Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin: Tolice (vojtěšky)

12. 11. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 267x

Tolice (Medicago) je rod z čeledi bobovité. Jsou to jednoleté nebo víceleté byliny, výjimečně keře. Nejznámějším kulturním druhem je tolice setá (Medicago sativa L.), více známá jako vojtěška setá nebo tolice vojtěška. Pěstují se i další kulturní druhy, např. tolice dětelová (Medicago lupulina L.) a tolice srpovitá neboli vojtěška srpovitá (Medicago falcata L.). Křížencem mezi vojtěškou setou a vojtěškou srpovitou je tolice měňavá (Medicago × varia Martyn).

Proseeds

Vojtěška setá

Vojtěška setá (Medicago sativa L.) je vytrvalý druh. Na stanovišti může přetrvávat i 10 až 15 let, ale dobrou produkci u nás poskytuje obvykle tak 3 až 4 roky.

Dospělé rostliny vojtěšky se vyznačují hluboce kořenícím kůlovivým kořenem, který může dosahovat do hloubky 6 m a více. Může mít laterální kořeny, které se převážně připojují v místě kořenového krčku. U vojtěšky je vyvinuta tzv. kořenová kontrakce, kdy dochází k zatahování kořenového krčku do půdy, o cca 10 mm ročně. Na kořenovém krčku se tvoří pupeny, ze kterých vyrůstají lodyhy. Jedna rostlina obvykle vytváří 5 až 15 lodyh. Lodyhy jsou vzpřímené, větvené a mohou dorůstat výšky 30 až 100 cm. Listy jsou řapíkaté, trojčetné, obvejčité nebo kopinaté, na konci pilovité, poslední lístek má delší řapíček. Květenství je hlávkovité, vejčité až eliptické, skládá se z cca 30 květů (obr. 1). Barva květů může být od téměř bílé po sytě fialovou. Plody jsou nepukavé lusky, lysé, volně stočené do 1,5 až 3 závitů s otvorem uprostřed. Obsahují okolo 3–6 semen ledvinkovitého tvaru, žlutohnědé barvy. Dozrávají cca 6 až 8 týdnů po opylení. Výnosy semen jsou značně kolísavé a pohybují se od 20 do 300 kg/ha.

Vývoj vojtěšky je silně závislý na teplotě a intenzitě slunečního záření. Je to dlouhodenní rostlina náročná na světlo a podle odrůdy vyžaduje 12 až 18hodinový den. V květnu obvykle začíná tvořit poupata a kvete od května do října. Vojtěška je fakultativně cizosprašná, hmyzosnubná rostlina. Při opylování dochází k vymrštění tzv. sloupku (tyčinek a pestíku), které prudce narazí do těla opylujícího hmyzu. Včela medonosná nerada otevírá a opyluje květy vojtěšky, protože bývá sloupkem obvykle zasažena na citlivé místo (do sosákové jámy) a někdy je dokonce v květu dočasně uvězněna. Včely medonosné se tak po první ráně často vyhýbají otevírání květů a nektar vysávají (pašují) mezi křídly a pavézkou bez opylení květu. Včela medonosná tak opylí jen cca 1 až 2 % navštívených květů. Optimální počet včelstev pro dobré opylení vojtěšky je proto relativně vysoký (10 až 12 včelstev na hektar). Dobrými opylovači vojtěšky jsou některé druhy samotářských včel, např. šedosrstka tolicová, které jsou lépe přizpůsobené k opylování tohoto druhu. Jejich přirozený výskyt je možné podpořit např. ponecháním hnízdních a živných pásů.

Vojtěšce vyhovuje poměrně široké rozmezí klimatických a půdních podmínek, ale preferuje hluboké, dobře provzdušněné střední až lehčí půdy s neutrální nebo zásaditou půdní reakcí do pH 6,5. Nesnáší zamokřené a kyselé půdy. Hladina podzemní vody by měla být minimálně 1,5 metrů pod povrchem. Velmi dobře snáší sucho. Dovede přijímat vláhu (i živiny) ze značných hloubek. Snáší také mrazy až do -25 °C. Při sněhové pokrývce až do -40 °C. Je teplomilnější než jetel luční a uplatňuje se hlavně v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti, kde obvykle poskytuje 3 až 4 seče do roka. V bramborářské výrobní oblasti jsou to obvykle pouze 2 seče, naopak při dostatečných srážkách může v kukuřičné výrobní oblasti poskytnout i 5 sečí za rok. Mezi předposlední a poslední sečí by mělo uběhnout minimálně 8 až 9 týdnů z důvodu nahromadění zásobních látek v kořenech. Zásobní látky se do kořene začínají přesouvat při výšce porostu 15 až 20 cm. Vojtěška má vysokou produkci kvalitní píce (10 až 20 t/ha). Může se využívat na zelenou píci, do senáže, siláže, na seno nebo jako úsušky. Nesnáší sešlapávání, a proto není vhodná do pastvin. V současné době jsou v ČR registrovány více než dvě desítky odrůd. Většina našich odrůd je do jisté míry ovlivněna vojtěškou srpovitou, avšak převládají u nich znaky vojtěšky seté.

