Opravné herbicidní zásahy v ozimých obilninách na jaře

20. 03. 2023 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 1578x

K regulaci plevelů v ozimých obilninách se využívají především půdní herbicidy aplikované na podzim. Téměř všechny plochy ozimého ječmene a žita a většina ploch ozimé pšenice jsou herbicidně ošetřeny již na podzim. Hlavním důvodem tohoto trendu je poměrně vysoká účinnost používaných půdních herbicidů, a to zejména za vlhčího počasí, které bývá v ČR v říjnu poměrně běžné. V některých letech (např. rok 2017 a 2020) však bývá srážek až příliš a podzimní herbicidní ošetření musí být, zejména u později setých porostů, odloženo na jaro.

Přestože účinnost většiny běžně používaných širokospektrálních herbicidů, případně tank-mix (TM), vykazuje za normálních podmínek velmi dobrou účinnost na většinu plevelů, nemusí být některé plevele, zejména ty vzcházející z větších hloubek, vždy dostatečně potlačeny (svízel přítula, chrpa polní, zemědým lékařský). Rovněž některé trávovité plevele (sveřep jalový) je obtížné na podzim dostatečně potlačit, zejména pokud je ošetření provedeno později (při nižších teplotách).

Kromě toho je třeba na pozemcích s vyšší intenzitou zaplevelení vytrvalými plevely počítat s jejich regenerací a intenzivním vzcházením v průběhu jara. Řidší nebo pozdě seté porosty pšenice mohou být na jaře zaplevelovány také jarními plevelnými druhy, které se běžně v ozimých plodinách neuplatňují. Jedná se především o plevele vzcházející z hlubších vrstev půdy (oves hluchý, ježatka kuří noha, opletka obecná, konopice polní), kde již na jaře nemusí být dostatečná koncentrace herbicidu.

V brzké budoucnosti lze navíc očekávat nejrůznější omezení v používání půdních herbicidů, což povede k tomu, že účinnost podzimního herbicidního ošetření bude ještě více ovlivněna půdními a vláhovými podmínkami. Rovněž bude třeba precizněji stanovovat termín aplikace půdních herbicidů, a to nejen s ohledem na počasí (srážky), ale také na růstovou fázi plevelů. Některé plevele totiž nebude možné ve vyšších růstových fázích půdními herbicidy již efektivně potlačovat.

Řada pěstitelů může vzniklou situaci vyhodnotit tak, že na podzim úmyslně použije pouze „úzkospektrální“ (levné) herbicidy, kterými potlačí pouze některé plevele (obvykle chundelku či plevele spodního patra), přičemž s „dočištěním“ na jaře budou předem počítat.

Je tedy třeba počítat s tím, že četnost opravných herbicidních zásahů v porostech ozimých obilnin na jaře bude narůstat. Je však třeba si uvědomit řadu úskalí jarních herbicidních zásahů:

Riziko vývoje rezistentních populací

Pro jarní herbicidní ošetření ozimých obilnin je k dispozici sice relativně velké množství herbicidů, z hlediska mechanizmů účinku je však lze zařadit pouze do několika skupin.

Nejčastěji se používají ALS inhibitory (dříve B dnes 2 dle HRAC), které jsou často kombinovány s růstovými herbicidy (dříve O dnes 4 dle HRAC). Proti trávovitým plevelům se používají také inhibitory ACCasy (dříve A dnes 1 dle HRAC). Jiné mechanizmy účinku jsou na jaře využívány jen výjimečně: chlorotoluron (5 dle HRAC), carfentrazone (14 dle HRAC), diflufenican (12 dle HRAC), protože vykazují nižší účinnost ve vyšších růstových fázích plevelů.

Nejsnadněji se rezistentní populace plevelů vytváří vůči ALS inhibitorům, což se odráží na velkém počtu plevelných druhů, u nichž byla rezistence vůči těmto herbicidům zaznamenána.

V ČR je v současnosti nejčastějším rezistentním plevelem chundelka metlice, u níž se odhaduje, že 5–20 % ploch zaplevelených tímto plevelem vykazuje určitý stupeň rezistence, případně sníženou citlivost k herbicidům. Růst rezistentních populací chundelky metlice se však podařilo díky efektivnímu využívání půdních herbicidů a jejich střídání zastavit. V současnosti populace chundelky rezistentní vůči herbicidům v ČR ustupují.

