BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Nové trendy v regulaci plevelů v kukuřici a výsledky srovnávacích pokusů

06. 05. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D, Prof. Ing. Josef Soukup CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 2041x

Strategie herbicidní regulace plevelů v kukuřici byly až doposud postaveny na třech základních aplikačních termínech (preemergentní, časně-postemergentní a postemergentní), přičemž obliba časně-postemergentního ošetření v průběhu minulé dekády rostla. S očekávanými restrikcemi některých účinných látek herbicidů (zejména reziduálních) však lze v této plodině očekávat určité změny ve strategii ochrany proti plevelům.

Agrinova

Pravděpodobný brzký konec preemergentního ošetření

Díky relativně vysoké selektivitě kukuřice k mnoha půdním herbicidům, bylo v minulém století relativně snadné a levné zajistit bezplevelný porost pomocí velmi vysokých dávek půdních herbicidů aplikovaných před vzejitím plodiny - preemergentně (PRE). Používaly se především triaziny a acetamidy v takových dávkách, že bylo často nutné pěstovat kukuřici na jednom pozemku opakovaně, protože rezidua těchto látek nedovolovala zařadit na pozemek jinou plodinu. Již v 80. letech minulého století se však tato strategie ukázala jako nevhodná, neboť docházelo k vývoji rezistentních populací vůči PSII inhibitorům, zejména u laskavců a merlíků. Na konci minulého století byly do kukuřice postupně zavedeny další půdní herbicidy s odlišným mechanizmem účinku, což vedlo k postupnému ústupu triazinových herbicidů, které byly navíc postupně restringovány evropskými regulačními orgány.

Podobný osud však začal v průběhu tohoto století potkávat také další půdní herbicidy (nejen ty určené do kukuřice). Kromě úplného zákazu používání (simazine, atrazine, prometryn, alachlor, acetochlor, trifluralin) došlo v posledních letech také k omezování dávkování „přeživších“ půdních herbicidů (terbuthylazin max. 750 g/ha) a většina z nich byla vyloučena z používání v ochranných pásmech vodních zdrojů.

Kromě těchto restriktivních opatření dochází v tomto století k výrazné klimatické změně, která se velmi výrazně projevuje zejména na jaře, kdy je celkem pravidelně výrazné sucho, zejména během dubna. Za posledních deset let byl pouze duben 2017 srážkově nadnormální, přičemž v letech 2018, 2019 a 2020 bylo dubnové sucho extrémní (spadlo méně než 50 % dlouhodobého normálu a průměrná dubnová teplota byla o více než 2 °C vyšší, než je dlouhodobý normál). V takovýchto podmínkách nemohou PRE herbicidy vykazovat uspokojivou účinnost.

Vysoké teploty (nad 20 °C) a intenzivní sluneční záření (zejména jeho UV složka) dokáží za sucha herbicid v suché půdě velmi rychle degradovat, přičemž množství reziduí, které v povrchové vrstvě půdy vydrží do zlepšení vláhových podmínek (květnové deště), již obvykle nestačí k pokrytí celého spektra plevelů. Především druhy, které vzchází z větší hloubky (ježatka kuří noha, durman obecný, svízel přítula, opletka obecná, bažanka roční, atd.) pak nebývají těmito herbicidy dostatečně potlačeny.

Pěstitelé, kteří PRE ošetření stále využívají (především ve vyšších polohách s lehčími půdami), si proto již zvykli, že v některých letech musí provádět opravné zásahy, zejména na pozemcích, které jsou zapleveleny výše uvedenými plevely (obr. 1). Přesto může být tato strategie finančně výhodná, protože náklady na většinu PRE herbicidů jsou prozatím výrazně nižší, než náklady na moderní listové herbicidy s lepším ekotoxickým profilem.