Obr. 1: Vojtěška setá
Obr. 1: Vojtěška setá

Vojtěška srpovitá

Vojtěška srpovitá (Medicago falcata L.) je víceletá až vytrvalá plodina podobná vojtěšce seté. Bývá označována také jako poddruh vojtěšky seté (Medicago sativa subsp. Falcata (L.) Arcang.). Snadno se s vojtěškou setou kříží a většina našich odrůd má v sobě příměs vojtěšky srpovité.

Vojtěška srpovitá se od vojtěšky seté odlišuje utvářením kořenového systému. Její kořen je více větvený, a dokonce se vyskytují i „plazivé“ populace, které vytvářejí kořenové výběžky nebo nadzemní výhony, které jsou schopné zakořeňovat. Lodyhy jsou slabší, poléhavé, vystoupavé až vzpřímené a vytváří rozložité trsy. Dosahují výšky 25–80 cm. Listy jsou kopinaté až čárkovitě kopinaté, na bázi zúžené a na vrcholu uťaté, na spodu hustě chlupaté. Je pozdnější než vojtěška setá a nejintenzivněji kvete od poloviny června do konce července. Květenství jsou polokulovitá až vejcovitá a květy mají žlutou barvu. Lusky jsou srpovitě zahnuté až přímé, nepukavé nebo později pukající.

Je vhodná do lučních i pastevních směsí, především na suchých stanovištích. Optimální pH půdy je mezi 6 až 8. Ve srovnání s vojtěškou setou snáší utuženější půdy, a také sešlapávání, spásání a konkurenci trav. Může se využívat také pro produkci sena, zelené píce a siláže. Poskytuje několik sečí do roka a její píce stárne pomaleji než u vojtěšky seté. Je také zdrojem nektaru pro opylovače. V současné době je v ČR registrována jedna odrůda vojtěšky srpovité (Manon).

Tolice měňavá

Tolice měňavá (Medicago x varia Martyn) je kříženec mezi vojtěškou setou a vojtěškou srpovitou.

Je vytrvalá, její lodyha je vystoupavá až vzpřímená. Listy trojčetné, lístky široce kopinaté, uťaté s nasazenou špičkou. U vrcholu jemně zubaté, na spodní straně řídce ochlupené. Květenství má 10 až 25 květů, jejichž barva je značně různorodá. Květy mohou být fialové, žlutě až fialově skvrnité, ojediněle žluté. Plodem je polokruhovitý až spirálovitě stočený lusk se 7 až 10 semeny.

U nás se v planých populacích vyskytuje téměř na celém území od nížin až po vrchoviny. V ČR není registrována žádná odrůda, ale většina našich odrůd vojtěšky je ovlivněna vzájemným křížením mezi vojtěškou setou a vojtěškou srpovitou.

Tolice dětelová

Tolice dětelová (Medicago lupulina L.) je jednoletá až dvouletá, výjimečně vytrvalá bylina. Její lodyhy jsou poléhavé až plazivé, větvené, mírně hranaté, jednoduše chlupaté, vysoké 30 až 60 cm. Listy jsou bez kresby, trojčetné s obvejčitými až klínkovitými lístky, prostřední lístek je podobně jako u jiných tolic na delším řapíku. Kvete žlutě od října do září (obr. 2). Květenství je kulatý až válcovitý paličkovitý hrozen na dlouhé stopce, s cca 20 drobnými květy. Plodem jsou lusky, ledvinité nebo vejčité, hlemýžďovitě stočené, žláznaté, obvykle jednosemenné, výjimečně dvousemenné. Zralé lusky jsou černé, nepukavé. Semeno je zelenavě žluté až hnědé a zůstává uzavřeno v lusku. Po sklizni je potřeba vydrhlíkovat.

Roste dobře i na chudších půdách s dostatkem vápníku. Snáší dobře sucho, ale nejlépe roste na teplých stanovištích s dostatkem vláhy. Nesnáší zamokřené půdy. Využívá se hlavně jako komponent do směsí. Její píce je kvalitní a má vysoký obsah proteinů, vitamínů a mikroelementů. Po seči dobře obrůstá, toleruje sešlapávání a spásání. Využívá se i na zelené hnojení a do mezipásů v sadech a vinohradech. Je významnou medonosnou rostlinou. Produkce zelené hmoty je 5 až 11 t/ha a produkce osiva 300 až 500 kg/ha. V současné době je v ČR registrována jedna odrůda tolice dětelové (Ekola).

