Polní plevele a jejich regulace (2): Oves hluchý

18. 06. 2025 Ing. Josef Holec, Ph.D., Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 1071x

Oves hluchý (Avena fatua L.) je nejvýznamnější jednoletou plevelnou trávou v porostech časně setých jařin. Je velmi konkurenceschopný, v porostech obilnin je navíc vzhledem k příbuznosti s obilninami velmi obtížně regulovatelný pomocí herbicidů. V posledních letech roste jeho význam i coby plevele ozimů.

Diagnostika, biologie a bionomie

Oves hluchý (obr. 1) je časný jarní plevelný druh z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Rostliny ovsa vytvářejí hustý svazčitý kořenový systém, který je v poměru k nadzemní biomase mnohem mohutnější než u pěstovaných obilnin a může pronikat až do hloubek přes 1,5 m. Oves hluchý bohatě odnožuje, stébla běžně dorůstají výšky 60–120 cm, v případě výskytu v ozimech mohou být i výrazně vyšší. Listy jsou ostře zašpičatělé, až 45 cm dlouhé a 5–15 mm široké, s jazýčkem 3–6 mm dlouhým, třásnitým, ouška chybí. Typickým znakem ovsa hluchého je odění listové pochvy i čepele - zvláště listová pochva bývá u některých populací ovsa v mládí až hustě chlupatá (obr. 2). Na listové čepeli se trichomy vyskytují především ve spodní části při jejím okraji. Rostliny ovsa hluchého jsou díky příbuznosti velmi podobné rostlinám obilnin, jejich detekce v porostu ve vegetativní fázi je tím pádem obtížná a vyžaduje detailní hodnocení rozlišovacích znaků - přítomnost trichomů odlišuje oves hluchý od ovsa setého, absence oušek je pak nejnápadnějším rozlišovacím znakem od ostatních druhů obilnin.

Květenstvím je rozložitá lata (obr. 3), klásky jsou většinou dvoukvěté, po dozrání se rozpadají. Obilky jsou uzavřené ve 14–20 mm dlouhé pluše, která je ve zralosti hnědá a dlouze štětinatě chlupatá. Ze střední části pluchy vyrůstá silná, tmavě hnědá, zalomená osina. Na jedné rostlině dozrává průměrně 50–250 obilek v závislosti na hustotě zaplevelení, což může představovat 1 000–10 000 obilek/m². První obilky dozrávají a vysemeňují před dozráním pěstované obilniny. Většina obilek je však sklizena společně s obilninou a kontaminuje sklizené zrno.

Oves hluchý začíná klíčit při teplotách kolem 5°C. Vzchází etapovitě brzy na jaře (únor a březen), později je vzcházení minimální. Další (obvykle menší) vlna přichází v podzimním období (říjen a listopad). Velké obilky ovsa jsou schopné vzejít z hloubek i přes 20 cm, většina jich ale vzchází z hloubek kolem 5 cm. Životnost obilek ovsa hluchého v půdě je 3–8 let (i více). Vývoj rostlin ovsa hluchého je rychlý, porosty obilnin brzy přerůstá. Díky svému mohutnému kořenovému systému dokáže efektivně odčerpávat z půdy živiny i vodu a silně tím plodině konkuruje. Při enormním výskytu dokáže snížit výnos obilnin až o 70 %. Patří proto k nejvýznamnějším plevelům jarních obilnin.

Oves hluchý je velmi tolerantní k půdním a klimatickým podmínkám, nalezneme jej prakticky ve všech výrobních oblastech a na rozmanitých půdních typech a druzích. V našich podmínkách zapleveluje především časně seté jařiny. V porostech ozimů se objevuje méně často. Díky mírným zimám posledních let však občas mohou přežít rostliny ovsa vzešlé na podzim (tato vlna vzcházení postupně nabývá na významu), nebo naopak po zimách, kdy došlo k horšímu přezimování, se může prosadit i na jaře vzešlý oves hluchý v porostech ozimů. Čím dál častěji se s ním tak setkáváme v porostech ozimé pšenice, v posledních letech i ozimé řepky. Vedle obilnin patří oves hluchý také k významným plevelům máku a okopanin, především cukrovky a kukuřice.

