Polní plevele a jejich regulace (1): Heřmánkovec nevonný
09. 05. 2025 Plevele Zobrazeno 333x
Heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum) je jednoletý ozimý plevel z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Kromě tohoto názvu se můžeme setkat i se synonymy heřmánkovec přímořský (T. maritimum), heřmánek nevonný (Matricaria inodora či M. perforata) a heřmánek přímořský (M. maritima). Jedná se o nejvýznamnější druh ze skupiny tzv. heřmánkovitých plevelů. Oproti heřmánkům či rmenům je vzrůstnější, má větší konkurenční schopnost vůči plodině a je z nich také na našem území nejhojnější.
Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.Biologie a bionomie
Heřmánkovec vytváří mohutné rostliny, které běžně dorůstají kolem 40–80 cm, v ozimé řepce i 180–200 cm, kdy porost vždy přerůstají (obr. 1). V řidších porostech rostliny větví již od báze, v hustších až v horní části při tvorbě květenství. Listy jsou několikanásobně (2–3×) zpeřené, členěné na tenké, a oproti ostatním heřmánkovitým plevelům i relativně dlouhé, úkrojky. Květenstvím jsou 3–4 cm velké, nápadné úbory, které mají vnitřní trubkovité květy sytě žluté a okrajové jazykovité květy bílé (obr. 2). Na každé rostlině bývá několik desítek, na mohutných až stovky úborů, na kterých dozrávají typické tmavé nažky. Každá rostlina dokáže vyprodukovat několik tisíc nažek, nejmohutnější až půl milionu. Nažky nemají silnou dormanci, po dozrání jsou brzy klíčivé a klíčí již při teplotách nad 5 °C. Jejich životnost v půdě je střední a postupně klesá, vzhledem k vysoké produkci je však s každým vysemeněním půdní zásoba významně obohacena.
Za příznivých teplot může heřmánkovec vzcházet v průběhu celého roku. Obvykle vzchází 6–15 dní po výsevu plodiny. 2–3 měsíce po vzejití přechází rostliny heřmánkovce do generativní fáze. Rostliny vzešlé až v polovině července a později již obvykle netvoří v daném roce květy (tvorbu květů iniciuje dlouhý den) a vytvoří pouze přízemní růžici listů. Tyto rostliny přezimují a reprodukují se až v příštím roce. Na jaře vzešlé rostliny dokončují svůj životní cyklus (vyprodukují zralé nažky) do 3–4 měsíců po vzejití.
Tento druh je jedním z nejrozšířenějších plevelů našeho státu a vyskytuje se od nížin až po horské polohy. Zapleveluje v podstatě všechny plodiny, především ozimé obilniny a ostatní ozimy. Z hlediska prostorového rozšíření se heřmánkovec vyskytuje zejména na okrajích pozemků (obr. 3), což je způsobeno jeho vysokou citlivostí vůči herbicidům. K šíření heřmánkovce proto významně přispívají vynechávky a další chyby při aplikaci herbicidů, které jsou časté právě na okrajích pozemků. Ve vyšších polohách bývá heřmánkovec nahrazován příbuzným heřmánkem pravým (obr. 4). Heřmánkovec nevonný snáší velmi širokou amplitudu půdních podmínek. Preferuje vlhčí půdy (snáší zaplavování kořenů), ale roste i na suchých, písčitých půdách. Půdy s vysokým obsahem vápníku mu příliš nevyhovují.
Výnosové ztráty způsobuje heřmánkovec nevonný prakticky ve všech plodinách. V obilninách může způsobit až poloviční snížení výnosu. Jeho škodlivost spočívá také v tom, že jeho rostliny velmi pomalu zasychají (zejména pak tlustá lodyha), což způsobuje problémy při sklizni úzkořádkových zrnin (zvyšování vlhkosti). Velmi silně trpí zaplevelením heřmánkovcem také ozimá řepka, kterou dokáže přerůst, zvláště v mezerovitých či prořídlých porostech (např. poškození plodiny hrabošem).
Z okopanin heřmánkovci nejlépe vyhovují brambory, neboť v bramborářské výrobní oblasti (vyšší polohy) bývá obvykle nižší zastoupení pozdních jarních plevelů, které mají v 2. polovině jara vyšší konkurenční schopnost. V cukrové řepě se uplatňují pouze rostliny vzešlé v 1. vlně vzcházení, zejména při časném (březnovém) výsevu, který je však dnes již standardní.
Obr. 1: Heřmánkovec nevonný dokáže ozimé řepce velmi efektivně konkurovat
Obr. 2: Kvetoucí rostliny heřmánkovce nevonného
Obr. 3: Okraje pozemků bývají heřmánkovcem nevonným velmi často zapleveleny
Obr. 4: Kvetoucí rostliny heřmánku pravého
Možnosti regulace
Z hlediska regulace je důležité, aby byly všechny rostliny heřmánkovce nevonného důsledně potlačeny před založení porostu plodiny, a to buď zpracováním půdy nebo glyfosátovým ošetřením. Rostliny heřmánkovce, které předseťovou přípravu půdy přežijí, vykazují rychlou dynamiku růstu a vytvářejí mohutné rozvětvené jedince, kteří jsou schopni vyprodukovat desítky nebo i stovky tisíc semen (obr. 5).
Heřmánkovec nevonný je velmi citlivý vůči většině běžně používaných herbicidů včetně ALS inhibitorů. S ohledem na jeho vysokou reprodukční schopnost však může snadno docházet k vývoji rezistence k těmto látkám, k čemuž již na řadě lokalit v ČR došlo. Vzhledem k tomu, že se tento plevel dokáže velmi dobře prosadit prakticky ve všech plodinách, je třeba při jeho regulaci střídat herbicidy s různým mechanizmem účinku, a to v rámci celého osevního sledu.
