Polní plevele a jejich regulace (10): Durman obecný

27. 05. 2026 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 573x

Durman obecný je u nás hojněji rozšířen především v teplejších oblastech, kde se stal nebezpečným plevelem, zejména v porostech zeleniny. Kromě toho bývá častější i v ostatních širokořádkových plodinách, především v kukuřici a cukrové řepě (obr. 1). Těmto plodinám dokáže silně konkurovat. Navíc se jedná o silně jedovatý plevel, přičemž důsledky otravy mohou být smrtelné.

Biologie, bionomie a škodlivost

Durman obecný (Datura stramonium L.) je jednoletý pozdní jarní plevel patřící do čeledi lilkovitých (Solanaceae). Kořenový systém je mohutný. Kůlový kořen proniká až do podorničních vrstev. Rostliny jsou téměř lysé, výrazně aromatické, běžně dorůstají výšky kolem 1 m, v porostech kukuřice až 1,5 m. Lodyhy jsou silné, oblé, zpočátku dužnaté, později tuhé, vždy pod květem vidličnatě rozvětvené. Listy jsou velké, až 25 cm dlouhé, v obrysu vejčité, na okrajích s výraznými laloky zakončenými ostrými zuby. Rostliny durmanu kvetou od června až do příchodu mrazů. Květy mají korunu obvykle bílou, nálevkovitého tvaru (obr. 2). U některých populací, označovaných jako durman obecný fialový, taťula, je rostlina zbarvena antokyany - lodyha je temně fialová, listy mají nafialovělý nádech a také květy jsou nafialovělé až fialové. Plody durmanu jsou až 4 cm dlouhé, vejcovité tobolky, které mají na povrchu mohutné ostny (obr. 3).

Obr. 1: V konvenčních porostech cukrové řepy jsou možnosti regulace durmanu obecného omezené

Obr. 2: Kvetoucí rostlina durmanu obecného

Obr. 3: Nezralá tobolka durmanu obecného

Durman obecný se reprodukuje výhradně generativně. Tobolka může obsahovat až 800 semen, přičemž na jedné rostlině dozrává i několik desítek tobolek. Semena jsou šedohnědá až černá, 3–4 mm dlouhá, převážně ploše ledvinovitého tvaru, na povrchu s nepravidelnými prohlubněmi. Po dozrání jsou semena částečně dormantní, přezimováním v půdě se však klíčivost prudce zvyšuje. Semena durmanu klíčí až po dokonalém prohřátí půdy. Minimální teplota pro klíčení je 15–20 °C. Optimální teplota klíčení je okolo 30 °C. V polních podmínkách se proto s klíčními rostlinami durmanu obvykle setkáme až v průběhu května, nejčastěji však až v jeho 2. polovině. Semena jsou pozitivně fotoblastická a vzcházejí proto nejlépe z povrchových vrstev půdy. Vzhledem k velikosti semen však může vzcházet i z hloubky větší než 5 cm, čehož využívá zejména v sušších podmínkách. Durman je schopný vzcházet v průběhu celé vegetace později setých širokořádkových plodin a velmi často se proto uplatňuje na jejich sekundárním zaplevelení. Semena durmanu obecného se vyznačují dlouhou perzistencí v půdě, podle některých autorů si udrží vysokou klíčivost i více než 10 let. Je tedy důležité nenechat rostliny durmanu na pozemku dozrát a vysemenit, jinak se z jeho výskytu stane dlouhodobý problém.

V ČR je durman obecný rozšířen hlavně v nejteplejších oblastech (jižní Morava, Polabí, Poohří), na půdách bohatých na dusík. Durman obecný se na našem území vyskytuje především jako polní plevel. Roste však také často na rumištích, kompostech a jiných stanovištích bohatých na živiny, odkud bývá zanášen na pole. Vzhledem k pozdnímu vzcházení se uplatňuje především v později setých, širokořádkových plodinách. Vysokou půdní zásobu má především na pozemcích, kde se častěji pěstuje zelenina a brambory (obr. 4), nebo kukuřice, především zrnová (obr. 5). Často se s ním setkáme také v cukrové řepě, porostech luskovin (především sóje) nebo na nepodmítnutých strništích. V podzimním období vzchází i v porostech ozimé řepky (obr. 6), zde ale vytváří jen menší rostliny, které se obvykle nereprodukují a jsou následně zničeny mrazem. Pro svůj růst a vývoj potřebuje dostatek světla, proto především v nezapojených porostech okopanin a zelenin dorůstá značných rozměrů a vytváří velké množství semen. Velmi dobře se prosazuje také v porostech plodin, které v 2. polovině vegetace výrazně redukují listovou plochu (brambory a sója).