Naopak začínají narůstat problémy s jinými trávovitými plevely, zejména s rezistentními populacemi sveřepu jalového, které na jaře prakticky nelze zasáhnout žádným herbicidem.

Kromě toho bylo v ČR potvrzeno také několik populací heřmánkovce nevonného, máku vlčího a ptačince prostředního rezistentních vůči ALS inhibitorům. Proti těmto dvouděložným plevelům, sice lze v obilninách na jaře použít vybrané růstové herbicidy, jejich ošetření však musí být vhodně načasováno (viz dále).

Vliv počasí na účinnost herbicidů

Většina herbicidů používaných v obilninách na jaře vyžaduje pro dosažení potřebné účinnosti určité minimální teploty. Nižší požadavky na teplotu mají sulfonylmočoviny (minimální potřebná teplota bývá okolo 5 °C). Naopak při vyšších teplotách (nad 20 °C) může u některých sulfonylmočovin docházet ke snížení účinnosti. Listové graminicidy a růstové herbicidy vyžadují pro dosažení dostatečné účinnosti vyšší teploty (minimální potřebná teplota bývá okolo 10 °C), přičemž jsou obvykle tolerantnější k vyšším teplotám (nad 25 °C). Požadavky na minimální teplotu se však liší i mezi jednotlivými účinnými látkami (graf 1) a při výběru herbicidu, resp. termínu jeho aplikace, je třeba tyto požadavky respektovat, což může být problém u některých kombinovaných přípravků. Obecně platí, že ošetření je vhodné provést až několik (3–5) dní po dosažení minimální potřebné teploty konkrétního herbicidu. Následné ochlazení obvykle nezpůsobí selhání účinnosti ALS inhibitorů, pouze dojde k jejímu zpomalení. Výrazné výkyvy v teplotách (střídání krátkých, ale extrémně chladných period s vysokými teplotami) však mohou negativně ovlivňovat účinnost růstových nebo kombinovaných herbicidů.

Graf 1: Nároky vybraných účinných látek ALS inhibitorů a růstových herbicidů na teplotu při aplikaci

Kromě teploty mají na účinnost na jaře aplikovaných herbicidů významný vliv také vláhové podmínky v předjaří a během jara. Na suché počasí na přelomu března a dubna reagují plevele tvorbou silnějších bariér na povrchu listů a jejich metabolizmus se zpomaluje. Účinnost herbicidního ošetření bývá v takovýchto podmínkách výrazně snížena, zejména pokud nebyl použit vhodný adjuvant (graf 2), což platí především pro WG formulace herbicidů a herbicidy aplikované v nízkých dávkách (do 0,5 L/ha).

Graf 2: Závislost účinnosti herbicidního ošetření na sveřep jalový na srážkách měsíc před jarní aplikací
Naopak za vlhka nebo při nízkých teplotách mohou agresivní adjuvanty snižovat selektivitu některých herbicidů, zejména těch s graminicidním účinkem (obr. 1).

Obr. 1: Poškození ozimé pšenice (vpravo) způsobené herbicidním ošetřením kombinovaným přípravkem (růstový herbicid a dva ALS inhibitory - jeden s graminicidním účinkem); krátce po ošetření došlo k poměrně silným nočním mrazíkům (minimální noční teplota -7 °C)

Kromě vláhových podmínek v době aplikace mohou významně ovlivnit celkovou účinnost jarního herbicidního ošetření také srážky v průběhu května. Sucho (nedostatek srážek v kombinaci s vysokými teplotami) v tomto období sice negativně ovlivní výnosové parametry plodiny, ale z pohledu regulačního efektu na plevele působí pozitivně. Kritické období z hlediska finální účinnosti listových herbicidů totiž nastává cca 4–6 týdnů po aplikaci, a to zejména u plevelů, které jsou k herbicidům odolnější. Jako příklad lze uvést sveřep jalový nebo mák vlčí. V případě květnových přísušků (např. rok 2018) bývají tyto plevele velmi dobře potlačeny, a to i méně účinnými herbicidy. Plevele mohou být v takových situacích herbicidem pouze retardovány, nicméně konkurenčně zvýhodněná obilnina je zastíní (sníží se intenzita fotosyntézy) a nedostatečná tvorba kořenového systému v kombinaci s nedostatkem vody v půdě způsobí jejich rychlé odumírání. Naopak intenzivní srážky v průběhu května mohou vést k regeneraci poškozených plevelů, které zejména v řidších porostech pokračují v růstu a následně se reprodukují (graf 3).

