Chemap Agro s.r.o.

Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin: Štírovníky

01. 10. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 238x

Jako kulturní druhy se pěstují tři druhy štírovníku: štírovník růžkatý (Lotus corniculatus L.), štírovník jednoletý (Lotus ornithopodioides L.) a štírovník bažinný (Lotus uliginosus L.).

Štírovník růžkatý

Štírovník růžkatý je víceletý až vytrvalý druh. V čistých porostech může přetrvávat 6 až 7 let. Jako monokultura se pěstuje poměrně málo. Většinou se pěstuje ve směsích s trávami. Využívá se do pastevních porostů, ale v sušších oblastech je vhodný i k produkci píce a sena. Toleruje sucho a snáší i zamokřené půdy, ale neroste v oblastech, kde se voda drží i přes léto nebo kde stojatá voda přes zimu zamrzá. Koření poměrně mělce, a proto je méně odolný suchu než hluboce kořenící vojtěška, ale lépe snáší kyselé půdy. Je odolný pastvě a v pastvinách je schopen se přirozeně vysemeňovat. Proto je z něj ideální jetelovina do pastvin. Jeho píce je kvalitní a na rozdíl od jiných jetelovin nezpůsobuje nadýmání, ale čerstvá píce i seno obsahuje kyanogenní glykosidy a při zkrmování ve velkých dávkách může dojít k otravě. U sena se riziko otravy postupně snižuje a po pěti měsících zcela mizí. U siláže nebyly kyanogenní glykosidy zjištěny.

Rostliny štírovníku růžkatého se bohatě větví a mohou dosahovat výšky 30 až 60 cm v závislosti na odrůdě a podmínkách prostředí. Lodyha je poléhavá až vystoupavá, lysá nebo víceméně chlupatá. Listy štírovníku jsou složené z pěti lístků, zbarvené živě zeleně, hnědozeleně až šedě. Kvete žlutě až oranžově, v květenství bývá 2 až 8 květů. Kvete od konce května do začátku září, k iniciaci kvetení vyžaduje dlouhý den (16 h). Na jedné lodyze se v úžlabí listů postupně vyvíjí několik (obvykle 2 až 6) květenství (obr. 1), která nakvétají postupně od báze k vrcholu. Kvetení štírovníku trvá 3 až 8 týdnů. Květy vylučují značné množství nektaru a jsou hojně navštěvovány opylovači. Vhodnými opylovači jsou včely medonosné. Optimální množství je jedna včela na 1 m2, a to může být zajištěno umístěním jednoho až dvou včelstev na hektar. Z každého květu se může vyvinout mnohosemenný lusk 2 až 4 cm dlouhý. Dozrávání je postupné a dozrálé plody snadno pukají (obr. 2) a uvolňují semena. Z první seče semena dozrávají v měsíci červenci. Ze druhé seče v srpnu až září. V ČR jsou registrovány 4 odrůdy (Lotar, Maleják, Taborak a Tenor).

Obr. 1: Kvetoucí štírovník růžkatý
Obr. 1: Kvetoucí štírovník růžkatý

 Obr. 2: Pukající lusk štírovníku růžkatého
Obr. 2: Pukající lusk štírovníku růžkatého

Štírovník jednoletý

Jak název napovídá, štírovník jednoletý je jednoletá bylina, habitem podobná štírovníku růžkatému. Oproti štírovníku růžkatému má světlejší barvu listů (obr. 3). Lodyhy má chlupaté, vystoupavé. Dosahuje výšky až 50 cm. Kvete žloutkově žlutými květy, v květenství je 2 až 5 květů. Začíná kvést 50 až 60 dní od výsevu. V tomto období také poskytuje maximum zelené hmoty. Porost pomalu stárne. Plody jsou válcovité, zakřivené lusky, 2 až 5 cm dlouhé. Na půdní a klimatické podmínky je nenáročný. Lepších výsledků dosahuje ve vláhově příznivějších podmínkách, ale dobře odolává suchu. Dává přednost vápenitým půdám. Může se vysévat od časného jara do července. Časnější výsevy jsou vhodnější zejména v sušších oblastech kvůli lepšímu využití jarní vláhy. Je vícesečný, po seči obrůstá, intenzita obrůstání závisí na množství srážek. Počet sečí závisí na termínu výsevu. Vegetace může při příznivých podmínkách probíhat až do listopadu, při poklesu teplot pod nulu ukončuje vegetaci. Je možné jej využít jako pícninu, meziplodinu na zelené hnojení nebo jako komponent do pastevních směsí. V ČR je registrována jedna odrůda (Mirek).

