Ochrana a výsledky herbicidních pokusů v sóji v roce 2020

28. 06. 2021 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 2651x

Úkolem řádného hospodáře je odpovědně a svědomitě pečovat o svěřený majetek (tj. v našem případě o půdu, potažmo na ní pěstovanou plodinu - sóju) tak, aby na něm nevnikla škoda úbytkem či znehodnocením, ale naopak má zajistit zhodnocení majetku v maximální možné míře (jaká je dosažitelná).

Z výše uvedených důvodů je třeba při pěstování sóji vybrat jak vhodnou odrůdu (prezentovanou kvalitním osivem) vzhledem k možným agroklimatickým podmínkám stanoviště, tak provést kvalitní agrotechnická opatření (zejména kvalitní předseťovou přípravu půdy včetně správného založení porostu). V neposlední řadě je také třeba provést vhodnou a cílenou ochranu proti případným škodlivým činitelům.

Ochrana sóji

S pomalým, ale jistým etablováním sóji na našich polích se stále častěji setkáváme s problémy, které se týkají i její ochrany. Z těchto důvodů se v našich pokusech setkáváte i s jinými pesticidy než jsou pouze herbicidy. Na druhou stranu v rámci restrikcí jak u nás v ČR, tak i v celé EU se snižuje množství použitelných účinných látek. Současně je jejich používání v řadě případů nesmyslně a byrokraticky omezováno až znepřístupňováno.

Zdárným příkladem toho je i případ hraboše polního (Microtus arvalis), kde se nedá bez složitého byrokratického procesu aplikovat Stutox. Uvedená situace je silně deprimující nejen pro pěstitele, ale i kontrolory ÚKZÚZ. Přitom rychlá a cílená aplikace by výrazně snížila množství celkově aplikovaného přípravku - „jedu“ a současně by významně zbrzdila rozvoj tohoto škůdce. Souběžným paradoxem je pomalá a nejednoznačná reakce úřadů, např. na zrušení meziplodin (v rámci greeningu) bez sankčního postihu zemědělců (v rámci dotací), a tím podpory nechemické (ekologické) ochrany proti hrabošům, spočívající v jejich mechanické likvidaci pomocí průběžné kultivace.

Dalším „významným“ počinem je zákaz použití přípravků na bázi diquatu (při absenci zastupitelné účinné látky), které byly často využívány k desikaci porostů. Uvedená situace výrazně ovlivňuje nejen práci řady osivářů, ale i pěstitelů slunečnice, brambor, jetelovin a řady dalších plodin, včetně sóji.

Mimo již zmíněná všeobecná úskalí v ochraně rostlin jsme se v roce 2020 u sóji setkali s dalšími problémy. Na počátku vegetace se ve větší míře (než tomu bylo v předešlých letech), vyskytovalo až totální poškození porostů sóji holuby (Columbidae). V důsledku toho jsme byli nuceni vyřadit pokusnou lokalitu Studeněves z projektu „Polní dny sója 2020“ (obr. 1). Holuby na řadě lokalit likvidovali vzcházející porosty sóji tím, že ozobávali mladé rostlinky (terminál, děložní lístky apod.). Není třeba zdůrazňovat, že sója dekapitovaná pod děložními lísky již není schopná obrazit. V řadě případů nepomohlo ani přesévání zlikvidovaných porostů. Příliš velký význam nemělo ani různé plašení, jelikož se naráželo na „ochránce životního prostředí“ (dělobuchové plašiče apod.).

Vyšší výskyt než v předchozích letech byl zaznamenán i u polyfágní květilky.

Významnější výskyt babočky bodlákové (Vanessa cardui) a svilušky chmelové (Tetranychus urticae) se v roce 2020 nekonal.

Hlízenka (Sclerotinia sclerotiorum) se na většině porostů sóji téměř nevyskytovala (celkově lze tento rok hodnotit z pohledu hlízenky jako slabší), avšak několik hlášení o silném výskytu, zejména ze severní Moravy jsme obdrželi (obr. 2). Vzhledem k vyšší vlhkosti, způsobené nadměrnými srážkami na některých lokalitách, jsme v pozdnějších fázích zaznamenali mírně vyšší výskyt peronospory (Peronospora manshurica) než v předchozích letech (s nekrotickými projevy na listech).

