Ochrana sóji v roce 2024 se zaměřením na plevele

20. 04. 2025 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 475x

V roce 2024 došlo v ČR k mírnému meziročnímu vzestupu plochy oseté sójou, a to o 7 % oproti předchozímu roku. Na Slovensku však došlo k výraznějšímu vzestupu výměry, a to o téměř 27 %, což způsobil zejména velmi dobrý výnos v roce 2023 (nejlepší za posledních 8 let).

Loni se sója v ČR pěstovala na 28,3 tis. ha (graf 1), což je podle statistiky 2. nejvyšší výměra v naší historii po roce 2022, kdy byla vyšší o pouhých 207 ha. Výnosy sóje v rámci celé ČR byly v roce 2023 mírně nadprůměrné, činily 2,39 t/ha. Na Slovensku se loni sója pěstovala na 66,6 tis. ha, (2. nejvyšší výměra v historii). V roce 2022 sója v SR dosáhla výměry bezmála 68 tis. ha, avšak se značně podprůměrným výnosem 1,48 t/ha. Následkem toho došlo v roce 2023 ke snížení výměry na 49 tis. ha, kdy bylo dosaženo nadprůměrného výnosu 2,59 t/ha. Při zvyšujícím se zastoupení sóji na našem území je však třeba do budoucna počítat se zvyšujícím se tlakem škodlivých činitelů.

Ochrana sóje

V uplynulém vegetačním roce nebyl ve většině případů na porostech sóje pozorován příliš silný výskyt škůdců. V roce 2023 způsoboval na řadě míst značné škody hraboš polní (Microtus arvalis). Jeho škodlivost byla v minulém roce nižší, avšak v následujících letech s rozvíjejícím se nekoncepčním „zeleným“ zemědělstvím jeho nebezpečnost s největší pravděpodobností výrazně vzroste. Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) se v roce 2024 vyskytovala zejména v průběhu srpna, kdy její škodlivost byla vzhledem k postupující vegetaci nižší, čímž se nezopakoval rok 2022, kdy škody byly v řadě případů patrné i na výnosech. Stále větším problémem se na určitých lokalitách stávají škody ptactvem, zejména holuby, kteří se na sóju zaměřují. Někdy mohou být jejich škody až fatální. Testují se různé plašiče a repelenty, avšak zatím s malým úspěchem, neboť adaptace ptactva na ně je poměrně rychlá. Výskyt babočky bodlákové (Vanessa cardui) byl velmi ojedinělý. V loňském roce jsme pozorovali opět o něco silnější výskyt listopase čárkovaného (Sitona lineatus), který na většině porostů způsoboval jen typické poškození listů okrajovým žírem (bez vedlejších významnějších škod).

Po roční odmlce, kdy jsme v roce 2023 nezaznamenali téměř žádný výskyt diaportové stonkové nekrózy sóje (Diaporthe phaseolorum var. caulivora), se v roce 2024 opět objevila. Rozsah škod však nebyl tak silný jako v roce 2022 a v řadě případů byly tyto příznaky přisuzovány hlízence (Sclerotinia sclerotiorum), která se v porostech sóje taktéž vyskytovala.

U časně setých porostů sóje se na některých lokalitách projevovaly abiotické škody způsobené chladem (mrazem) ihned po založení porostu. V polovině dubna (po předchozím velmi teplém počasí) mráz na řadě míst silně poškodil nejen porosty již značně vegetujících ozimů, ale na některých lokalitách zcela zlikvidoval květy, příp. plůdky, řady ovocných stromů. V mrazových kotlinách nebyly výjimkou ani ranní mrazy okolo -8 až -10°C. V několika případech pěstitelé sóje upozorňovali na to, že u některých časně setých porostů došlo k určitému výpadku rostlin, avšak ve většině případů k výrazným škodám nedošlo, neboť sója, která již byla založena, ještě nevzešla. V převážné většině případů v tuto dobu nebyly porosty ještě založeny.

Dalším kritickým obdobím na některých lokalitách byla poslední červnová dekáda, která se vyznačovala přechodem zvlněné studené fronty přes naše území, při níž se vyskytly velmi silné až extrémně silné bouřky, často i s krupobitím. Některé porosty sóje byly kromě jiného v průběhu června poškozeny i silnými přívalovými dešti. Velmi předčasně přilehlé porosty sóji (po silných poryvech větru a přívalových srážkách) jsou výrazně náchylnější na rozvoj řady houbových chorob.

Posledním významnějším kritickým obdobím byla 2. dekáda září s extrémní srážkovou situací, kdy na některých lokalitách u raných odrůd sóje již probíhala sklizeň. Silné převlhčení půdy na převážné většině lokalit zastavilo sklizeň již zralých porostů. Pokračování sklizně mohlo probíhat až na konci září a zejména v průběhu měsíce října, a to velmi často při nevhodných vlhkostech, mnohdy výrazně vyšších než 15 % (mnohdy i přes 18 %). Nejhůře však dopadly porosty přímo zasažené povodní v zátopových oblastech, kde byla úroda zcela zničena.

