Chemap Agro s.r.o.

Podzimní herbicidní ošetření ozimých obilnin: současné možnosti a budoucnost

12. 10. 2020 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 1012x

V posledních letech výrazně vzrostl význam podzimního herbicidního ošetření. Hlavní příčinou je široký sortiment herbicidů, které, při vhodných povětrnostních podmínkách, dokáží potlačit většinu běžně se vyskytujících ozimých plevelů. Riziko selhání účinnosti postemergentních herbicidů používaných na podzim je relativně malé.

Dochází k němu pouze v případě extrémně suchého počasí nebo při aplikaci na přerostlé plevele (platí pouze pro některé herbicidy). Problematické mohou být z tohoto pohledu např. svízel přítula, heřmánkovité plevele nebo výdrol řepky. Naopak, jarní regulační zásah proti plevelům nemusí být vždy dostatečně efektivní, zejména jestliže je herbicidní ošetření provedeno za sucha a na přerostlé plevele.

Vliv klimatické změny na regulaci plevelů v obilninách

Ve prospěch podzimního herbicidního ošetření ozimů jasně vypovídají důsledky klimatické změny, která se neprojevují ve všech ročních období stejně. Zatímco jarní sucha doprovázená extrémně vysokými teplotami jsou v posledních letech v ČR celkem pravidelná, na podzim obvykle dochází k určité vláhové kompenzaci, přičemž vlhkostní poměry v průběhu října (podzimní ošetření), resp. na počátku dubna (jarní ošetření) mají zásadní vliv na úspěšnost herbicidního ošetření.

Porovnáme-li mezi sebou tyto dva měsíce (duben a říjen) zjistíme, že zatímco dubny byly v předchozích třinácti letech spíše sušší, v letech 2007, 2009, 2011, 2018 a 2019 dokonce extrémně (graf 1), extrémně suchý říjen byl naposledy v roce 2010 (graf 2). Naopak, za posledních třináct let bylo 7 říjnů vláhově nadnormálních. Výše uvedená data jsou průměrné hodnoty pro ČR a byla získána od Českého hydrometeorologického ústavu. K podobným závěrům však dojdeme, i pokud nahlédneme na mapy dokumentující půdní sucha na www.intersucho.cz, kde lze dohledat, že půdní sucho v říjnu, bylo za poslední 4 roky pouze v roce 2018, a to ještě jen v severní části Čech (mapa 1). Naopak v dubnu bylo extrémní sucho prakticky na celém území ČR v letech 2018 a 2019, přičemž v roce 2016 a 2017 byla část republiky vystavena půdnímu suchu rovněž (mapa 2).

Většina pěstitelů na vzniklou situaci reaguje větším důrazem na podzimní ošetření, přičemž výběr herbicidů v tomto segmentu herbicidů byl a je velmi pestrý. Tato pozitivní situace na trhu s herbicidy však nemusí trvat dlouho, neboť lze v brzké době očekávat určité restrikce účinných látek herbicidů, které by se mohly výrazně dotknout právě půdních herbicidů. Nemusí nutně dojít k naprostému zákazu používání všech půdních herbicidů, spíše bude omezováno dávkování některých z nich (např. diflufenican, pendimethalin, flufenacet, atd.). Je třeba se na tuto situaci připravit a vytvářet optimální podmínky pro aplikaci těchto herbicidů, aby byly účinné i při nižším dávkování. V nižších dávkách bude rovněž třeba precizněji dodržovat aplikační termín, neboť příliš časně provedené aplikace nebudou schopné zabraňovat vzcházení nových plevelů dostatečně dlouho, naopak ošetření plevelů ve vyšších růstových fázích nebude dostatečně účinné.