Obr. 1: Za sucha dochází u většiny půdních herbicidů k selhání účinnosti na ježatku kuří nohu
Obr. 1: Za sucha dochází u většiny půdních herbicidů k selhání účinnosti na ježatku kuří nohu

Časné postemergentní ošetření

Z výše uvedených důvodů začala řada pěstitelů kukuřice v posledních letech využívat půdních herbicidů (primárně určených k PRE ošetření) až po vzejití plevelů, tedy i kukuřice (tzv. časné postemergentní ošetření). Za časné postemergentní (CPOST) ošetření je považováno ošetření po vzejití kukuřice až do fáze 2 až 3 listů (někdy i déle), přičemž o termínu aplikace rozhoduje především fáze plevelů, které by měly být už vzešlé (po hlavní vlně vzcházení), avšak neměly by mít vytvořeny více než 4 pravé listy (trávy max. 2–3 listy).

Tato strategie se nejprve jevila jako velmi efektivní, neboť v sobě snoubila výhody PRE a klasické postemergentní aplikace (viz dále). V posledních letech se však začínají projevovat určité nedostatky tohoto aplikačního termínu. Jestliže má být totiž takové ošetření dostatečně účinné, musí být správně načasováno, přičemž mezi herbicidy používanými k tomu ošetření existují velké rozdíly nejen v plevelném spektru, na které působí, ale také v maximální růstové fázi plevelů, ve které jsou ještě schopny vykázat dostatečnou účinnost.

Z tohoto pohledu bývá zásadní především růstová fáze ježatky kuří nohy, na kterou účinnost CPOST ošetření nejčastěji selhává (obr. 2). Potřeba opravných zásahů po takovýchto aplikacích proto v posledních letech výrazně narůstá, zejména v suchých letech (rozhodující je vlhkost půdy v první polovině května). Navíc v případě, že dojde k dalším restrikcím půdních herbicidů (strategické jsou zejména účinné látky terbuthylazin a isoxaflutole), nebude tento termín ošetření proti plevelům již efektivní.

Obr. 2: Růstová fáze ježatky kuří nohy v době aplikace rozhoduje, společně s vláhovými podmínkami, o úspěchu  časně postemergentního ošetření; hraniční růstová fáze pro pethoxamid a S-metolachlor (vlevo), dimethenamid,  isoxaflutole a mesotrione 480 g/l (uprostřed) a mesotrione SC formulace 100 g/l (vpravo)
Obr. 2: Růstová fáze ježatky kuří nohy v době aplikace rozhoduje, společně s vláhovými podmínkami, o úspěchu časně postemergentního ošetření; hraniční růstová fáze pro pethoxamid a S-metolachlor (vlevo), dimethenamid, isoxaflutole a mesotrione 480 g/l (uprostřed) a mesotrione SC formulace 100 g/l (vpravo)

Klasické postemergentní ošetření

Účinnost listových - postemergentních (POST) herbicidů je sice výrazně méně závislá na vláhových podmínkách, za sucha však dochází i u těchto herbicidů ke sníženému listovému příjmu. Zejména opožděné aplikace vykazují horší účinnost, neboť plevele již mají vytvořeny ochranné bariéry na povrchu listů. Problémy pak bývají především s trávovitými plevely (zejména ježatkou) a merlíkem bílým. Navíc v době POST aplikace již obvykle dochází k výraznému konkurenčnímu působení plevelů, především za sucha, kdy je limitujícím zdrojem konkurence voda.

Opoždění herbicidního ošetření (obr. 3) se pak může projevit výrazným zpomalením růstu kukuřice, přičemž v některých letech (zejména při nedostatku červnových a červencových srážek) se může toto zpomalení propsat do výnosu.