Obr. 3: Kvetoucí štírovník jednoletý
Obr. 3: Kvetoucí štírovník jednoletý

Štírovník bažinný

Štírovník bažinný je vytrvalá mělce kořenící rostlina vhodná do vlhkých a zamokřených půd. Toleruje kyselé půdy, a proto je vhodný do směsí na rašelinných půdách. Vytrvalost v loukách a pastvinách je vysoká, ale závisí na využití porostu. Dlouhodobě se udržuje vysemeňováním. Jeho píce má vysoký obsah bílkovin, a také taninu, který zvyšuje efektivitu využití dusíku. Je výběžkatý a dobře prokořeňuje půdu, a proto je vhodný do směsí pro zpevnění břehů vodotečí a vodních nádrží. Lodyha je vystoupavá, bohatě větvená, lysá. Listy jsou jemně chlupaté, na rubu sivé s nápadně vystouplými žilkami. Květenství se skládá z 5 až 15 květů. Kvete žlutě, často s načervenalými žilkami. Plodem je 2 až 4 cm dlouhý mnohosemenný lusk, tmavě hnědý až černý. V ČR je registrována jedna odrůda (Trajekt).

Nároky na pěstování

Nejčastěji pěstovaným, a také nejlépe prostudovaným druhem je štírovník růžkatý. U všech pěstovaných druhů ale platí, že dobře rostou i na chudších půdách s nižším obsahem živin. Hnojení dusíkem se doporučuje k předplodině. Při pěstování na semeno se doporučuje startovací dávka dusíku 30 kg/ha, dále přihnojení 50 kg P a 80–100 kg K na 1 ha před setím. Ke štírovníku růžkatému a jednoletému je vhodné vápnění 2 až 3 roky před setím. pH půdy by u nich mělo být přinejmenším 6 a více. Výsevek se u všech druhů uvádí 12 až 15 kg/ha v čisté kultuře. Vytrvalé druhy se mohou vysévat také do krycí plodiny. Pokud na pozemku štírovník dříve nebyl pěstován (ani nerostl), je vhodná inokulace osiva hlízkovitými baktériemi (přípravek Rizobin). Na semeno se štírovníky pěstují převážně v čistých kulturách. Vytrvalé druhy se na semeno mohou pěstovat také ve směsích s ozimými trávami (kostřava luční, jílek vytrvalý). Osivo sklízíme u vytrvalých druhů převážně z druhé seče (s první sečí na začátku května), u štírovníku jednoletého z první seče.

Možnosti chemického ošetření semenných porostů

Chemické ošetření se u jetelovin používá jednak k ochraně proti škodlivým činitelům (choroby, škůdci a plevele) a jednak k usnadnění sklizně (desikace porostu, lepidla k omezení pukání plodů apod.).

Choroby

Choroby byly nejlépe popsány u štírovníku růžkatého, který se jako kulturní plodina pěstuje nejdéle. Jedná se o stonkové a listové choroby (Stemphylium, Rizoctonia apod.) a kořenové a krčkové choroby způsobené houbovými patogeny (Fusarium apod.), které mají nepříznivý vliv na vytrvalost porostu.

Zakládání porostu může nepříznivě ovlivnit padání klíčních rostlin (Pythium), proti kterému se v zahraničí doporučuje moření mořidly s účinnou látkou metalaxyl. Mořidlo s touto účinnou látkou je u nás registrováno například do luskovin (fazolu, lupiny, hrachu a bobu). Celkově jsou štírovníky odolnými plodinami a u nás se proti chorobám neošetřují.

