projevil v loňském roce.

Graf 1: Vliv termínu herbicidního ošetření na výnos zrna kukuřice v letech 2016–2018
Graf 1: Vliv termínu herbicidního ošetření na výnos zrna kukuřice v letech 2016–2018

Obr. 1: Za sucha dochází u většiny preemergentních herbicidů k selhání účinnosti na ježatku kuří nohu
Obr. 1: Za sucha dochází u většiny preemergentních herbicidů k selhání účinnosti na ježatku kuří nohu

Obr. 2: V této růstové fázi plevelů i kukuřice již obvykle herbicidy nedokáží zcela eliminovat všechny plevele, které navíc spotřebují ke svému růstu poměrně hodně vody; taktéž kukuřice bývá v pozdějších růstových fázích citlivější k poškození herbicidy
Obr. 2: V této růstové fázi plevelů i kukuřice již obvykle herbicidy nedokáží zcela eliminovat všechny plevele, které navíc spotřebují ke svému růstu poměrně hodně vody; taktéž kukuřice bývá v pozdějších růstových fázích citlivější k poškození herbicidy

Obr. 3: K selhání půdních herbicidů použitých časně postemergentně na ježatku kuří nohu docházelo v roce 2018 velmi často
Obr. 3: K selhání půdních herbicidů použitých časně postemergentně na ježatku kuří nohu docházelo v roce 2018 velmi často

Pravděpodobné trendy do budoucna

Budoucnost půdních herbicidů - časně postemergentní ošetření

Rok 2018 by mohl být z pohledu dalšího směřování strategií regulace plevelů v porostech kukuřice zlomový. Ukázalo se, že většina půdních herbicidů primárně vyvinutých k preemergentnímu ošetření nedokáže v extrémních povětrnostních podmínkách uspokojivě potlačit vzešlou ježatku a to i při precizním načasování aplikace, které bylo v povětrnostních podmínkách loňského roku prakticky nemožné (extrémní sucho a teploty v dubnu okolo 25 a v květnu často i přes 30 °C nutily ježatku urychlovat vývoj a vytvářet extrémní ochranné bariéry na povrchu listů). Herbicidy založené na kombinaci acetamidu s terbuthylazinem (Aspect Pro, Successor TX, Balaton Plus, Gardoprim Plus Gold, Akris, Koban Top, atd.) neměly v těchto podmínkách žádnou šanci proti ježatce uspět, přičemž často účinnost dramaticky nezvýšila ani kombinace s mesotrione (Lumax, či TM kombinace na podobné bázi). I v těchto nepříznivých podmínkách, však některá časně postemergentní ošetření vykázala na ježatku kuří nohu vysokou účinnost. Jednalo se o tyto situace (přesněji zdokumentováno v grafu 2):

  • půdní herbicid byl kombinován s mesotrione a olejovým adjuvantem (Akris + Slalom + Mero; obr. 4),
  • půdní herbicid obsahující sulcotrione/mesotrione byl použit s jiným herbicidem formulovaným jako EC (Sulcotrek + Efica; obr. 5),
  • půdní herbicid byl použit s vhodným mesotrionovým herbicidem - formulovaným jako 100 SC (Successor TX + Osorno; Bolton TX + Border; obr. 6).

Graf 2: Účinnost nejběžněji používaných herbicidů do kukuřice na merlík bílý a ježatku kuří nohu v extrémně suchém roce 2018
Graf 2: Účinnost nejběžněji používaných herbicidů do kukuřice na merlík bílý a ježatku kuří nohu v extrémně suchém roce 2018

Využití synergického působení mezi listovými a půdními herbicidy

Další možností, jak dosáhnout poměrně vysoké a rychlé účinnosti na plevele a přitom včas eliminovat konkurenční působení plevelů, je využití klasických listových herbicidů (HPPD inhibitorů nebo sulfonylmočovin) v kombinaci s půdními herbicidy. Takové TM kombinace (v budoucnu by mohly být registrovány i jako ready-mixy) je možné aplikovat dříve, než bylo dosud u postemergentního ošetření zvykem. Podle výsledků našich pokusů by mělo být ošetření provedeno ve fázi 3–4 listů kukuřice, tedy o něco později, než se ošetřuje půdními herbicidy časně postemergentně, ale dříve, než se ošetřuje běžnými listovými herbicidy (bez reziduálního působení). Výhodou je variabilní volba dávky obou přípravků, což může být v případě snížení dávky sulfonylmočoviny pozitivní z pohledu selektivity ošetření. Půdní herbicid zajišťuje reziduální působení na nově vzcházející plevele (dávku je tedy třeba volit s ohledem na povětrnostní podmínky a růstovou fázi kukuřice), ale také výrazně zrychluje účinnost, především na dvouděložné plevele, což je důležité především u sulfonylmočovin, které jinak působí velmi pomalu (obr. 7).

Mnoho agrochemických společnosti již dnes tuto strategii podporuje a nabízejí pěstitelů různě výhodné obchodní balíčky: Maister Power + Aspect Pro; Laudis + Aspect Pro; Nicogan + Sulcotrek; Elumis + Gardoprim Plus Gold atd. Za sucha může být vhodné doplnit tyto TM kombinace o olejový adjuvant (neplatí pro OD formulace herbicidů, které ho již mají v sobě zabudován).

