Polní plevele a jejich regulace (4): Laskavec ohnutý

05. 09. 2025 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 1679x

Laskavec ohnutý patří spolu s merlíkem bílým a ježatkou kuří nohou k nejvýznamnějším plevelům okopanin a zeleniny. Je rozšířený především v teplejších oblastech nížin, kde může vytvářet mohutné rostliny s obrovskou produkcí semen a vysokou konkurenceschopností vůči plodině. Problémem se postupně stávají také populace laskavce rezistentní k herbicidům.

Biologie a bionomie

Laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus L., syn. l. srstnatý, čeleď laskavcovité - Amaranthaceae) patří mezi jednoleté pozdní jarní plevele. Z rodu laskavec se na polích a zahradách vyskytuje více druhů (například laskavec zelenoklasý, l. žminda nebo l. bílý), laskavec ohnutý je ale z nich u nás nejrozšířenější.

Rostliny laskavce vytvářejí kůlový kořen s postranními kořeny, které jsou ale menší než například u merlíků. Jeho ruční vytrhávání je tedy jednodušší. Především v horní části je hlavní kořen červeně zabarven. Lodyha je hustě a vlnatě chlupatá, v hustších porostech nevětvená, jinak od báze řídce větvená. Dorůstá obvykle výšky kolem 1 m. Listy jsou vejčité–kosníkovitě vejčité, na okraji vlnité, nejmladší na rubu intenzivně karmínově červené. Květenství je šedavě zelené, v době zralosti až světle hnědé nebo načervenalé, složené z krátkých hustých lichoklasů. Drobné květy s nenápadným suchomázdřitým okvětím jsou vybaveny pichlavými listenci (obr. 1).

Obr. 1: Květenství laskavce ohnutého

Plodem jsou drobné, elipsoidní, jednosemenné tobolky. Tento druh patří k plevelům s nejvyšší reprodukční schopností. Jedna rostlina může v případě dostatku prostoru a živin vytvořit statisíce semen, přičemž velmi mohutné rostliny mohou vytvořit až 2 mil. semen. Stačí tedy i malý počet jedinců k vytvoření bohaté a perzistentní půdní zásoby, ze které může v následujících letech vzcházet velké množství rostlin a významně zaplevelovat porosty okopanin. Reprodukční schopnost laskavce v porostu okopanin je výrazně ovlivněna dobou výsevu. V časně setých porostech cukrovky (březen) laskavec většinou vyprodukuje méně semen, zatímco kukuřice, slunečnice a pozdní výsevy cukrovky bývají laskavcem zaplevelovány daleko intenzivněji a produkce semen je proto samozřejmě výrazně vyšší.

Semena dozrávají postupně a po dozrání snadno vypadávají. Tvrdé osemení způsobuje dormanci semen po dozrání. Laskavec ohnutý vyžaduje pro klíčení relativně vysoké teploty. Minimální teplota potřebná pro klíčení se pohybuje okolo 10 °C, ale výraznější klíčivosti bývá dosahováno až okolo 20 °C. Laskavec ohnutý vzchází nejlépe z povrchu půdy nebo z hloubky do 20 mm. Maximální hloubka, ze které je laskavec schopný vzejít, je 40 mm, avšak pouze na lehkých půdách. V polních podmínkách začíná laskavec vzcházet ve 2. polovině dubna, nicméně hlavní vlna vzcházení nastává až po dostatečném prohřátí půdy, v průběhu května (obr. 2). Následně vzcházivost prudce klesá. Během léta (červenec a srpen) již laskavec vzchází velmi omezeně a od září prakticky nevzchází. V půdě vydrží semena laskavce životná v závislosti na biologické aktivitě půdy až 10 let. Většina semen půdní zásoby je však vyčerpána za poloviční dobu.

Obr. 2: Etapovité vzcházení laskavce ohnutého, typické při velkých teplotních a srážkových amplitudách během května

Laskavec ohnutý pochází ze Severní Ameriky, odkud se postupně rozšířil do teplejších a mírných oblastí všech kontinentů. Patří mezi nejvýznamnější plevele světa. Na území ČR se poprvé objevil na počátku 19. století a rychle se stal významným plevelem širokořádkových plodin. Laskavec je výrazně teplomilná rostlina a vyskytuje se proto především v teplejších oblastech našeho státu. S postupným oteplováním klimatu a rozšiřováním pěstování kukuřice do vyšších poloh však proniká na další plochy orné půdy (obr. 3). Vyskytuje se především na úrodnějších, středně těžkých–těžších půdách. Je tolerantní k mírnému zasolení půdy. Na pH půdy vyhraněné požadavky nemá. Laskavec ohnutý využívá tzv. C4 metabolizmu, což mu umožnuje efektivní růst při vysokých teplotách a lépe využívat půdní vláhu. V teplejších oblastech patří laskavec ohnutý mezi nejškodlivější plevele okopanin. Uplatňuje se především v porostech kukuřice, cukrovky, slunečnice, sóji, raných brambor a zelenin. Nezřídka zapleveluje také řídké, či později seté porosty máku a hořčice. Nebezpečným plevelem je také v trvalých kulturách především v intenzivních sadech a vinicích.

