Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin - Svazenka

06. 08. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 3728x

Svazenky patří do čeledi stružkovcovitých (Hydrophyllaceae) a pochází z Ameriky. Rod svazenek zahrnuje asi 200 druhů. U nás se jako kulturní plodiny pěstují tři druhy, a to svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia Benth.), svazenka shloučená (Phacelia congesta Hook.) a nově byla registrována odrůda svazenky modré (Phacelia campanularia Gray), jejíž další názvy jsou svazenka zvonkovitá, zvonkokvětá nebo zvonkolistá.

Svazenka vratičolistá

Svazenka vratičolistá pochází z Arizony a Kalifornie. Je to jednoletá rostlina, která se rychle vyvíjí a vyznačuje se poměrně krátkým vegetačním obdobím (cca 100 dní). Je to poměrně vzrůstný druh, který dosahuje výšky okolo 80 cm a za příznivých podmínek však může dorůstat i více než 1 m. Má kůlový kořen s bohatě větvenými vláknitými kořeny a dobře prokořeňuje převážně horní vrstvu půdy. Obvykle prorůstá do hloubky 30–80 cm. Lodyha svazenky je vzpřímená, větvená v horní části, vytváří rozložité, více méně větvené trsy. Lodyha je v dolní části lysá, v horní části zpravidla žláznatě chlupatá. Olistění, ochlupacení a větvení lodyhy je značně variabilní. Listy jsou střídavé, nepravidelně 1–2× peřenosečné, na bázi poloobjímavé, po obou stranách štětinkovitě chlupaté, 2–20 cm dlouhé.

Květenství se skládá z několika těsně svinutých 40–70květých dvojvijanů, které se během nakvétání postupně odvíjejí. Květy rostou na kratičkých stopkách. Kalich je členěný, pětidílný, kališní cípy jsou čárkovité, štětinovitě chlupaté, zelené, příp. načervenalé. Koruna je zvonkovitá, fialová, modrofialová až světle modrá, lysá. Pyl svazenky vratičolisté je fialový. Obvykle začíná kvést koncem května (cca po 60 dnech od výsevu) a kvete 5–8 týdnů v závislosti na termínu výsevu, odrůdě, průběhu počasí a lokalitě. Plodem je vejcovitá tobolka, většinou jednopouzdrá, jednosemenná, na vrcholu chlupatá. Semena jsou hnědá až černohnědá, zvrásněle nebo dolíčkovitě síťovaná. Hmotnost tisíce semen (HTS) se pohybuje od 1,6 do 3,2 g.

Je nejčastěji pěstovaným druhem svazenky a využívá se jako meziplodina a medonosná rostlina. Patří mezi 20 druhů rostlin s nejvyšší produkcí medu. Produkuje vysoce kvalitní nektar a pyl, a je vysoce atraktivní nejen pro včely, ale také pro další druhy hmyzu. Přitahuje nejen opylovače, ale také další prospěšný hmyz včetně predátorů a parazitoidů.

Je významnou meziplodinou, která má vysokou produkci biomasy a velmi dobře konkuruje plevelům. Pěstuje se na zelenou hmotu i jako pícnina. Zkrmovat ji lze před květem, píce je kvalitní, ale není pro dobytek příliš chutná, kvůli značnému ochlupení listů a stonků navíc při zavadání hořkne. Lze ji použít k výrobě siláže nebo po zavadnutí (1–2 dny) také senáže. Při zaorání se díky příznivému poměru C/N rychle rozkládá a uvolňuje živiny pro následnou plodinu. Jedinou blízce příbuznou plodinou je svazenka shloučená, a proto je výborným přerušovačem osevních sledů. Je možné ji využít do směsí v mezipásech v sadech a vinicích a na svažitých pozemcích také v různých protierozních systémech. Je neutrální k háďátku řepnému, neumožňuje jeho rozmnožování a podle některých pramenů dokonce i snižuje jeho populace.