Škůdci

Štírovníky jsou odolné také proti škůdcům, pouze na semenářských porostech může škodit třásněnka štírovníková (Odontothrips loti), která nepříznivě ovlivňuje výnos semene. Ošetření proti třásněnce se provádí před květem insekticidy dle metodiky. Proti třásněnkám je registrován přípravek Karate Zeon 050 CS, který se používá například do semenných porostů vojtěšky.

Plevele

Nejvýznamnějšími škodlivými činiteli jsou u štírovníků plevele. Pokud jde o herbicidní přípravky, jsou štírovníky velmi citlivými plodinami. Proto má při ochraně proti plevelům velký význam prevence. Semenné porosty je vhodné zakládat na nezaplevelených pozemcích a při výskytu plevelů na pozemku je vhodné provést účinná herbicidní opatření už v předplodině. V současné době je do štírovníků registrováno 5 herbicidních přípravků (viz tab. 1). Jedná se pouze o přípravky k postemergentní aplikaci. Přípravky Agil 100 EC a Targa Super 5 SC jsou určeny k hubení jednoděložných plevelů, jak jednoletých (ježatka, béry, oves hluchý apod.), tak vytrvalých (pýr). Při výskytu vytrvalých plevelů je vhodné navýšit dávku přípravku (tab. 1). Přípravky Butoxone 400, Pulsar 40 a Escort Nový jsou určeny k ochraně proti dvouděložným jednoletým plevelům.

Ve Výzkumném ústavu pícninářském byly v letech 2010 až 2020 zkoušeny preemergentní i postemergentní aplikace u širokého spektra účinných látek (obr. 4). Byla testována fytotoxicita ke štírovníku růžkatému a jednoletému. Jak je vidět z tabulky 2, preemergentní aplikace se v pokusných variantách neosvědčily. U obou druhů u nich byla zjištěna silná fytotoxicita, která se projevovala zpomalením růstu, omezením vzcházivosti a chlorózami. Z postemergentních aplikací měly nejvyšší fytotoxicitu thifensulfuron-methyl, metazachlor a kombinace bentazonu s imazamoxem. U postemergentních aplikací byly nejčastějšími příznaky fytotoxicity chlorózy (obr. 5), nekrózy (obr. 6), a také zpomalení růstu a opoždění nástupu kvetení.

Nejpříznivější fytotoxicitu měla u obou druhů účinná látka MCPB. Podle údajů v literatuře je tato účinná látka dobře tolerována i štírovníkem bažinným. Výsledky fytotoxicity (tab. 2) ukazují, že mezi různými druhy štírovníku jsou rozdíly v citlivosti k účinným látkám herbicidů. Fytotoxicita účinných látek k rostlinám štírovníku může být ovlivněna nejen druhem, ale také odrůdou a vývojovou fází rostliny. Např. u štírovníku růžkatého jsou mladé rostliny v roce založení citlivější než starší rostliny v dalších letech, u kterých má ošetření herbicidními přípravky výrazně nižší fytotoxicitu. Fytotoxicitu mohou nepříznivě ovlivnit také podmínky při aplikaci, kombinace přípravků nebo přidání smáčedla, které snižuje povrchové napětí kapaliny a zlepšuje pokrytí listů postřikem, což může vést ke zvýšení fytotoxicity.

Tab. 1: Účinné látky registrované k použití do štírovníku ke dni 20. 1. 2021
Tab. 1: Účinné látky registrované k použití do štírovníku ke dni 20. 1. 2021

Tab. 2: Rozdíly ve fytotoxicitě ke štírovníku růžkatému a jednoletému
Tab. 2: Rozdíly ve fytotoxicitě ke štírovníku růžkatému a jednoletému

Obr. 4: Rostlina štírovníku růžkatého na kontrolní variantě bez herbicidní ochrany
Obr. 4: Rostlina štírovníku růžkatého na kontrolní variantě bez herbicidní ochrany

Obr. 5: Poškození rostliny štírovníku růžkatého kombinací účinných látek bentazon a imazamox (přípravek Corum) - chlorózy
Obr. 5: Poškození rostliny štírovníku růžkatého kombinací účinných látek bentazone a imazamox (přípravek Corum) - chlorózy