Obr. 2: Tolice dětelová
Obr. 2: Tolice dětelová

Nároky na pěstování

Vojtěšky se nejčastěji pěstují z časně jarních výsevů (březen), ale je možné je pěstovat také z letních výsevů tak, aby vzešly nejpozději do poloviny srpna. Porost je možné zakládat do podsevu nebo jako čistosev. Seje se do hloubky 1–2 cm, výsevek 6–7 mil. klíčivých semen na hektar (12–14 kg/ha). V případě zakládání do krycí plodiny se výsevek navyšuje na 7,5 až 8 mil. klíčivých semen na hektar (15–16 kg/ha). Vzdálenost řádků 7,5–25 cm. Širší řádky se doporučují u semenářských porostů. Užší řádky jsou vhodnější v horších podmínkách. V užších řádcích se porost rychleji zapojí a lépe konkuruje plevelům.

U vojtěšky srpovité je výsevek při pěstování v čisté kultuře 15 kg/ha. U tolice dětelové se vysévá 12–20 kg osiva/ha podle toho, zda je vysévána v čistosevu nebo ve směsích, a také podle využití porostu. Vyšší výsevek se používá při pěstování na píci (18–20 kg/ha), nižší na zelené hnojení (12–15 kg/ha) a na semeno (10 až 15 kg/ha). Hloubka setí je 1 cm. Může se pěstovat z jarních nebo letních výsevů. Na semeno se pěstuje z letních kultur, optimálně při šířce řádků 12,5 cm.

V případě pěstování na pozemku, kde se dříve tyto plodiny nepěstovaly, ani tam nerostly, je vhodná inokulace osiva hlízkovitými baktériemi (přípravek Rizobin).

Hnojení dusíkem se doporučuje k předplodině. U slabších porostů je možné přihnojení 15–30 kg/ha. Hnojení fosforem a draslíkem závisí na zásobě těchto živin v půdě. Na středně zásobených půdách postačí zásobní hnojení fosforem k předplodině (30–50 kg/ha) a draslíkem (50–120 kg/ha). U vojtěšky je potřeba draslíku poměrně vysoká (až 30 kg K/t sušiny). Vyšší dávky draslíku je vhodné rozdělit, větší část jako zásobní hnojení k předplodině a zbytek po první seči. Hnojení draselnými hnojivy před setím vojtěšky se nedoporučuje, protože to může vést k plazmolýze mladých rostlinek. Všechny kulturní druhy tolice lépe rostou v půdách s neutrální až zásaditou půdní reakcí, proto je vhodné vápnění (1–3 t vápence/ha), nejlépe k předplodině, aby se dosáhlo příznivé půdní reakce i ve spodnějších vrstvách půdy. U semenných porostů vojtěšky je vhodné přihnojení mikroprvky (bór a molybden).

Při produkci semen je důležitá izolace semenného porostu od jiných zdrojů pylu, aby se zabránilo cizosprášení (minimálně 50 až 200 m dle kategorie osiva a velikosti pěstební plochy). Vojtěšku ponecháváme na semeno převážně z druhé seče (s první sečí do 15. až 25. května). Výnos semene je u vojtěšky značně závislý na povětrnostních podmínkách v průběhu kvetení. Proto je vhodnější dobu kvetení rozložit do tří časových úseků a 15–20 % plochy ponechat na semeno z první seče, 60–70 % z druhé seče (při sklizni první seče do 15–25. května) a 10–20 % plochy z druhé seče (při sklizni první seče na začátku kvetení).

Dozrává cca 6 týdnů po opylení, sklízí se, když je 65–75 % lusků tmavě hnědých nebo černých. Nejjistější výnosy semene poskytuje v kukuřičné výrobní oblasti. Tolice dětelová se na semeno sklízí z první seče v měsíci červenci. Sklízí se, jakmile se objeví první zralé černé lusky a jedna čtvrtina semen už dozrává.

Možnosti chemického ošetření semenných porostů

Chemické ošetření se u jetelovin používá jednak k ochraně proti škodlivým činitelům (choroby, škůdci a plevele) a jednak k usnadnění sklizně (desikace porostu, lepidla k omezení pukání plodů apod.).

Choroby vojtěšky seté

U vojtěšek byly choroby nejlépe popsány u vojtěšky seté, která se jako kulturní plodina pěstuje nejdéle. Jedná se o jednu z našich nejpěstovanějších jetelovin a seznam chorob je u ní poměrně rozsáhlý.

Jedná se o stonkové a listové choroby, jako jsou virové mozaiky (alfalfa mosaic virus - AMV, red clover vein mosaic virus - RCVMV, bean yellow mosaic virus - BYMV) a další skvrnitosti (obecná listová skvrnitost vojtěšky - Pseudopeziza medicaginis, žlutá skvrnitost vojtěšky - Pseudopeziza jonesii, jarní černá skvrnitost - Phoma medicaginis, plíseň vojtěšky - Peronospora trifoliorum, rzivost vojtěšky - Uromyces striatus). Žloutnutí listů může způsobit také nedostatek molybdenu. Významnými stonkovými chorobami jsou cévní vadnutí (bakteriální vadnutí vojtěšky - Clavibacter michiganensis subsp. Insidiosus, fuzáriové vadnutí vojtěšky - Fusarium oxysporum, verticiliové vadnutí vojtěšky - Verticillium albo-atrum), která způsobují odumírání rostlin a řídnutí porostu, a tím snižují jeho vytrvalost.

