Chemap Agro s.r.o.

Plevele a konkurenční schopnost ozimých plodin

08. 10. 2018 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Michal Sysel, Mgr. Magda Zdražílková, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 289x

V současné době je velice rozšířené v zemědělské praxi jednoduché střídání plodin. Hlavním důvodem, proč je zvoleno toto řešení, je ekonomická situace a poptávka po zemědělských komoditách. Hlavní část pěstovaných plodin nyní tvoří obilniny a olejniny, z nichž více než 2/3 výměry jsou ozimé formy.

Agronutrition

Nárůst ozimých plodin je na úkor okopanin a jednoletých i víceletých pícnin. Velkou nevýhodou při pěstování okopanin je nutnost vlastnit speciální stroje pro jejich výsadbu a sklizeň, které jsou velmi nákladné. Tyto stroje pracují několik dní v roce a jejich využití je nízké, proto jsou okopaniny často nahrazovány ozimou řepkouozimou pšenicí, u kterých není mechanizace tak nákladná a má univerzálnější využití.

Klíční rostlina violky rolní
Klíční rostlina violky rolní

Violka rolní
Violka rolní

Změny ve spektru plevelů

Tato situace v pěstování plodin vede ke změně v druhové struktuře plevelů na pozemcích. Dochází k nárůstu plevelů převážně ze skupiny přezimujících druhů plevelů (ozimých). Těmto druhům musíme věnovat pozornost, protože v pestrých osevních postupech s nimi problémy nebývaly. Je nutné soustředit se na regulaci obtížně hubitelných druhů plevelů, jako jsou např. violka rolní, rozrazily, kakost maličký aj. Tyto plevele významně snižují úrodnost půdy, tj. schopnost půdy poskytovat pěstovaným plodinám vodu, živiny, dostatečný prostor pro růst a vývoj.

U obilnin závisí kritická hodnota zaplevelení na hustotě porostu a rychlosti růstu a vývoje a je různá u jednotlivých druhů a odrůd. Za nejškodlivější plevele v obilninách lze považovat svízel přítulu, chundelku metlici, heřmánkovec nevonný, oves hluchý, ale i další druhy (pýr plazivý, pcháč oset).

Problematická se může stát i samotná řepka, především při pěstování řepky v osevních postupech, kde se opakovaně pěstuje přibližně jednou za 3 roky po sobě. Za tuto dobu jsou semena řepky z půdní zásoby ještě schopná vzcházet. Mohou zaplevelovat následně pěstované plodiny a konkurovat jim. Dále mohou způsobit nežádoucí opylení pěstovaných odrůd řepky a může tím být znehodnocena kvalita oleje v semenech řepky. Řepková semena jsou schopna v půdní semenné bance přežívat až 6 let.

Graf 1: Vztah hustoty porostů a zaplevelení ozimé pšenice v období podzimu
Graf 1: Vztah hustoty porostů a zaplevelení ozimé pšenice v období podzimu

Graf 2: Zastoupení nalezených druhů plevelů v ozimé pšenici na podzim
Graf 2: Zastoupení nalezených druhů plevelů v ozimé pšenici na podzim

Graf 3: Vztah hustoty porostů a zaplevelení ozimé pšenice v období  jara
Graf 3: Vztah hustoty porostů a zaplevelení ozimé pšenice v období  jara

Graf 4: Zastoupení nalezených druhů plevelů v ozimé pšenici na jaře
Graf 4: Zastoupení nalezených druhů plevelů v ozimé pšenici na jaře

Plevele a hustota porostu ozimé pšenice

Ztráty, které působí plevele v obilninách, jsou poměrně vysoké a v ohniscích výskytu mohou dosáhnout více než 60 %. Ale právě to, že plevele nejsou rozptýleny rovnoměrně po celém pozemku, způsobuje jejich přehlížení a to vede k opomenutí při jejich regulaci. Obecně je regulace plevelů prováděna až po dosažení plošného rozšíření určitého druhu plevele na pozemku.