Obr. 3: V této růstové fázi plevelů již obvykle herbicidy nedokáží zcela  eliminovat všechny plevele, které navíc spotřebují ke svému růstu poměrně hodně vody; taktéž kukuřice bývá v pozdějších růstových fázích citlivější k poškození herbicidy
Obr. 3: V této růstové fázi plevelů již obvykle herbicidy nedokáží zcela eliminovat všechny plevele, které navíc spotřebují ke svému růstu poměrně hodně vody; taktéž kukuřice bývá v pozdějších růstových fázích citlivější k poškození herbicidy

Pravděpodobné trendy do budoucna

Budoucnost půdních herbicidů - časně postemergentní ošetření

Ukazuje se, že většina půdních herbicidů nedokáže v extrémně suchých podmínkách a při sníženém dávkování (postupné restrikce) uspokojivě potlačit všechny plevele, a to ani při precizním načasování aplikace. Herbicidy založené na kombinaci acetamidu s terbuthylazinem (Aspect Pro, Successor TX, Balaton Plus, Gardoprim Plus Gold, Akris, Koban Top, atd.) nedokáží v těchto podmínkách uspět zejména proti ježatce, přičemž často účinnost dramaticky nezvýší ani kombinace s herbicidy obsahující mesotrione (Lumax, či TM kombinace na podobné bázi).

Za extrémně suchého počasí (např. rok 2018) je proto vhodné používat přípravky obsahující mesotrione, případně sulcotrione, či isoxaflutole (např. TM kombinace Akris + Slalom, Balaton Plus + Story) v kombinaci s olejovým adjuvantem. Kromě adjuvantů, mohou výrazně zlepšit penetraci skrze povrchové struktury listů plevelů také některé herbicidy formulované jako emulzní koncentráty (EC), které často obsahují syntetická rozpouštědla. Tyto herbicidy (např. Efica) sice nemohou v extrémně suchých podmínkách zajistit reziduální působení, ale mohou přispět k výraznému zvýšení listového příjmu herbicidních partnerů.

Velmi důležitá je formulace také u herbicidů obsahující mesotrione. Jsou-li tyto herbicidy formulovány jako suspenzní koncentráty (SC) s obsahem účinné látky 100 g/l (Callisto 100 SC, Osorno, Border, atd.), dosahují výrazně lepší účinnosti na ježatku, zejména za sucha a při opožděné aplikaci (3-4 listy ježatky).

Další velmi používanou účinnou látkou při CPOST ošetření je isoxaflutole, který v herbicidu Adengo formulován společně s účinnou látkou thiencarbazone a safenerem cyprosulfamide. Velkou výhodou tohoto herbicidu je, že si dokáže v půdě „počkat“ na vodu a pakliže se jí dočká, než ježatka začne odnožovat, bývá jeho účinnost uspokojivá. Ovšem také isoxaflutolu hrozí restrikce jeho dávkování, což by výrazně snížilo délku jeho reziduální působení a pravděpodobně také listovou účinnost na některé plevele.

Využití synergického působení mezi listovými a půdními herbicidy

Dosáhnout poměrně vysoké a rychlé účinnosti na plevele, a přitom včas eliminovat konkurenční působení plevelů je možné také s využitím klasických listových herbicidů (HPPD inhibitorů nebo sulfonylmočovin), pokud jsou použity v kombinaci s půdními herbicidy. Takové TM kombinace (v budoucnu by mohly být registrovány i ready-mixy) je možné aplikovat dříve, než bylo dosud u POST ošetření zvykem.

Podle výsledků našich pokusů, by mělo být ošetření provedeno ve fázi 4 listů kukuřice, tedy o něco později než se ošetřuje CPOST půdními herbicidy, ale dříve, než se ošetřuje POST běžnými listovými herbicidy (bez reziduálního působení). Výhodou je variabilní volba dávky obou přípravků v tank-mixu, což může být v případě snížení dávky sulfonylmočoviny pozitivní z pohledu selektivity ošetření. Půdní herbicid zajišťuje reziduální působení na nově vzcházející plevele (dávku je tedy třeba volit s ohledem na vláhové podmínky), ale také výrazně urychluje účinnost, především na dvouděložné plevele (platí především pro terbuthylazin), což je důležité především u sulfonylmočovin, které jinak působí velmi pomalu (obr. 4).