Nepříznivý vliv na vytrvalost porostu mají také komplexní krčkové a kořenové hniloby způsobované různými patogeny (Fusarium spp., Rhizoctonia spp., Pythium spp.). Semenné porosty jsou kvůli vyšší akumulaci zásobních látek (hlavně sacharidů) v kořenech náchylnější ke krčkovým a kořenovým chorobám. Po dvou užitkových letech u nich obvykle kvůli rozvoji chorob (a škůdců) dochází k významnému poklesu produkce. Zakládání porostu může nepříznivě ovlivnit padání klíčních rostlin, které může být způsobeno houbovými patogeny, ale také nevhodným hnojením.

Vojtěška se proti chorobám chemicky neošetřuje, ale výskyt chorob lze omezit vhodnými agrotechnickými opatřeními, jako je výběr vhodného pozemku (pH, zamokření půdy), zařazení v osevním postupu (neměla by být zařazována dříve než za 2–3 roky, dobrou předplodinou jsou obilniny, případně trávy), používání kvalitního zdravého osiva a výběr rezistentní odrůdy.

U kořenových a krčkových chorob je nebezpečné poškození kořenového krčku např. při vláčení, které může vést ke zvýšení výskytu těchto chorob. Příliš časné (a časté) sečení zabraňuje ukládání živin do kořenů a oslabuje rostliny, naopak u starších porostů (málo sečených) je více času na rozvoj chorob. Některé choroby se snadněji šíří při sečení za mokra, a proto je vhodné nechat porost před sečením oschnout. Zdraví rostlin může negativně ovlivňovat také výskyt škůdců nebo silné zaplevelení porostu. Hmyzí škůdci mohou být přenašeči některých chorob a hraboši mohou přispět k poškození rostlin a kořenových krčků. Silná konkurence plevelů vede k zastínění a oslabení rostlin vojtěšky.

Choroby tolice dětelové

Tolice dětelová je poměrně odolnou plodinou. Podobně jako u vojtěšky se u ní mohou vyskytovat listové choroby a skvrnitosti, např. hnědá skvrnitost štírovníku (Ovularia sphaeroidea) nebo plíseň (Peronospora trifoliorum). Může být napadána také virovými mozaikami (např. alfalfa mosaic virus - AMV nebo bean leaf roll virus - BLRV). Mohou se u ní vyskytovat také kořenové a krčkové hniloby (Fusarium ssp., Rhizoctonia ssp. apod.), které ovšem vzhledem k jejímu jednoletému až dvouletému charakteru nepředstavují tak závažný problém jako u vojtěšky.

Podobně jako u vojtěšky mohou k omezení výskytu chorob přispět agrotechnická opatření. Chemicky se tolice dětelová proti chorobám neošetřuje.

Škůdci vojtěšky

Škůdci jsou u vojtěšky jedním z limitujících faktorů výnosu semene, a proto má ochrana proti škůdcům u semenných porostů velký význam.

V období vzcházení mohou porosty svým žírem poškodit listopasi (listopas čárkovaný - Sitona humeratus, listopas zdobený - Sitona macularius, listopas pruhovaný - Sitona humeralis). V současné době není do vojtěšky registrováno žádné mořidlo, ale při dosažení prahu škodlivosti (5 až 10 brouků na 100 rostlin) lze u vzcházejících porostů použít postřik přípravky s účinnou látkou deltamethrin (viz tab. 1).

Dalšími významnými škůdci semenných porostů jsou klopušky (klopuška světlá - Adelphocoris lineolatus, klopuška chlupatá - Lygus rugulipennis, případně klopuška černá - Adelphocoris seticornis) a třásněnky (třásněnka vojtěšková - Odontothrips confusus, popřípadě třásněnka zahradní - Thrips tabaci), třásněnka žlutá - Thrips flavus nebo třásněnka květní - Frankliniella intonsa). V některých letech za příznivých podmínek se může vyskytovat také plodomorka vojtěšková (Contarinia medicaginis), bejlomorka vojtěšková (Dasineura ignorata) nebo tmavka vojtěšková (Bruchophagus roddi). Proti těmto druhům se semenné porosty ošetřují před květem přípravky s účinnou látkou lambda-cyhalothrin, popřípadě přípravky s účinnou látkou alfa-cypermethrin (tab. 1), jejichž registrace platí pouze do konce července 2021.

Na vojtěšce mohou škodit také mšice, např. kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum). Proti mšicím se ve vojtěšce při masivním výskytu (50 a více mšic na lodyhu v první seči) používaly přípravky s účinnou látkou pirimicarb, ale těmto přípravkům končí v dubnu 2021 registrace. Do tolice dětelové je proti kyjatce hrachové registrována účinná látka deltamethrin.

