Chemap Agro s.r.o.

Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin: Čičorka pestrá

12. 10. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 156x

U nás se jako kulturní plodina se pěstuje pouze jeden druh čičorky, a to čičorka pestrá (Coronilla varia L.). Druh v češtině vystřídal několik názvů (věnečenka strakatá, čičorečka pestrá, věnečenka strakatá, čičorka strakatá), než se nakonec ujal název čičorka pestrá, který zavedl L. J. Čelakovský v roce 1879.

V roce 1989 bylo navrženo přeřazení tohoto druhu z rodu čičorka (Coronilla) do rodu čičorečka (Securigera), což vedlo k novému zpestření v názvosloví u této rostliny. Stále je často používán název čičorka pestrá (Coronilla varia L.), ale běžně je akceptováno i nové taxonomické zařazení a staronový název čičorečka pestrá (Securigera varia (L.) Lassen). V ČR je registrována jedna odrůda - Korona, která byla vyšlechtěna ve Výzkumném ústavu pícninářském.

Čičorka pestrá

Čičorka pestrá je vytrvalý druh z čeledi bobovitých (Fabaceae). Za příznivých podmínek může na stanovišti přetrvávat i více než 30 let. Čičorka má hluboce kořenící bohatě větvený kořenový systém prorůstající do hloubky přes 2 m. Obdobně jako ostatní bobovité vytváří na kořenech hlízky se symbiotickými bakteriemi fixujícími vzdušný dusík. Kromě kořenů může vytvářet také silné masité oddenky, které mohou dosahovat délky přes 3 m a může se pomocí oddenků vegetativně rozšiřovat. Rozvoj oddenků má velký vliv na vytrvalost porostu. Čičorka tvoří rozložité trsy. Lodyhy jsou většinou lysé, vystoupavé až poléhavé, na průřezu hranaté a rýhované. Obvykle dorůstají délky 30–100 cm, ale mohou dosahovat délky až 2 m. Listy jsou tmavě zelené, lichozpeřené s 9–25 lístky. Lístky jsou kratičce řapíkaté, obvejčité, podlouhlé až podlouhle čárkovité, dlouhé 1–2 cm. Na rozdíl od vikví netvoří úponky.

Kvete od května do září. Květem je okolík s 6–25 květy v různých barevných odstínech od bílé přes narůžovělou nebo světle fialovou až po sytě růžovou. Často se objevuje barevný kontrast mezi zbarvením křídel, člunku a pavézy. Květy jsou hmyzosnubné a téměř výhradně cizosprašné. Čičorka je velkým lákadlem pro divoké opylovače, jako jsou čmeláci nebo čalounice, ale přísun včelstev k porostu zvyšuje opylení a výnos semen.

Optimální počet včelstev k dostatečnému opylení je cca 10 včelstev na hektar. Potřebný počet včelstev je poměrně vysoký, protože čičorka není pro včelu medonosnou preferovanou plodinou a manipulace s květy čičorky je pro ni obtížnější než u květů jiných druhů rostlin. Otevřít květ a zajistit opylení dokážou pouze větší a silnější včely, ale nektar mohou včely získat i bez otevření květu, protože nektaria jsou umístěna z vnější strany květu. Přísun včelstev je vhodný hned na začátku kvetení, protože dozrávání semen trvá poměrně dlouho.

Plodem je struk složený až z 12 dílků, dlouhý až 6 cm. Semena dozrávají 6–10 týdnů po opylení. Dozrávání je postupné, často se mohou na jedné rostlině vyskytovat květy i dozrávající plody. Semena jsou podlouhlá, mahagonově hnědá, 3–4 mm dlouhá. HTS je 3,2–4,1 g. Produkce semen závisí na podmínkách. Ke snížení výnosu může dojít při nižších teplotách nebo vyšších srážkách. Vyšší srážky podporují produkci zelené hmoty a zpomalují vývoj semen a dozrávání.