V loňském roce jsme však poměrně často pozorovali řadu abiotikóz. V průběhu silně podnormálního května jsme se na porostech sóji setkávali s chladovou žloutenkou. Růst sóji se v tomto období výrazně zpomalil, což všeobecně nahrává konkurenci plevelů. Poškození sóji kroupami se vyskytovalo v průběhu celé vegetace lokálně a někdy i opakovaně, např. na lokalitě Skalička proběhlo 2× krupobití během vegetace. Paradoxně jsme se v roce 2020 poměrně často setkávali s abiotikózami spojenými s přívalovými dešti a přemokřením. Nadbytek vody v půdě způsobuje zánik plynné fáze půdy, a tím nedostatek kyslíku pro kořenové dýchání. Naopak dochází k akumulaci CO₂ uvolňujícího se rozkladem půdní organické hmoty. V půdě probíhají anaerobní a redukční procesy a produkty těchto přeměn po dosažení koncentračního prahu se stávají pro rostliny toxické. Dlouhodobější zaplavení vyvolává rovněž disociaci půdy, ničení její struktury, a tím její zvýšenou sléhavost. Rostliny v těchto podmínkách omezují především dýchání kořenů, tím je narušen příjem vody, živin a transpirace. Snižuje se transport vody i živin do nadzemních částí. Průduchy se zavírají (nedostatek turgoru), mohou se objevit symptomy deficitu řady živin. Uvedené skutečnosti mají negativní vliv na tvorbu výnosu. Příkladem anaerobního prostředí je i obrázek 3, kde jsou označené hlízky, které se na rostlině objevovaly v pozdnější fázi a velmi často na povrchových kořenech - na povrchu půdy.

Obr. 1: Porost sóji totálně zlikvidován holuby (Studeněves 4. 6. a 18. 8. 2020)

Obr. 2: Sklerocia hlízenky obecné ve stonku

Obr. 3: Hlízky patrné na povrchu půdy (Skalička 17. 8. 2020)

Obr. 4: Vlevo varianta bez herbicidu (Skalička 7. 8. 2020)

Herbicidní ochrana sóji

Klíčovým pesticidním ošetřením porostů sóji v našich agroekologických podmínkách, které v současné době nejčastěji realizujeme (pokud sóju nepěstujeme ekologicky), je ošetření proti plevelům. Volba herbicidů závisí na plevelném spektru daného stanoviště a riziku možné fytotoxicity použitých přípravků na rostliny sóji. Je třeba uvést, že velké množství vhodných a účinných přípravků a jejich kombinací není v ČR do sóji registrováno, a to jak z důvodu jejich složitých a drahých registrací, tak i vzhledem k poměrně malé výměře sóji. Z výše uvedených důvodů v pokusech testujeme nejen herbicidy registrované, ale i ty, které by bylo možné a vhodné zaregistrovat.

Základní ošetření proti plevelům u konvenčně i integrovaně pěstované sóji v ČR spočívá v aplikaci preemergentních herbicidů. Do pokusů jsme zařadili následující preemergentní herbicidy: Successor 600, Sumimax, Plateen 41,5 WG, Trinity, Gardoprim plus Gold 500 SC, Arcade 880 EC, Defi Evo, Quantum, Command 36 CS, Campus a Stomp 400 EC. Postemergentní aplikace herbicidů, která má spíše opravný charakter, je vhodná jen na určité spektrum plevelů. V našich pokusech jsme testovali následující postemergentní herbicidy: Refine 50 SX, Corum, Pulsar 40, Kabuki a graminicid Zetrola.

Pesticidní pokusy jsme založili na velmi rané odrůdě sóji Antonia. Pokusy probíhaly v rámci programu „Sója 2020“ na třech agroekologicky odlišných lokalitách (Skalička, Studeněves a Sloveč). Vzhledem k již zmiňovanému silnému tlaku holubů na lokalitě Studeněves, byla tato lokalita z převážné části hodnocení vyřazena. Účinnost herbicidů na plevele však byla i na posledně jmenované lokalitě velmi dobře patrná. Přehled jednotlivých variant uvádíme v tabulce 1.

Herbicidní pokusy v sóji jsme bonitovali ve dvou termínech, a to ve fázi 3. až 4. trojlístku a ve fázi konce nalévání lusků (tab. 1). Druhý termín bonitace jsme provedli už pouze na dvou lokalitách (Skalička a Sloveč).