Je odolná suchu a dobře roste i při srážkách okolo 200–500 mm/rok. Ve velmi suchých podmínkách může snižovat vlhkost půdy a její vegetace musí být ukončena tak, aby se vlhkost půdy mohla pro následnou plodinu obnovit. Preferuje lehčí, dobře provzdušněné půdy s dobrou zásobou živin. Optimální pH je 6,5–8,5. Při pěstování je vhodné se vyhnout utuženým, zamokřeným nebo kyselým půdám, které nejsou pro pěstování svazenky vhodné. Je poměrně odolná chladu, začíná vcházet už při teplotě okolo 3 °C, ale je to vymrzající meziplodina. Mladé rostliny snášejí mrazy v průměru do -8 °C. U nás obvykle nepřezimuje. V současné době je u nás registrováno 9 odrůd svazenky vratičolisté.

Květ svazenky vratičolisté

Svazenka shloučená

Svazenka shloučená je poměrně novou plodinou. Pochází z Texasu, Arizony a Mexika. Je to jednoletá až dvouletá bylina, ale je teplomilná a u nás obvykle nepřežívá zimu. Je podobná svazence vratičolisté, ale má o něco nižší rostliny a drobnější habitus. Lodyha je vzpřímená a dorůstá výšky 30–100 cm, v závislosti na podmínkách. Listy jsou jemnější než u svazenky vratičolisté, 1× peřenosečné s delším řapíkem, dlouhé 6–14 cm. Lodyhy i listy jsou porostlé jemnými, krátkými chloupky.

Květenstvím je dvojvijan podobně jako u svazenky vratičolisté, květy jsou krátce stopkaté. Cípy kališních listů jsou čárkovité až kopinaté. Koruna je zvonkovitá, purpurově nebo levandulově modrá. Barva pylu je světle žlutá. Kvetení u ní nastupuje později než u svazenky vratičolisté, asi po 64–70 dnech a je podstatně delší. Dochází u ní k postupnému vývoji nových větví a kvetení u ní může při příznivých podmínkách trvat až do podzimu. Mráz u vzrostlých rostlin ukončuje vegetaci, mladé rostliny jsou mrazuvzdornější, ale také přezimují jen zřídka. Plodem je tobolka, semena jsou tmavě hnědá až černá, oválná, hladká na jedné straně, na druhé se 2 podélnými rýhami. HTS je okolo 1,4 g.

Na podmínky je nenáročná, úspěšně roste na písčitých, hlinitých, jílovitých i kamenitých, dobře odvodněných půdách. Dokáže se vypořádat se suchem, dobře roste i za vlhka, nesnáší zamokřené půdy se stojatou vodou. Má ráda otevřená slunná stanoviště, ale snáší i polostín.

Využití je podobné jako u svazenky vratičolisté. Je vhodná jako komponent do nektarodárných pásů jako meziplodina. Je možné ji využít ve směsích, např. se svazenkou vratičolistou, se kterou má podobnou velikost semen. U svazenky shloučené je registrována odrůda Fiona, vyšlechtěná ve Výzkumném ústavu pícninářském.

Květ svazenky shloučené

Svazenka modrá

Svazenka modrá je pouštní rostlina pocházející z Kalifornie a Arizony. Je to jednoletá bylina. Vytváří rozložité trsy, lodyhy jsou výrazně zbarvené do červena až fialova, porostlé chloupky dorůstají výšky 20–50 cm. Listy jsou chlupaté, šedozelené, často s načervenalým okrajem a žilkováním, jednoduché s dlouhým řapíkem. Čepel je srdčitá až vejčitá, oválná až zakulacená, na okrajích nepravidelně zubatá až vroubkovaná.

Květenstvím je vijan s několika zvonkovitými květy. Kališní cípy jsou čárkovité, šedozelené až načervenalé nebo nafialovělé. Koruna je nálevkovitá a může být dlouhá 1,5–4 cm, jasně modré až fialové barvy, s 5 vyčnívajícími tyčinkami, které mají modrofialovou nitku a bíložluté prašníky. Začíná nakvétat velmi brzy, kvete časněji než svazenka vratičolistá a kvetení u ní trvá 4–6 týdnů. Má velmi krátkou vegetační dobu a rostliny po odkvětu rychle dozrávají a zasychají. Plodem je mnohosemenná tobolka. Semena jsou drobná, vrásčitá, rezavohnědá. HTS činí 0,58 g.