Mnoho agrochemických společnosti již dnes tuto strategii podporuje a nabízejí pěstitelů různě výhodné obchodní balíčky (Maister Power + Aspect Pro; Laudis + Aspect Pro; Nicogan + Sulcotrek; Elumis + Gardoprim Plus Gold; Principal Plus + Balaton Plus, atd). Za sucha je vhodné doplnit tyto TM kombinace o olejový adjuvant (neplatí pro OD formulace herbicidů, které ho již mají v sobě zabudován).

Obr. 4: Rozdíl v rychlosti působení sólo ALS inhibitoru - Maister Power  v dávce 1,5 l/ha (nahoře) a kombinace s půdním herbicidem - Maister Power + Aspect Pro (1,0 + 1,5 l/ha) (dole); obrázky pořízeny 3 týdny po aplikaci  v suchém roce 2018
Obr. 4: Rozdíl v rychlosti působení sólo ALS inhibitoru - Maister Power v dávce 1,5 l/ha (nahoře) a kombinace s půdním herbicidem - Maister Power + Aspect Pro (1,0 + 1,5 l/ha) (dole); obrázky pořízeny 3 týdny po aplikaci v suchém roce 2018

Plečkování a pásové herbicidní ošetření

Bez ohledu na výše popsané problémy se plečkování uplatňuje při pěstování kukuřice čím dál více. Kromě regulačního působení na plevele, dochází k porušení půdního škraloupu, který vzniká na slévavých (nestrukturních) půdách po intenzivních srážkách, omezuje výpar vody, ale působí také jako významné antirezistentní opatření. Dřívější obavy z porušení reziduálního působení půdních herbicidů nejsou již dnes na místě. Naopak, pokud je plečkování provedeno kvalitně, dojde k podpoře růstu plodiny, která dříve uzavře porost a svým konkurenčním působením zamezí uplatnění nově vzcházejícím plevelům (platí pro vyrovnané, nemezerovité porosty).

Některé plevelné druhy však mohou k plečkování vykazovat nižší citlivost. Například rostliny ježatky kuří nohy jsou v půdě velmi dobře ukotveny a v průběhu odnožování dochází k přisednutí spodních části stébel k půdě, čímž se zvýší jejich odolnost vůči pasivním i aktivním plečkám, zejména na utužených půdách a ve vyšších růstových fázích.

V porostech, které jsou plečkovány, je možné uplatnit pásovou aplikaci herbicidů, kdy jsou herbicidem ošetřovány pouze úzké pásy (10–20 cm široké) v řádku kukuřice. Spotřeba herbicidu je pak logicky nižší. Je však třeba počítat s nižší reziduální aktivitou takto použitých půdních herbicidů, v důsledku tzv. okrajového efektu, kdy je koncentrace herbicidu na okrajích pásku přirozeně snižována v důsledku horizontálního pohybu herbicidu v půdě.

Obr. 5: Srovnávací herbicidní pokus v kukuřici v roce 2018
Obr. 5: Srovnávací herbicidní pokus v kukuřici v roce 2018

Výsledky srovnávacích herbicidních pokusů v letech 2018–2020

Od roku 2014 jsou na pozemcích ČZU v Praze každoročně zakládány maloparcelní herbicidní pokusy jejichž cílem je porovnávat účinnost nejběžněji používaných herbicidů a tank-mix kombinací v kukuřici (obr. 5). Výběr herbicidních variant je ponechán na agrochemických společnostech, které herbicidy v ČR prodávají. Aplikace herbicidů jsou prováděny ve třech aplikačních termínech: preemergentně, časně postemergentně (2–3 listy kukuřice) a postemergentně (4–5 listů kukuřice). Pokusný pozemek je zaplevelen především ježatkou kuří nohou, merlíkem bílým a laskavcem ohnutým. V roce 2020 se na pokusném pozemku navíc vyskytoval také opletka obecná, durman obecný, mračňák Theophrastův a bažanka roční.