Graf 3: Závislost účinnosti herbicidního ošetření na sveřep jalový na vláhových podmínkách měsíc po jarní aplikaci (srážky 20–40 dní po aplikaci); R>30: úhrn srážek větší než 30 mm, R 10–30: úhrn srážek 10–30 mm, R<30: úhrn srážek menší než 30 mm

Růstová fáze plevelů

Přes výše uvedené teplotní požadavky, je třeba jarní herbicidní ošetření provést co nejdříve a to zejména, pokud nebyly plevele na podzim herbicidem vůbec zasaženy (obr. 2). S rostoucí růstovou fází plevelů totiž účinnost řady herbicidů na většinu plevelů klesá, často rychleji, než se zvyšuje jejich účinnost v důsledku stoupající teploty. Vyčkávat s ošetřením je vhodné pouze v případě výskytů vytrvalých dvouděložných plevelů (především pcháče rolního) nebo pokud byl plevel na podzim herbicidem zasažen a na jaře došlo k jeho regeneraci (časté u svízele přítuly).

Obr. 2: Optimální růstová fáze plevelů pro jarní herbicidní ošetření v situaci, kdy nebyly plevele potlačeny v podzimním období

Vloni byly ve stejném čísle časopisu Agromanuál popsány možnosti opravných zásahů proti trávovitým plevelům. V letošním roce jsou proto detailněji popsány možnosti opravných zásahů proti nejčastěji regenerujícím dvouděložným plevelům.

Možnosti jarní regulace svízele přítuly

Opravné zásahy proti tomuto plevelu bývají poměrně časté (obr. 3), i když intenzita zaplevelení nebývá příliš vysoká. Je totiž třeba počítat s jeho vysokou konkurenční schopností, a tedy relativně nízkým prahem škodlivosti (1 rostlina na 5–10 m²). Nedostatečná účinnost podzimního herbicidního ošetření bývá častá především na těžších a sušších půdách, kde svízel vzchází etapovitě a ošetření se pak špatně časuje. Příliš brzké podzimní ošetření nemusí reziduálně pokrýt rostliny vzcházející během zimy (v nižších polohách celkem běžně), naopak příliš pozdní ošetření již nemusí vykázat dostatečnou účinnost na odrostlejší rostliny, které často regenerují a tvoří adventivní výhony.

Obr. 3: Optimální růstová fáze pro zasažení svízele přítuly ALS inhibitorem

Pro časnou jarní aplikaci jsou vhodné přípravky obsahující florasulam (Kantor, Saracen atd. - obr. 4) či amidosulfuron (Grodyl) či jeho kombinace s iodosulfuronem (Sekator), které působí již při relativně nízkých teplotách (platí především pro florasulam), ale s rostoucí růstovou fází svízele jejich účinnost klesá, zejména za sucha. To neplatí pro herbicid Zypar a Orcane, kde na svízel působí mimo účinné látky florasulam také další účinné látky.

Obr. 4: Zasažení vegetačního vrcholu svízele přítuly po aplikaci herbicidu obsahujícím florasulam (Kantor)

Pokud je třeba zasáhnout proti svízeli ve vyšších růstových fázích nebo ve velmi suchých podmínkách, je vhodnější fluroxypyr (Starane, Tomahawk atd.), případně jeho kombinace s halauxifenem (Pixxaro) či florasulamem (Tomigan XL). Tyto přípravky jsou vhodné zejména při kalamitním zaplevelení, v řídkých porostech nebo na přerostlý svízel (přechod do generativní fáze). Účinnost ostatních směsných herbicidů může být za nevhodných povětrnostních podmínek či na přerostlý svízel snížena (graf 4).

Graf 4: Porovnání herbicidů s vysokou účinností na svízel přítulu při jarním ošetření obilnin; jde o výsledky maloparcelních pokusů z let 2010–2021, kde zelená (kombinované přípravky)/oranžová (jednosložkové herbicidy) část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř udává průměrnou hodnotu

Možnosti jarní regulace zemědýmu lékařského

Zemědým lékařský se vyznačuje relativně vysokou tolerancí k velkému množství herbicidů používaných v obilninách i v řepce, což způsobilo jeho výrazné rozšíření v posledních letech. Přestože podzimní ošetření pšenice běžně používanými širokospektrálními herbicidy bývá účinné, pokud je provedeno příliš brzy (před vzejitím zemědýmu), mohou po aplikaci vzejít nové rostliny, které je třeba na jaře potlačit.