Na půdu je nenáročná, nejvhodnější jsou půdy lehčí, písčité až hlinité, sušší, propustné a dobře odvodněné. Velmi dobře snáší sucho (roční srážky 100–800 mm), ale špatně snáší zamokřené a kyselé půdy. Nevadí jí zásadité půdy, rozsah pH je u ní 7–10. Má ráda slunná stanoviště.

Je dobrým zdrojem potravy pro opylovače. Lze ji pěstovat ve směsi se svazenkou shloučenou, kdy nakvétá rychleji než svazenka shloučená a prodlužuje celkovou dobu kvetení porostu. U svazenky modré je registrována odrůda Elizabeta, vyšlechtěná ve Výzkumném ústavu pícninářském.

Květ svazenky modré

Nároky na pěstování

Svazenky jsou na pěstování nenáročné, vhodnější jsou lehčí, propustné a dobře odvodněné půdy s dobrým obsahem živin s neutrální až mírně zásaditou reakcí. Na méně úrodných půdách můžeme u semenných porostů svazenky vratičolisté a shloučené před setím dodat 30–60 kg N/ha, případně 15–20 kg P/ha. Na půdách s nízkým obsahem draslíku je vhodné také přihnojení draslíkem.

Při výsevu do úzkých řádků je výsevek u svazenky vratičolisté 15–18 kg/ha, u svazenky shloučené 15 kg/ha a u svazenky modré 1–1,5 kg/ha. Semenné porosty svazenky vratičolisté je vhodnější vysévat brzy na jaře, jakmile teplota dosáhne okolo 4–5 °C a pomine riziko mrazů a zmrznutí vzcházejících rostlin. Ve stejném termínu můžeme vysévat i svazenku modrou. Svazenka shloučená je teplomilnější a rychleji vzchází za vyšších teplot. Jako meziplodinu je možné svazenky vysévat do pozdního léta. Hloubka setí je 1–2 cm. Při pěstování na semeno je pro dobré opylení doporučován přísun včelstev, optimálně cca 2,5 včelstva na ha.

Možnosti chemického ošetření semenných porostů

Chemické ošetření se u svazenky používá jednak k ochraně proti škodlivým činitelům a jednak k usnadnění sklizně.

Choroby a škůdci

Svazenky netrpí chorobami ani škůdci, pouze na zamokřených, utužených půdách se může vyskytnout problém s padáním klíčních rostlin a je proto vhodné se takovým pozemkům při pěstování svazenek vyhnout. Chemicky se proti chorobám a škůdcům neošetřuje.

Plevele

Plevele jsou u nich nejvýznamnějšími škodlivými činiteli. Bývají problémem zejména u semenných porostů, kde nepříznivě ovlivňují sklizeň a kvalitu osiva. U svazenky vratičolisté lze problémům s plevely do jisté míry předejít časnějším výsevem. Velký význam má u všech druhů svazenek kvalitní předseťová příprava půdy a příprava seťového lůžka, kdy dochází k likvidaci vzcházejících plevelů před vysetím.

Do svazenky vratičolisté je v současné době registrována řada přípravků s účinnou látkou propaquizafop proti jednoděložným plevelům a clopyralid s picloramem (Galera) proti dvouděložným plevelům (viz tab. 1). Do svazenky shloučené jsou registrovány čtyři přípravky: Agil 100 EC a Targa Super 5 EC proti jednoděložným plevelům a přípravky Laudis a Callisto 480 SC proti dvouděložným plevelům. Optimální vývojovou fází pro aplikaci přípravků Laudis a Callisto je fáze 4. pravého listu (BBCH 14). Během aplikace by měly být plně vyvinuté minimálně 2 pravé listy. Při chemickém ošetření v časnějších fázích anebo u starších rostlin (od cca 8. pravého listu) je zvýšené riziko fytotoxicity, vyšší riziko fytotoxicity je také v chladnějším a vlhčím počasí.