Obr. 1: Mladá rostlina ovsa hluchého

Obr. 2: Oves hluchý - trichomy

Obr. 3: Typicky rozložitá lata ovsa hluchého

Možnosti regulace

V pšenicích (obr. 4) lze k regulaci ovsa hluchého použít herbicidy s širším spektrem účinku: mesosulfuron (Incelo), iodosulfuron (Husar) nebo pyroxsulam (Corello). V ječmeni (obr. 5) není z důvodu jejich fytotoxicity vůči této plodině jejich použití možné. Nejčastěji se proto k jeho regulaci používají listové graminicidy pinoxaden (Axial) a fenoxaprop (Puma). Příjem i translokace, a tedy účinnost těchto látek, je vyšší při vyšších teplotách (nad 10 °C) a při vyšší intenzitě slunečního záření. Příliš nízké teploty mohou naopak způsobovat fytotoxicitu vůči plodině, především při vyšší pokryvnosti ječmene.

Vzhledem k rozvleklému vzcházení a možnému antagonistickému působení některých ALS inhibitorů obvykle nelze ošetření proti ovsu hluchému v ječmeni provést společně s ošetřením proti dvouděložným plevelům, což celou ochranu proti plevelům prodražuje, přičemž náklady na jeho regulaci v obilninách často převyšují náklady na regulaci dvouděložných plevelů. V porostech ovsa setého není možné použít žádný selektivní herbicid a je proto vhodné nezařazovat tuto obilninu na pozemky s vyšší intenzitou zaplevelení tímto plevelem.

V porostech Conviso Smart cukrové řepy je oves hluchý spolehlivě potlačen herbicidem Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone). V porostech konvenčních odrůd (obr. 6) mohou některé půdní herbicidy, především ty obsahující dimethenamid (Outlook) a ethofumesate (Stemat), působit částečně také na oves hluchý. Při vyšší intenzitě zaplevelení je třeba k regulaci ovsa hluchého použít listové graminicidy (Agil, Gallant, Gramin, Stratos, Zetrola atd.). Předností těchto přípravků je cílenost aplikace přímo na vzešlé plevele. Nevýhodou může být minimální reziduální působení. S ohledem na často rozvleklé vzcházení ovsa je vhodná dělená aplikace graminicidů, použitá v T2 a T3 ošetření. Při nižší intenzitě výskytu ovsa hluchého postačí pouze jedno ošetření. Rostliny ovsa by při aplikaci měly mít vyvinuty 2–4 listy. Listové graminicidy lze k regulaci ovsa hluchého použít také ve většině širokolistých plodin (brambory, mák, hořčice, slunečnice, luskoviny atd.).

Regulace ovsa hluchého v kukuřici se provádí obvykle postemergentně, neboť většina preemergentních herbicidů vykazuje, především za sucha, na oves hluchý nedostatečnou účinnost (vzcházení z hlubších vrstev půdy). Při nižší intenzitě zaplevelení a vysoké půdní vlhkosti mohou být účinné herbicidy obsahující dimethenamid (Outlook, Akris), případně pethoxamidem (Quantum, Somero, Balaton, Koban atd.). Uspokojivou účinnost vykazuje také isoxaflutole (Merlin Flexx), jehož účinnost není tolik závislá na půdní vlhkosti, nejlépe v kombinaci s thiencarbazonem (Adengo). Postemergentně jsou velmi účinné některé sulfonylmočoviny, především foramsulfuron (např. Equip), nicosulfuron (např. Milagro) a ve vyšší dávce také rimsulfuron (např. Rimuron). Na přerostlý oves jsou vhodné kombinace výše uvedených sulfonylmočovin (Kelvin Duo, Principal Forte atd.), nebo kombinace s thiencarbazone (Maister Power). K regulaci ovsa hluchého v porostech DUO hybridů, které jsou tolerantní vůči účinné látce cycloxydim, lze použít herbicid Stratos Ultra.

V Severní Americe a Austrálii došlo k vytvoření rezistence jak k inhibitorům ACCasy, tak ALS, což vede, v těchto oblastech k velkým problémům s regulací tohoto plevele. V ČR byly dosud nalezeny pouze dvě populace rezistentní k fenoxapropu, přičemž v posledních 10 letech žádná další již nalezena nebyla.

Obr. 4: V posledních letech se s výskytem ovsa hluchého setkáváme stále častěji i v pšenici ozimé

Obr. 5: Jarní ječmen silně zaplevelený ovsem hluchým

Obr. 6: Oves hluchý v porostu cukrové řepy