BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Plevele v jarním ječmeni a způsoby jeho pěstování

01. 04. 2016 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Alexandr Neischl, Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 7625x

Jarní ječmen je v současné době naší nejpěstovanější jarní plodinou. Při střídání plodin je často tradičně řazen po plodinách s dlouhou vegetační dobou (cukrovka, brambory, kukuřice). Skladba pěstovaných plodin a předplodina výrazně ovlivňuje výši výnosu a jeho kvalitu.

Varistar

Pro sladovnický ječmen nejsou vhodnými předplodinami příbuzné plodiny (ječmen, pšenice, kukuřice), dále plodiny z čeledi bobovitých (luskoviny, jeteloviny). Za vhodné jsou naopak považovány zlepšující plodiny, především olejniny a okopaniny. Ovšem v současné době je spektrum pěstovaných plodin velmi úzké a ječmen je nutné pěstovat i po nevhodných plodinách.

Nároky jarního ječmene na zpracování půdy nejsou výrazné. Ječmen vyžaduje přirozeně ulehlé půdy s příznivými vlhkostními poměry, nesmí dojit k tzv. zamazání osiva při vysetí. Díky těmto nárokům se při pěstování ječmene velmi často a úspěšně uplatňují minimalizační technologie zpracování půdy, kdy je půda zpracovávána pouze na hloubku kolem 10 cm.

Klíční rostlina svízele přítuly (Galium aparine)
Obr. 1: Klíční rostlina svízele přítuly (Galium aparine)

Klíční rostlina opletky obecné (Fallopia convolvulus)
Obr. 2: Klíční rostlina opletky obecné (Fallopia convolvulus)

Plevelné spektrum

Střídání plodin a zpracování půdy ovšem působí nejen na pěstovanou plodinu, ale ovlivňují i druhové spektrum plevelů a intenzitu zaplevelení. Společně s plodinou vytváří životní prostor, ve kterém se mohou uplatnit některé druhy plevelů. Porosty jarního ječmene jsou citlivé na zaplevelení především na začátku vegetace, to znamená od zasetí do plného zapojení porostu (fáze odnožování). V této době vzchází především časně jarní a přezimující druhy plevelů (oves hluchý, svízel přítula, rozrazily, hluchavky). Tyto druhy škodí především vlastní konkurencí, kdy upírají ječmeni světlo, vodu a živiny.

Avšak poté se konkurenční schopnost ječmene prudce zvyšuje a v porostu se může prosadit jen omezený počet druhů, a to převážně druhy vytrvalé (pcháč oset, pýr plazivý aj.). Tyto druhy omezují ječmen v růstu, mohou působit alelopaticky a jejich škodlivost spočívá i v jejich konkurenci.

Další fází, kdy se může zvýšit zaplevelení, je fáze dozrávání ječmene. V této době klesá jeho konkurenční schopnost. V případě, že je dostatek dešťových srážek začnou vzcházet především pozdně jarní druhy plevelů (ježatka kuří noha, merlíky, laskavce). Tyto druhy pak komplikují sklizeň, zvyšují množství zelených částí v zrnu, a také jeho vlhkost.

Osevní postup a zpracování půdy tedy mohou změnit zaplevelení jarního ječmene.

Jakým způsobem a případně kterými druhy plevelů se pokusíme objasnit na základě našich výsledků z polních pokusů.

Klíční rostlina hluchavky objímavé (Lamium amplexicaule)
Obr. 3: Klíční rostlina hluchavky objímavé (Lamium amplexicaule)

Klíční rostlina silenky noční (Silene noctiflora)
Obr. 4: Klíční rostlina silenky noční (Silene noctiflora)

Polní pokusy

Polní pokusy byly realizované na polní pokusné stanici v Žabčicích, která patří Mendelově univerzitě v Brně. Pokusná stanice se nachází v kukuřičné výrobní oblasti, asi 20 km jižně od Brna v klimatickém regionu velmi teplém suchém. Průměrná roční teplota za posledních třicet let je 9,2 °C a v třicetiletém průměru byl roční úhrn srážek 481 mm. Na pokusném pozemku se vyskytuje z půdních typů fluvizem glejová a z půdních druhů hli­nité až jílovitohlinité půdy. Jarní ječmen je zde pěstován ve třech variantách střídání plodin a v každé variantě střídání plodin jsou dvě varianty zpracování půdy.