Čičorka se využívá hlavně jako protierozní plodina, která díky větvenému habitu a bohatému kořenovému systému zajišťuje dobré pokrytí a prokořenění půdy. Využívá se pro zpevnění břehů, na silničních svazích, výsypkách apod. Čičorka také produkuje kvalitní píci dobře stravitelnou pro dobytek a je možné ji využít i k produkci sena nebo do pastevních směsí. Při intenzivním spásání může dojít k postupnému vymizení čičorky. Riziko nadýmání je u čičorky nízké, ale celá rostlina obsahuje jedovaté glykosidy (coronillin apod.) a při zkrmování ve větším množství je jedovatá pro koně.

Nároky na pěstování

Čičorka je nenáročná plodina. Snáší sucho, ale lépe roste v oblastech, kde roční srážky dosahují 460 mm a více. Náročnější na srážky je zejména v období počátečního růstu. Starší porosty snášejí sucho velmi dobře a dokážou přežít i dlouhé období sucha. Nesnáší zaplavované, zamokřené, podmáčené nebo silně utužené nedostatečně provzdušněné půdy. Preferuje slunná stanoviště a špatně snáší zastínění. Je mrazuvzdorná a dospělé rostliny dokážou přežít mrazy až -33 °C. Mladé rostliny mají mrazuvzdornost nižší. Pro dobré přezimování porostů je vhodné zakládat porosty z jarních výsevů, protože u rostlin vzešlých později než v červenci je velké riziko vymrznutí.

Vyhovují jí lehčí a střední půdy, včetně písčitých a štěrkovitých půd. Hůře roste na těžších půdách. Vyhovují jí dobře provzdušněné půdy s dobrým obsahem živin, ale na živiny je nenáročná a dobře roste na chudých i na kyselých půdách, rozmezí pH je u ní 5–7,5. Nesnáší zásadité a zasolené půdy.

Vysévá se koncem dubna, výsevek 20–30 kg/ha, podle obsahu tvrdých semen. Podíl tvrdých semen může dosahovat 20–40 %. Hloubka setí 1 cm. Porost je možné zakládat jako čistosev nebo do krycí plodiny (oves, bob). U krycí plodiny je nezbytné snížit výsevek na polovinu. Optimální je sklizeň krycí plodiny na zeleno. Hnojení není nutné. Klíčení semen je pomalé a vzcházení pozvolné.

V prvním roce se vyvíjí pomalu a plně zapojený porost vytváří až v dalších letech. Na píci je možné sklízet už v roce založení porostu (začátkem září), na semeno se sklízí až v prvním užitkovém roce. Sklizeň semene se provádí z první seče v průběhu srpna až začátkem září podle průběhu počasí. Po sklizni je potřeba sklizené osivo vydrhlíkovat a vyčistit.

Možnosti chemického ošetření semenných porostů

Chemické ošetření se u jetelovin používá jednak k ochraně proti škodlivým činitelům (choroby, škůdci a plevele) a jednak k usnadnění sklizně (desikace porostu, lepidla k omezení pukání plodů apod.).

Choroby a škůdci

Čičorka je poměrně nenáročnou plodinou a obvykle u ní nejsou problémy se škůdci a chorobami. Pouze ve špatně odvodněných půdách se mohou objevovat krčkové a kořenové hniloby. Ošetření porostu proti chorobám a škůdcům nebývá nutné.

Plevele

Vzhledem k pomalému počátečnímu vývoji jsou u čičorky pestré, zejména v roce založení, nejvýznamnějšími škodlivými činiteli plevele. Z hlediska citlivosti k účinným látkám herbicidů patří čičorka k nejcitlivějším jetelovinám.