K plevelným druhům, které významně ovlivňují výnos ozimé pšenice, patří chundelka metlice, svízel přítula, heřmánkovec nevonný a velmi úporné jsou pcháč oset a pýr plazivý. Mnohdy se jako úporné plevele vyskytují i kulturní druhy, např. výdrol řepky ozimé nebo výdrol jiných obilnin. V poslední době se i v ozimé pšenici rozšiřují violka rolní, úhorník mnohodílný, sveřep jalový a sveřep střešní. Jarní druhy se v porostech ozimých obilnin vyskytují většinou v nekonkurenční intenzitě, pouze ve slabých a řídkých porostech může dojít k sekundárnímu zaplevelení.

Hodnocení porostů ozimé pšenice probíhalo na 5 pozemcích v letech 2005– 2007. Termíny hodnocení byly vždy na podzim (v růstové fázi pšenice začátek odnožování) a na jaře (na konci odnožování). Celkem bylo provedeno hodnocení na 132 místech. Každé hodnocené místo mělo plochu 1 m2 a bylo zde spočítány počty rostlin pšenice, následně byly identifikovány všechny druhy plevelů a spočítány počty jedinců.

Z výsledků je zřetelné, že hustota porostů ozimé pšenice v podzimním termínu měla jen omezený vliv na zaplevelení. Intenzita zaplevelení se patrně více řídila obsahem klíčivých semen v půdní semenné bance. V podzimním termínu se nejvíce vykytovaly violka rolní, penízek rolní a výdrol řepky, ječmen a kukuřice z vytrvalých druhů byl na některých pozemcích zaznamenán pýr plazivý.

jarním termínu byla situace jiná. Řidší porosty ozimé pšenice byly výrazně více zapleveleny. Vysoké zaplevelení bylo především u porostu s počtem 175 rostlin na 1 m2 a méně. Naopak pokud měly porosty 235 rostlin pšenice na 1 m2, byl počet plevelů výrazně nižší. Změna nastala také v druhovém spektru plevelů, dominují zde rozrazil perský a violka rolní. Ostatní druhy mají jen menší zastoupení, ale při srovnání s podzimním termínem bylo nalezeno více druhů plevelů.

Z výsledků je tedy patrné, že v podzimním termínu pšenice omezuje plevele jen velmi omezeně. Je to kvůli nižší konkurenční schopností pšenice před zapojením porostu. Zaplevelení je tedy dáno především půdní semennou bankou, a také sklizňovými ztrátami. Regulace plevelů na podzim by se tedy měla řídit především předchozími zkušenostmi s výskytem plevelů na pozemku, a také podle sklizňových ztrát předplodiny. Na jaře, kdy je porost pšenice plně odnožený, je konkurenční schopnost nejvyšší a plevele jsou velmi dobře potlačovány. Regulace plevelů v jarním období je dobré soustředit především na řídké a slabé porosty pšenice, jež nejsou schopny plevelům vzdorovat.

Sveřep střešní patří k plevelům, které se stále šíří  v ozimých plodinách
Sveřep střešní patří k plevelům, které se stále šíří v ozimých plodinách

Chundelka metlice
Chundelka metlice

Plevele a hustota porostu ozimé řepky

Podobně jako u ostatních ozimů škodí i v řepce nejvíce jednoleté přezimující druhy plevelů. Za nejškodlivější jsou považovány svízel přítula a heřmánkovec nevonný. Ovšem významný je také výdrol obilnin především jarního ječmene. Z pohledu škodlivosti plevelů můžeme vymezit několik důležitých období.

První období zahrnuje celý podzim a dochází zde k vymezování konkurenčních vazeb mezi růstem plevelů a řepky. Na podzim je významné zaplevelení především výdrolem obilnin, z plevelů pak ptačincem prostředním, rozrazilem břečťanolistým, penízkem rolním, kokoškou pastuší tobolkou, violkou rolní a hluchavkou nachovou či objímavou.