Obr. 4: Preemergentní regulace durmanu v porostech brambor za sucha často selhává

Obr. 5: Intenzivní zaplevelení kukuřice durmanem obecným

Obr. 6: Konkurenční působení durmanu obecného v porostu ozimé řepky

Celá rostlina durmanu včetně semen je prudce jedovatá. Jedná se o jednu z nejjedovatějších rostlin, které se u nás vyskytují. Jeho požití může člověku způsobit smrt! Podobně nebezpečný je jeho výskyt v krmných plodinách, především v silážní kukuřici, kde je třeba se na jeho regulaci zaměřit především. V opačném případě hrozí otravy hospodářských zvířat.

Graf 1: Porovnání účinnosti herbicidů používaných v kukuřici na durman obecný (maloparcelní pokusy na několika lokalitách, 2010–24)

Možnosti regulace

Preemergentní ošetření kukuřice na durman obecný často selhává (graf 1), a to především za sucha, kdy semena klíčí z hlubších vrstev půdního profilu a nebývají tak dostatečně zasažena herbicidem. Reziduální působení půdních herbicidů navíc nemusí dostatečně pokrýt hlavní vlnu vzcházení durmanu, který oproti ostatním pozdním jarním plevelům vzchází později a vzcházivost si udržuje po celou vegetační dobu kukuřice. Z půdních herbicidů vykazuje nejvyšší účinnost mesotrione (např. Callisto), isoxaflutole (Merlin Flexx, Adengo) a sulcotrione (Sulcogan). Ošetření těmito herbicidy je však vhodné provést až po vzejití durmanu (časně postemergentně - graf 1), což je důležité zejména za sucha. Za příznivé půdní vlhkosti vykazují dobrou účinnost také přípravky obsahující terbuthylazin, nejlépe v kombinaci s dimethenamidem (Akris), mesotrionem (Camix) nebo sulcotrionem (Sulcotrek). V pozdnějších růstových fázích (graf 1) lze použít tembotrione (Laudis), mesotrione (100 SC formulace), foramsulfuron (Equip, Maister), případně picloram (Galera). Částečně působí na durman také nicosulfuron (např. Milagro, obr. 7), který je však vhodné používat v kombinaci s jinou účinnou látkou (Elumis, Nikita, Principal Forte atd.). K ostatním sulfonylmočovinám používaných v kukuřici (thifensulfuron, rimsulfuron) je však durman odolný. Při vyšší intenzitě zaplevelení, či v řidších porostech je vhodné kombinovat listové herbicidy s půdními reziduálními herbicidy.

K regulaci durmanu obecného v konvenčních odrůdách cukrové řepy je vzhledem k pozdnímu a rozvleklému vzcházení vhodné použít herbicidy s delším reziduálním působením v půdě (metamitron, lenacil, ethofumesate), nejlépe jejich kombinace s phenmediphamem. Přínos v ochraně proti tomuto plevelů lze očekávat od nově zaváděné účinné látky florpyrauxifen (Rinpode). V porostech Conviso Smart vykazuje velmi dobrou účinnost herbicid Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone), na silně zaplevelených pozemcích je však třeba načasovat 2. ošetření tak, aby se porost řepy do týdne zapojil, protože reziduální působení tohoto herbicidu na hlouběji uložená semena durmanu nemusí být dostatečné (obr. 8).

V porostech brambor, slunečnice a sóji lze očekávat uspokojivou účinnost preemergentních herbicidů pouze při dostatečné půdní vlhkosti. Po vzejití brambor a sóji lze použít kontaktní herbicid Basagran (bentazone). V porostech sóji a Clearfield slunečnice lze použít herbicidy obsahující imazamox (Pulsar, Legato atd.).

Obr. 7: Působení herbicidu obsahujícího nicosulfuron (Milagro) na durman obecný týden po aplikaci

Obr. 8: Sekundární vzcházení durmanu obecného v porostu Smart cukrové řepy 3 týdny po 1. ošetření herbicidem Conviso One (0,5 l/ha)