V obilninách vykazuje na heřmánkovec velmi dobrou účinnost většina širokospektrálních herbicidů určených k podzimnímu ošetření (Trinity, Bizon, Compola, Bacara Trio, Cougar Forte atd.), přičemž zejména úč. l. diflufenican (obr. 6), beflubutamid a chlorotoluron vykazují vysokou účinnost i v horších vláhových podmínkách (graf 1). Naopak prosulfocarb, pendimethalin a picolinafen mohou za sucha selhávat. Z herbicidů určených pro jarní ošetření vykazuje velmi dobrou účinnost většina ALS inhibitorů (především florasulam a tribenuron), z antirezistentního hlediska je však vhodnější používat tyto účinné látky v kombinaci s růstovými herbicidy (graf 1 a obr. 7), z nichž vykazují nejvyšší účinnost aminopyralid a clopyralid.
Z půdních herbicidů používaných v ozimé řepce vykazují nejvyšší účinnost na heřmánkovec nevonný ty, které obsahují úč. l. metazachlor (Butisany, Autor, Rapsan atd.). Dobrou účinnost vykazují také herbicidy obsahující úč. l. dimethachlor (Teridox, Brasan). Účinnost herbicidů obsahující úč. l. pethoxamid (Successor, Somero, Quantum atd.), napropamide (Devrinol) a dimethenamid (Outlook) je závislá na půdní vlhkosti a za sucha může být výrazně snížena (graf 2). Většinu výše uvedených úč. l. (vyjma napropamide) lze použít jak preemergentně, tak po vzejití řepky, ale před vzejitím heřmánkovce (max. děložní listy). Ve vyšších růstových fázích (od 2 pravých listů) bývá účinnost těchto herbicidů výrazně snížena (graf 2). V případě absence nebo selhání preemergentního ošetření je možné postemergentně (na podzim nebo na jaře) aplikovat herbicidy obsahující clopyralid, aminopyralid (pouze na podzim), resp. picloram (např. Galera, Galera podzim - obr. 8). Podzimní ošetření těmito růstovými herbicidy je však třeba provést včas, resp. při teplotách nad 10 °C. Říjnové aplikace těchto herbicidů, s ohledem na nižší teploty a sluneční aktivitu, často selhávají. Na jaře vykazují nejvyšší účinnost dvousložkové herbicidy obsahující úč. l. clopyralid a picloram (Galera).
Většina herbicidů registrovaných do kukuřice vykazuje na heřmánkovité plevele vysokou účinnost. Preemergentně je potlačován téměř všemi půdními herbicidy (terbuthylazin, isoxaflutole, dimethenamid, pethoxamid atd.). Postemergentně vykazuje vysokou účinnost většina ALS inhibitorů (nicosulfuron, foramsulfuron, thifensulfuron, florasulam atd.). Na přerostlý heřmánkovec nebo na rezistentní populace lze použít clopyralid.
K regulaci heřmánkovitých plevelů v konvenčních odrůdách cukrové řepy lze v současnosti použít jen omezené spektrum přípravků. Obvykle je třeba TM kombinací několika účinných látek, které působí pouze na vzcházející plevele. Nejvyšší účinnost lze očekávat od lenacilu (Venzar), jehož budoucnost je však nejistá. Z dalších půdních herbicidů lze očekávat uspokojivou účinnost také od metamitronu (Goltix, Metatron atd.) a dimethenamidu (Outlook). Aplikace těchto herbicidů musí být provedena před vzejitím plevelů nebo krátce po něm, navíc účinnost výrazně ovlivňují vláhové podmínky při a po aplikaci (za sucha nemusí být dostatečná). Přesto lze použití těchto herbicidů doporučit zejména z antirezistentního hlediska. Nedostatečně účinné jsou phenmedipham a ethofumesate. Heřmánkovité plevele jsou velmi citlivé vůči herbicidu Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone), který se používá v porostech Conviso Smart cukrové řepy. Rezistentní populace heřmánkovce nevonného v Conviso Smart porostech, či přerostlé heřmánkovce (plně vyvinutá přizemní růžice listů) v konvenčních porostech, lze spolehlivě potlačit pouze herbicidy obsahující clopyralid (např. Lontrel - obr. 9).
K preemergentnímu ošetření brambor lze použít aclonifen (Bandur), flurochloridone (Racer), metobromuron (Proman) atd. K postemergentnímu ošetření lze použít rimsulfuron (Titus) či bentazone (Basagran). Rostliny plevelů by však měly být v co nejnižší růstové fázi. Na pozemcích s vysokou intenzitou zaplevelení heřmánkovitými plevely se může setkat s jejich následným vzcházením po zeslábnutí reziduálního působení herbicidů, především na lehkých půdách.
Graf 1: Porovnání účinnost herbicidů a samostatných úč. l. aplikovaných v ozimých obilninách na heřmánkovec nevonný (maloparcelkové pokusy, několik lokalit, 2010–24)
Graf 2: Porovnání účinnosti herbicidů aplikovaných v ozimé řepce na heřmánkovec nevonný (maloparcelkové pokusy, několik lokalit, 2010–24)
Obr. 5: Rostliny heřmánkovce nevonného rostoucí v kukuřici přežily předseťové zpracování půdy
Obr. 6: Působení časného postemergentního ošetření herbicidem Cougar Forte na heřmánkovec nevonný
Obr. 7: Působení herbicidu Mustang Forte na heřmánkovec nevonný 2 týdny po aplikaci
Obr. 8: Působení herbicidu Galera podzim na heřmánkovec nevonný 2 týdny po aplikaci
Obr. 9: Působení herbicidu Lontrel 300 na heřmánkovec nevonný týden po aplikaci
Další články v kategorii Plevele
RSS
RSS