V grafu 1 je prezentována účinnost testovaných herbicidních variant na sledované plevele v loňském roce, kdy v důsledku extrémního dubnového sucha nebyly optimální podmínky pro PRE ošetření. Naopak účinnost CPOST i POST variant byla většinou dobrá, i když mezi variantami byly u některých plevelů i velmi výrazné rozdíly.

Pro lepší představu o potenciálu jednotlivých herbicidních variant je vhodnější víceleté porovnání účinnosti, ideálně v odlišných povětrnostních podmínkách. V grafech 2–4 je porovnávána účinnost na ježatku kuří nohu v letech 2018–2020. Největší meziročníkové rozdíly v účinnosti mezi sledovanými plevely jsme zaznamenali právě u ježatky kuří nohy, na kterou žádný z testovaných PRE herbicidů v extrémně suchém roce 2018 nepůsobil dostatečně (graf 2). Negativní vliv sucha v roce 2018 se projevil také u řady herbicidů použitých CPOST. Naopak v letech 2019 a 2020 byla účinnost prakticky všech testovaných herbicidních kombinací v tomto aplikačním termínu velmi dobrá, a to zejména díky vydatným květnovým srážkám (graf 3). V případě klasického postemergentního ošetření (POST) bylo dosaženo nejlepších výsledků v roce 2018, případně 2019, kdy po aplikaci následovalo poměrně dlouhé období s nedostatkem srážek. Naopak v loňském roce, kdy na přelomu května a června spadlo velké množství srážek, byla celková účinnost řady listových herbicidů na ježatku kuří nohu výrazně snížena, neboť po jejich aplikaci došlo k vzejití nových rostlin ježatky, které se v neuzavřených porostech dokázali prosadit. Nižší sekundární vzcházení bylo zaznamenáno na variantách, kde byl s listových herbicidem použit herbicid půdní (graf 4).

Rozdíly v účinnosti mezi testovanými herbicidy byly zaznamenány také u některých dvouděložných plevelů, zejména opletky obecné a mračňáku Theophrastova, tyto plevele se však na pokusném pozemku nevyskytovali ve všech pokusných letech, a proto nelze provést meziroční porovnán. Naopak účinnost na merlík bílý a laskavec ohnutý nebyla povětrnostními podmínkami výrazněji ovlivněna, zejména pokud bylo ošetření provedeno postemergentně či časně postemergentně a grafické zpracování proto není třeba prezentovat.

Graf 1: Porovnání účinnosti testovaných herbicidů na sledované plevele v roce 2020
Graf 1: Porovnání účinnosti testovaných herbicidů na sledované plevele v roce 2020

Graf 2: Porovnání účinnosti PRE herbicidů ve srážkově odlišných letech 2018–2020 na ježatku kuří nohu (v suchém roce 2018 byla účinnost všech PRE herbicidů nulová)
Graf 2: Porovnání účinnosti PRE herbicidů ve srážkově odlišných letech 2018–2020 na ježatku kuří nohu (v suchém roce 2018 byla účinnost všech PRE herbicidů nulová)

Graf 3: Porovnání účinnosti herbicidů a tank-mix kombinací použitých časně postemergentně (2–3 listy kukuřice) ve srážkově odlišných letech 2018–2020 na ježatku kuří nohu
Graf 3: Porovnání účinnosti herbicidů a tank-mix kombinací použitých časně postemergentně (2–3 listy kukuřice) ve srážkově odlišných letech 2018–2020 na ježatku kuří nohu

Graf 4: Porovnání účinnosti herbicidů a tank-mix kombinací použitých postemergentně (4–5 listů kukuřice) ve srážkově odlišných letech 2018–2020 na ježatku kuří nohu
 Graf 4: Porovnání účinnosti herbicidů a tank-mix kombinací použitých postemergentně (4–5 listů kukuřice) ve srážkově odlišných letech 2018–2020 na ježatku kuří nohu

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 236x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 425x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 631x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 769x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 466x

Další články v kategorii Plevele

detail