Obr. 3: Zaplevelení kukuřice laskavcem ohnutým

Z hlediska ovlivnění výnosu širokořádkových plodin (cukrovka, kukuřice, slunečnice) není ani tak důležitá intenzita zaplevelení. Při nižší hustotě rostlin vytváří laskavec mnohem mohutnější rostliny s vysokým reprodukčním potenciálem. Z hlediska uplatnění laskavce v porostu je proto rozhodující termín vzejití. Rostliny laskavce ohnutého vzešlé po vzejití plodiny (obr. 4) mají výrazně nižší konkurenční schopnost než rostliny vzešlé před vzejitím plodiny nebo dokonce před jejím výsevem.

Obr. 4: Konkurenční schopnost laskavce ohnutého je výrazně ovlivněna termínem jeho vzejití, později vzešlé plevele se v porostech cukrové řepy hůře prosazují

Možnosti regulace

S ohledem na vysokou reprodukční schopnost laskavce ohnutého je třeba předcházet jeho vysemenění, jak v porostech plodin, tak v meziporostním období, ale i na plochách, odkud se může šířit na ornou půdu (především na kompostech či v okolí hnojišť). Důležité je také eliminovat vysemenění laskavců v biopásech, meziplodinách, či v meziporostním období.

K regulaci laskavce ohnutého v porostu kukuřice je možné použít velké množství přípravků, přičemž dobrou účinnost obvykle vykazují i za horších povětrnostních podmínek. Vysokou účinnost vykazují především kombinované půdní herbicidy obsahující isoxaflutole, mesotrione, sulcotrione, terbuthylazin, flurochloridone, pendimethalin, dimethenamid a za vhodných vláhových podmínek i pethoxamid (Adengo, Akris, Sulcotrek, Balaton, Aspect, Story, Camix atd.), které lze obvykle použít preemergentně (graf 1A) i časně postemergentně (graf 1B). V pozdějších růstových fázích (4 a více pravých listů) lze použít sulfonylmočoviny foramsulfuron, rimsulfuron, thifensulfuron (Maister, Titus, Milagro atd.). Vůči nim však snadno vzniká rezistence, takže jejich použití lze doporučit pouze pokud nejsou tyto látky používány v ostatních širokořádkových plodinách (cukrová řepa, slunečnice, sója). Vhodnější je proto využívat k regulaci laskavců herbicidy s jiným mechanizmem účinku (graf 1C).

Graf 1: Účinnost herbicidů v kukuřici proti laskavci ohnutému v  různých termínech aplikace (souhrn maloparcelních pokusů na více lokalitách, 2010–24)

Velmi dobrou účinnost vykazují zejména účinné látky tembotrione (Laudis), mesotrione (Callisto - obr. 5), dicamba (Banvel), či některé kombinované přípravky (např. Capreno, Elumis, Principal a Nikita).

Obr. 5: Herbicidy ze skupiny HPPD inhibitorů působí na laskavec ohnutý poměrně rychle a vykazují velmi dobrou účinnost (7 dní po aplikaci mesotrione)

V konvenčních odrůdách cukrové řepy se k regulaci laskavce ohnutého používají kombinace několika účinných látek, kdy především metamitron (Goltix), dimethenamid (Outlook) a lenacil (Venzar) významně posilují účinnost standardně používané dvojkombinace phenmedipham + ethofumesate (Betanal Tandem). V porostech Conviso Smart cukrové řepy se k regulaci plevelů používá širokospektrální herbicid Conviso One (foramsulfuron + thiencarbazone). Obě účinné látky obsažené v tomto herbicidu však inhibují acetolaktát syntázu (ALS), přičemž populací laskavců rezistentních k těmto herbicidům přibývá (obr. 6). Na pozemcích, kde se vyskytují takto rezistentní populace laskavců je třeba kombinovat herbicid Conviso One s herbicidy obsahující dimethenamid, lenacil, metamitron, případně quinmerac.

Obr. 6: Rezistentních populací laskavce ohnutého vůči ALS inhibitorům v ČR přibývá, což komplikuje uplatňování Conviso Smart cukrové řepy

Většina herbicidů registrovaných do brambor vykazuje vůči laskavci ohnutému dobrou účinnost (aclonifen, flurochloridone, metobromuron, pendimethalin atd.). Postemergentně je nejúčinnější herbicid Titus (rimsulfuron). Herbicidy obsahující účinnou látku metribuzin (Sencor) a bentazone (Basagran) působí dostatečně pouze v nejrannějších růstových fázích laskavce.

V porostech sóji vykazují preemergentně dobrou účinnost aclonifen (např. Bandur), dimethenamid (např. Outlook), metobromuron (Proman), či flumioxazin (Sumimax), které však potřebují dostatečnou půdní vlhkost. Po vzejití lze použít bentazone (Basagran), imazamox (Pulsar) či jejich kombinaci. Sulfonylmočovina thifensulfuron (Refine), který sice není do sóji registrován, ale často se používá, zbytečně zvyšuje tlak na vývoj rezistence vůči těmto látkám.

foto: 1, 3, 6 - J. Holec, 2, 4, 5 - M. Jursík