Varianty střídání plodin:

- Monokultura jarního ječmene: jarní ječmen je zde pěstován v dlouhodobé monokultuře, pokus byl založen v roce 1971. Od tohoto roku je zde pěstován nepřetržitě po sobě. Tato varianta je pozoruhodná díky své dlouhodobosti, ale nemá velkého praktického uplatnění.

- Norfolkský osevní postup: jedná se o střídání plodin odpovídající Norfolkskému osevnímu postupu. Sled plodin je následující - jetel luční, ozimá pšenice, kukuřice na zrno a jarní ječmen. Jedná se o osevní postup s 50% zastoupením obilnin a s užším zastoupením plodin.

- Sedmihonný osevní postup: Tento osevní postup reprezentuje střídání plodin s širší skladbou plodin a se zastoupením pícnin. Sled plodin je následující - vojtěška setá (první užitkový rok), vojtěška setá (druhý užitkový rok), ozimá pšenice, kukuřice setá (silážní), ozimá pšenice, cukrovka, jarní ječmen.

Varianty zpracování půdy uplatňované ve všech osevních postupech:

- Tradiční zpracování půdy: ke všem plodinám je v rámci zpracování půdy použita orba přibližně na hloubku 22 cm, předseťová příprava půdy je provedena secí kombinací společně se setím.

- Minimalizační zpracování půdy: u této varianty je orba nahrazena zpracováním půdy pomocí talířového nářadí přibližně na hloubku 10 cm, a to ke všem plodinám pěstovaným ve třech osevních postupech. Předseťová příprava půdy je i zde provedena pomocí secí kombinace společně se setím.

Vyhodnocování zaplevelení v porostech ječmene jarního bylo prováděno ve čtyřech letech (2008–2011). K vyhodnocování byla použita početní metoda. Počet jedinců byl zjišťován na plochách 1m2 ve 24 opakováních pro každou variantu osevního postupu a zpracování půdy. Termín vyhodnocení zaplevelení byl zvolen vždy před aplikací herbicidů. Jarní ječmen byl v této době ve fázi odnožování.

Klíční rostlina merlíku bílého (Chenopodium album)
Obr. 5: Klíční rostlina merlíku bílého (Chenopodium album)

Klíční rostlina svlačce rolního (Convolvulus arvensis)
Obr. 6: Klíční rostlina svlačce rolního (Convolvulus arvensis)

Výsledky zaplevelení

Nejnižší zaplevelení za celé období pozorování bylo zjištěno v porostech jarního ječmene pěstovaného v Norfolkském osevním postupu. O něco vyšší zaplevelení bylo pozorováno na sedmihonném osevním postupu a nejvyšší zaplevelení bylo zjištěno na dlouhodobé monokultuře jarního ječmene (graf 1).

Porosty jarního ječmene pěstovaného v Norfolkském osevním postupu byly zapleveleny především druhy ze skupiny přezimujících plevelů (rozrazil lesklý, hluchavka objímavá, svízel přítula), a také ze skupiny časně jarních druhů plevelů (silenka noční, opletka obecná). Z vytrvalých druhů plevelů se zde vyskytovaly druhy pcháč oset a pýr plazivý (graf 2).

Ječmen pěstovaný v sedmihonném osevním postupu byl více zaplevelen druhy ze skupiny přezimujících plevelů (rozrazil lesklý). Nižší zastoupení zde měli zástupci skupiny časně jarních druhů (opletka obecná) a vytrvalých druhů (svlačec rolní), (graf 3).