Dalším významným škůdcem je hraboš polní, který se v této víceleté plodině může dobře rozmnožovat. K jeho regulaci je vhodné uplatňovat agrotechnická opatření, jako je kvalitní příprava půdy před založením porostu, odstraňování posklizňových zbytků apod. Lze využít také opatření podporující výskyt dravých ptáků (hnízdní budky, rozmisťování posedů - berliček). Při masivním výskytu je možná aplikace rodenticidů na bázi fosfidů (např. Stutox II). Aplikace se provádí ručně přímo do nor.

Škůdci tolice dětelové

Tolici dětelovou mohou podobně jako vojtěšky poškodit hmyzí škůdci, jako jsou listopasi nebo mšice (např. kyjatka hrachová). Jsou do ní registrovány insekticidní přípravky Decis Forte a Decis Protech (tab. 1), které jsou vhodné k ošetření proti listopasům a kyjatce hrachové.

U přezimujících porostů může dojít k poškození hrabošem polním. Podobně jako u vojtěšky je možná aplikace rodenticidů přímo do nor.

Tab. 1: Insekticidy registrované k použití do vojtěšky a tolice dětelové ke dni 23. 2. 2021

Plodina

Účinná látka

Přípravky

Používání povoleno do

Škodlivý organizmus

Dávkování

Vojtěška

deltamethrin

Decis Mega, Rhago 50 EW

31. 10. 2021

listopasi

0,2–0,25 l/ha

klopušky, třásněnky

0,1–0,15 l/ha

Decis Protech

31. 10. 2021

třásněnky

0,3–0,5 l/ha

listopasi

0,6–0,75 l/ha

klopušky

0,3–0,5 l/ha

Dinastia

31. 10. 2022

listopasi

0,2–0,25 l/ha

klopušky, třásněnky

0,1–0,15 l/ha

alfa-cypermethrin

Alfametrin ME, Vaztak Active, Athalic 50 ME

31. 7. 2021

třásněnky, klopušky

0,4 l/ha

lambda-cyhalothrin

Agrosales -Lambdacyhalotrin, Karate Zeon 050 CS, Kendo 5 CS, ODRG - Lambdacyhalotrin, Karate Zeon 050 CS, RC-Lambdacyhalothrin 50 CS, BEC Lamcy, Streetfighter 5 CS

31. 3. 2023

třásněnky, ploštice, plodomorka vojtěšková

0,125 l/ha;

200–600 l vody/ha

Karate se Zeon technologií 5 CS

31. 3. 2023

třásněnky, ploštice, plodomorka vojtěšková

0,125 l/ha;

200–600 l vody/ha, 1,25 ml;

2–6 l vody/100 m2

pirimicarb

Minos 50 WG, Pirimor 50 WG, Pirimicarb-Q 50 WG, Agri Pirimicarb 50 WG, Agri Pirimicarb 50 WG, Karin, BEC Pirim

30. 4. 2021

mšice

0,5 kg/ha;

300–600 l vody/ha

Tolice dětelová

deltamethrin

Decis Forte

31. 10. 2021

listopasi

62,5 ml/ha; 200-400 l vody/ha

kyjatka hrachová

62,5 ml/ha; 200-400 l vody/ha

Decis Protech

31. 10. 2021

kyjatka hrachová

0,3-0,5 l/ha; 200-400 l vody/ha

listopasi

0,3-0,5 l/ha; 200-400 l vody/ha

Plevele ve vojtěšce

Dobře zapojený porost vojtěšky má velmi dobrou konkurenční schopnost. Ochrana proti plevelům má význam zejména při zakládání semenných porostů, kde zaplevelení nepříznivě ovlivňuje kvalitu osiva. Podobně jako ostatní jeteloviny je to poměrně citlivá plodina a velký význam má u ní prevence zaplevelení. Semenné porosty je vhodné zakládat na nezaplevelených pozemcích a při výskytu plevelů na pozemku je vhodné provést účinná herbicidní opatření už v předplodině.

V současné době je do vojtěšky registrováno 6 kombinací herbicidně účinných látek (viz tab. 2). Jedná se pouze o herbicidy k postemergentní aplikaci. Účinná látka propaquizafop je určena k hubení jednoděložných plevelů, jak jednoletých (ježatka, béry, oves hluchý apod.), tak vytrvalých (pýr). Při výskytu vytrvalých plevelů je vhodné navýšit dávku. Ostatní účinné látky jsou určeny k hubení dvouděložných plevelů. Bentazone, bentazone + imazamox a pyridate se používají hlavně proti jednoletým dvouděložným plevelům při zakládání porostů. Thifensulfuron-methyl je vhodný k hubení šťovíků a účinná látka glyfosát je určena k hubení ohnisek kokotice.