Velmi vysokou účinnost na zemědým vykazují herbicidy obsahující halauxifen (Pixxaro a Zypar), které dokáží zemědým potlačit i během prodlužovacího růstu (obr. 5). Za vhodných povětrnostních podmínek vykazují dobrou účinnost také některé další kombinované přípravky, především Sekator Plus (amidosulfuron + iodosulfuron + 2,4-D).

Obr. 5: Zemědým lékařský zasažený herbicidem Zypar

Možnosti jarní regulace pcháče rolního

Pcháč rolní se vyznačuje velkou konkurenční schopností, kterou dokáže uplatnit ve všech plodinách. Podzimní herbicidní ošetření bývá neefektivní, protože listové růžice pcháče vzešlé během podzimu jsou zničeny zimními mrazy a translokace účinných listových herbicidů bývá na podzim nedostatečná, především s ohledem na nízké teploty.

Na pozemcích s vyšší intenzitou zaplevelení tímto plevelem je proto třeba počítat s jarním herbicidním zásahem, který může být buď cílený (použije se vysoce účinný, ale úzkospektrální herbicid) nebo může pokrýt širší plevelné spektrum plevelů (obvykle při úplné absenci podzimního ošetření proti ostatním plevelům). Herbicidní regulace pcháče v obilninách je poměrně efektivní, čehož je vhodné využít k regulaci tohoto plevelu v rámci celého osevního sledu.

Velmi účinné jsou především růstové herbicidy clopyralid (např. Lontrel), 2,4-D (Esteron, Mustang atd.), dicamba (Arrat), aminopyralid (Mustang Forte, Huricane) a MCPA (Agritox). Taktéž je významně poškozován sulfonylmočovinou tribenuron (Express, Trimmer, atd), nejlépe v kombinaci s metsulfuronem (Biplay), a iodosulfuron, nejlépe v kombinaci thiencarbazonem (Husar Star) a řadou směsných přípravků.

Aplikaci je však nutné správně načasovat. Ideální termín aplikace růstových herbicidů je v době, kdy většina lodyh intenzivně roste (výška 10 až 25 cm - obr. 6). Sulfonylmočovinové herbicidy je vhodnější aplikovat o něco dříve, tedy těsně před začátkem prodlužovacího růstu. Při příliš časné aplikaci sice drobné růžice pcháče rychleji odumírají, ale následně dochází k silné regeneraci, přičemž z kořenových výběžků vyrůstají nové růžice. Výsledkem bývá silné zaplevelení v příštích letech. Naopak pozdní aplikace růstových herbicidů na přerostlý pcháč sice významně potlačí systém podzemních výběžků, ale dlouhé konkurenční působení pcháče v porostu se zpravidla projeví výraznějším snížením výnosu. Navíc riziko poškození obilniny (fytotoxicity) je v době sloupkování výrazně vyšší.

Obr. 6: Působení růstového herbicidu (Lontrel 300) na pcháč rolní v optimální růstové fázi

Možnosti jarní regulace heřmánkovce nevonného

Většina podzimních širokospektrálních herbicidů vykazuje na heřmánkovité plevele poměrně dobrou účinnost, zejména diflufenican. K selhání účinnosti podzimního herbicidního ošetření na heřmánkovec nevonný proto dochází jen výjimečně, zejména pokud je ošetření provedeno na přerostlejší plevele (obr. 7) nebo při špatném výběru herbicidu či TM kombinace.

Obr. 7: K regulaci heřmánkovitých plevelů je třeba přistoupit dříve, než zahájí prodlužovací růst

Přestože je heřmánkovec nevonný velmi citlivý k většině na jaře běžně používaných herbicidů, zejména ALS inhibitorům (graf 5), je vhodné účinné látky s tímto mechanizmem účinku kombinovat s růstovými herbicidy (2,4-D, aminopyralid, clopyralid). Tyto směsné přípravky (Sekator Plus, Mustang Forte, Huricane), případně TM kombinace, fungují jako významné antirezistentní opatření.

První populace heřmánkovce nevonného rezistentní vůči florasulamu a tribenuronu již byly v ČR potvrzeny.