Obr. 4: Dva týdny po časně postemergentní aplikaci TM kombinace Akris + Slalom + Mero
Obr. 4: Dva týdny po časně postemergentní aplikaci TM kombinace Akris + Slalom + Mero

Obr. 5: Dva týdny po časně postemergentní aplikaci TM kombinace Sulcotrek + Efica (listové působení výborné, reziduální slabší)
Obr. 5: Dva týdny po časně postemergentní aplikaci TM kombinace Sulcotrek + Efica (listové působení výborné, reziduální slabší)

Obr. 6: Dva týdny po časně postemergentní aplikaci TM kombinace Successor TX + Osorno (mesotrione formulovaný jako 100 SC)
Obr. 6: Dva týdny po časně postemergentní aplikaci TM kombinace Successor TX + Osorno (mesotrione formulovaný jako 100 SC)

Obr. 7: Rozdíl v rychlosti působení sólo ALS inhibitoru: Maister Power v dávce 1,5 l/ha (nahoře) a kombinace s půdním herbicidem: Maister Power (1,0 l/ha) + Aspect Pro (1,5 l/ha) (dole); 3 týdny po aplikaci
Obr. 7: Rozdíl v rychlosti působení sólo ALS inhibitoru: Maister Power v dávce 1,5 l/ha (nahoře) a kombinace s půdním herbicidem: Maister Power (1,0 l/ha) + Aspect Pro (1,5 l/ha) (dole); 3 týdny po aplikaci

Duo systém

Duo systém je technologie využívající hybridů odolných vůči listovému graminicidu cycloxydim. V těchto hybridech se tedy může používat herbicid Stratos Ultra. Tato technologie byla sice v ČR zavedena již před více než 10 lety, tehdejší hybridy však neměly potřebné výnosové a kvalitativní parametry. Navíc spektrum herbicidů do kukuřice a jejich ceny byly v té době na jiné úrovni než dnes. Rovněž problémy s účinností běžně používaných herbicidů na prosovité trávy, zejména ježatku kuří nohu, se od té doby výrazně prohloubily. Současné šlechtitelské metody umožňují tvorbu identických Duo hybridů, které se od svých „vzorů“ odlišují prakticky pouze genem odolnosti vůči cycloxydimu. Spektrum nabízených Duo hybridů však není v ČR stále příliš široké, zejména v segmentu ranějších hybridů.

TM kombinace herbicidu Stratos Ultra s půdním herbicidem (nejlépe obsahující terbuthylazin - testováno s herbicidem Akris) vykázaly v našich pokusech velmi dobrou a rychlou účinnost nejen na ježatku kuří nohu, ale také na většinu sledovaných jednoletých dvouděložných plevelů. Časování takových TM kombinací je poměrně variabilní, obvykle je však vhodné počkat s ošetřením až po masovém vzejití ježatky. Herbicid Stratos Ultra v takové kombinaci plní nejen herbicidní funkci (trávovité plevele), ale pomocné látky (zejména rozpouštědla) v něm obsažené (EC formulace) výrazně zvyšují účinnost půdního herbicidu. Jestliže se vyčkává s ošetřením déle (obvykle po vytvoření 4. listu kukuřice) a dvouděložné plevele (zejména merlík bílý) začínají přerůstat, bývá vhodné přidat do kombinace ještě herbicid obsahující mesotrione (testován Slalom - obr. 8).

Obr. 8: Vhodně použitá TM kombinace v Duo hybridu kukuřice: Stratos Ultra (1,5 l/ha) + Akris (2,0 l/ha) + Slalom (0,3 l/ha) 3 týdny po ošetření
Obr. 8: Vhodně použitá TM kombinace v Duo hybridu kukuřice: Stratos Ultra (1,5 l/ha) + Akris (2,0 l/ha) + Slalom (0,3 l/ha) 3 týdny po ošetření

Výsledky srovnávacích herbicidních pokusů provedených v roce 2018

Od roku 2014 jsou na pozemcích ČZU v Praze každoročně zakládány maloparcelní herbicidní pokusy jejichž cílem je porovnat účinnost nejběžněji používaných herbicidů a tank-mix kombinací v kukuřici. Výběr herbicidních variant je ponechán na agrochemických společnostech, které herbicidy v ČR prodávají. Pokusný pozemek je zaplevelen především ježatkou kuří nohou a merlíkem bílým, laskavcem ohnutým, lilkem leskloplodým a bažankou roční.

V grafu 2 jsou znázorněny výsledky pokusů z extrémně suchého roku 2018, kdy v průběhu dubna a května spadlo pouhých 37 (15 + 21) mm (35 % dlouhodobému normálu) a průměrná dubnová a květnová teplota byla 13,8, resp. 17,7 °C (o 5,8, resp. 4,7 °C více oproti dlouhodobému normálu). Pro lepší názornost je v grafu znázorněna pouze účinnost na ježatku kuří nohu a merlík bílý. Pro vytvoření grafu 1, který znázorňuje vliv termínu herbicidního ošetření na výnos zrna kukuřice, byla použita výnosová data ze všech testovaných herbicidních variant v jednotlivých znázorněných letech, které se od sebe velmi výrazně lišily povětrnostními podmínkami.

Související články

Herbicidní rezistence v Evropě i v ČR nabývá na významu

21. 10. 2019 Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D., prof. Ing. Josef Soukup, CSc., Ing. Pavel Hamouz, Ph.D., Ing. Jakub Mikulka, Ing. Jaromír Šuk; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 191x

Invazní plevele (6): Plevelná řepa

14. 10. 2019 Ing. Josef Holec, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 207x

Chrpa modrá

02. 10. 2019 Ing. Jan Štrobach, Ph.D., Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 266x

Invazní plevele (5): Plevelná slunečnice roční

26. 09. 2019 Ing. Josef Holec, Ph.D., Doc Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 331x

Kompostování bioodpadů jako zdroj zaplevelení

25. 09. 2019 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 422x

Další články v kategorii Plevele

detail