Tab. 2: Herbicidy registrované k použití do vojtěšky ke dni 23. 2. 2021

Účinná látka

Přípravky

Používání povoleno do

Aktuální stav rozhodnutí

Škodlivý organizmus

Dávkování

Bentazone

Basagran, Bentan 480 SL, Euro-Chem Benta 480, Gusten, RC-Bentazon 480 SL

30. 6. 2022

platné rozhodnutí

plevele dvouděložné, heřmánek, rmen

2,0 l/ha;

200–400 l vody/ha

Bentazone, Imazamox

Corum

30. 6. 2022

platné rozhodnutí

plevele

1,25 l/ha;

100–400 l vody/ha

Glyfosát

Fozat 480

26. 7. 2022

do spotřebování zásob

kokotice

0,2–0,3 %, 0,5–0,7 l/ha;

150–250 l vody/ha

Roundup Rapid

1. 12. 2021

do spotřebování zásob

kokotice v ohniscích

3,5–5,0 l/ha;

300–600 l vody/ha bodově ošetřené plochy

Touchdown Quattro

15. 12. 2023

platné rozhodnutí

kokotice v ohniscích

3,0–4,5 l/ha;

400–600 l vody/ha

Propaquizafop

Agil-S, Agil 100 EC, Agnus, AKILL, AV Propaq, Euro-Chem Quizafop 100, Galeon 100 EC, Garland Forte, RexStar 100, RexStar 100 EC, RexStar EC, ZETROLA

30. 11. 2022

platné rozhodnutí

pýr plazivý

1,2–1,5 l/ha;

100–400 l vody/ha

plevele lipnicovité jednoleté

0,5–0,8 l/ha;

100–400 l vody/ha

Pyridate

Lentagran WP

31. 12. 2031

platné rozhodnutí

plevele dvouděložné jednoleté

2,0 kg/ha;

200–400 l vody/ha

Thifensulfuron-methyl

Refine 50 SX

30. 6. 2023

platné rozhodnutí

šťovík, plevele dvouděložné

15–30 g/ha;

200–400 l vody/ha

Plevele v tolici dětelové

Tolice dětelová má podobně jako vojtěška poměrně vysokou konkurenceschopnost, ale také se jedná o citlivou plodinu. Semenné porosty je vhodné zakládat na nezaplevelených pozemcích, zejména pokud jde o odolné dvouděložné plevele.

K ochraně proti plevelům je do ní registrováno 5 kombinací účinných látek (viz tab. 3). Propaquizafop (Agil 100 EC) a quizalofop-P-ethyl (Targa Super 5) jsou určeny k ochraně proti jednoděložným plevelům. Bentazone, imazamox a pendimethalin a jejich kombinace (přípravky Basagran, Corum a Escort Nový) jsou určeny k ochraně proti dvouděložným plevelům.

Tab. 3: Herbicidy registrované k použití do tolice dětelové ke dni 23. 2. 2021

Účinná látka

Přípravky

Používání povoleno do

Škodlivý organizmus

Dávkování

Propaquizafop

Agil 100 EC

30. 11. 2022

pýr plazivý, plevele lipnicovité vytrvalé (vytrvalé trávy)

1,2–1,5 l/ha;

100–400 l vody/ha

plevele lipnicovité jednoleté, výdrol obilnin

0,4–0,8 l/ha;

100–400 l vody/ha

30. 11. 2022

plevele lipnicovité jednoleté

0,5–0,8 l/ha;

100–400 l vody/ha

Quizalofop-P-ethyl

Targa Super 5 EC

30. 11. 2022

pýr plazivý, plevele jednoděložné vytrvalé

2,0–2,5 l/ha;

200–400 l vody/ha

plevele jednoděložné jednoleté

1,0–1,5 l/ha;

200–400 l vody/ha

výdrol obilnin

0,7–1,0 l/ha;

200–400 l vody/ha

Bentazone

Basagran

30. 6. 2022

plevele dvouděložné, heřmánek, rmen

1,5–2,0 l/ha;

200–400 l vody/ha

Imazamox, Pendimethalin

Escort Nový

31. 7. 2021

plevele jednoděložné jednoleté, plevele dvouděložné jednoleté

1,0–1,4 l/ha

Bentazone, imazamox

Corum

30. 6. 2022

plevele jednoděložné jednoleté, plevele dvouděložné jednoleté

0,9–1,25 l/ha;

100–400 l vody/ha

Předsklizňové ošetření - pokusy

U vojtěšek i u tolice dětelové je podobně jako u jiných druhů jetelovin přirozené ukončování vegetace poměrně pomalé a je u ní doporučována desikace (předsklizňové ošetření prorostu za účelem ukončení vegetace a usnadnění sklizně). K desikaci se doposud využívala účinná látka diquat (Reglone), u které ale skončila registrace, a tím i možnost použití.