Zajímavé bylo zaplevelení monokultury jarního ječmen. Ve srovnání s předchozími variantami bylo velmi vysoké, ale tvořené převážně dvěma druhy. Na variantě s tradičním zpracováním půdy dominovala silenka noční a na variantě s minimalizačním zpracováním půdy to byl svízel přítula. Opakované pěstování ječmene tedy vede k zajímavému fenoménu, kdy se v druhovém spektru plevelů začne prosazovat jeden druh, který se stane dominantním plevelem (graf 4).

Kromě střídání plodin bylo zaplevelení ječmene ovlivněno i zpracováním půdy.

Porosty ječmene založené minimalizačním způsobem zpracování půdy vykazovaly vyšší zaplevelení a tento trend byl patrný u všech variant osevních postupů. Měnilo se i druhové složení plevelů. Na tradiční variantě zpracování půdy se více vyskytovaly druhy ze skupiny časně jarních druhů (opletka obecná, silenka noční). Na minimalizační variantě zpracování půdy to byly druhy ze skupiny přezimujících (svízel přítula). Na variantách s Norfolkským a sedmihonným osevním postupem byly na minimalizaci více zastoupeny i skupiny pozdně jarních (mleč zelinný) a vytrvalých druhů (svlačec rolní, pcháč oset). Minimalizační technologie zpracování půdy tedy vytváří podmínky pro vyšší zaplevelení a výskyt vytrvalých druhů.

Graf 1: Zastoupení skupin plevelů na variantách střídání plodin a zpracování půdy
Graf 1: Zastoupení skupin plevelů na variantách střídání plodin a zpracování půdy

 

Graf 2: Výskyt druhů plevelů na Norfolkském osevním postupu
Graf 2: Výskyt druhů plevelů na Norfolkském osevním postupu

 

Graf 3: Výskyt druhů plevelů na sedmihonném osevním postupu
Graf 3: Výskyt druhů plevelů na sedmihonném osevním postupu

 

Graf 4: Výskyt druhů plevelů na monokultuře jarního ječmene

Graf 4: Výskyt druhů plevelů na monokultuře jarního ječmene

Regulace plevelů

Z pohledu regulace plevelů je z našich výsledků patrné, že nejnižší zaplevelení je na Norfolkském osevním postupu v kombinaci s tradiční technologií zpracování půdy. Střídání plodin a technologie zpracování půdy se dnes řídí ekonomickou efektivností, je nereálné uplatňovat tyto varianty v praxi. Proto je důležité znát biologii plevelů a připravit se na zvýšení zaplevelení některými druhy plevelů a posílit ostatní regulační opatření.

Jednou z velmi důležitých vlastností je doba klíčení plevelů. Touto problematikou se dlouhodobě zabýval profesor František Kühn, který na základě 40letého pozorování sestavil „Kalendář klíčení plevele“. Jeho část je znázorněna v tabulce. Z termínu klíčení je patrné, že předseťová příprava půdy je schopna zničit jen malou část jedinců plevelů a to jen ze skupin přezimujících a časně jarních druhů. Velmi silné období klíčení většiny druhů plevelů je soustředěno do kritického období (od zasetí do zapojení porostu), tedy období kdy má ječmen slabou konkurenční schopnost. Všechny pěstitelské postupy by měly podpořit rychlost růstu ječmene a zkrátit toto období na minimum. Z následných mechanických opatření je možné použít vláčení porostu prutovými bránami.

Zatím nejúčinnější regulace je aplikace herbicidů. Při volbě herbicidů je dobré znát konkrétní druhové spektrum plevelů a podle plevelů vybrat vhodný herbicid s deklarovanou účinností na vyskytující se plevele. Dále je důležitý termín a kvalita aplikace herbicidů na porost, tím bude zaručena vysoká účinnost.