Graf 5: Porovnání herbicidů s vysokou účinností na heřmánkovec nevonný při jarním ošetření obilnin; jde o výsledky maloparcelních pokusů z let 2010–2021, kde zelená (kombinované přípravky)/oranžová (ALS inhibitory) část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř udává průměrnou hodnotu

Možnosti jarní regulace máku vlčího

Většina půdních herbicidů používaných na podzim v obilninách vykazuje velmi dobrou účinnost na mák vlčí, a to i v horších vláhových podmínkách. Pokud je třeba na jaře opravného herbicidního zásahu proti mákům, jedná se obvykle o pozemky, kde bylo ošetření provedeno na přerostlé plevele nebo byla použita nižší dávka herbicidu.

Na jaře vykazuje na mák vlčí dobrou účinnost řada ALS inhibitorů (graf 6), zejména pokud je ošetření provedeno včas nebo s vhodným adjuvantem (obr. 8).

Graf 6: Porovnání herbicidů s vysokou účinností na mák vlčí při jarním ošetření obilnin; jde o výsledky maloparcelních pokusů z let 2010–2021, kde zelená (kombinované přípravky)/oranžová (ALS inhibitory) část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř udává průměrnou hodnotu

Obr. 8: Pozvolné působení sulfonylmočovin na mák vlčí (dva týdny po aplikaci)

Ze sulfonylmočovin jsme nejvyšší účinnost zaznamenali u tribenuronu (Express, Trimmer atd.), metsulfuronu (Gropper), iodosulfuronu (Husar) a jejich kombinací (Biplay). Velmi dobrou účinnost vykazuje také florasulam (Kantor, Saracen, Biathlon atd.). Ve vyšších růstových fázích je vhodnější tato herbicidy kombinovat s růstovými herbicidy 2,4-D (Mustang, Sekator Plus), aminopyralid (Huricane, Mustang Forte) či halauxifen (Zypar, Orcane). Tyto směsné přípravky jsou vhodné také jako antirezistentní strategie, neboť v ČR již bylo několik rezistentních populací máku vlčího k ALS inhibitorům potvrzeno.

Možnosti jarní regulace výdrolu řepky

Konkurenční schopnost výdrolu řepky v porostech ozimých obilnin je poměrně vysoká. Pokud se z nejrůznějších důvodů nepodaří potlačit výdrol řepky již na podzim, může dojít již během podzimní vegetace, případně brzy na jaře, k výraznému ovlivnění dynamiky růstu obilniny, což může v konečném důsledků vést ke snížení jejího výnosu, a to i v případě, že se jarním herbicidním ošetření podaří řepku z porostu odstranit (obr. 9).

K jarní regulaci výdrolu řepky v obilninách lze použít celou řadu herbicidů, především ALS inhibitory. Ve vyšších růstových fázích řepky (obvykle jsou i vyšší teploty) jsou vhodnější kombinace s 2,4-D nebo MCPA (důležité především u Clearfield řepky).

Obr. 9: Vliv termínu ošetření proti výdrolu řepky na výnos ozimé pšenice: nahoře je parcela ošetřená na jaře (Sekator OD), dole bylo ošetření provedeno již na podzim (Glean); přestože na obou parcelách došlo k úplné eliminaci řepky, pšenice ošetřená až na jaře je vlivem konkurence výdrolu výrazně světlejší a méně odnožená

Závěr

V případě, že se nepodaří plevele v obilninách potlačit na podzim, je na jaře k dispozici široké spektrum herbicidů. Výběr herbicidu pro opravný zásah je jednodušší v tom, že je možné se zaměřit na jeden, max. dva plevele, které je třeba eliminovat.

V případě, že na podzim nebylo provedeno žádné herbicidní ošetření a plevelné spektrum je poměrně široké, bývá výběr herbicidu složitější a obvykle je třeba použít TM kombinaci několika herbicidů s třemi a více účinnými látkami.

Za sucha a na přerostlé plevele pak ani při použití takových TM kombinací nemusí dojít k potlačení všech plevelů.

Rovněž je třeba počítat s tím že mezi herbicidy registrovanými pro jarní použití v obilninách převažují inhibitory ALS (především sulfonylmočoviny), vůči nimž se nejsnadněji vytváří rezistence.

Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., prof. Ing. Josef Soukup CSc., Ing. Michaela Kolářová Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze