Polní plevele a jejich regulace (12): Ptačinec prostřední

01. 07. 2026 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 1584x

Ptačinec prostřední patří k nejběžnějším druhům polních i zahradních plevelů u nás. Jeho výskyt je hojný nejen v ozimých plodinách, ale i v okopaninách a zelenině. V období časného jara může plodinám významněji konkurovat. Husté porosty může vytvářet především v prořídlých porostech, včetně víceletých pícnin.

Biologie a škodlivost

Ptačinec prostřední (Stellaria media /L./ Vill.) je ozimý plevelný druh z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). Tvoří mělký, ale bohatě větvený kořenový systém. Listy jsou vstřícné, křižmostojné, dlouze řapíkaté, okrouhle vejčité, vpředu se sbíhají v malou, vytaženou špičku (obr. 1). Rostlina ptačince prostředního vytváří bohatě větvené lodyhy, které jsou obvykle 10–40 cm dlouhé (obr. 2). V lodyžních uzlinách často zakořeňuje, což komplikuje jeho mechanickou regulaci. Dobrým rozlišovacím znakem od ostatních podobných druhů plevelů je odění lodyh. U ptačince prostředního vyrůstají na lodyhách sice některé trichomy po celém obvodě, ty jsou ale dosti řídké. Velmi výrazné a snadno pozorovatelné jsou naopak trichomy, které tvoří téměř po celé délce lodyhy úzkou, ale zato hustou a souvislou řadu, kterou u příbuzných druhů nenacházíme.

Obr. 1: Rostliny ptačince prostředního mají poměrně rychlý počáteční růst a vývoj a mohou proto plodině velmi rychle konkurovat

Obr. 2: Kompaktní trs ptačince prostředního tvořený nahloučenými přisedlými lodyhami

Květy ptačince prostředního se vytvářejí v úžlabí listů a jsou bílé (obr. 3). Kvete téměř během celého roku i v období mírné zimy. Plodem je vejcovitá tobolka, která se otevírá šesti chlopněmi. Semena o průměru 0,9–1,2 mm jsou rezavě až tmavě hnědá, a pokrytá řadami bradavčitých výrůstků. V obrysu bývají téměř okrouhlá, nebo mají tvar kruhové výseče. U báze mají hluboký zářez.

Obr. 3: Kvetoucí rostlina ptačince prostředního

Přestože ptačinec prostřední vytváří relativně drobné rostliny, jejich generativní potenciál je značný. Na jedné rostlině dozrává 10–20 tis. semen (až 50 tis. semen/m²). Semena ptačince prostředního jsou po dozrání obvykle vysoce klíčivá, v některých letech, zejména při pozdním dozrání (listopad), však mohou vykazovat dormanci. Vzchází z povrchových vrstev půdy, nejlépe z hloubky do 10 mm během celého roku, pokud to teplotní a vláhové podmínky dovolí, zejména po prokypření půdy. Vzcházivost ptačince je vysoká především ve vlhkých letech, nebo na zavlažovaných pozemcích. V půdě vydrží semena ptačince prostředního životná i více než 10 let.

Rostliny ptačince prostředního mají velice rychlý počáteční růst a vývoj a poměrně krátkou vegetační dobu. Již 4–5 týdnů po vzejití mohou kvést a do 6 týdnů mohou vytvořit zralá semena. Proto za příznivých vláhových podmínek může tento plevelný druh v jednom roce vytvořit několik generací. Na úrodných půdách vytváří rostliny ptačince prostředního souvislé trsy, které mohou mít až přes 50 cm v průměru a bývají tak husté, že výrazně utlačují pěstovanou plodinu, případně ostatní plevele. Při pletí se snadno láme a trhá a rychle obrůstá. V mokré půdě mohou zakořeňovat i utržené části lodyh.

Ptačinec prostřední je poměrně otužilý plevel, který může přezimovat v kterékoliv růstové fázi a po nástupu teplých dní pokračovat v růstu. Dokáže růst i v průběhu mírných zim a často během zimy i dozrát. Pokud kvete během zimy, obvykle netvoří okvětní lístky a květy jsou kleistogamické (krytosnubné). Při teplotách pod -10 °C jsou však rostliny ptačince prostředního výrazně poškozovány a při silných holomrazech často odumírají.

Ptačinec prostřední je rozšířen po celém území ČR. Nejlépe se mu daří na lehčích půdách. Preferuje úrodné, vlhké, humózní a dusíkem dobře zásobené půdy. Má rád polostín, proto mu vyhovují i trvalé kultury (školky, vinohrady, sady, chmelnice atd.). Je vlhkomilný (nesnáší přesušení), proto během letních měsíců často ustupuje. Vyhovuje mu neutrální půdní reakce, na velmi kyselých půdách se téměř nevyskytuje.

Ptačinec prostřední je častým plevelem především v ozimých obilninách (obr. 4) a ozimé řepce (obr. 5). Ozimům však může konkurovat pouze na podzim nebo brzy z jara, následně rychle dokončuje svůj životní cyklus, přičemž je obilninami i řepkou rychle přerůstán. Velmi hojný bývá tento druh v porostech víceletých pícnin, především v těch prořídlých. Vyskytuje se i v porostech okopanin (obr. 6), zelenin a je jedním z nejčastějších a nejobtížnějších plevelů ve sklenících, pařeništích a zahradnických provozech vůbec. Poměrně rozšířený je i jeho výskyt coby plevele v trávnících a různých okrasných výsadbách.

Obr. 4: Dynamicky se vyvíjející rostliny ptačince prostředního v porostu ozimé pšenice

Obr. 5: Rostliny ptačince mohou v podzimním období velmi silně konkurovat porostu řepky

Obr. 6: Intenzivní zaplevelení v cukrové řepy ptačincem prostředním

Možnosti regulace

Ptačinec prostřední lze v porostech polních plodin významně eliminovat běžnými agrotechnickými zásahy. U ozimů je vhodný pozdější výsev, který zabrání většímu nárůstu biomasy a konkurenčnímu působení ptačince v podzimním období a v předjaří. Při předseťové přípravě pro jařiny je třeba dbát na dokonalé zpracování půdy. Nedostatečně poškozené rostliny ptačince znovu zakořeňují, rychle regenerují a mohou představovat vážnou konkurenci pro plodinu, před kterou mají značný náskok. V některých plodinách (brambory) je možné ptačinec velmi výrazně potlačit zvýšeným hnojením dusíkem, nicméně u obilnin má dusíkaté hnojení spíše opačný efekt. S ohledem na jeho regenerační schopnosti nemusí být plečkování dostatečně účinné, zejména za vlhka.

Ptačinec prostřední je poměrně citlivý vůči většině běžně používaných herbicidů v obilninách. Pokud je porost chemicky ošetřován vůči plevelům, bývá ptačinec většinou zasažen (obr. 7).

Obr. 7: Poškození ptačince prostředního 3 týdny po aplikaci herbicidní technologie Mustang 4×4 (2,4-D + florasulam + aminopyralid + fluroxypyr + halauxifen)

Ošetření by však mělo být provedeno již v podzimním období (nejlépe časně postemergentně), aby byla co nejrychleji vyloučena konkurence a nedošlo k dokončení životního cyklu a vysemenění. S jarním ošetřením lze vyčkávat jen u později setých pšenic. Navíc spektrum herbicidů registrovaných pro jarní ošetření je z pohledu mechanizmu účinku poměrně úzké - převažují ALS inhibitory. V ČR již byly diagnostikovány první populace ptačince prostředního rezistentní proti těmto herbicidům. Vhodné jsou proto především kombinované přípravky s růstovými herbicidy (fluroxypyr či halauxifen) (graf 1).

Graf 1: Porovnání účinnosti jarních herbicidů a úč. látek používaných v  obilninách na ptačinec prostřední (maloparcelní pokusy na několika lokalitách, 2015–24)

V řepce je ptačinec prostřední obvykle dobře potlačen většinou běžně používaných širokospektrálních preemergentních herbicidů a TM kombinacemi, přičemž excelentní účinnost i v relativně nízkých dávkách vykazuje především clomazone (graf 2). Z herbicidů, které lze použít i po vzejití řepky, vykazují dobrou účinnost metazachlor, dimethenamid, napropamide, či pethoxamid. Dostatečnou účinnost však vykazují tyto herbicidy pouze na vzcházející plevele, což platí především pro pethoxamid a napropamid (graf 3). Od fáze 2 pravých listů je vhodnější halauxifen (Belkar), i když i tento přípravek vykazuje uspokojivou účinnost pouze pokud je ošetření provedeno včas (do 4–6 pravých listů) (graf 4).

Graf 2: Porovnání účinnosti preemergentních herbicidů a úč. látek používaných v ozimé řepce na ptačinec prostřední (maloparcelní pokusy na několika lokalitách, 2015–24)

Graf 3: Porovnání účinnosti herbicidů při časném postemergentním ošetření používaných v ozimé řepce na ptačinec prostřední (maloparcelní pokusy na několika lokalitách, 2015–24)

Graf 4: Porovnání účinnosti postemergentních herbicidů používaných v ozimé řepce na ptačinec prostřední (maloparcelní pokusy na několika lokalitách, 2010–24)

V porostu kukuřice bývá ptačinec velmi dobře potlačen většinou běžně používaných širokospektrálních herbicidů, či TM kombinací.

Ptačinec prostřední je v konvenčních odrůdách cukrové řepy velmi dobře potlačován herbicidy obsahujícími phenmedipham (např. Betasana) nejlépe v kombinaci s metamitronem (např. Goltix), ethofumesatem (Betanal Tandem), dimethenamidem (Outlook) či lenacilem (Venzar). Velmi dobrou účinnost lze očekávat také od nově zaváděného herbicidu Rinpode (florpyrauxifen). V porostech Conviso Smart řepy vykazuje velmi dobrou účinnost na ptačinec herbicid Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone), rezistentní populace však nemusí být tímto herbicidem dostatečně potlačeny.

Většina herbicidů registrovaných do brambor vykazuje vůči ptačinci vysokou účinnost. Preemergentně lze použít flurochloridone (Racer), prosulfocarb (např. Roxy), aclonifen (např. Bandur), clomazone (např. Command), metobromuron (Proman). Postemergentně jsou účinné rimsulfuron (např. Titus), či bentazone (Basagran).

V porostu máku lze ptačinec velmi dobře potlačit preemergentně herbicidy obsahující clomazone (např. Command), chlorotoluron (např. Lentipur), či isoxaflutole (Merlin Flexx). Účinnost mesotrione nemusí být za horších vláhových podmínek dostatečná (obr. 8). Postemergentně vykazují velmi dobrou účinnost tembotrione (Laudis), či fluroxypyr (Starane).

Obr. 8: Vzcházející ptačinec prostřední po preemergentním ošetření máku herbicidem Callisto 480 SC (mesotrione)