Jak je patrné z „Kalendáře klíčení plevelů“, řada druhů klíčí i po době aplikace herbicidů. V tomto období by měla být již konkurenční schopnost ječmen natolik vysoká, že plevele potlačí. Problematické ovšem jsou nevyrovnané nebo špatně založené porosty ječmene, které umožní v některých místech vyklíčení, růst a množení řady druhů plevelů. Kvůli vysoké produkci semen a dlouhé životaschopnosti jsou zdroje zaplevelení v půdě po řadu následujících let.

Tab.: Část kalendáře klíčení plevelů podle prof. Kühna (1993)
Tab.: Část kalendáře klíčení plevelů podle prof. Kühna (1993)

Závěr

Z výsledků je patrné, že nižší zaplevelení bude dosaženo v krátkých osevních postupech s vyváženým zastoupením zlepšujících a zhoršujících plodin. Dlouhé osevní postupy se zastoupením pícnin (vojtěšky) vytváří předpoklad k vyššímu zaplevelení, které je ovšem tvořeno druhy plevelů snadno regulovatelnými (rozrazily, opletka obecná). Opakované a časté pěstování ječmene po sobě změní i druhové spektrum plevelů. Prudce zde vzroste zastoupení jednoho až dvou dominantních druhů, v našem pokusu to byly svízel přítula a silenka noční.

Zpracování půdy také výrazně ovlivňuje zaplevelení. Výsledky prokázaly plevelohubný efekt orby, který se projevil v nižším zaplevelení na tradiční variantě zpracování půdy. Minimalizační technologie vytvářejí vhodnější podmínky pro výskyt vytrvalých a pozdně jarních druhů plevelů, což má za následek vyšší zaplevelení a vzrůstá zde důraz na jiné způsoby regulace plevelů.

Úzká skladba pěstovaných plodin a minimalizační technologie zpracování půdy vytvářejí podmínky k vyššímu zaplevelení. Proto je stále nezbytné pravidelně sledovat a vyhodnocovat výskyt plevelů a jednotlivé druhy správně identifikovat. Na základě takových informací pak upravit metody regulace plevelů a zvolit odpovídající herbicid.

 

Práce vznikla jako výstup projektu Interní grantové agentury AF MENDELU číslo: TP 10/2013 “Studium vybraných faktorů ovlivňující realizaci biologického potenciálu zemědělských kultur“. Článek vznikl za finanční podpory projektu QJ1530373, s názvem: „Integrovaná ochrana obilnin proti patogenům, plevelům a škůdcům pro udržitelné produkce potravin, krmiv a surovin“.

all photo © Jan Winkler

Mladá lodyha pcháče osetu (Cirsium arvense)
Obr. 7: Mladá lodyha pcháče osetu (Cirsium arvense)

Květenství - úbory pcháče osetu (Cirsium arvense)
Obr. 8: Květenství - úbory pcháče osetu (Cirsium arvense)

Květ drchničky rolní (Anagallis arvensis)
Obr. 9: Květ drchničky rolní (Anagallis arvensis)

Plevele v jarním ječmeni a způsoby jeho pěstování

Klíční rostlina svízele přítuly (Galium aparine)
Klíční rostlina opletky obecné (Fallopia convolvulus)
Klíční rostlina hluchavky objímavé (Lamium amplexicaule)
Klíční rostlina silenky noční (Silene noctiflora)
Klíční rostlina merlíku bílého (Chenopodium album)
Klíční rostlina svlačce rolního (Convolvulus arvensis)
Mladá lodyha pcháče osetu (Cirsium arvense)
Květenství - úbory pcháče osetu (Cirsium arvense)
Květ drchničky rolní (Anagallis arvensis)
Zastoupení skupin plevelů na variantách střídání plodin a zpracování půdy
Výskyt druhů plevelů na Norfolkském osevním postupu
Výskyt druhů plevelů na sedmihonném osevním postupu
Výskyt druhů plevelů na monokultuře jarního ječmene
Část kalendáře klíčení plevelů podle prof. Kühna (1993)

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 242x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 426x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 631x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 770x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 466x

Další články v kategorii Plevele

detail