Druhé významné období nastává na jaře, v době prodlužovacího růstu. Zde jsou významné především heřmánkovité plevele, svízel přítula a violka rolní. Silně zaplevelené porosty jsou velmi často před sklizní desikovány, aby se alespoň zčásti zabránilo výnosovým ztrátám a omezilo se znehodnocení produkce.

Ve stejném období, kdy probíhalo hodnocení porostů ozimé pšenice, byly hodnoceny porosty řepky. Sledování probíhalo opět na 5 pozemcích v letech 2005–2007. Termíny hodnocení byly vždy na podzim (v růstové fázi tvorby přízemní růžice) a na jaře (na začátku prodlužovacího růstu). Celkem bylo provedeno hodnocení na 102 místech. Každé hodnocené místo mělo plochu 1 m2 a byly zde spočítány počty rostlin řepky, následně byly identifikovány všechny druhy plevelů a spočítány počty jedinců.

Hustota porostů ozimé řepky v podzimním termínu ovlivňovala intenzitu zaplevelení. Porosty řepky s menším počtem než 30 rostlin na 1 m2 byly více a častěji zaplevelovány než hustší porosty. V podzimním termínu se hlavně vykytovaly violka rolní a výdrol ječmene.

jarním období byla situace v porostech řepky velmi podobná. Řidší porosty byly velmi výrazně zapleveleny, především porosty s počtem 30 rostlin na 1 m2 a méně. Velmi zde dominovala violka rolní, která zde vytvářela kobercovité zaplevelení. Husté porosty (nad 40 ks řepky na 1m2) byly zapleveleny výrazně méně. V druhovém spektru plevelů, dominuje violka rolní, výdrol ječmene a penízek rolní.

Z výsledků je tedy patrné, že zaplevelení je v porostech řepky významně ovlivňováno hustotou porostu. Ovšem výrazně zde dominuje violka rolní, která je problematická v hustých a zapojených porostech řepky. Obecně můžeme tedy říci, že řídké porosty řepky se snadněji zaplevelují, ale violka rolní se schopna se prosadit v zapojených porostech řepky. Další významnou schopností je možnost jejího klíčení jak na podzim, tak v průběhu mírné zimy až do jara. Tyto vlastnosti z ní dělají problematický druh, který je velmi obtížné regulovat.

Graf 5: Vztah hustoty porostů a zaplevelení ozimé řepky v období  podzimu
Graf 5: Vztah hustoty porostů a zaplevelení ozimé řepky v období  podzimu

Graf 6: Zastoupení nalezených druhů plevelů v ozimé řepky na podzim
Graf 6: Zastoupení nalezených druhů plevelů v ozimé řepky na podzim

Graf 7: Vztah hustoty porostů a zaplevelení ozimé řepky v období jara
Graf 7: Vztah hustoty porostů a zaplevelení ozimé řepky v období jara

Graf 8: Zastoupení nalezených druhů plevelů v ozimé řepky na jaře
Graf 8: Zastoupení nalezených druhů plevelů v ozimé řepky na jaře

Regulace plevelů v ozimých plodinách

Plevele představují stálou hrozbu pro pěstované plodiny. Ovšem v jejich regulaci jsou stále rezervy. V tomto pohledu je důležitý především termín aplikace herbicidů, který ovlivňuje účinnost herbicidů na plevele a minimalizuje možnost poškození plodiny. Výběr herbicidů se musí řídit skutečným zastoupením druhů plevelů v ošetřované plodině. Nepoužívat stále stejné herbicidy na stejné pozemky, mohlo by dojít k vytvoření rezistentních populací plevelů.

Důležitá je dlouhodobá evidence zaplevelení, která by měla být prováděna pravidelně a soustavně. Na jednotlivých pozemcích je dobré znát druhy plevelů, které se tam vyskytují nebo nově šíří a tomu také přizpůsobit regulaci plevelů. Týká se to především regulace vytrvalých druhů plevelů.

K regulaci plevelů využívat také nechemických metod. Ke snížení zaplevelení plodin přispívá regulace plevelů v meziporostní období, zelené hnojení, střídání plodin, zpracování půdy, a také používání kvalitního osiva a organických hnojiv.