Ve Výzkumném ústavu pícninářském byly minulých v letech zkoušeny preemergentní i postemergentní aplikace u širokého spektra účinných látek, ale u většiny přípravků byla zjištěna zvýšená nebo silná fytotoxicita přesahující 35 %, jak je vidět z tabulky 1. V nádobových pokusech byla zkoušena také účinná látka thifensulfuron-methyl (přípravek Refine 50 SX v dávce 10 g/ha), u které se fytotoxicita pohybovala u mladých rostlin od 10 do 30 % v závislosti na dávce a u přezimovaných rostlin byla fytotoxicita od 10 do 40 %. V nádobových pokusech byly u mladých rostlin zkoušeny také přípravky Wing P (kde byla fytotoxicita při dávce 2,0 l/ha do 25 % a při 4,0 l/ha do 55 %) a Starane Forte (0,6 l/ha), kde byla fytotoxicita až 85 %.

V současné době jsou do čičorky registrovány 3 herbicidních přípravky (tab. 2). Jedná se pouze o přípravky k postemergentní aplikaci. Přípravky Agil 100 EC a Targa Super 5 SC jsou určeny k hubení jednoděložných plevelů jak jednoletých (ježatka, béry, oves hluchý apod.), tak vytrvalých (pýr). Při výskytu vytrvalých plevelů je vhodné navýšit dávku přípravku. Proti dvouděložným plevelům je registrován přípravek Titus 25 WG, ovšem registrace tohoto přípravku skončila 30. 4. 2021. Proto má při ochraně proti plevelům velký význam prevence. Semenné porosty je vhodné zakládat na nezaplevelených pozemcích a při výskytu plevelů na pozemku je vhodné provést účinná herbicidní opatření už v předplodině.

Předsklizňové ošetření

U čičorky je přirozené ukončování vegetace velmi pomalé. Proto je u ní před sklizní na semeno doporučována desikace (předsklizňové ošetření prorostu za účelem ukončení vegetace a usnadnění sklizně). K desikaci se doposud využívala účinná látka diquat (Reglone), u které ale skončila registrace, a tím i možnost použití.

Proto byly ve Výzkumném ústavu pícninářském v letech 2019 a 2020 realizovány pokusy zaměřené na předsklizňovou desikaci čičorky. Bylo zkoušeno 11 variant, s určitými obměnami v jednotlivých letech (tab. 3). Sklizeň pokusných parcel byla prováděna z první seče. Aplikace účinných látek probíhala ve dvou termínech (termín A: 11–14 dní před sklizní, termín B: 6–8 dní před sklizní). Byly zkoušeny účinné látky pyraflufen-ethyl, fluroxypyr, carfentrazone-ethyl, flumioxazin, dicamba, ethephon, kyselina pelargonová a jejich kombinace. Pro zvýšení účinnosti bylo přidáváno smáčedlo a hnojivo DAM. Byla zkoušena také varianta pouze s vysokou dávkou hnojiva DAM v kombinaci se smáčedlem. Byly zařazeny dvě kontrolní varianty: kontrola bez ošetření (var. č. 1) a kontrola ošetřená diquatem (var. č. 2). Bylo hodnoceno zasychání rostlin čičorky (zvlášť pro listy, stonky a plody), odrol struků, zasychání plevelů (heřmánkovce, merlíku, lociky a pcháče obecného), vlhkost sklízené hmoty a klíčivost.

Výsledky desikačních pokusů uvádí tabulky 4 a 5. Nejlepší zasychání rostlin bylo na kontrole ošetřené diquatem (obr. 1), kde bylo zasychání výrazně rychlejší než u ostatních variant. U této varianty došlo k nejlepšímu zaschnutí porostu, a také dobře účinkovala na plevele. Na neošetřené kontrole (obr. 2) bylo zasychání rostlin velmi pomalé a u všech ošetřených variant došlo ke zlepšení zasychání rostlin oproti neošetřené kontrole. Ze zkoušených variant bylo nejlepší zasychání rostlin na variantě ošetřené účinnou látkou pyraflufen-ethyl v kombinaci s fluroxypyrem (obr. 3). Z ošetřených variant bylo nejhorší zasychání rostlin na variantě ošetřené glyfosátem (obr. 4) a na variantě ošetřené dicambou.