Mapa 1: Zasažení České republiky suchem v polovině dubna v letech 2016–2019 (zdroj: www.intersucho.cz)
Mapa 1: Zasažení České republiky suchem v polovině dubna v letech 2016–2019 (zdroj: www.intersucho.cz)

Mapa 2: Zasažení České republiky suchem v polovině října v letech 2016–2019 (zdroj: www.intersucho.cz)
Mapa 2: Zasažení České republiky suchem v polovině října v letech 2016–2019 (zdroj: www.intersucho.cz)

Graf 1: Porovnání vláhových podmínek v průběhu dubna v letech 2007-2019 v ČR; jedná se o průměrné hodnoty pro celou ČR vztažené k dlouhodobému normálu (zdroj: www.chmi.cz)
Graf 1: Porovnání vláhových podmínek v průběhu dubna v letech 2007-2019 v ČR; jedná se o průměrné hodnoty pro celou ČR vztažené k dlouhodobému normálu (zdroj: www.chmi.cz)

Graf 2: Porovnání vláhových podmínek v průběhu října v letech 2007-2019 v ČR; jedná se o průměrné hodnoty pro celou ČR vztažené k dlouhodobému normálu (zdroj: www.chmi.cz)
Graf 2: Porovnání vláhových podmínek v průběhu října v letech 2007-2019 v ČR; jedná se o průměrné hodnoty pro celou ČR vztažené k dlouhodobému normálu (zdroj: www.chmi.cz)

Půdní vlastnosti a zpracování půdy

Velký vliv na účinnost půdních herbicidů mají půdní vlastnosti, především zrnitostní složení, obsah organické hmoty a mikrobiální aktivita. Vyšší účinnost obvykle vykazují půdní herbicidy na lehčích půdách, které se však často váží na vyšší polohy, kde bývají lepší vláhové podmínky. Aby podzimní ošetření půdním herbicidem vykazovalo dobrou účinnost i na těžších půdách, resp. v sušších oblastech, je třeba, aby byla dokonale zvládnutá předseťová půdní příprava a byly vytvořeny ideální podmínky pro vytvoření herbicidního filmu na povrchu půdy. Pozemek by proto měl být předseťovým zpracováním půdy dobře urovnán a bez větších hrud a organických zbytků na povrchu půdy. Větší hroudy a nerovnosti půdního povrchu způsobují vytváření aplikačních stínů (semena plevelů uložená pod hroudou nejsou dostatečně zasažena), navíc po jejich rozpadu, vlivem povětrnostních podmínek či agrotechnických operací, mohou klíčit semena plevelů v nich uložená (obr. 1). Rostlinné zbytky na povrchu půdy zase zabraňují herbicidu v cestě do půdy, kde pak jeho koncentrace nemusí být dostatečná a herbicidní film kompaktní. Z tohoto pohledu jsou problematické především minimalizační technologie zakládání porostu, a to především pokud jsou uplatňovány po plodinách, které nechávají na pozemku větší množství posklizňových zbytků a jsou sklízeny pozdě (kukuřice na zrno).

Obr. 1: Po zeslábnutí reziduálního působení půdních herbicidů mohou plevele (na obrázku lipnice roční) vzcházet zpod hrud a rostliných zbytků na povrchu půdy
Obr. 1: Po zeslábnutí reziduálního působení půdních herbicidů mohou plevele (na obrázku lipnice roční) vzcházet zpod hrud a rostliných zbytků na povrchu půdy

Restrikce herbicidů versus rezistence plevelů

Jak již bylo uvedeno, lze v brzké budoucnosti očekávat částečnou či úplnou restrikci mnoha herbicidních účinných látek, což pravděpodobně povede k nadužívání těch zbylých, které budou restringovány následně, neboť se u nich zjistí negativní dopady, které nebyly při jejich omezeném použití patrné. Příkladem může být glyphosate, který dokud byl používán střídmě, byl považován za herbicid s velmi dobrým ekotoxickým profilem. Po jeho výrazném zlevnění se jeho používání několikanásobně zvýšilo, což v konečném důsledku vedlo k hysterii, kterou tato látka ve velké části laické veřejnosti způsobuje.