Obr. 1: Sója poškozená krupobitím (Sloveč, 11. 6. 2024)

Obr. 2: Rostlina sóji napadená diaportovou stonkovou nekrózou (Rostěnice, 14. 8. 2024)

Obr. 3: Peronospora (Peronospora manshurica), Sloveč, 9. 8. 2024

Ochrana sóji proti plevelům

Základním pesticidním ošetřením porostů v našich agroekologických podmínkách, pokud sóju nepěstujeme ekologicky, je ošetření proti plevelům. Volba herbicidů závisí na plevelném spektru daného stanoviště a riziku možné fytotoxicity použitých přípravků na rostliny sóje. Je také třeba uvést, že řada vhodných a účinných přípravků a jejich kombinací není v ČR registrovaná, a to jak z důvodu jejich složitých a drahých registrací, tak i vzhledem k její poměrně malé výměře. Z výše uvedených důvodů v pokusech testujeme nejen herbicidy registrované, ale i ty, které by bylo možné a vhodné v budoucnu registrovat. Závažnějším problémem posledních let je, že každým rokem se nekoncepčním prosazováním Zelené dohody množství použitelných přípravků, resp. účinných látek snižuje, a to bez adekvátní náhrady.

Základní ochrana proti plevelům v ČR spočívá v aplikaci preemergentních herbicidů. Do pokusů jsme zařadili následující: Vulcanus SC, Citation, Successor 600, Sumimax, Koban TOP, Proman, Campus, Chanon, Sinopia, Bokator, Triviza, Boxer, Toutatis DamTec, Quantum a Command 36 CS. Postemergentní aplikace herbicidů má opravný charakter a je vhodná jen na určité spektrum plevelů. V našich pokusech jsme testovali postemergentní herbicidy Refine 50 SX a Kabuki.

Již několikátou sezonu jsme pesticidní pokusy založili na velmi rané odrůdě sóje Amiata. Pokusy probíhaly v rámci projektu „Sója 2024“ na 3 agroekologicky odlišných lokalitách (Skalička, Straškov a Sloveč). Přehled jednotlivých variant uvádíme v tabulce 1.

Pesticidní pokusy jsme bonitovali ve 2 termínech, a to ve fázi 3. trojlístku a ve fázi konce nalévání lusků (tab. 1). Ve většině případů byla na porostech viditelná jen slabší fytotoxicita použitých preemergentních herbicidů, což potvrzují i výsledky pokusů uvedené v tabulce 1. Nejsilnější retardaci pravidelně způsobuje silné zaplevelení, které je patrné na kontrolní variantě - bez herbicidního ošetření. Obdobnou retardaci vždy sledujeme i na parcelách čekajících na postemergentní ošetření. Po aplikaci preemergentních herbicidů jsme mírně vyšší fytotoxicitu pozorovali po aplikaci přípravku Triviza (pendimethaline), dále o trochu méně retardovaly sóju i kombinace Sinopia + Bokator a Successor + Sumimax. Nejsilnější fytotoxicitu jsme pozorovali po jednotné aplikaci přípravku Wing P opět s vyšším obsahem pendimethalinu (herbicid použitý pod všechny biostimulační a stimulační látky), nejvýrazněji však na lokalitě Skalička, kde došlo k jarnímu zaplavení části porostu. Uvedené herbicidy ve většině případů tuto mírně vyšší fytotoxicitu vůči rostlinám sóje kompenzovaly velmi dobrou herbicidní účinností na plevele. Na snížení fytotoxicity a prodloužení účinnosti preemergentních herbicidů mělo pozitivní vliv použití parafínového oleje (adjuvantu) Backrow.

Pozitivní informací pro všechny pěstitele sóje u nás je, že v roce 2024 byla po několika letech, kdy naposledy došlo k zaregistrování úč. l. metobromuron (např. Proman), zaregistrována stará a ve světě hojně využívaná, úč. l. clomazone (např. Command 36 CS). Jedná se o účinnou látku velmi tolerantní k sóje, o čemž svědčí i provozní případy některých pěstitelů v roce 2024, kdy byl chybně aplikován přípravek Command 36 CS, a to místo plánované dávky 0,25 l/ha v dávce 2,5 l/ha a sója uvedenou dávku se středně silným poškozením ustála.

Mírně vyšší fytotoxicitu jsme pozorovali i u postemergentních ošetření, kdy např. po preemergentní aplikaci přípravků Quantum a Command 36 CS, došlo pomocí přípravku Refine 50 SX (vždy se smáčedlem Trend 90) k postemergetnímu dočištění porostu od později vzešlých plevelů. Silněji letos sóju retardoval přípravek Kabuki, který však mimo jiné dobře likviduje i Clearfieldové plodiny. V jiných plodinách se však spíše využívá jako desikant.

Absolutně nejslabší a nejřidší porost jsme zaznamenali na herbicidně neošetřené - kontrolní variantě.

Volba konkrétního herbicidu, případně herbicidní kombinace, se vždy odvíjí od plevelného spektra a agroekologických podmínek dané lokality a v neposlední řadě i od rizika možné fytotoxicity k rostlinám sóje. O použití herbicidní kombinace velmi výrazně rozhoduje i její cena (tab. 1). Podrobnější výsledky z ověřování jednotlivých herbicidních kombinací jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1: Testování herbicidů do sóje v roce 2024

Pozn.:
PRE - preemergentně, POST - postemergentně (fáze 1.–3. trojlístku), *stupeň retardace: 1 - velmi silná retardace až 5 - retardace nepozorována;
** výška nasazení apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům - Skalagru a.s., Zemědělské společnosti Sloveč, a.s. a ASTURu Straškov a.s., zejména agronomům a jednatelům uvedených podniků – Ing. Václavu Vozákovi, Ing. Rostislavu Dvorskému, Ing. Petru Sýkorovi, Ing. Jiřímu Sobotovi, Ing. Petru Novákovi, p. Zdeňku Veselému a dalším.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.², Daniel Štranc^1
1ZEPOR⁺ - zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec
²Česká zemědělská univerzita v Praze
Foto: 1 - O. Sobota, 2, 3 - autoři článku