Do svazenky modré nejsou registrovány žádné herbicidní přípravky. V pokusných variantách u ní byly zkoušeny účinné látky tembotrione s isoxadifen-ethylem (Laudis) a propaquizafop (Agil 100 EC) samostatně nebo s dalšími účinnými látkami: mesotrione (Callisto 480 SC), metamitron s quinmeracem (Goltix Titan), metazachlor (Butisan 400 SC) a tembotrione s isoxadifen-ethylem (Laudis). Aplikace byla provedena 4. 5. 2020 a hodnocení proběhlo v 5 termínech. Nejvyšší fytotoxicita byla zjištěna u účinné látky mesotrione v kombinaci s účinnou látkou propaquizafop po 25 dnech, kdy byla fytotoxicita téměř 30 %. U ostatních účinných látek byla fytotoxicita nižší. Příznaky fytotoxicity u všech variant postupně vymizely. Fytotoxicita a účinnost na nejvíce zastoupené plevele ve vybraných termínech hodnocení je uvedena v tab. 2. V porostu svazenky modré se objevovaly rostliny dalších dvou druhů svazenek, a proto je u některých variant uvedena také účinnost (fytotoxicita) pro svazenku shloučenou a vratičolistou.

Příznaky fytotoxicity u svazenky shloučené po ošetření přípravkem Laudis

Příznaky fytotoxicity u svazenky modré po ošetření přípravkem Laudis

Tab. 1: Účinné látky registrované k použití do svazenky ke dni 23. 4. 2021

Tab. 2: Fytotoxicita zkoušených činných látek ke svazence modré

Předsklizňové ošetření

U svazenky shloučené je přirozené ukončování vegetace velmi pomalé a před sklizní na semeno je u ní doporučována desikace (předsklizňové ošetření prorostu za účelem ukončení vegetace a usnadnění sklizně). Při vlhčím počasí a intenzivnějším obrůstání nebo při vyšším zaplevelení porostu je desikace vhodná také u svazenky vratičolisté. K desikaci se doposud využívala účinná látka diquat (Reglone), u které ale skončila registrace, a tím i možnost použití.

Polní pokusy

Proto byly ve Výzkumném ústavu pícninářském v roce 2020 realizovány pokusy zaměřené na předsklizňovou desikaci svazenky shloučené a vratičolisté.

U svazenky vratičolisté i shloučené bylo zkoušeno 10 variant. Aplikace účinných látek probíhala ve dvou termínech (termín A: 11–14 dní před sklizní, termín B: 6–8 dní před sklizní). Byly zkoušeny účinné látky pyraflufen-ethyl, fluroxypyr, carfentrazone ethyl, flumioxazine, dicamba, ethephon, kyselina pelargonová a jejich kombinace. Pro zvýšení účinnosti bylo přidáváno smáčedlo a hnojivo DAM. Byla zkoušena také varianta pouze s vysokou dávkou hnojiva DAM v kombinaci se smáčedlem. U svazenky shloučené podstoupila hodnocení také dělená sklizeň. 1. fáze dělené sklizně proběhla 6 dní před sklizní.

Seznam zkoušených variant pro jednotlivé druhy je uveden v tab. 3 a 4. Byly zařazeny 2 kontrolní varianty: kontrola bez ošetření (var. č. 1) a kontrola ošetřená diquatem (var. č. 2). Bylo hodnoceno zasychání rostlin svazenky (zvlášť pro listy, stonky a plody), výdrol semen, zasychání plevelů (merlíku, heřmánkovce, lociky a pcháče osetu), vlhkost sklízené hmoty a klíčivost.

Výsledky desikačních pokusů uvádí tab. 5 a 6.