Kromě toho povede nadužívání určité skupiny herbicidů ke zvýhodnění plevelných druhů, které jsou vůči těmto herbicidům přirozeně odolné. Při výraznějším nadužívání lze předpokládat, že u řady plevelů dojde k vývoji rezistentních populací. Velmi snadno dochází k vývoji rezistence zejména vůči ALS inhibitorům (graf 3). V ČR jsou v současnosti vůči těmto herbicidům rezistentní především populace chundelky metlice a psárky polní. Lze však důvodně předpokládat také nárůst rezistentních populací sveřepu jalového (první populace již byly detekovány v roce 2017), zejména pokud dojde k úplnému zákazu používání glyphosate. Z dvouděložných plevelů lze očekávat problémy s rezistencí vůči ALS inhibitorům u máku vlčího, ptačince prostředního a heřmánkovce nevonného. První rezistentní populace těchto plevelů již byly v loňském, resp. předloňském roce v ČR potvrzeny.

Graf 3: Vývoj počtu rezistentních plevelů (dle mechanizmu účinku) ve světovém měřítku
Graf 3: Vývoj počtu rezistentních plevelů (dle mechanizmu účinku) ve světovém měřítku

Porovnání účinnosti podzimních herbicidů a TM kombinací

V pěstitelských letech 2017/18, 2018/19 a 2019/20 proběhly na pozemcích ČZU v Praze pokusy, jejichž cílem bylo porovnat účinnost vybraných podzimních herbicidů a tank-mix (TM) kombinací na svízel přítulu, heřmánkovec nevonný, violku rolní, mák vlčí, rozrazil perský, kakost maličký, hluchavku nachovou a chundelku metlici. Dominantním druhem byl ve všech pokusných ročnících svízel přítula, jehož intenzita výskytu byla 20–40 ks/m2. Intenzita výskytu ostatních druhů byla 5–20 ks/m2. Ošetření bylo provedeno krátce po vzejití plevelů, kdy pšenice měla vyvinuty 2–3 listy (17. 10. 2017, resp. 1. 11. 2018, resp. 23. 10. 2019).

Všechny tři pokusné ročníky se vyznačovaly dostatkem srážek po výsevu pšenice (říjen a listopad), což pozitivně ovlivnilo účinnost všech testovaných herbicidů. Většina testovaných herbicidů, resp. TM kombinací vykázala velmi vysokou účinnost (přes 97 %) na většinu testovaných plevelů (grafy 4–6). Rozdíly v účinnosti mezi variantami se tak projevovaly především u svízele přítuly, vůči němuž vykázaly ve všech pokusných letech účinnost přes 98 % pouze herbicidy Trinity, Cougar Forte, Bacara Trio a Defi Evo. Účinnost herbicidu Battle Delta a TM kombinací Diflanil + Roxy, Kitana + Metlin + Nuance, Adeto + Saracen Delta a Metlin + Toucan na svízel přítulu byla také velmi dobrá, ale v pokusech byly zařazeny pouze v jednom roce.

Graf 4: Účinnost testovaných herbicidů na sledované plevele v pěstitelském roce 2017/18
Graf 4: Účinnost testovaných herbicidů na sledované plevele v pěstitelském roce 2017/18

Graf 5: Účinnost testovaných herbicidů na sledované plevele v pěstitelském roce 2018/19
Graf 5: Účinnost testovaných herbicidů na sledované plevele v pěstitelském roce 2018/19

Graf 6: Účinnost testovaných herbicidů na sledované plevele v pěstitelském roce 2019/20
 Graf 6: Účinnost testovaných herbicidů na sledované plevele v pěstitelském roce 2019/20

Související články

Možnosti opravných herbicidních zásahů v ozimé pšenici na jaře

20. 04. 2021 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D, Prof. Ing. Josef Soukup CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 36x

Jaro se blíží, co na to obilniny

19. 04. 2021 Ing. Pavel Hasman; BELCHIM Crop Protection Czech Republic Plevele Zobrazeno 23x

Historie a současnost plevelových společenstev na orné půdě

09. 04. 2021 Ing. Jan Štrobach, Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 270x

Druhová pestrost a škodlivost plevelů v jarním ječmenu

02. 04. 2021 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský , Bc. Marek Kubínek Plevele Zobrazeno 410x

Vliv střídání plodin na výskyt plevelů

22. 03. 2021 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha Plevele Zobrazeno 574x

Další články v kategorii Plevele

detail