Polní plevele a jejich regulace (11): Přeslička rolní

05. 06. 2026 Ing. Josef Holec, Ph.D., Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 1836x

Přeslička rolní je lokálně významným plevelem vlhčích pozemků. Za vhodných podmínek dokáže vytvářet konkurenčně zdatná ohniska, jejichž regulace je značně obtížná. Po mechanickém narušení snadno regeneruje díky podzemním oddenkům, vzhledem ke vzdálené příbuznosti s ostatními plevely je účinnost většiny herbicidů nízká. Na polích i na zahradách tak může její silnější výskyt vést k značným ztrátám na výnosech.

Biologie a bionomie

Přeslička rolní (Equisetum arvense L.) je vytrvalý plevel z čeledi přesličkovitých (Equisetaceae). Taxonomicky tento plevel patří mezi výtrusné rostliny (ke kapraďorostům, do oddělení přesličky), které se významně odlišují od semenných rostlin (většina našich plevelů).

V půdě přeslička vytváří hluboko uložený oddenek, z něhož vyrůstají oddenky vertikální, které mohou při povrchu půdy dále větvit. Z internodií vyrůstají krátké kořínky a drobné hlízky. V průběhu jara raší z oddenků světle hnědé, plodné (jarní) lodyhy, s nálevkovitými nebo nafouklými pochvami. Bývají jen 10–20 cm vysoké, nevětvené, a na vrcholu nesou elipsoidní nebo úzce vejčitý výtrusnicový klas (obr. 1). Po dozrání se z něj uvolňují velmi drobné, pouhým okem sotva patrné, výtrusy (nikoliv semena). Jarní lodyhy poté odumírají a přeslička vytváří letní sterilní lodyhy, které jsou zelené, obvykle 20–70 cm vysoké a bohatě přeslenitě větvené (obr. 2).

Obr. 1: Jarní lodyhy přesličky rolní

Obr. 2: Letní lodyhy přesličky v porostu brambor

Přeslička rolní se rozmnožuje generativně (výtrusy) i vegetativně (podzemní oddenky). Na neobdělávaných půdách převažuje spíše generativní rozmnožování. Jeden výtrusnicový klas vytvoří v průměru asi 100 tis. výtrusů. Na orné půdě převládá rozmnožování vegetativní, pomocí oddenků a hlízek. Tmavohnědé oddenky přesličky rolní jsou článkované (články dlouhé 5–18 cm) a velmi tuhé. Primární vertikální oddenek prorůstá do hloubky až 2 m (v závislosti na hloubce spodní vody a podloží), přičemž asi ve 30cm intervalech oddenek horizontálně větví a vzniká tak typická patrovitá struktura horizontálních podzemních oddenků. Z horizontálních oddenků vyrůstají kolmo vzhůru nadzemní výhonky. Některé postranní články mohou zduřovat a vznikají tak podlouhlé až vejčité hlízky, kterými se rostlina může rovněž rozmnožovat. Hlavní funkcí těchto hlízek je však hromadění zásobních látek, kterými jsou vyživovány jarní (fertilní) a zpočátku také letní (vegetativní) lodyhy. Pupeny, ze kterých vyrůstají oba typy lodyh, jsou vytvářeny již v průběhu léta předchozího roku. Pupeny jarních fertilních lodyh jsou uloženy obvykle hlouběji než pupeny letních zelených lodyh. Jarní (fertilní) lodyhy vyrůstají brzy na jaře (březen až počátek května). Od května do srpna vytváří přeslička rolní zelené vegetativní lodyhy, jejichž hlavním úkolem je vytvořit co nejvíce zásobních látek pro příští vegetaci.

Škodlivost

Jedná se o nejhojnější druh přesličky na našem území. Je značně rozšířena po celém státě od nížin až do horských poloh. Roste na polích, zahradách, v trávnících, parcích, sadech, na železničních náspech, při okrajích cest, v příkopech, na haldách, v náplavech, močálech, v blízkosti vodních ploch, na loukách, pastvinách, v lesích aj. Nejlépe jí vyhovují vlhčí stanoviště, především půdy s vysokou hladinou spodní vody. Na suchých stanovištích se s přesličkou rolní prakticky nesetkáme. V nížinách roste i na velmi lehkých, písčitých půdách typu regozemí, kde profituje z hluboko uložených oddenků, jimiž získává dostatečné množství vody, ale také velmi dobře reaguje na přítomnost závlah v zelinářských oblastech. Preferuje kyselé až neutrální půdy, snáší však i slabě bazickou reakci.

Obr. 3: Ohnisko přesličky v porostu kukuřice

Obr. 4: Přeslička rolní dokáže v plodinách vytvářet husté porosty

Metabolizmus přesličky má relativně malou potřebu dusíku a vyhovují jí tedy spíše chudší půdy. Naopak vysoké dávky N snižují její konkurenční schopnost vůči plodině. Přeslička rolní je velmi citlivá k mrazu, který zcela ničí oba typy nadzemních lodyh. Velmi dobře snáší zastínění, a může se proto uplatňovat i v relativně hustých a dobře zapojených porostech, které, jestliže v průběhu vegetace sníží listovou pokryvnost (např. brambory nebo sója), umožní přesličce další růst.

Přeslička rolní obsahuje velké množství nejrůznějších alkaloidů, což je příčinou její jedovatosti (monogastrická zvířata jsou náchylnější, nebezpečná je především v seně) a alelopatického působení, které se projevuje sníženou klíčivostí semen a retardací růstu mladých rostlin, především drobnosemenných trav.

Přeslička rolní je schopná se uplatnit ve všech jednoletých, víceletých i vytrvalých plodinách. Vzhledem k pozdějšímu vzcházení letních lodyh (květen) se však nejlépe prosazuje v porostech okopanin a zelenin, kde také způsobuje největší hospodářské škody.

Možnosti regulace

Hlavním a dlouhodobým opatřením, které významně snižuje intenzitu zaplevelení přesličkou, je odvodňování zamokřených pozemků. Z nechemických zásahů je vhodné časté zpracování půdy, které neumožní doplňování zásobních látek. Účinné je zejména zasažení jarních a letních lodyh v 1. polovině vegetace, kdy je v kořenovém systému zásobních látek nejméně.

Přeslička rolní je odolná vůči celé řadě běžně používaných herbicidů (odlišný metabolizmus oproti semenným rostlinám). Většina kontaktních herbicidů sice poškozuje nadzemní lodyhy, nicméně přeslička velmi rychle regeneruje a konečná účinnost je proto nedostatečná. Slabou účinnost vykazuje většina sulfonylmočovin i glyfosát. Uspokojivou účinnost na přesličku rolní vykazují pouze některé růstové herbicidy, především MCPA, přesto je regenerace přesličky v následném roce poměrně vysoká. Nižší regenerace lze dosáhnout dělenou aplikací tohoto herbicidu. Částečnou účinnost na přesličku vykazují také některé herbicidy inhibující syntézu rostlinných pigmentů (mesotrione, tembotrione, isoxaflutole), přičemž při vyšší půdní vlhkosti působí i preemergentně (obr. 5).

Obr. 5: Poškození vzcházejících lodyh přesličky preemergentně aplikovaným herbicidem s úč. l. fluorochloridone