Jako každým rokem účinnost preemergentních herbicidů ovlivňovalo množství srážek po jejich aplikaci. Z pohledu celé ČR lze hodnotit měsíc květen za srážkově normální (74 mm - 107 % N). Určitý vliv na slabší účinnost herbicidů mohly mít silně podnormální teploty v průběhu května, které zpomalily růst sóji, čímž se zvýšila konkurenční schopnost plevelů. V řadě případů proto bylo účelné aplikovat postemergentní herbicidy. Obdobně jako v předchozích letech růst sóji nejvíce retardovalo silné zaplevelení, které bylo patrné jak na herbicidně neošetřené - kontrolní variantě (obr. 4), tak i na postemergentně ošetřeném porostu.

Na většině ploch byla fytotoxicita preemergentních herbicidů středně silná. Silnější fytotoxicita byla zaznamenána zejména v Moravskoslezském kraji, kde v květnu spadlo i více než 120 mm srážek (tzn. 140 % normálu). Obdobnou fytotoxicitu jsme zaznamenali i na lokalitě Sloveč (velké množství srážek na těžkých půdách). Vyšší fytotoxicitu jsme pozorovali např. po účinné látce pendimethalin (viz Trinity, Stomp 400 SC a Wing P). Překvapením pro nás byla vyšší fytotoxicita i po aplikaci přípravku Defi Evo, který se v předchozích letech jevil jako málo toxický (tab. 1). Velmi pozitivní vliv prokázala smáčedla na bázi parafínového oleje Grounded či Backrow. Tato smáčedla nejen pozitivně ovlivňovala účinnost herbicidů na plevele (v podobě prodloužení doby jejich účinnosti), ale současně i snižovala případnou toxicitu těchto přípravků k rostlinám sóji.

V případě postemergentních herbicidů toxičtěji působil kontaktní herbicid Kabuki, který se u některých plodin využívá jako desikant. Oproti neošetřené kontrole byla účinnost tohoto herbicidu významně patrná. Velmi dobrý herbicidní efekt (jen s mírnou fytotoxicitou k sóji) jsme pozorovali po aplikaci přípravku Corum a Pulsar 40 v dělené dávce. Dobrým účinkem se projevil i přípravek Refine 50 SX, který však v souhrnné kombinaci s přípravky Quantum a Command 36 CS nelze samostatně zhodnotit. Přípravek Zetrola splnil očekávání v likvidaci jednoděložných plevelů, avšak i přesto je třeba u něho počítat s určitou fytotoxicitou k rostlinám sóji.

U postemergentních přípravků zajišťují smáčedla nižší povrchové napětí, a tím lepší listovou pokryvnost účinnou látkou. Pozitivním příkladem toho je přípravek Refine 50 SX, který bez použití smáčedla Trend 90 nelze téměř použít. Obdobou je i použití přípravku Corum se smáčedlem Dash.

Z důvodu odlišných agroekologických podmínek je obtížné vyhodnotit nejefektivněji působící herbicid, příp. herbicidní kombinaci neboť všechny herbicidy vykázaly pozitivní plevelohubný efekt. Dobrou účinností se v roce 2020 vyznačovaly např.: Successor 600 + Sumimax, Plateen 41,5 WG, Trinity, Campus + Stomp 400 SC, Gardoprim plus Gold 500 SC a Arcade 880 EC. Dobře působila i komplexní varianta ochrany Quantum + Command 36 CS + Refine 50 SX.

Volba konkrétního herbicidu, resp. herbicidní kombinace, však vždy závisí na plevelném spektru, agroekologických podmínkách daného stanoviště a riziku možné fytotoxicity použitých přípravků k rostlinám sóji. V neposlední řadě o použití herbicidní kombinace rozhoduje i její cena. Podrobnější výsledky z ověřování jednotlivých herbicidních kombinací jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1: Přehled pokusných herbicidních variant a vegetačního pozorování sóji

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a SHR - Miroslavu Sochorovi, zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Plachému, Ing. Jiřímu Sobotovi, p. Miroslavu Sochorovi, Ing. Josefu Sochorovi, Ing. Václavu Vozákovi a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
²Česká zemědělská univerzita v Praze