 Obr. 6: Poškození rostliny merlíku kombinací účinných látek bentazon a imazamox (přípravek Corum) - nekrózy
Obr. 6: Poškození rostliny merlíku kombinací účinných látek bentazone a imazamox (přípravek Corum) - nekrózy

Předsklizňové ošetření

U štírovníků je podobně jako u jiných druhů jetelovin přirozené ukončování vegetace poměrně pomalé a je u nich doporučována desikace (předsklizňové ošetření porostu za účelem ukončení vegetace a usnadnění sklizně). K desikaci se doposud využívala účinná látka diquat (Reglone), u které ale skončila registrace, a tím i možnost použití. Proto byly ve Výzkumném ústavu pícninářském v loňském roce realizovány pokusy zaměřené na předsklizňovou desikaci štírovníku. Bylo zkoušeno 8 variant. Sklizeň pokusných parcel byla prováděna z první seče. Aplikace účinných látek probíhala ve dvou termínech (termín A: 13 dní před sklizní, termín B: 5 dní před sklizní). Byly zkoušeny účinné látky pyraflufen-ethyl, fluroxypyr, carfentrazone-ethyl, kyselina pelargonová a jejich kombinace. Pro zvýšení účinnosti bylo přidáváno smáčedlo a hnojivo DAM. Zkoušela se také varianta pouze s vysokou dávkou hnojiva DAM. Seznam zkoušených variant je uveden v tabulce 3. Byly zařazeny dvě kontrolní varianty: kontrola bez ošetření a kontrola ošetřená diquatem v kombinaci s lepidlem. Bylo hodnoceno zasychání rostlin štírovníku (zvlášť pro listy, stonky a plody), obrůstání porostu, pukání lusků a výdrol semen, zasychání plevelů (heřmánkovce, lociky a pcháče obecného) a výnos čistého osiva v kg/ha. Pokusy byly sklizeny maloparcelovým kombajnem značky Sampo.

Výsledky desikačních pokusů uvádí tabulka 4. Nejlepší zasychání rostlin bylo na kontrole ošetřené diquatem v kombinaci s lepidlem (var. 2). U této varianty bylo zasychání výrazně rychlejší než u ostatních variant. Také dobře účinkovala na plevele (obr. 7). U této varianty bylo největší pukání lusků, a také nejnižší výnos. U všech ošetřených variant došlo ke zlepšení zasychání rostlin oproti neošetřené kontrole (obr. 8). Nejhorší zasychání rostlin bylo na variantě ošetřené kyselinou pelargonovou a na variantě ošetřené vysokou dávkou hnojiva DAM (obr. 9). U zkoušených variant byla ve srovnání s diquatem nižší účinnost na plevele. Nejlepší účinnost na plevele měla ze zkoušených variant varianta s kombinací pyraflufen-ethylu a fluroxypyru (obr. 10). Obrůstání rostlin se u štírovníku pohybovalo od 0 do 13 %. Nejméně rostliny obrůstaly na kontrolních variantách (bez ošetření, diquat), a také na variantě pouze s hnojivem DAM, kde bylo 0 % pokryvnosti nově obrostlých rostlin. Souviselo to s tím, že obrůstat začínaly až částečně zaschlé rostliny cca 1 týden po ošetření. Na neošetřených variantách bylo zasychání rostlin velmi omezené, a proto na nich nedocházelo k obrůstání. Varianta s diquatem i varianta s vysokou dávkou hnojiva DAM byly ošetřeny až ve druhém termínu (5 dní před sklizní) a na vytvoření obrostu nebyl u těchto variant dostatek času.

Tab. 3: Seznam variant s předsklizňovou desikací štírovníku růžkatého

Var.

