Podzimní výsevy meziplodin do meziřadí chmelnic a regulace plevelů

11. 01. 2023 Ing. Jiří Dreksler a kol. Plevele Zobrazeno 1290x

Úplný zákaz herbicidů ve chmelnicích, včetně jejich využití jako defoliantů při pěstování chmele, je důvodem hledání nových možností omezení rozvoje plevelů. Dalším faktorem vedoucím k zamyšlení se nad změnou systémů regulace plevelů jsou diskutované požadavky ve vztahu k omezení zpracování půdy z důvodu emisí skleníkových plynů a samozřejmě hledání cest úspory pohonných hmot při kultivaci.

Pravidelná kultivace meziřadí je však spojena s dlouhodobě negativními vlivy na půdu. Jedná se jak o poškození půdní struktury při vyšších vlhkostech půdy, tak při kultivaci přeschlé půdy. Dlouhodobá kultivace na téměř shodnou hloubku přispívá ke vzniku zhutněné vrstvy půdy na úrovni kypřené a nekypřené půdy.

Plevele v meziřadí

Největší pozornost by měl pěstitel věnovat vytrvalým plevelům - pýru plazivému a pcháči rolnímu. Jejich regulace je nutné provést před založením chmelnice nebo před výsazem chmelových rostlin. Po výsadbě chmele již není možné proti těmto plevelům použít herbicidní ochranu. Tyto konkurenční druhy v případě jejich výskytu v řádku chmele mohou omezovat růst mladých rostlin chmele v důsledku konkurence o vodu, živiny, prostor a světlo. Zároveň je problematický i výskyt plevelů v meziřadí chmelnice, kde při použití pleček různých konstrukcí dochází u vytrvalých plevelů pouze k poškození nadzemní části, rostliny regenerují z hlouběji uložených podzemních orgánů. Kultivace při nevhodných půdních podmínkách, především za vlhka, jak již bylo uvedeno výše, přispívá ke zhutnění půdy, které se pohybuje na většině českých chmelnic již v hloubce kolem 0,15 m.

Zásadním problémem je však i efektivita mechanických zásahů v meziřadí chmelnice proti jednoděložným plevelům. Většina stávajících systémů regulace vychází z hlubšího kypření, které nepřispívá k dokonalému podříznutí plevelů, tedy přerušení spojení mezi nadzemní a podzemní částí rostlin. Nepodříznuté rostliny plevelů vyznačující se přítomností kořenového balu (kořeny jsou obaleny půdou) jsou při těchto operacích částečně zapraveny do půdy, nebo jsou uloženy do horní vrstvy půdy a následně regenerují. V rámci stresu poté dochází k jejich nouzovému dozrávání a tím k rychlé tvorbě semen.

Za zásadní z hlediska omezení negativního působení plevelů ve chmelnicích je snížení zásoby semen plevelů v půdě. Vysoký počet semen v půdě je problematický nejen z hlediska zaplevelení meziřadí, ale při přiorávce jsou semena plevelů společně s půdou transportována na hrůbek chmele.

Ve většině případů používaný černý úhor také nesplňuje environmentální požadavky, tj. protierozní charakter, fixaci oxidu uhličitého a živin do biomasy meziplodin. Z pohledu ekonomického jsou časté kultivační zásahy spojené s vysokou spotřebou nafty a lidské práce. Tyto nevýhody černého úhoru lze vyřešit ozeleněním meziřadí.

Podzimní ozelenění a plevele

Proto je v rámci hodnocení technologií ozelenění meziřadí věnována značná pozornost i dynamice rozvoje plevelných rostlin. Výrazný odplevelující efekt lze očekávat u podzimních výsevů podsevů do chmelnice. Na podzim vyseté porosty začínají po výsevu konkurovat již ozimým plevelným druhům a jejich rychlá dynamika růstu na jaře snižuje riziko rozvoje časných a pozdních jarních plevelných druhů. Zásadním způsobem, jedná-li se o vzrůstné a zapojené porosty, mohou podsevy přispívat k regulaci anemochorně se rozšiřujících druhů (locika kompasová, turanka kanadská apod.), které se na začátku vývoje prosadí především na holé půdě či v řídkých porostech.

Systémy podzimního ozelenění lze využít pro tvorbu téměř celoročního pokrytí povrchu půdy meziřadí, kdy regenerace porostů za účelem prodloužení jejich vegetace je prováděna mulčováním. To hraje zásadní roli i ve vztahu k omezení tvorby semen na plevelných rostlinách. Samotnou přítomnost plevelných rostlin, které zásadním způsobem neomezují vývoj podsevů a nevstoupí do generativní fáze, lze vnímat pozitivně. Tyto plevelné rostliny se podílejí na biologickém zpracování půdy, na fixaci oxidu uhličitého, na využití slunečního záření, na eliminaci eroze apod.

Založení pokusných ploch

V rámci ověřování technologií ozelenění meziřadí došlo dne 7. 10. 2021 k výsevu variant na pokusné ploše Kozojedy - „V babykách“. Před založením bylo meziřadí o šířce 3 m zoráno chmelničním pluhem. Následoval výsev jednotlivých variant meziplodin se současným urovnáním meziřadí rotačními branami Kuhn HRB 252 (obr. 1). Hodnocené porosty, včetně specifikace výše výsevků, v hospodářském roce 2021–2022 dokládá tabulka 1. Urovnání meziřadí při výsevu bylo jednou z podmínek k uplatnění této technologie. Důvodem je příprava meziřadí k řezu chmele, v jarním období již nedochází k přípravě na řez, podzimní výsevy meziplodin mohou vegetovat. Na ozeleněných plochách si část jarních prací přeneseme do podzimního období a zmírníme tak jarní špičku.

Výsev probíhal ze dvou univerzálních rozmetadel, z nichž jedno bylo vybaveno výsevním válečkem pro výsev velkosemenných druhů a vývody byly směřovány před opěrný válec rotačních bran. Takto vyseté druhy (oves nahý, hrách rolní) byly vysety 6 vývody do pásků cca 0,2 m širokých. Druhá jednotka byla vybavena výsevním válečkem pro drobnosemenné druhy a vývody byly vyústěné do 3 rozptylovačů, které zajistily rovnoměrný rozptyl drobnosemenných druhů mezi pásky nosných komponent směsí. Vyseté druhy mají zajistit pokryvnost do řezu chmele, proto byly zvoleny i nevymrzající druhy.

Tab. 1: Rostlinné druhy použité pro ověřovaní podzimních výsevů do meziřadí chmelnice

Obr. 1: Rotační brány Kuhn HRB 252 s výsevními jednotkami APV při zakládání porostů meziplodin

Vývoj porostů

Podzimní vývoj porostů v roce 2021 byl oproti předchozímu roku (2020) pomalejší. Na dynamice vývoje se podepsalo podzimní sucho. Na přelomu října a listopadu spadly srážky v úhrnu 35 mm. Suché a chladné počasí se také odrazilo ve vývoji rostlin plevelných druhů, které díky suchu na podzim téměř nevzcházely, a tak nepředstavovaly pro meziplodiny konkurenci.

Obrázek 2 dokládá stav porostů v březnu 2022, kdy proběhla prohlídka porostů po zimě. Oves nahý opět dobře přezimoval, v suchém podzimu lépe vzešel oves vysetý do pásků před válec než oves vysetý plošně na povrch půdy rozptylem. Rostliny vyseté před válec měly i větší habitus. Hloubka prokořenění u ovsa nahého se pohybovala kolem 0,12 m. Hrách rolní (ozimá forma) rovněž dobře vzešel, hloubka prokořenění se v březnu pohybovala kolem 0,25 m. V jarním období rostliny hrachu limitoval nedostatek vody, na jejích kořenech se v menší míře vyskytovaly hlízky. Problémem omezeného nasazení hlízek může být vyšší zásoba dusíku v meziřadí chmelnice (obr. 3). Hořčice bílá na podzim sice vzešla, ale opět po nástupu přízemních mrazů vymrzla. Po vymrznutí se porost choval jako čistosev ovsa, proto nebyl v následném roce hodnocení samostatně sledován. Svazenka vratičolistá bez větších problémů přečkala mrazy a v březnu opět vegetovala. Jetel inkarnát měl na podzim 2021 při plošném výsevu problém vzejít a vlhčí podzim roku 2020 mu vyhovoval lépe. V průběhu dubna rostliny intenzivně rostly (obr. 4).

Obr. 2: Stav porostů 25. 3. 2022, přímý pohled na variantu oves nahý + svazenka vratičolistá

Obr. 3: Poměr podzemní a nadzemní biomasy hrachu rolního s přítomnými hlízkami na kořenech 25. 3. 2022

Obr. 4: Stav porostů 29. 4. 2022, přímý pohled na variantu oves nahý + svazenka vratičolistá

Produkce biomasy a mulčování meziplodin

V rámci vývoje porostů byly provedeny dva odběry nadzemní biomasy meziplodin. První odběr se uskutečnil 25. 5. 2022, druhý odběr 31. 8. 2022. Výnosy nadzemní biomasy meziplodin a plevelů dokládají tabulky 2 a 3.

Mulčování porostů proběhlo 10. 6. 2022 a pro mulčování byl použit mulčovač s horizontální osou rotace, který zajistil kvalitně zmulčovaný porost i při vysokém porostu meziplodin. Výška mulče z důvodu podpory regenerace meziplodin byla přibližně 0,1 m (obr. 5).

Rostliny ovsa již 29. 6. 2022 dobře regenerovaly. Oves nahý byl jako dominantní a regenerující druh vyset do pásků s roztečí 0,25 m. Vyšším strništěm a širšími řádky byl zajištěn dobrý propad mulče na povrch půdy mezi rostliny, což omezuje rozvoj plevelů a snižuje negativní vliv mulče na regeneraci rostlin.

V průběhu července a srpna kvůli převládajícímu suchu porosty nevytvořily dostatek nadzemní biomasy, a proto již nedošlo k druhému mulčování. Postupnou degradací mulče se v meziřadí začaly prosazovat rostliny plevelného spektra, a to především ptačinec prostřední a pěťour maloúborný (obr. 6). V částech chmelnice, kde chmelové révy nedosahovaly stropu konstrukce a mulč byl již degradován, docházelo kvůli dostatku slunečního záření k bujnému růstu výše uvedených plevelných rostlin. V porovnání s rokem 2021, kdy došlo k mulčování meziplodin 2× a meziřadí se udrželo déle čisté, byly v roce 2022 i porosty s mulčem více zaplevelené. Efekt regulace plevelných rostlin oproti kontrole byl i přesto dokázán v tomto roce 2022 (tab. 2 a 3).

Tab. 2: Produkce suché nadzemní biomasy vysetých druhů, plevelů a celkové biomasy (t/ha) k 25. 5. 2022, lokalita Kozojedy

Tab. 3: Produkce suché nadzemní biomasy vysetých druhů, plevelů a celkové biomasy (t/ha) k 31. 8. 2022, lokalita Kozojedy

Obr. 5: Regenerace rostlin na plochách s ovsem nahým po provedeném mulčování

Obr. 6: Zaplevelení ptačincem prostředním a pěťourem maloúborným, 20. 8. 2022

Zhodnocení

Z doložených tabulek je patrné, že při prvním odběru nadzemní biomasy vysetých kulturních druhů byl nejvyšší výnos na variantě čistosev oves nahý. Na rozdíl od roku 2021, kdy byl zaznamenán nejvyšší výnos na variantě oves nahý + svazenka vratičolistá. Tato skutečnost roku 2022 byla dána opožděným vývojem svazenky v podzimním a jarním období, kdy byl nedostatek vody.

V roce 2022 bylo velkým problémem zaplevelení chmelnic, což dokazuje i jejich výnos při prvním odběru biomasy na kontrolní neoseté variantě. Ve chmelnicích byl zaznamenán ve větší míře pěťour maloúborný, který zapleveloval pozdně jarní výsevy a po mulčování podzimních výsevů se objevil i v těchto variantách. Toto bylo na variantách, kde rychle degradoval mulč více než v předcházejícím roce.

Výsledky ověřování však jasně dokazují, že použití každé varianty meziplodin potlačuje vývoj rostlin plevelného spektra ve srovnání s neosetou kontrolou.

Práce vznikla v rámci projektu NAZV QK1910170.

Ing. Jiří Dreksler¹, Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.¹, Ing. Václav Eminger², Ing. Pavel Procházka, Ph.D.¹, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.¹, Ing. Karel Krofta, Ph.D.³, Ing. Jiří Kunte⁴;
¹ Česká zemědělská univerzita v Praze, ²soukromě hospodařící zemědělec, ³Chmelařský institut s.r.o., ⁴Selgen a.s.

foto: J. Dreksler