Nejnižší vlhkost sklízené hmoty byla u varianty ošetřené diquatem. Nepříznivý vliv na vlhkost sklízené hmoty měla přítomnost plevelů, zejména u zkoušených variant, kde byla ve srovnání s diquatem účinnost na plevele nižší.

Obrůstání rostlin bylo u čičorky velmi nízké. Odrol struků se pohyboval od 6 do 18 %. Celkově vyšší odrol byl v roce 2019. Rozdíly mezi variantami byly poměrně malé.

V roce 2019 byla u čičorky zkoušena také dělená sklizeň (obr. 5). První fáze proběhla v termínu ošetření diquatem. Bylo provedeno šetrné posečení a nařádkování porostu tak, aby plodenství zůstala nahoře. U dělené sklizně bylo po 5 dnech od posečení porostu provedeno hodnocení zasychání rostlin. Zaschnutí rostlin bylo vzhledem k teplému počasí velmi dobré. Došlo k dobrému proschnutí rostlin čičorky (listy a plody - zaschnutí 100 %, stonky 90 až 95 %) i rostlin plevelů. Odrol struků se pohyboval v rozmezí od 10 do 15 %, což bylo srovnatelné s ostatními variantami.

Obr. 1: Čičorka po ošetření diquatem
Obr. 1: Čičorka po ošetření diquatem

Obr. 2: Čičorka na kontrole bez ošetření
Obr. 2: Čičorka na kontrole bez ošetření

Obr. 3: Čičorka po ošetření pyraflufen-ethylem v kombinaci s fluroxypyrem
Obr. 3: Čičorka po ošetření pyraflufen-ethylem v kombinaci s fluroxypyrem

Obr. 4: Čičorka po ošetření glyphosate
Obr. 4: Čičorka po ošetření glyfosátem

Obr. 5: Čičorka doschlá po posečení porostu při dělené sklizni
Obr. 5: Čičorka doschlá po posečení porostu při dělené sklizni

Závěrem

Čičorka je značně odolnou plodinou a obvykle nevyžaduje ošetření proti chorobám a škůdcům.

Nejvýznamnějšími škodlivými činiteli jsou u ní plevele, ale jedná se o velmi citlivou plodinu. Za účelem ochrany proti plevelům jsou u ní registrovány 3 přípravky. Dva přípravky (Agil 100 EC a Targa Super 5 EC) jsou určeny k ochraně proti jednoděložným plevelům a pouze jeden je proti dvouděložným plevelům (Titus 25 WG) a u toho v letošním roce skončila registrace.

Při sklizni semenných porostů čičorky je často nezbytná desikace, ke které se doposud využíval diquat (přípravek Reglone). Tato účinná látka už do budoucna nebude k dispozici, a proto byly zkoušeny alternativní možnosti předsklizňového ošetření. U zkoušených účinných látek bylo zasychání čičorky pomalejší než u diquatu, a také měly nižší účinnost na plevele. Oproti neošetřené kontrole došlo na všech ošetřených variantách ke zlepšení zasychání rostlin. Nejlepší výsledky byly u zkoušených variant získány s účinnou látkou pyraflufen-ethyl v kombinaci s fluroxypyrem (přípravek Kabuki + Starane Forte), a také s dělenou sklizní.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Příspěvek byl zpracován za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1721.

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Hana Smejkalová; Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko
Ing. Karla Kolaříková; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko

Související články

Regulace plevelů v semenných porostech trav (2): Obecná doporučení a ochrana ostatních druhů

18. 10. 2021 Ing. Radek Macháč, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří Plevele Zobrazeno 174x

Hustota porostu řepky ozimé a regulace zaplevelení

15. 10. 2021 Ing. Radek Punčochář; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 380x

Vliv počasí na účinnost herbicidů v ozimých obilninách a porovnání účinnosti na dvou odlišných lokalitách v předchozím pěstitelském roce

13. 10. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 363x

Škodlivost plevelů v porostech ozimé pšenice

05. 10. 2021 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 321x

Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin: Štírovníky

01. 10. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 239x

Další články v kategorii Plevele

detail