Ve Výzkumném ústavu pícninářském byly v loňském roce (2020) realizovány pokusy zaměřené na předsklizňovou desikaci vojtěšky. Bylo zkoušeno 10 variant. Sklizeň pokusných parcel byla prováděna z druhé seče (10. září). Aplikace účinných látek probíhala ve dvou termínech (termín A: 13 dní před sklizní, termín B: 6 dní před sklizní). Byly zkoušeny účinné látky pyraflufen-ethyl, flumioxazin, carfentrazone-ethyl, kyselina pelargonová a jejich kombinace. Pro zvýšení účinnosti bylo přidáváno smáčedlo a hnojivo DAM. Byla zkoušena také varianta pouze s vysokou dávkou hnojiva DAM. Seznam zkoušených variant je uveden v tabulce 4. Byly zařazeny dvě kontrolní varianty: kontrola bez ošetření a kontrola ošetřená diquatem v kombinaci s lepidlem.

Bylo hodnoceno zasychání rostlin vojtěšky (zvlášť pro listy, stonky a plody), obrůstání porostu, odrol lusků a zasychání plevelů (merlíku, laskavce a rdesna ptačího). Byly provedeny odběry vzorků a u sklizené hmoty byla hodnocena vlhkost.

Výsledky pokusů s desikanty

Výsledky desikačních pokusů u vojtěšky uvádí tabulka 4.

Nejlepší zasychání rostlin bylo na kontrole ošetřené diquatem (var. 2). Diquat také dobře účinkoval na plevele. U ostatních variant bylo zasychání porostů výrazně pomalejší než u diquatu, což se nepříznivě projevilo na konečné vlhkosti sklízené hmoty, která byla u všech variant s výjimkou diquatu velmi vysoká. Problémem bylo nejen pomalejší zasychání, ale také intenzivní obrůstání rostlin zejména u některých variant. U všech ošetřených variant došlo ke zlepšení zasychání oproti neošetřené kontrole (obr. 4). Zasychání listů bylo po diquatu (obr. 5) nejlepší na variantě ošetřené flumioxazinem (obr. 6). U varianty s pyraflufen-ethylem (obr. 7) bylo nejméně zaschlých listů ze zkoušených variant. Zvýšením dávky hnojiva DAM z 10 na 100 l došlo ke zvýšení účinnosti této účinné látky.

Zasychání stonků bylo velmi pomalé. Na kontrole bylo zaschlých 13 % stonků a na ošetřených variantách s výjimkou diquatu 13 až 33 % stonků. U diquatu bylo zaschlých 93 % stonků. Nejnižší zaschnutí stonků bylo na variantě ošetřené vysokou dávkou hnojiva DAM.

U nově zkoušených variant byla také nižší účinnost na plevele. Nejlepší účinnost na plevele měl diquat a pak varianty s pyraflufen-ethylem.

Velmi nepříznivý vliv na zasychání porostu mělo obrůstání rostlin, které bylo u vojtěšky velmi intenzivní. Na kontrole bylo obrůstání v průměru 56 %. Nejméně obrostu bylo u diquatu a dále u variant s carfentrazone-ethylem a flumioxazinem. U těchto variant se obrůstání pohybovalo od 7 do 13 %. K určitému zaschnutí obrostu došlo také na variantě s vysokou dávkou hnojiva DAM, kde bylo obrůstání 23 %.

O zaschnutí porostu poměrně dobře vypovídala vlhkost sklizené hmoty, která byla nejnižší na variantě s diquatem (12 %) a nejvyšší na kontrole (45 %). Druhou nejlépe zaschlou variantou byla varianta s flumioxazinem, kde byla vlhkost sklízené hmoty 25 %.

Tab. 4: Seznam variant pokusu s předsklizňovou desikací vojtěšky seté

Var.

Účinné látky

Přípravky

Aplikace1)

Dávky na 1 ha

1

Kontrola bez ošetření

Kontrola bez ošetření

-

-

2

Diquat

Reglone

B

3,5 l

3

Pyraflufen-ethyl + smáčedlo + DAM

Kabuki + Dash + DAM

A

0,8 + 1,0 +10 l

4

Pyraflufen-ethyl + smáčedlo + DAM 100 l

Kabuki + Dash + DAM 100 l

A

0,8 + 1,0 +100 l

5

Pyraflufen-ethyl + carfentrazone-ethyl + smáčedlo + DAM

Kabuki + Spotlight + Dash + DAM

A

0,8 + 1,0 + 1,0 + 10 l

6

Carfentrazone-ethyl + smáčedlo + DAM

Spotlight + Dash + DAM

A

1,0 + 1,0 + 10 l

7

Flumioxazin + smáčedlo + DAM

Sumimax + Dash + DAM

A

0,142 kg + 1,0 +10 l

8

Bromoxynil + lepidlo + fungicid + DAM

Pardner + Designer + Kayak + DAM

A

2,0 + 0,1 + 0,5 + 10 l

9

Kyselina pelargonová + smáčedlo + DAM

Beloukha + Dash + DAM

A

16 + 1,0 + 10 l

10

DAM 1:1 s vodou + smáčedlo

DAM 1:1 s vodou + Dash + síra

B

200 + 1,0 l + 2,0 kg

Pozn.: 1) termín A: 13 dní před sklizní, termín B: 6 dní před sklizní

Tab. 5: Výsledky desikačních pokusů u vojtěšky seté

Varianta/účinná látka

Zaschnutí vojtěšky před sklizní (% mrtvých, hnědých, suchých pletiv)

