Polní plevele a jejich regulace (13): Rdesno blešník

17. 08. 2026 Ing. Josef Holec, Ph.D., Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 2589x

Z jednoletých druhů rdesen je blešník nejvýznamnějším plevelem. Oproti příbuzným druhům je hojnější, vyznačuje se vyšší konkurenční schopností vůči plodině a dokáže na polích vytvářet mohutné porosty.

Biologie a bionomie

Rdesno blešník (Persicaria lapathifolia /L./ Delarbre, syn. Polygonum lapathifolium, obr. 1) je jednoletý pozdní jarní plevel patřící do čeledi rdesnovitých (Polygonaceae). Je to vzrůstný, až 1 m vysoký, poměrně proměnlivý plevelný druh, zakořeňující v ornici mohutným, jednoduchým nebo větveným kůlovým kořenem. Listy jsou kopinaté, lysé nebo přitiskle chlupaté, světle zelené až načervenalé, s červenohnědým tečkováním nebo půlměsíčitou skvrnou. Lodyhy bývají přímé až poléhavé, často se ztlustlými uzlinami a roztroušenými tmavými skvrnami. Zelenobílé až bledě růžové květy (obr. 2) jsou sestaveny v husté a dlouhé válcovité lichoklasy. Plodem je nažka, na každé rostlině jich může dozrát až několik tisíc a z mateřské rostliny snadno opadávají. Nažky jsou tmavě hnědé, 2,2–3,0 mm dlouhé, téměř okrouhlé, silně zploštělé a často až dvoustraně miskovitě vmáčklé, na vrcholu s nápadným hrotem. Po vysemenění většinou zůstávají na nažkách zbytky květních obalů. V porostech okopanin a zelenin dokáže rdesno blešník vytvořit až několik desítek tisíc nažek/m².

Obr. 1: Mladá rostlina rdesna blešníku

Obr. 2: Květy blešníku jsou nejčastěji bílé, část rostlin s vyšším obsahem antokyanových barviv kvete růžově

Po dozrání jsou nažky silně dormantní. Také sekundární dormance nažek, kterou iniciují vysoké teploty během léta je u rdesna blešníku poměrně výrazná. Nízké teploty v průběhu zimy však dormanci porušují. Nažky klíčí při teplotách od 3 do 40 °C, přičemž nejvyšší klíčivosti je dosahováno při 30 °C. Rdesno blešník začíná vzcházet v průběhu dubna, ale hlavní vlna vzcházení nastává obvykle až v květnu. V létě tento plevel prakticky nevzchází (sekundární dormance nažek). Rdesno blešník vzchází nejlépe z hloubky okolo 2 cm, maximální hloubka vzcházení je 6 cm. Nažky rdesna blešníku mají dlouhou perzistenci v půdě, kde mohou přežívat i více než deset let.

Jeho výskyt je od nížin až po horské oblasti, zejména na vlhčích stanovištích, u rybníků, na březích řek, rumištích, aj. Je typickým druhem nově vzniklých říčních náplavů, během povodní se snadno šíří do okolí. Tato stanoviště jsou většinou přechodná, ovlivněná narušováním (buď jsou vodou opět zničena, nebo se zde v dalších letech začínají uplatňovat vytrvalé druhy).

Rdesna jsou však dobře adaptována i pro prostředí agroekosystémů. Rdesno blešník velmi dobře roste na většině zemědělských pozemků a nevyhýbá se ani lehkým, písčitým půdám. Vyhovují mu zvláště zavlažované plochy, kde bujně roste a vytváří často husté, souvislé porosty. Vysokou konkurenční schopnost projevuje tento druh zejména ve vlhčích letech, kdy dokáže výrazně konkurovat nejen pěstované plodině, ale i ostatním plevelům. Vyskytuje se především v nížinách, ale v posledních letech se šíří také do středních poloh, zejména tam, kde se pěstuje více širokořádkových plodin, především kukuřice.

V později setých širokořádkových plodinách (kukuřice, slunečnice, čirok, cukrová řepa) se podílí hlavně na primárním zaplevelení. Obvykle hromadně vzchází jen v jedné vlně (v průběhu května) a na dalších vlnách zaplevelení se proto již prakticky nepodílí. Navíc, rostliny rdesna blešníku vzešlé koncem května a později mají v porovnání s rostlinami ostatních pozdních jarních plevelů (např. merlíku bílého či ježatky kuří nohy) nižší konkurenční schopnost, násadu květů, a tedy i nižší produkci semen. Zvláště výrazný bývá výskyt rdesna blešníku v cukrovce (obr. 3), kde je často v porostu na velkých plochách dominantním druhem. Mimo širokořádkových plodin se může prosadit i v později setých jarních obilninách či v prořídlých porostech ozimů.

Obr. 3: Mladé rostliny blešníku v cukrovce

Regulace

K regulaci rdesna blešníku v porostech kukuřice (obr. 4) je možné použít širokospektrální půdní herbicidy určené k preemergentnímu, ale především k časnému postemergentnímu použití. Velmi dobrou účinnost vykazuje především účinná látka isoxaflutole (Merlin), nejlépe v kombinaci thiencarbazonem (Adengo). Efektivní je také terbuthylazin nejlépe v kombinaci s dimethenamidem (Akris). Herbicidy obsahující terbuthylazin však vykazují vyšší účinnost až po vzejití rdesna (časně postemergentně), především za sucha. Postemergentně lze využít také mesotrione (Callisto) a sulcotrione (Sulcogan), které působí až do fáze šesti pravých listů, nejlépe však v kombinaci s terbuthylazinem (Sulcotrek). Z typicky postemergentních přípravků (listový příjem) vykazují dobrou účinnost některé ALS inhibitory, především foramsulfuron, thiencarbazone (oba v Maister Power, obr. 5) a thifensulfuron (Refine). Velmi dobrou účinnost vykazuje také tembotrione (Laudis) a některé směsné přípravky (Mustang, Principal Forte, Arigo atd.).

Obr. 4: Silně zaplevelený porost kukuřice

Obr. 5: Rostlina blešníku 14 dní po aplikaci herbicidu Maister Power

Rdesno blešník je relativně odolné vůči řadě cukrovkových herbicidů (obr. 6). Je třeba použít směsi několika účinných látek a zachytit první vlnu vzcházení. Nejvyšší účinnost lze očekávat od ethofumesátu, metamitronu, dimethenamidu, ale synergicky dobře působí také lenacil. Tyto účinné látky jsou však přijímány převážně skrze půdu, takže rdesno by v době aplikace mělo být max. v děložních listech. V letošním roce byl do řepy zaregistrován herbicid Rinpode (florpyrauxifen), který je přijímán plevely převážně listy a působí na rdesna nejlépe ve fázi dvou pravých listů. V porostech Conviso Smart cukrové řepy se k regulaci rdesna používá herbicid Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone, obr. 7).

Obr. 6: V cukrovce může být regulace blešníku problematická a je potřeba se zaměřit na vhodnou volbu herbicidů

Obr. 7: Rostlina blešníku 10 dní po aplikaci herbicicu Conviso One

Většina preemergentních herbicidů registrovaných do brambor (aclonifen, clomazone, flurochloridone, metobromuron, prosulfocarb) vykazuje na rdesno blešník dostatečnou účinnost. Účinnější jsou však směsné přípravky (Sinopia, Bokator) nebo TM kombinace. Postemergentně lze použít rimsulfuron (Titus) nejlépe v kombinaci s bentazonem (Basagran).

Podobné spektrum herbicidů je registrováno také do porostů luskovin, kde lze navíc použít účinnou látku imazamox (Corum a Escort).