Tab. 3: Seznam variant s předsklizňovou desikací u svazenky vratičolisté

Tab. 4: Seznam variant s předsklizňovou desikací u svazenky shloučené

Tab. 5: Výsledky desikačních pokusů u svazenky vratičolisté

Tab. 6: Výsledky desikačních pokusů u svazenky shloučené

U svazenky vratičolisté bylo zasychání rostlin i přes vlhké počasí poměrně dobré. Zasychání listů a stonků bylo hodně vyrovnané. V termínu 1. aplikace bylo zaschlých cca 90 % listové plochy, 90 % stonků a 70 % plodenství. K nejlepšímu zaschnutí rostlin došlo u diquatu, u variant s pyraflufen-ethylem a u bromoxynilu s fungicidem. Nejvíce zastoupeným plevelem byl merlík a nejlepší účinnost na merlík měly diquat a pyraflufen-ethyl. Výdrol semen začal u svazenky vratičolisté po dosažení plné zralosti, týden před sklizní se pohyboval mezi 18–23 % a těsně před sklizní mezi 40–50 %. Mezi variantami nebyly průkazné rozdíly. Obrůstání bylo v době 1. aplikace okolo 15 % a v době sklizně 16 % na neošetřené kontrole. U ošetřených variant došlo ke snížení obrůstání, nejvíce u diquatu, pyraflufen-ethylu, carfentrazone ethylu a bromoxynilu s fungicidem. Sklizňová vlhkost na neošetřené kontrole byla 20 %. Na ošetřených variantách se pohybovala od 12 do 25 %. Nejnižší vlhkost měly varianty s diquatem, pyraflufen-ethylem, carfentrazone ethylem a bromoxynilem s fungicidem a nejvyšší vlhkost byla na variantě s vysokou dávkou hnojiva DAM. Klíčivost se pohybovala od 97 do 100 % a mezi variantami nebyly rozdíly.

U svazenky shloučené bylo zasychání porostů pomalejší než u svazenky vratičolisté. Zaschnutí listů v termínu 1. aplikace bylo cca 45 %, zaschnutí stonků cca 30 % a zaschnutí plodů od 35 do 40 %. K nejlepšímu zaschnutí rostlin došlo na variantě s diquatem a u dělené sklizně, a potom na variantách s pyraflufen-ethylem. U diquatu a dělené sklizně byly také nejlépe zaschlé plevele. Výdrol semen se týden před sklizní pohyboval od 17 do 30 % a v době sklizně pak od 28 do 42 %. Nejnižší výdrol semen byl na neošetřené kontrole a u dělené sklizně. Obrůstání bylo v době sklizně od 0 do 25 %. Nejvyšší bylo na neošetřené kontrole. Na většině ošetřených variant došlo ke snížení obrůstání, nejvíce u dělené sklizně a pak u diquatu a variant s pyraflufen-ethylem. Vlhkost sklízené hmoty byla velmi vysoká a byla zde poměrně vysoká variabilita. Mezi variantami nebyly průkazné rozdíly. Klíčivost se pohybovala od 89 do 97 %. Nejvyšší klíčivost byla na neošetřené kontrole a k největšímu snížení klíčivosti došlo u carfentrazone ethylu.

Zasychání obrůstajících rostlin svazenky vratičolisté na kontrole

Zasychání obrůstajících rostlin svazenky vratičolisté 9 dní po ošetření pyraflufen-ethylem

Zasychání obrůstajících rostlin svazenky vratičolisté 9 dní po ošetření carfentrazone-ethylem

Zasychání merlíku 9 dní po ošetření pyraflufen-ethylem

Závěrem

Svazenky jsou poměrně odolnými plodinami a netrpí chorobami ani škůdci.

Nejvýznamnějšími škodlivými činiteli jsou u nich plevele.

Do svazenky vratičolisté je registrováno poměrně velké množství přípravků, většina z nich má ale stejnou účinnou látku (propaquizafop) a je určena proti jednoděložným plevelům, a jeden přípravek - Galera - je registrován proti dvouděložným plevelům.

U svazenky shloučené jsou za účelem ochrany proti plevelům registrovány čtyři přípravky. Agil 100 EC a Targa Super 5 EC jsou určeny k ochraně proti jednoděložným plevelům, Laudis a Callisto 480 SC působí proti dvouděložným plevelům.

Do svazenky modré zatím není registrován žádný přípravek, ale u přípravků Agil 100 EC, Laudis a Butisan 400 byla zjištěna dobrá selektivita ke svazence modré.

Při sklizni semenných porostů svazenky vratičolisté a shloučené je často nezbytná desikace, ke které se doposud využíval diquat (přípravek Reglone). Tato účinná látka však do budoucna nebude k dispozici, a proto byly zkoušeny alternativní možnosti předsklizňového ošetření. U svazenky vratičolisté bylo zasychání celkově rychlejší než u svazenky shloučené. Nejlepší výsledky byly získány s účinnou látkou pyraflufen-ethyl (Kabuki) a u svazenky shloučené se i přes poměrně vlhké počasí dobře osvědčila dělená sklizeň.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Příspěvek byl zpracován za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1721.

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Hana Smejkalová; Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko
Ing. Karla Kolaříková; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko