Ochrana sóji a výsledky herbicidních pokusů v roce 2025

14. 05. 2026 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 746x

V důsledku nízkých realizačních cen běžně pěstovaných plodin se část zemědělců orientuje na hledání ekonomicky rentabilnějších alternativ, což se promítá do rostoucího zájmu o pěstování sóji. Je však nutné zdůraznit, že cenová hladina sóji není výrazně příznivější než u ostatních běžných plodin. Rentabilita pěstování sóji je obvykle vyšší u zkušených pěstitelů, na vhodných stanovištích a za příznivých povětrnostních podmínek, což platí i pro většinu ostatních polních plodin.

Na základě uvedených skutečností došlo v roce 2025 v České republice k výraznému meziročnímu nárůstu ploch osetých sójou, konkrétně o 17 % oproti roku 2024 (graf 1). Na Slovensku byl naopak zaznamenán mírný meziroční pokles výměry přibližně o 7 %, který byl pravděpodobně ovlivněn podprůměrným výnosem v roce 2024 (3. nejnižší za posledních 10 let).

V roce 2025 se sója v ČR pěstovala na ploše 34,1 tis. ha, což dle dostupných statistických údajů představuje historicky nejvyšší výměru. Průměrný výnos sóji v rámci ČR dosáhl v roce 2024 nadprůměrné úrovně 2,6 t/ha, což odpovídá 3. nejvyššímu výsledku za posledních 20 let. S narůstajícím zastoupením sóji v osevních postupech je však do budoucna nutné počítat se zvýšeným tlakem škodlivých činitelů.

Graf 1: Vývoj osevních ploch sóji v ČR a SR

Ochrana sóji

V roce 2025 jsme na řadě míst pozorovali mírně vyšší výskyt peronospory (Peronospora manshurica), která se může za teplého počasí s občasnými přeháňkami rychle šířit a způsobovat hospodářské škody. Dále byl na několika lokalitách, zejména v severozápadních Čechách, zaznamenán zvýšený výskyt svilušky chmelové (Tetranychus urticae). Ta způsobovala značné škody nejen na chmelu, ale po výrazném oteplení ve 2. týdnu srpna se silněji rozšířila i na řadu porostů sóji.

Vzhledem k její drobné velikosti a méně nápadným počátečním příznakům je klíčová včasná diagnostika, aby mohla být ochrana rostlin účinná. Sviluška napadá nejprve starší a sušší listy, postupně však zachvacuje celou rostlinu. Při silném výskytu ji lze pozorovat nejen na spodní, ale i na vrchní straně listů. Škodí rovněž na luscích - při časném napadení může dojít k omezení jejich vývoje, při pozdním napadení pak ke snížení HTS a zvýšenému vylušťování semen.

Zásadním problémem při ochraně porostů sóji proti svilušce byl v roce 2025 kritický nedostatek účinných akaricidů na trhu, a to nejen registrovaných. Z těchto důvodů byla ochrana proti svilušce prováděna pouze výjimečně.

Zejména v okolí městských aglomerací se pěstitelé opět potýkali se škodami způsobenými ptactvem, především z čeledi holubovitých (Columbidae), které sója svou atraktivitou výrazně láká. Na těchto lokalitách holubi poškozovali vzcházející porosty ozobáváním mladých rostlin (terminálu, děložních lístků apod.). Při silném výskytu a malé výměře sóji mohou být tyto škody až likvidační. Testují se různé plašiče a repelenty, avšak zatím s omezeným úspěchem, neboť adaptace ptactva na plašiče je poměrně rychlá a účinnost repelentů krátkodobá.

Obdobně jako v roce 2024 byl výskyt babočky bodlákové (Vanessa cardui) velmi ojedinělý. Výskyt listopase čárkovaného (Sitona lineatus) je pozorován stále častěji, avšak zatím bez významných hospodářských dopadů na produkci sóji (typické je poškození listů okrajovým žírem).

Výskyt hlízenky (Sclerotinia sclerotiorum) byl obdobně jako v roce 2024 poměrně slabý a často se zaměňoval s občasným výskytem diaportové stonkové nekrózy sóji (Diaporthe phaseolorum var. caulivora).

Obr. 1: Porost napadený sviluškou chmelovou (Žižice, 13. 8. 2025)

Obr. 2: List sóji silně napadený sviluškou chmelovou

Obr. 3: Poškození porostu sóji po aplikaci herbicidu Kabuki (cca 7 dní po zásahu)

Herbicidní ochrana sóji

V posledních letech je v souvislosti se zesilujícím tlakem na redukci používání přípravků na ochranu rostlin patrný výrazný ústup agrochemických společností od vývoje a testování nových herbicidních účinných látek a přípravků určených k regulaci plevelů v sóji. Tento trend přetrvává navzdory skutečnosti, že v podmínkách ČR představuje herbicidní ochrana základní pilíř regulace plevelů v porostech sóji, pokud není pěstována v ekologickém systému hospodaření.

Volba vhodného herbicidního ošetření závisí především na plevelném spektru konkrétního stanoviště a na míře rizika možné fytotoxicity přípravku vůči rostlinám sóji. Je však třeba zdůraznit, že řada účinných látek, či jejich kombinací, není v ČR pro použití v sóji registrována. Důvodem je jak administrativní a finanční náročnost registračního procesu, tak i relativně malá výměra této plodiny.

Z uvedených důvodů jsou v rámci pokusů ověřovány nejen herbicidy již registrované pro použití v sóji, ale také přípravky s potenciálem budoucí registrace a praktického uplatnění v podmínkách ČR.

Základní ošetření proti plevelům u konvenčně i integrovaně pěstované sóji v ČR spočívá v aplikaci preemergentních herbicidů. Do pokusů jsme zařadili následující preemergentní přípravky: Successor 600, Sumimax, Koban TOP, Campus, Gamit 36 CS, Bismark, Proman, Chanon, Sinopia, Bokator, Boxer, Quantum a Command 36 CS. Aplikace postemergentních herbicidů, která má spíše opravný charakter, je vhodná pouze pro regulaci určitého spektra plevelů. V našich pokusech byly testovány postemergentní herbicidy Refine 50 SX, Kabuki, Beni a Maza 4SL, dále graminicid Zetrola.

Pesticidní pokusy byly založeny na velmi rané odrůdě sóji Amiata. Probíhaly v rámci projektu Sója 2025 na 3 agroekologicky odlišných lokalitách - Skalička, Straškov a Sloveč. Přehled jednotlivých variant uvádí tabulka 1.

Pokusy byly hodnoceny ve 2 termínech - ve fázi 3. trojlístku a ve fázi nalévání lusků (tab. 1). Účinnost herbicidů obecně závisela na množství srážek a teplotě i hustotě porostů sóji, která byla v řadě případů nižší. V případě preemergentních herbicidů byla na porostech sóji pozorována pouze mírná fytotoxicita, což potvrzují i výsledky uvedené v tabulce 1.

Na rozdíl od předchozích let, kdy byla nejvýraznější retardace růstu sóji způsobena silným zaplevelením (doloženým neošetřenou kontrolní variantou), se v rámci pokusů Sója 2025 podařilo díky pozdějšímu termínu setí a v některých případech i předseťové aplikaci glyfosátu udržet i tyto porosty relativně čisté. Z preemergentních herbicidních variant byla nejvýraznější retardace zaznamenána po aplikaci kombinace Bismark + Campus, obsahující účinnou látku pendimethalin. Negativní dopad této kombinace byl částečně zmírněn použitím parafínového oleje (adjuvantu) Backrow.

Výraznější fytotoxicita byla dále pozorována po aplikaci přípravku Command 36 CS v dávce 1,0 l/ha, která byla záměrně čtyřnásobně navýšena za účelem ověření tolerance sóji k účinné látce clomazone.

Mírně vyšší fytotoxicita byla zaznamenána i u postemergentních ošetření. Po preemergentní aplikaci přípravků Quantum a Command 36 CS bylo k odstranění později vzešlých plevelů použito postemergentní ošetření přípravkem Refine 50 SX (vždy v kombinaci se smáčedlem Trend 90). Určitá fytotoxicita se projevila také po aplikaci graminicidu Zetrola, z důvodu obsahu agresivnějších smáčedel. Fytotoxicky silněji, avšak s dobrým herbicidním efektem, se projevila kombinace Beni + Maza 4 SL (nová formulace bentazonu s běžným imazamoxem). Nejvýraznější retardaci růstu sóji způsobila v roce 2025 aplikace přípravku Kabuki, který však vykazuje také velmi dobrou účinnost proti Clearfield plodinám.

V roce 2025 nebylo možné jednoznačně určit nejlepší herbicidní kombinaci, neboť účinnost všech testovaných variant byla na většině pokusných lokalit velmi dobrá. Tento výsledek byl ovlivněn zejména příznivými vlhkostními podmínkami v době aplikace a také pozdějším setím sóji, po němž došlo k rychlému zapojení porostů a dosažení vysoké hustoty.

Velmi dobrou účinnost na plevele prokázaly kombinace: Successor 600 + Sumimax (+ Backrow), Proman + Chanon, Boxer, Koban TOP, Sinopia + Bokator, Sumimax + Campus, Bismark + Campus, ale i Campus + Gamit 36 CS. Dobře se osvědčila i komplexní varianta ochrany Quantum + Command 36 CS + Refine 50 SX, stejně jako aplikace přípravku Command 36 CS v extrémně navýšené dávce 1,0 l/ha.

Volba konkrétního herbicidu nebo herbicidní kombinace vždy závisí na plevelném spektru, agroekologických podmínkách dané lokality a také na riziku možné fytotoxicity vůči rostlinám sóji. Nemalý význam při rozhodování má rovněž ekonomická stránka ošetření, tedy cena jednotlivých přípravků. Podrobnější výsledky ověřování jednotlivých herbicidních kombinací jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1: Testování herbicidů do sóji v roce 2025

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků - Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR^{+  -} zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec z.s., ² Česká zemědělská univerzita v Praze