Závěr

Nejčastěji se vyskytujícím plevelem na sledovaných pozemcích byla violka rolní. Výskyt tohoto druhu byl zřejmě způsoben vysokou půdní zásobou semen a její schopností prosadit se i v konkurenčně silných porostech plodin. Naše pozorování bylo zaměřeno pouze na ozimou pšenici a řepku, ale výskyt violky byl patrný v hojné míře i na většině sousedních pozemků a to bez ohledu na pěstovanou plodinu.

Penízek rolní zapleveluje všechny plodiny, ale u obilnin je významný především na začátku vegetace. Významným plevelem je hlavně v porostech řepky ozimé, neboť může být hostitelem četných patogenů a škůdců brukvovitých plodin.

Problém výdrolu obilnin v řepce ozimé byl patrně způsoben nevhodným nastavením sklízecích mlátiček, kdy docházelo k velkým ztrátám zrna přes síta sklízecích mlátiček nebo ulamováním klasů přiháněči na adaptérech sklízecích mlátiček. Menší část výdrolu může být způsobována ulámanými klasy nebo vypadanými zrny z klasu ještě před sklizní.

Hustota porostu především u ozimé pšenice může výrazně ovlivnit zaplevelení. Pšenice díky své schopnosti odnožování má možnost autoregulace hustoty porostů, a tím výrazně potlačovat plevele. Naopak řídké a mezerovité porosty jsou pak náchylnější k vyššímu výskytu plevelů. Z pohledu regulace plevelů je velmi důležitá agrobiologická kontrola porostů pšenice jak na podzim tak po přezimování. Na základě této kontroly pak upravit vlastní regulaci plevelů.

Porosty řepky mají také schopnost potlačovat plevele. Ovšem vyjádření hustoty porostu počtem rostlin řepky nemusí být dostatečné. Důležitější je zde spíše mohutnost rostlin řepky a celkové zapojení porostů řepky. Bohužel se pro řepku objevil velmi silný soupeř, a tím je violka rolní, která je schopna se prosadit i v zapojených porostech a vytvářet kobercovité zaplevelení.

Porosty ozimů jsou schopny přirozeně omezovat výskyt plevelů. Tato schopnost je dáma především hustotou porostů. Optimální počet rostlin ozimých plodin je dán v podzimním období výsevkem a kvalitou vzcházení plodin, v jarním období je to především kvalitou přezimování porostů. Agrobiologická kontrola porostů a sledování hustoty porostů jsou důležité nejen pro odhad sklizně, ale také z pohledu zaplevelení.

Práce vznikla jako výstup projektu QJ1530373 s názvem „Integrovaná ochrana obilnin proti patogenům, plevelům a škůdcům pro udržitelné produkce potravin, krmiv a surovin“.

Plevele a konkurenční schopnost ozimých plodin

Klíční rostlina violky rolní
Violka rolní
Sveřep střešní patří k plevelům, které se stále šíří v ozimých plodinách
Chundelka metlice

Související články

Problematika regulace výdrolu obilnin v ozimé řepce

15. 10. 2018 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 300x

Herbicidní ochrana obilnin na podzim

08. 10. 2018 Ing. Petr Ort, Josef Suchánek; Bayer s.r.o. Praha Plevele Zobrazeno 272x

Komplexní podzimní herbicidní ochrana obilnin - Mertil

16. 09. 2018 Ing. Jaroslav Bašta; Agro Aliance Plevele Zobrazeno 281x

Brasan s Teridoxem dá vyniknout vašim porostům řepky

15. 09. 2018 RNDr. Ondřej Skala; Syngenta Czech s.r.o. Plevele Zobrazeno 190x

Možnosti herbicidní ochrany ozimé řepky v podzimním období

14. 09. 2018 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. Šumperk Plevele Zobrazeno 421x

Další články v kategorii Plevele

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Zetrola Magnello Pack - Syngenta
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
25%
6%
4%
17%
5%
43%
detail