Účinná látka

Přípravek

Termín

Dávka na 1 ha

1

Kontrola

Kontrola

-

-

2

Diquat + lepidlo

Reglone + Flexi

Termín B

3,5 + 0,5 l

3

Pyraflufen-ethyl + smáčedlo + DAM

Kabuki + Dash + DAM

Termín A

0,8 + 1 + 10 l

4

Pyraflufen-ethyl + fluroxypyr + smáčedlo + DAM

Kabuki + Starane Forte + Dash + DAM

Termín A

0,8 + 0,6 + 1 + 10 l

5

Carfentrazone-ethyl + smáčedlo + DAM

Spotlight + Dash + DAM

Termín A

1 + 1 + 10 l

6

Kyselina pelargonová + smáčedlo + DAM

Beloukha + Dash + DAM

Termín A

16 + 1 + 10 l

7

DAM 1:1 + smáčedlo

DAM 1:1 + Dash

Termín B

200 + 1 l

8

Pyraflufen-ethyl + smáčedlo + DAM

Kabuki + Dash + DAM

Termín A

0,8 + 1 + 100 l

Tab. 4: Výsledky desikačních pokusů u štírovníku růžkatého
Tabulka 4: Výsledky desikačních pokusů u štírovníku růžkatého

Obr. 7: Zasychání heřmánkovce po ošetření účinnou látkou dikvát (přípravek Reglone)
Obr. 7: Zasychání heřmánkovce po ošetření účinnou látkou diquat (přípravek Reglone)

Obr. 8 Rostlina štírovníku růžkatého na kontrole bez desikace
Obr. 8 Rostlina štírovníku růžkatého na kontrole bez desikace

Obr. 9: Poškození rostliny heřmánkovce po ošetření vysokou dávkou hnojiva DAM
Obr. 9: Poškození rostliny heřmánkovce po ošetření vysokou dávkou hnojiva DAM

 Obr. 10: Zasychání heřmánkovce po ošetření účinnými látkami pyraflufen-ethyl a fluroxypyr (přípravky Kabuki a Starane Forte)
Obr. 10: Zasychání heřmánkovce po ošetření účinnými látkami pyraflufen-ethyl a fluroxypyr (přípravky Kabuki a Starane Forte)

Závěrem

Jedná se o plodiny pěstované na poměrně malých plochách a spektrum chemických přípravků vhodných k ošetřování porostů štírovníku proto není příliš široké. Štírovníky jsou odolnými plodinami, které nejsou náchylné k chorobám ani škůdcům.

Nejvýznamnějšími škodlivými činiteli jsou u nich plevele, zejména při zakládání semenných porostů. Za účelem ochrany proti plevelům je registrováno pět přípravků. Dva přípravky (Agil 100 EC a Targa Super 5 EC) jsou určeny k ochraně proti jednoděložným plevelům a tři (Butoxone 400, Escort Nový a Pulsar 40) k ochraně proti dvouděložným plevelům.

Při sklizni semenných porostů štírovníku je často nezbytná desikace, ke které se doposud využíval diquat (přípravek Reglone). Tato účinná látka už do budoucna nebude k dispozici, a proto byly zkoušeny alternativní možnosti předsklizňového ošetření.

U zkoušených účinných látek bylo zasychání porostů pomalejší než u přípravku Reglone, a také měly nižší účinnost na plevele. Nejlepší výsledky byly získány s účinnými látkami pyraflufen-ethyl (přípravek Kabuki - v současné době je registrován pro použití v semenných porostech jetele) a carfentrazone-ethyl.

Příspěvek byl zpracován za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1721.

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.1; Ing. Hana Smejkalová1; Ing. Karla Kolaříková2
1
Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko, 2Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko
foto: 1, 2, 4–10 Z. Kubíková , 3 H. Hutyrová

Související články

Regulace plevelů v semenných porostech trav (2): Obecná doporučení a ochrana ostatních druhů

18. 10. 2021 Ing. Radek Macháč, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří Plevele Zobrazeno 174x

Hustota porostu řepky ozimé a regulace zaplevelení

15. 10. 2021 Ing. Radek Punčochář; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 379x

Vliv počasí na účinnost herbicidů v ozimých obilninách a porovnání účinnosti na dvou odlišných lokalitách v předchozím pěstitelském roce

13. 10. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 361x

Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin: Čičorka pestrá

12. 10. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 155x

Škodlivost plevelů v porostech ozimé pšenice

05. 10. 2021 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 321x

Další články v kategorii Plevele

detail