Podíl odrolených lusků (%)

Obrůstání

(pokryvnost obrostu v %)

Zaschnutí plevelů před sklizní (% mrtvých, hnědých, suchých pletiv)

Vlhkost sklízené hmoty (%)

listy

stonky

plody

merlík

rdesno ptačí

laskavec ohnutý

1

Kontrola bez ošetření

65

13

83

10

56

3

-

30

45

2

Diquat

100

93

100

15

7

88

-

100

12

3

Pyraflufen-ethyl + smáčedlo + DAM

75

23

86

10

68

80

-

90

39

4

Pyraflufen-ethyl + smáčedlo + DAM 100 l

84

33

90

10

63

48

-

-

39

5

Pyraflufen-ethyl + carfentrazone-ethyl + smáčedlo + DAM

88

33

94

13

11

87

35

75

35

6

Carfentrazone-ethyl + smáčedlo + DAM

87

20

92

9

13

33

10

-

31

7

Flumioxazin + smáčedlo + DAM

95

28

93

11

7

15

10

23

25

8

Bromoxynil + lepidlo + fungicid + DAM

78

18

92

11

53

55

-

10

38

9

Kyselina pelargonová + smáčedlo + DAM

79

30

88

10

62

13

-

-

37

10

DAM 1:1 s vodou + smáčedlo

78

13

87

9

23

8

-

15

40

Obr. 3: Kokotice parazitující na rostlině vojtěšky seté
Obr. 3: Kokotice parazitující na rostlině vojtěšky seté

Obr. 4: Desikace vojtěšky seté - kontrola bez ošetření
Obr. 4: Desikace vojtěšky seté - kontrola bez ošetření

Obr. 5: Desikace vojtěšky seté - ošetření dikvátem
Obr. 5: Desikace vojtěšky seté - ošetření diquatem

Obr. 6: Desikace vojtěšky seté - ošetření pyraflufen-ethylem
Obr. 6: Desikace vojtěšky seté - ošetření pyraflufen-ethylem

 Obr. 7: Desikace vojtěšky seté - ošetření flumioxazinem
Obr. 7: Desikace vojtěšky seté - ošetření flumioxazinem

Závěrem

Přesto, že se jedná o jedny z našich nejpěstovanějších jetelovin a seznam přípravků registrovaných do vojtěšek je poměrně rozsáhlý, není spektrum účinných látek vhodných k ošetřování těchto plodin příliš široké. Vojtěšky jsou celkově odolné plodiny a s výjimkou semenných porostů zpravidla nevyžadují ošetření proti škodlivým činitelům.

Významnými škodlivými činiteli u nich mohou být choroby, které mají nepříznivý vliv zejména na vytrvalost porostů. Výskyt chorob lze snížit vhodnou agrotechnikou.

Při pěstování semenných porostů jsou největším problémem škůdci a plevele. Za účelem ochrany proti škůdcům jsou do vojtěšky registrovány 4 účinné látky, ale dvěma z nich v letošním roce končí registrace.

K ochraně proti plevelům je registrováno 6 kombinací účinných látek, jedna účinná látka proti jednoděložným plevelům (propaquizafop) a 5 kombinací účinných látek proti dvouděložným plevelům s tím, že glyfosát je určen pouze k ošetření kokotice v ohniscích výskytu. Účinná látka thifensulfuron-methyl účinkuje proti šťovíkům.

U tolice dětelové je registrováno poměrně malé množství přípravků, ale spektrum účinných látek je podobné jako u vojtěšky. Z insekticidů je registrována pouze jedna účinná látka (deltamethrin) k ošetření proti kyjatce hrachovélistopasům. K ochraně proti plevelům je registrováno 5 kombinací účinných látek, dvě účinné látky proti jednoděložným plevelům jednoletým i vytrvalým. Zbytek je určen k ochraně proti jednoletým dvouděložným plevelům.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.

Příspěvek byl zpracován za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1721.

Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Hana Smejkalová; Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko
Ing. Karla Kolaříková; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko
Foto: Z. Kubíková

Související články

Regulace plevelů v semenných porostech trav (2): Obecná doporučení a ochrana ostatních druhů

18. 10. 2021 Ing. Radek Macháč, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří Plevele Zobrazeno 436x

Hustota porostu řepky ozimé a regulace zaplevelení

15. 10. 2021 Ing. Radek Punčochář; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 685x

Vliv počasí na účinnost herbicidů v ozimých obilninách a porovnání účinnosti na dvou odlišných lokalitách v předchozím pěstitelském roce

13. 10. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Dita Hiřmanová, Ing. Luděk Procházka; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 596x

Ošetření semenných porostů jetelovin a dalších pícnin: Čičorka pestrá

12. 10. 2021 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 347x

Škodlivost plevelů v porostech ozimé pšenice

05. 10. 2021 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 511x

Další články v kategorii Plevele

detail